To jsou zatracene vyznamne zmeny a je jedno, ze cast je pouze cukr. Napr. ten splat je sice cukr, ale je rozdil napsat nekolik radku hnusneho boilerplate kodu vs. tri tecky. Importy jsou taky velmi dulezita vec, nebo strukturovani programu neresite a mate jednu dlouhou nudli?
JS sice tridy nepotrebuje, ale taky proto se casto nepouzialy. A kdyz, tak bylo nekolik zpusobu jak to resit a vsude to tedy bylo pouzivano ruzne - byl v tom bordel -> radeji nepouzivat. To se prave s es2015 zmenilo - jsou proste jedny tridy, ktere jsou jasne na prvni pohled kazdemu a IMO prehlednejsi, treba ta dedicnost. Prototypy tam dale jsou, kdyz nekdo chce jit lowlevel a oldschool, tak ma moznost.
V Haskellu nebo Scale je destructuring (pattern matching) zcela bezny a je to naopak preferovane oproti rucni manipulaci. Nepouzivat to znamena mene prehledny kod (pomijim prejmenovani v JS, tak je to asi o zvyku). To stejne => nebo kratke zapisy vlastnosti, usetri to spoustu boilerplatu - programator nemusi cist balast. Fat arrow zkratily zapis fce a usetrily tolik radku s boilerplate "var that = this;". Const sice lze simulavat, ale z jednoho kratkeho radku se stane obr na 6.
Veci typu typovane pole, proxy nebo generatory umoznujici async nejsou zadny cukr. Stejne tak kolekce, weak kolekce, symboly, nove metody na primitivech (repeat, startsWith, includes), i18n a l10n.
Ikdyby tam byl jenom cukr (coz neni), tak s vasim pristup muzu o C/C++ rict, ze je to jen cukr pro assembler
.