Myslence bych dal sanci, ale kdyz uz se to "dlouho vyviji", hodil bys sem aspon par statistickych udaju z repozitare, at muzeme nabyt duvery, ze to neni hromada planejch tlachu? Uprimne, nejvic to u me diskredituje barnumskej sloh uvodniho prispevku a naprosty prd obsahujici duhovej web.
Myslim, ze pokud by NEKDO dokazal 1. vytvorit nedebilni objektovej model, do kteryho by se veslo vsechno, co dnes zije na zbozi.cz, srealitach, bazosi, kulturnim prehledu, damejidlu... aniz by to byl vopras na voprasu, a 2. ziskat aspon pocatecni mnozinu tech, kdoz by pres tohle "API" svoje data zverejnovali, pak by to mohlo bejt opravdu zajimavy. Pokud by to 3. fungovalo bez centralni autority (Gugl/Seznam), pak by to bylo jeste zajimavejsi.
/* Pribeh pro horke zasmani: Pred lety mi jeden mnich, kterej se zacal ucit HTML a veci souvisejici, povidal takovej skvelej napad, ze by si lidi mohli navzajem tvorit encyklopedii, ze by tu a tam nektery slovo mohlo bejt oznaceny jako modry a tuknutim by ses dostal na dalsi encyklopedicky heslo. No a ze on jako teolog by to zacal tvorit treba od "Kriz" a tim by se dostal pres geometrickej tvar treba k matematice a pres Kristovy urazy k medicine... tak jsem mu tehdy rikal, ze to nema sanci, ze 1. to chcipne na vandalismus 2. nevznikne nic hodnotnyho, kdyz se zacne od nahodilyho hesla typu Kriz; inu, nekolik let pote uz jsme nezavisle vzniklej vynalez pouzivali vsichni, dodnes se stydim. */
Něco podobného určitě někde vzniká, ale ne na objektovém paradigmatu, spíše založeno na teorii kategorií a FP, které je právě pro tento účel jako stvořené.
Ne objekty, ale kategorie a vztahy mezi nimi, to je mnohem robustnější prostředí vzhledem k nárokům na přesnost, či nepřesnost komunikačních formátů.
Myslím, že se spíše prosadí postup, kdy funkce je vlastně sloveso, které činností, jakou s entitatami provádí, definuje sémantiku entity. Hlavně proto, že lze okamžitě použít a funkce nese část sémantického významu entit přímo. Zpracováváte-li seznam entit danou funkcí, můžete zpracovat jen ty, co vyhovují. Navíc sémantický význam reprezentovaný danou funkcí, lze takto zcela přirozeně sdílet mezi entitami různého typu.
Uvedu příklad pár funkce a entita zatlouct-hřebík, definuje lépe sémantický obsah hřebíku, než objekt hřebík s metodou zatlouct (hřebík je věc, co lze zatlouct). Vyhledávat souvislosti mezi funkcemi, můžete pak na základě definičních oborů funkcí a to bez nutnosti souvislosti definovat předem.
V eshopu například funkce vyber_elektrozboží, otestuje napájecí napětí, el. příkon atp., takže problém se redukuje na to, pořídit si seznam používaných označení v eshopech a můžete zpracovávat data v různých formátech a z různých eshopů. Pokud data sbíráte z prezentační vrstvy, která musí být srozumitelná pro lidi, je to ještě snažší, protože potřebný soubor označení je dán jazykovými konvencemi.
První způsob reflektuje lépe realitu, kde chcete-li zatlouci kladivem sirku, tak se vám zlomí, což odpovídá situaci, kdy funci zatlouci aplikujete na jinou entitu než hřebík. U objektu to třeba projde, změní se jeho vnitřní stav, který nevidíte a proto musíte předem definovat dodatečná pravidla definující sémantický obsah objektu, což znemožňuje ho využít ke komunikaci v prostředí, kde ty obsahy předem nejsou dány.
49 Odpovědí
13822 Zhlédnutí