V demokratickém státě by teoreticky politici měli reprezentovat vůli občanů, tudíž by neměl být problém, když si dosadí do televize svoje lidi (občané si přece zvolili politiky, které chtějí, ne?).
To je ale zásadní nepochopení moderní demokracie. Moderní demokracie neznamená vládu zvolených politiků, moderní demokracie znamená, že se na správě země podílejí všichni, různými způsoby. Proto má moderní demokracie tolik různých formálních i neformálních institucí, které se navzájem omezují – parlament schvaluje zákony, vykládají je ale soudy, dodržování základních hodnot, které mají platit výrazně déle, než jedno volební období, hlídá ústavní soud (nebo jeho obdoba), vedle toho jsou média, která jsou na státu nezávislá, občanská společnost… Občané si zvolili politiky na úzký výsek té správy věcí veřejných, a to, že chtějí politici ovládnout celý veřejný prostor, je proti demokracii (a je to mimochodem pokračování normalizace ze 70. let, která spočívala přesně v tomhle – občané ať se starají o své soukromí, a starost o věci veřejné ať přenechají Straně).
Podle některých názorů by veřejnoprávní média neměla reprezentovat jen většinu
Samozřejmě, že by veřejnoprávní média neměla reprezentovat jen většinu. Nic, co má být považováno za demokratické, nemůže reprezentovat jen aktuální většinu. Demokracie znamená, že jsou si všichni rovni, ne že někdo, byť by to byla momentální většina, je nadřazen ostatním.
měla by prosazovat nějaké bohulibé zájmy a vyšší hodnoty… jenže to se dost těžko definuje
Třeba demokracie a lidská práva. To jsou v této části světa všeobecně uznávané hodnoty.
je dost pravděpodobné že se to zvrhne tak, že si nějaká skupina uzurpuje moc
Ta pravděpodobnost je přímo úměrná tomu, jako o ty hodnoty pečujeme. Pokud se lidé o věci veřejné nestarají, je logické, že se někdo začne starat za ně.
Možná by řešením bylo, kdyby o vedení veřejnoprávních médií rozhodovali (hlasovali/volili) občané, kteří se dobrovolně rozhodli platit příspěvky. Ostatní by sice na televizi koukat mohli a mohli by poslouchat rozhlas, ale nemohli by rozhodovat o tom, co se tam bude vysílat.
Tato média by se tím přesunula do soukromé sféry a získala by plnou nezávislost na státu – bylo by to třeba občanské sdružení nebo nějaká podobná právní forma.
Komerční média už tu máme. Instituce veřejné služby jsou jakýmsi jejich protipólem právě proto, že komerční média jsou pod tlakem komerce. Demokracie neznamená ani vládu většiny, ani vládu peněz.