Tak za prvé, já nic takového nevrdil, a za druhé, co se týče mojich znalostí:
No a to jsme se dostali přesně tam, kam jsem se dostat nechtěl (až z toho Rootu spadla databáze
. Chápej, pokud největší odborníci na tuhle věc v tom nemají jasno a dělí se na dva zhruba stejně velké tábory, jeden se kloní k jednomu a druhý ke druhému, tak je
1. celkem velká pravděpodobnost, že ten problém skutečně existuje
2. že není snadný
3. že my dva ho ani nevyřešíme, ani se nám pravděpodobně nepodaří pány profesory přesvědčit, že žádný takový problém není, protože Židé počítají den od západu slunce...
Proto jsem ti taky dal jenom odkazy na literaturu a nešťoural se v tom (což se ti nelíbilo), protože jednak je to už teda zatraceně OT a jednak my dva to fakt nevyřešíme...
Chápu, že ty citované knížky nemáš po ruce a nepoběžíš kvůli Prýmkovi hnedka do knihovny, ale aspoň bys mohl mít nějakou pokoru před tím, že se o tom odborníci hádají... Btw, příklad takové trochu poučenější hádky hned na první stránce patřičného google dotazu:
http://goo.gl/kIaY7 vs
http://goo.gl/4etuO (všimni si, že jeden zastává pozici synoptiků, druhý Janovu, ale ani jeden z nich netvrdí, že by ten rozpor nebyl)
Je zajímavé, a možná podstatné, že v té době se někdy slovem Pasach označoval celý svátek nekvašených chlebů.
To není ani zajímavé, ani podstatné, protože pesach JE svátek nekvašených chlebů a označuje se tak dodnes. Pokud myslíš tu samotnou večeři, tak to je Seder:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesach#Seder První den po Pasachu byl vždycky Sabat (3Mo 23:5–7), ale v tomto případě se sešel s tím pravidelným (Jan 19:31) - takže bych to chápal, že se nechtěli poskvrnit.
Já už bych se do toho, být tebou, raději fakt nezamotával. "Židé sami do paláce nevešli,
aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka." Jen podotýkám, že Bibli je potřeba věřit DOSLOVNĚ
Problém je v tom, že ty jsi řekl, že je nějaký problém, pak si neřekl jaký, a pak si řekl, že ten problém se dá řešit jen za cenu ústupku.
Sorry, ale takovejhle přístup se mi nelíbí.
Řekl jsem, že dost těžko můžeš doslovně věřit Bibli, pokud si její jednotlivé části vzájemně dost pravděpodobně faktograficky odporují. A dal jsem příklad takového nesouladu i s odkazy na literaturu, která se tím detailně zabývá.
Mohl jsem to říct i daleko jednodušeji: jak můžeš říct, že doslovně věříš Bibli, když neumíš (předpokládám) Koiné? Potom můžeš doslovně věřit tak leda překladatelům nebo církevním představitelům.
Urážet umí každý, ale není to argument.
To ale nebyla urážka. Ty sám jsi řekl, že nemáš potřebu číst texty, které se Biblí zabývají do hloubky - zkoumají, hledají, konfrontují, bádají... Já si prostě myslím, že Bibli není možné číst jako komix, kterému na první přečtení rozumím dokonale a další vrstvy to nemá... Naopak si myslím, že rozumím jenom velmi malé části - až si něco dalšího odžiju, možná porozumím i dalším částem a doufejme, že před smrtí mi docvakne alespoň pointa
-- a *právě proto* bych si v žádném případě nedovolil říct, že Bibli věřím doslovně. Jak bych jí mohl doslovně věřit, když jí ani nerozumím? Přijde mi to trochu laciné, nezlob se na mě, nic ve zlým.
178 Odpovědí
73576 Zhlédnutí