Já mám zkušenosti různé. Moje první místo mi našla pracovní agentura - po škole jsem rozeslal životopisy a čekal "co bude", tihle se ozvali za pár dní. Byla to jediná agentura, co se ozvala, naštěstí to vyšlo (zaměstnání bylo mimo obor IT). Co jsem se tak později zajímal, patřila mezi ty, které opravdu vybírají uchazeče (dělal jsem i psychologické testy), bohužel, tuším, zanikla.
Druhé místo jsem si našel na inzerát, který zadala přímo firma (také mimo IT). Třetí místo opět stejným způsobem; zde již to bylo IT, ale jen "tak trochu", sice jsem byl zaměstnancem IT oddělení, ale náplň práce spočívala v IT jen z části (potřebná znalost IT byla jen cca na úrovni "pokročilý uživatel", důležitější byla znalost němčiny).
Jinak mám zkušenost, že se agentury samy neozývají, je třeba reagovat aktivně na konkrétní inzeráty a pokud dané místo nevyjde, CV "založí" a více nepoužijí a je třeba znovu reagovat na jinou pozici.
Co se týče přístupu, tak co firma, to jiný. V mém prvním zaměstnání jsem aplikoval velmi pokorný přístup, naopak při přijímání do předposledního velmi sebevědomý (možná až trochu drzý, by se dalo říct). Ono to souviselo s tím, že když jsem hledal první místo, práci jsem neměl a (celkem dost) potřeboval, kdežto když jsem hledal předposlední místo, práci jsem měl a hledal jsem "jen" lepší. A obě strategie byly úspěšné, řekl bych, že u té druhé jsem si díky přístupu vyjednal velmi zajímavý plat, o čtvrtinu vyšší, než měl výrazně kvalifikovanější kolega, který nastupoval pár měsíců po mě.
Poslední místo mi našel kamarád - byla to docela komická situace. Našel jsem pracovní pozici (IT), pro kterou jsem neměl dostatečnou kvalifikaci. "Přehrál" jsem jí tedy známému, který ve stejné době hledal místo a ten mě asi po měsíci "hodil lano"
.
Jiný známý má zase kamarádku v pracovní agentuře a ta mu dohodila bezva džob (IT) v Saúdské Arábii.
Každopádně mám pocit, že pracovní trh se začíná pomalu rozhoupávat a nabídek (nejen IT) začíná přibývat. Odhaduji, že firmy, které nyní přijmou, budou mít z čeho vybírat. Ty, co to nechají na přiští rok už budou muset brát "co zbylo" a nebo přeplácet.
Jinak strategie "doučím se" podle mě moc nefunguje. Dneska se všude vyžaduje znalost a praxe
. Měl jsem kolegu v bývalé práci který si strategií "všechno vím, všechno znám" vybudoval velmi slibnou karieru. Jedno uměl na sto procent - vzbudit dojem, že zvládne daleko víc, než zvládne. Když pak dostal nějaký úkol, tak teprve řešil, jak se s ním vypořádat, naštěstí (pro něj) to vždy nějak "zpytlíkoval". Samozřejmě tím se to postupně učil.
Problém je v tom, že dneska zaměstnavatelé na pozici "100" požadují "120", přitom ale většina úkolů je na úrovni "80". Pokud pravdivě přiznáte, že máte "80" a do stovky se doučíte, jste bez šance
. On vzbudil dojem, že má "120", přitom ve skutečnosti měl s bídou těch "80".
Každopádně to chce zkoušet, zkoušet a nenechat se odradit
.
178 Odpovědí
69125 Zhlédnutí