Programátorův pohled na svět

[lojza]

ono svym zpusobem je magicke treba i sledovat bleskovy sach nabo Carlsonna (Kasparova) kdy pri simultance obchazi 50 stolu a jednim pohledem behem vteriny ma okamzity vhled (intuice ?, zkusenost ?) do situace a voli tah (neverim ze drzi v pameti 50 rozehranych paralelnich partii) ... bude to zase jime mysleni ale nejak mne to napadlo ... jiny pohled na svet ma matematik, inzenyr, programator

ale asi jde o to, neztratit ze zretele a mit stale pred sebou to hlavni, a to je problem solving, test reality ?

matematik to ma asi tezsi kdyz v ramci axiomu dospeje k nejakemu elegantnimu reseni, dokonce ho dokaze, ale v prirode takove reseni neexistuje (cili je realne neexistujici)

[Reklama]

[hu]

A jak se zdá, na vrcholu této evoluce bude myslící stroj, který nebude potřebovat okolní svět, a svět si vytvoří sám v sobě. Superinteligence bude autistická.

Vy jste z Prognostickeho ustavu?

Z nejakyho ustavu urcite...

[Ivan Nový]

A jak se zdá, na vrcholu této evoluce bude myslící stroj, který nebude potřebovat okolní svět, a svět si vytvoří sám v sobě. Superinteligence bude autistická.

Vy jste z Prognostickeho ustavu?

Z nejakyho ustavu urcite...

No dnes ale panuje představa, že myslící stroje nás zničí. Jenže budou nám natolik vzdáleny, že pro ně nebudeme představovat žádnou konkurenci. Předpokládá se, že jakmile k nim dospějeme, budou jejich schopnosti růst geometrickou řadou.

[Unknown]

A jak se zdá, na vrcholu této evoluce bude myslící stroj, který nebude potřebovat okolní svět, a svět si vytvoří sám v sobě. Superinteligence bude autistická.

Vy jste z Prognostickeho ustavu?

Z nejakyho ustavu urcite...

No dnes ale panuje představa, že myslící stroje nás zničí. Jenže budou nám natolik vzdáleny, že pro ně nebudeme představovat žádnou konkurenci. Předpokládá se, že jakmile k nim dospějeme, budou jejich schopnosti růst geometrickou řadou.

"Predpoklada se" a "Panuje predstava".

Retorika na Prognostak presne sedi. Jestli jste skutecne tam odsud, tak mate slusnou sanci bejt prezident. Nebo Vas zhaftnou v Kantonalni bance s kufrem na penize a taky se muzete stat krtkem GRU v CIA. Proste Vas asi ceka celkem zajimavej zivot ;-)

[Radovan.]

A jak se zdá, na vrcholu této evoluce bude myslící stroj, který nebude potřebovat okolní svět, a svět si vytvoří sám v sobě. Superinteligence bude autistická.

Vy jste z Prognostickeho ustavu?

Z nejakyho ustavu urcite...

No dnes ale panuje představa, že myslící stroje nás zničí. Jenže budou nám natolik vzdáleny, že pro ně nebudeme představovat žádnou konkurenci. Předpokládá se, že jakmile k nim dospějeme, budou jejich schopnosti růst geometrickou řadou.

Tohle celkem spolehlivě vyvrátila už Ada Lovelace.

Experti v IBM postavili nejvýkonnější superpočítač na světě, a chtěli od něj vyřešit otázku, která trápí lidstvo od nepaměti: "Existuje Bůh?"
Vložili do jeho paměti všechny dostupné informace o všech náboženstvích světa, o záhadných a nadpřirozených jevech, o vědě, přírodě i Vesmíru, prostě úplně všechno co by se dané otázky mohlo nějak týkat.
Potom spustili program k jejich zpracování. Počítač začal přežvykovat data, třídil je, porovnával, vyřazoval, zase se k vyřazeným vracel a novu je zkoumal, pracoval nepřetržitě celé dny, týdny, měsíce...
Když už jeho tvůrci ztráceli naději a chystali se ho vypnout, Program náhle skončil, a na monitoru se objevil nápis:
"Teď už ano!"

[Reklama]

[Sten]

No dnes ale panuje představa, že myslící stroje nás zničí. Jenže budou nám natolik vzdáleny, že pro ně nebudeme představovat žádnou konkurenci. Předpokládá se, že jakmile k nim dospějeme, budou jejich schopnosti růst geometrickou řadou.

Že nás zničí, se objevuje tak akorát v hollywoodských filmech. Ve vědeckých kruzích je poměrně silná představa technologické singularity, kdy budou stroje tak inteligentní, že nedokážeme ani odhadnout, co se vlastně stane.

[zboj]

filozof a programator jsou docela protihlehle pristupy,

Nejsou. Vyšší levely programování se např. skrze logiku a vytváření modelů parádně potkávají nejenom s moderní analytickou filosofií, ale třeba i s některými partiemi dávné filosofie. Dobře zhuštěné seznámení s Aristotelem by pro žádného programátora nebylo na škodu. Každý programátor pořád dokola řeší problémy typu obecné vs. konkrétní, dokonce i substance vs. akcident, akorátže neví, že se tomu tak říká a že se jeho problémy (v trochu jiné podobě samozřejmě) řešily už před dvěma tisíci lety. Jestliže mu někdo na střední nezáživně a nevýstižně vykládal o sporu o univerzálie, zbytečně je odsouzen část z omylů opakovat, jako třeba když si myslí, že nutně musí existovat něco jako třída (~ substance), jinak se svět propadne v chaos

Spíš než v tom, o čem píšeš, je problém s lidma, kteří o filosofii nic neví a představují si, že filosofie = bezbřehé nekontrolovatelné a neověřitelné plkání o πčovinách. To není pravda, aspoň ne obecně.

Speciální případ přesahu mezi programováním, filosofií a (matematickou) logikou jsou pak věci jako teorie typů, kategorií, sémantika apod. kde je to úplně zřejmé.

Každému, kdo programuje, doporučuju knížky Peregrina. Sice mi ten člověk nesedí lidsky (znám ho osobně z univerzity), ale píše o filozofii dost zajímavě a pro "normální lidi".

[Ivan Nový]

No dnes ale panuje představa, že myslící stroje nás zničí. Jenže budou nám natolik vzdáleny, že pro ně nebudeme představovat žádnou konkurenci. Předpokládá se, že jakmile k nim dospějeme, budou jejich schopnosti růst geometrickou řadou.

Že nás zničí, se objevuje tak akorát v hollywoodských filmech. Ve vědeckých kruzích je poměrně silná představa technologické singularity, kdy budou stroje tak inteligentní, že nedokážeme ani odhadnout, co se vlastně stane.

Inteligence, ale není nekonečná, protože rychlost zpracování informací je omezena rychlostí světla. S mnohem zajímavějším konceptem, kdysi přišel Lem. Vytvořil představu myslícího stroje, který měl rozšířené vnímání časového úseku, který považujeme za právě teď, ten se mu roztáhl na několik minut, což mu umožňovalo předvídat budoucnost v rámci toho jeho právě teď.

[zboj]

slo by nejak (asi na zaklade analogie s necim z bezneho zivota co kazdy zna ?) priblizit cloveku, co nikdy neprogramoval ani nebude, cim a jak se lisi "pohled na svet"tech opravdu nejlepsich programatoru od bezneho smrtelnika jako ja ? nejde mi ani tak o vysvetlovani jednotlivych paradigmat, natoz syntaxe, spis o nejake "kulhajici"zobecneni neprenosnych ? zkusenosti za roky co se venujete programovani ? asi to nejde co ? ja vim ze nikdy umet programovat nebudu tak bych chtel jen zazit ten pohled na svet Vasima ocima ...

Dobrý programátor myslí abstraktně (matematicky). Není náhoda, že nejlepší vědci, již přispěli (akademicky) ke "computer science", se rekrutovali z oborů jako matematika (příkladů je přehršel), fyzika (Feynman), ale i (analytická) filozofie (Robinson).

[zboj]

Obvykle stačí jedno slovo, slepence nebývají potřebné. Název proměnné - podstatné jméno, název metody - sloveso, název rozhraní - přídavné jméno. Dodržování těchto pravidel krásně zpřehlední aplikaci, čte se to jak pohádka.

Ty krásně přehledné jednoslovné názvy bych chtěl vidět. Možná se to čte jako pohádka, akorát ji pochopí jenom autor, prvních pár dnů... Ale co, zaplaceno se dostane a po nás přece potopa...

Ono jde spíše o konvenci, například jen debil pojmenuje immutable metodu slovesem. Se správným používáním konvencí také souvisí alespoň elementární znalost angličtiny, aby se nestalo, že si někdo někde přečte, že jména rozhraní mají být adjektiva, a rozhraní pro vše, co má plochu (obdélník apod.), nazve Areable, čili verbální příponu dá na substantivum (jak jsme si zde na fóru mohli nedávno přečíst, takový dement by neměl dělat ani v PHP).

[Radovan.]

No dnes ale panuje představa, že myslící stroje nás zničí. Jenže budou nám natolik vzdáleny, že pro ně nebudeme představovat žádnou konkurenci. Předpokládá se, že jakmile k nim dospějeme, budou jejich schopnosti růst geometrickou řadou.

Že nás zničí, se objevuje tak akorát v hollywoodských filmech. Ve vědeckých kruzích je poměrně silná představa technologické singularity, kdy budou stroje tak inteligentní, že nedokážeme ani odhadnout, co se vlastně stane.

Inteligence, ale není nekonečná, protože rychlost zpracování informací je omezena rychlostí světla. S mnohem zajímavějším konceptem, kdysi přišel Lem. Vytvořil představu myslícího stroje, který měl rozšířené vnímání časového úseku, který považujeme za právě teď, ten se mu roztáhl na několik minut, což mu umožňovalo předvídat budoucnost v rámci toho jeho právě teď.

Jo, a psal zprávy do novin, nejmenovalo se to 137 sekund? To není myslící stroj, na to je potřeba inteligence na úrovni slepice hrající Tic-tac-toe. Ale i ta dokáže spoustu lidí porazit, poslechni si jak Novotný vyprávěl o cestě Fešáků do Ameriky a o jedné speciální ZOO

Žádné myslící stroje nebudou. Jenom lidé stále sílící závislostí na nich zblbnou natolik, že budou ještě blbější než ty počítače. Všichni, ne jenom konzumní většina jako dnes.

[k]

Ono jde spíše o konvenci, například jen debil pojmenuje immutable metodu slovesem. Se správným používáním konvencí také souvisí alespoň elementární znalost angličtiny, aby se nestalo, že si někdo někde přečte, že jména rozhraní mají být adjektiva, a rozhraní pro vše, co má plochu (obdélník apod.), nazve Areable, čili verbální příponu dá na substantivum

Debil může pojmenovat rozhraní ICompare a bude v klidu Dříve se psalo ICompare, dnes se píše Comparable, ale je to jedno a to stejné, stejný druh Hungarian Notation.

[k]

Žádné myslící stroje nebudou.

Pokud se podaří dodržet Moorův zákon (to není vůbec jisté), tak myslící počítač s IQ 100 tady bude ještě před rokem 2050.

[Petr Novák]

Moorův zákon může trvat nekonečně dlouho, protože je ceně za tranzistor a ta je dána obchodní politikou. Klidně se to může prodávat i zadarmo, navíc do roku 2050 možná skončí monetární systém. Spíše než o ceně by to mělo být o vynaložené hmotě a energii, čemuž by teoreticky měla odpovídat i cena. Pak bych to viděl černěji, určitě ne až do roku 2050.
A pokud bychom Moorův zákon předefinovali na zmenšování tranzistoru, tak už jsme skončili nebo skončíme hodně brzo. Proces 10nm se odkládá, 7 a 5nm je zatím jen v laboratořích bez valné naděje na komercializaci. Při těchto rozměrech vstupují do hry kvantové jevy, zejména tunelový jev a samozřejmě "obyčejné" interference.
Takže já žádný průlom v roce 2045 neočekávám na rozdíl od snílků jako Ray Kurzweil.

[Kit]

Obvykle stačí jedno slovo, slepence nebývají potřebné. Název proměnné - podstatné jméno, název metody - sloveso, název rozhraní - přídavné jméno. Dodržování těchto pravidel krásně zpřehlední aplikaci, čte se to jak pohádka.

Ty krásně přehledné jednoslovné názvy bych chtěl vidět. Možná se to čte jako pohádka, akorát ji pochopí jenom autor, prvních pár dnů... Ale co, zaplaceno se dostane a po nás přece potopa...

Ono jde spíše o konvenci, například jen debil pojmenuje immutable metodu slovesem.

Pokud dodržuješ pravidlo Tell, don't ask, tak ti moc prostoru pro immutable metody nezbývá. Ale i tak: Máš snad něco proti názvům metod seek(), find() nebo search(), které používám u kolekcí?

Se správným používáním konvencí také souvisí alespoň elementární znalost angličtiny, aby se nestalo, že si někdo někde přečte, že jména rozhraní mají být adjektiva, a rozhraní pro vše, co má plochu (obdélník apod.), nazve Areable, čili verbální příponu dá na substantivum (jak jsme si zde na fóru mohli nedávno přečíst, takový dement by neměl dělat ani v PHP).

FUD.

Aerable je stejným nesmyslem jako IArea. Základem pro tvorbu názvů rozhraní nemá být substantivum, ale verbum. Stačí se podívat na to, co rozhraní obsahuje: Seznam hlaviček metod - tedy schopností, které má daný objekt splňovat. Z toho se dá odvodit název rozhraní. Pokud je tam třeba metoda print(), tak to rozhraní pojmenuji Printable a implementuji ho ve třídě Rectangle apod.