Linux na notebooku

polo

Re:Linux na notebooku
« Odpověď #15 kdy: 17. 09. 2015, 20:42:23 »
poslednych par rokov som mal Linux bez problemov na viacero notebookoch( ACER V15 nitro,Lenovo z 570  ACER V3 572G, zbook14, elitebook 840, TkinkPad T440p, X230, HP 6465b, ASUS F5 s integrovanou nvidia grafikou,  Toshiba portege,  HP mini 2133 a kopa dalsich)

Poslednych par rokov nieje snad ziadny problem, optimus funguje s bumblebee uplne bez problemov aspon na openSUSE/CentOS som nezazil jediny problem, pri Ubuntu to cas od casu rozhodili  updaty (bolo treba upravit config znova),
Sietovky Intel novsie maju ping spikes ( pomoze nastavit pevne BSSID ale vadi skor na hrach inac to nepostrehnes),  inac broadcom sietovky ziadny problem len to chce proprietarny ovladac.

Sam mam zbook 14 kde som mal postupne Xubuntu, Fedoru21, a uz viac ako pol roka openSUSE 13.2
Xubuntu po update na 3.16 kernel  nesiel zvuk alsa je vymrznuta (ako nasledok povolenej zvukovky v AMD grafike) nesiel ani s odstupom par mesiacov. Pri pouziti proprietarnych ovladacov GPU tento problem nieje ale vykon bol len v par hrach  lepsi ako open inac skor naopak, a proprietarne vyzaduju na prpenutie grafik restart s open sa da za chodu alebo len spustit aplikacia pod dedikovanou.
Fedora21 problem zo zvukom podobne ako v Xubuntu ale nie vzdy len obcas a po prebudeny zo spanku, bluetooth chyba blueman pre XFCE,  po cca. 2 mesiacoch zacala pravidelne mrznut pri hre.
openSUSE 13.2 ziadny problem vsetko funguje plne korektne, prepinanie grafik s open ovladacmi ale nefungovalo s default X/mesa.. Potrebne tie s repa X11/xorg/opensuse13.2 (co tak ci tak hodne pomoze vykonu) ani postup podla arch wiki nepomohol(ten bol nevyhnutny na fedore, v Xubuntu fungovalo prepinanie na open out of the box staci prikaz DRI_PRIME=1 pre AMD)

Citacka odltacku prsta sa tiez da sprovoznit, dokovacia stanica, vsetky porty atd. funkcne.

Jedine problemy, ktore som za poslednych par rokov na ntb mal boli spojene s AMD grafikou ale dnes su na slusnej urovni open ovladace a funguje na nich prepinanie.
Distribucie ako CentOS/openSUSE funguje docela dobre, pri ubuntu sa sem tam nieco rozhodi updatmi alebo je neaktulne/nefunkcne v repe a treba pohladat na nete.
Inac CentOS 7.1 nemal ziadny problem ani na novom notebooku s Broadwellom  ( prve dva menovane acer) vratane prepinania grafik optimus, steamu, bluetooth, wifi klavesove skratky atd.  (jeidny hacik je elrepo kde je nvidia/bumblebee len s optirun ale v repe v ofiko navode pre fedoru su aj balicky pre RHEL7 kde je primusrun a funguje bez problemov ale nieje tak aktualizovany ako elrepo)


Radovan.

Re:Linux na notebooku
« Odpověď #16 kdy: 17. 09. 2015, 20:54:09 »
Nejčastěji asi budete mít problémy s drivery (grafická karta, WiFi, BlueTooth, doteková obrazovka, SD card reader atd.), uspáváním a probouzením, ...

To je fakt častý problém, zrovna o víkendu jsme se na jedné retropočítačové akci dobře pobavili, když jeden z účastníků popisoval jak vypadá modrá smrt u W10, a jak jí navodit pouhým uspáním a potom náhlým otevřením notebooku, starého pár týdnů. Ten smajlík tam je opravdu podařený vtípek :-D

uti

Re:Linux na notebooku
« Odpověď #17 kdy: 17. 09. 2015, 21:19:09 »
Lenovo by údajně mělo být slušný co se ovladačů týče (nevim jak na tom sou "spotřební" řady, jestli nezměnili označení tak bych šel do ideapad Z/Thinkpad T a asi je tam pár dalších).

Grafika je kapitola sama pro sebe, integrovaná by měla bejt v pořádku, přepínatelný můžou působit problémy. Jestli AMD, tak pokud možno něco, co bude podporovaný AMDGPU (budoucí "hlavní" ovladače kam se v budoucnu bude zaměřovat většina vývoje). Proprietární nvidia ovladače sou údajně docela dobrý co se výkonu týče (a zatim asi to nejlepší co lze na Linuxu sehnat, když se to povede zprovoznit).

Re:Linux na notebooku
« Odpověď #18 kdy: 17. 09. 2015, 22:51:08 »
Používam výhradně notebooky. Stolní PC mam jeden a slouží výhradně jako HTPC (budoucí Steam Machine až dokoupim grafiku). Svý zkušenosti s provozem na noteboocích bych shrnul nějak takhle:

 - podpora HW v jádru je podstatně lepší než na Woknech, věci jako FN klávesy, webkamera, wi-fi, čtečka karet, Bluetooth, ovládání zvuku/jasu apod. fungovaly vždycky hned po instalaci na všem. Díky tomu, že většinou je potřeba doinstalovat pouze uzavřený ovladač na Nvidii/AMD a zbytek je v kernelu, tak ani neni co by se mohlo pokazit při masivních aktualizacích (přechod mezi verzemi Ubuntu, denní aktualizace Archu atd.)
- výdrž baterie je horší, ale ne tak tragická. Kupoval jsem si převážně výkonný náhrady desktopu kde výrobce udával 2-2.5 hodiny. Docílil jsem těch dvou, nic víc jsem od toho nečekal
- pokud ntb podporuje v BIOSu funkci úplné vypnutí ventilátoru, tak některé linuxové notebooky jsou pak v klidu úplně tiché, protože nic moc na pozadí na vlastní pěst neprovádí a využití CPU je blízko nule
- podpora AMD přepínání grafik je tragická, používat ntb s AMD Dual Graphics je pak teprve utrpení (uprotřed obrazovky je čára, horní část renderuje první grafika, spodní druhá, vše doplňuje ultra extrémní tearing a obě části jsou proti sobě různě zpožděné, vše vyřeší až deaktivace dedikované grafiky ale pak jde jen integrovaná)
- s podporou Optimusu v podstatě neni problém - po instalaci Bumblebee se všechno dělá samo - chci říct, na systém stačí Intel. Nvidia je pak potřebná až na hry a Steam jí umí sám zapnout automaticky (vblank_mode=0 primusrun %command% - spouštěcí parametr)
- věci jako ovládání podsvícený klávesnice, LED indikující stav Optimusu (MSI) nebo zvýšení otáček ventilátoru (taky MSI) fungují samy nezávisle na OS
- subwoofer na HP noteboocích vyžaduje složitější zásah aby fungoval
- uspávání a probouzení na Intel grafikach neni vůbec problém, u Nvidie obvykle také ne, jen GTX 800/900 mají teď bug v ovladačích
- touchpad je použitelný na rozdíl od Woken, kde se díky ovladačům třetích stran nedá používat (geniální funkce zachytávání kdy si chcete posunout ikonu, chytíte ji, pustíte, ale touchpad ji drží dokud znovu neklepnete aby vám "ušetřil práci" a další super vychytávky Wokeních ovladačů jako že když chcete více prsty scrollovat tak se zapne feature zoom), navíc posun náhoru/dolů dvěma prsty neni obrácený
- když potřebujete rychle notebook vypnout, po stistknutí tlačítka "vypnout" se skutečně okamžitě vypne - není tak problém prostě vypnout a hned hodit do tašky namísto obav o přehřátí nebo poškození HDD jen kvůli tomu, že se systém rozhodl zběsile instalovat aktualizace
- nikdy jsem nepotřeboval instalovat ovladače od výrobce notebooku
- čtečka otisků prstů na HP noteboocích zpravidla dělá velký problémy
- nikdy mi nepřestal fungovat nějakej HW po aktualizaci, jediná výjimka je u AMD grafik, kde každá verze Catalystů pokazila něco jiného
- nikdy jsem nepročítal nějakej seznam komaptibiliních notebooků, zpravidla prostě vyberu nejvhodnější, ideálně bez Woken a nainstaluju. Pokud Wokna má, strhnu nálepku "Windows inside", hodim do koše, vyleštim od zbytků lepidla, zformátuju disk, nainstaluju, používam
- Synaptic ClickPad funguje, ale nesvítí u něj ta ledka, díky který se dá poklepáním zapnout/vypnout. Funguje pouze na Suse Enterprise.

Používal jsem různý distribuce (ve všech +- stejný chování, ať už user friendly Ubuntu, openSUSE nebo ručně poskládaný Gentoo/Arch) na noteboocích ASUS, HP (Pavilion, Envy, ProBook), Acer. V tuhle chvíli mam MSI GE60 s Archem, nemam na co bych si stěžoval. I když je to plný všelijakých nestandartních vychytávek typu Killer LAN apod., tak jsem doinstaloval akorát NVIDIA ovladač. Jinak všechno fungovalo samo. To se nedá říct o Windows, kde jen ta síťová karta potřebuje 350MB ovladač, aby jí systém vůbec dokázal identifikovat.

Lael.Ophir

Re:Linux na notebooku
« Odpověď #19 kdy: 17. 09. 2015, 23:00:01 »
Naozaj som nemal žiadne problémy s driverami...
Uspávanie (a prebúdzanie) ide úplne dokonale...
Jediný problém môže nastať so zle napísanými propiertárnymi programami pre widle, ktoré nejdú pod wine (na tomto notebooku wine ani nie je skompilované).
Je samozřejmě pěkné, že zrovna vy jste žádné problémy neměl.

Ohledně problémů se zle "napísanými propiertárnymi programami pre widle": zle napsané je Wine. Podle autorů implementuje jen 73% API. Zbytek volání API neudělá nic, a jen zahlásí že volání skončilo úspěšně. V některých případech to nevadí a aplikace jede dál, i když neudělá přesně co by měla. V jiných případech to aplikace (celkem pochopitelně) nerozdýchá. A vzhledem k tomu, že například u knihoven Microsoft Visual C++ je ve Wine implementováno podle verze třeba 56% jejich funkcí, tak je menší zázrak, že pak vůbec něco funguje.
https://www.winehq.org/winapi_stats


Re:Linux na notebooku
« Odpověď #20 kdy: 18. 09. 2015, 00:00:54 »
a vestina programu pouziva tak nanejvys 10% funkci, ktery wine zrovna umi....

Lael.Ophir

Re:Linux na notebooku
« Odpověď #21 kdy: 18. 09. 2015, 01:16:34 »
a vestina programu pouziva tak nanejvys 10% funkci, ktery wine zrovna umi....
A to máte podložené nějakou statistikou, nebo jste si to číslo zrovna vycucal z prstu? Je to stejný mýtus, jako že uživatelé používají jen X% funkcí MS Office (kde X může být 5, 10, 20, nebo cokoliv jiného si zrovna vymyslíte). On totiž každý uživatel používá jiných X%. Jeden uživatel dělá s tabulkami a nikdy neprovádí rozepisování pošty, druhý to má naopak, třetí používá vnořené číslování kapitol a verzování, další často používá reference a poznámky. Každý používá jen kus funkcionality, ale už poměrně malý počet uživatelů používá dohromady daleko větší procento funkcionality. Podobně jednoduché aplikace mohou používat jen X% funkcí Win32 API, ale každá aplikace jiných X%, a rychle se to nasbírá.

Pokud od nekompletní (a samozřejmě zabugované) reimplementace Win32 API očekáváte, že vám na ní budou aplikace fungovat 100% správně, tak očekáváte zjevně špatně.

Re:Linux na notebooku
« Odpověď #22 kdy: 18. 09. 2015, 06:10:11 »
Naozaj som nemal žiadne problémy s driverami...
Uspávanie (a prebúdzanie) ide úplne dokonale...
Jediný problém môže nastať so zle napísanými propiertárnymi programami pre widle, ktoré nejdú pod wine (na tomto notebooku wine ani nie je skompilované).
Je samozřejmě pěkné, že zrovna vy jste žádné problémy neměl.

Ohledně problémů se zle "napísanými propiertárnymi programami pre widle": zle napsané je Wine. Podle autorů implementuje jen 73% API. Zbytek volání API neudělá nic, a jen zahlásí že volání skončilo úspěšně. V některých případech to nevadí a aplikace jede dál, i když neudělá přesně co by měla. V jiných případech to aplikace (celkem pochopitelně) nerozdýchá. A vzhledem k tomu, že například u knihoven Microsoft Visual C++ je ve Wine implementováno podle verze třeba 56% jejich funkcí, tak je menší zázrak, že pak vůbec něco funguje.
https://www.winehq.org/winapi_stats
Ako som už písal vyššie,
(na tomto notebooku wine ani nie je skompilované).
Nechcem zatracovať a znevažovať prácu programátorov winehq, ale wine je vhodné pre programy, kde nie sú k dispozícii zdrojové kódy, pretože tie sú tak sprasené, že by sa progoši prepadli od hamby keby to po nich niekto čítal (oni sami sa červenajú, prípadne menia farby až do fialova, keď ich po sebe čítajú a musia na nich niečo meniť).
Aj vďaka úrovni toho kódu je potom často nemožné ho skompilovať pre normálne OS (Linux, *BSD a pod).
Áno, v práci máme aj taký soft a pod wine normálne funguje (s úplne rovnakými problémami ako na widlách).
Moja poznámka o wine patrila "nováčikom" v Linuxe, pretože tí majú často tendencie používať soft z widlí, na ktorý boli zvyknutí. Až neskôr prídu na to, že v Linuxe sú aplikácie s ktorými to isté urobia často jednoduchšie a rýchlejšie, akurát v M$ uzavretej bubline o nich  ani netušili, hoci väčšinou existujú aj widle verzie. (nemyslím M$ Oppice a podobné zvrhlosti, to je celkom iná kapitola).

Ivan Nový

Re:Linux na notebooku
« Odpověď #23 kdy: 18. 09. 2015, 07:53:45 »
a vestina programu pouziva tak nanejvys 10% funkci, ktery wine zrovna umi....
A to máte podložené nějakou statistikou, nebo jste si to číslo zrovna vycucal z prstu? Je to stejný mýtus, jako že uživatelé používají jen X% funkcí MS Office (kde X může být 5, 10, 20, nebo cokoliv jiného si zrovna vymyslíte). On totiž každý uživatel používá jiných X%. Jeden uživatel dělá s tabulkami a nikdy neprovádí rozepisování pošty, druhý to má naopak, třetí používá vnořené číslování kapitol a verzování, další často používá reference a poznámky. Každý používá jen kus funkcionality, ale už poměrně malý počet uživatelů používá dohromady daleko větší procento funkcionality. Podobně jednoduché aplikace mohou používat jen X% funkcí Win32 API, ale každá aplikace jiných X%, a rychle se to nasbírá.

Pokud od nekompletní (a samozřejmě zabugované) reimplementace Win32 API očekáváte, že vám na ní budou aplikace fungovat 100% správně, tak očekáváte zjevně špatně.
Bez problémů pod wine mi jede windowsowské účetnictví, nebo třeba photoshop.
Jo ještě pokud chcete vidět poměrně typický problém a pokusy o jeho řešení (nakonec možná úspěšné), tak se koukněte třeba na tenhle topic tady na fóru:
http://forum.root.cz/index.php?topic=11793.0
No jo, ale než pořád koukat na kostrbatá písmena ve Windows, to raději řešit takové problémy, které se vyskytnou jednou za uherský rok.

ati

Re:Linux na notebooku
« Odpověď #24 kdy: 18. 09. 2015, 08:31:31 »
No jo, ale než pořád koukat na kostrbatá písmena ve Windows, to raději řešit takové problémy, které se vyskytnou jednou za uherský rok.

Defaultní fonty ve Windows jsou objektivně i subjektivně lepší než na většině Linuxů, jsi mimo nebo máš problémy se zrakem.

Jenda

Re:Linux na notebooku
« Odpověď #25 kdy: 18. 09. 2015, 09:09:43 »
Defaultní fonty ve Windows jsou objektivně i subjektivně lepší než na většině Linuxů, jsi mimo nebo máš problémy se zrakem.
Jak se to objektivně hodnotí?

Subjektivně mi to přijde nastejno. Problémy se zrakem mám.

ati

Re:Linux na notebooku
« Odpověď #26 kdy: 18. 09. 2015, 09:27:44 »
Subjektivně mi to přijde nastejno.

Takže máš problémy se zrakem :) Doporučuji vyfotit obrazovku, zvětšit a podívat se na jednotlivé pixely.

me vakérav

Re:Linux na notebooku
« Odpověď #27 kdy: 18. 09. 2015, 09:54:23 »
No jo, ale než pořád koukat na kostrbatá písmena ve Windows, to raději řešit takové problémy, které se vyskytnou jednou za uherský rok.

Defaultní fonty ve Windows jsou objektivně i subjektivně lepší než na většině Linuxů, jsi mimo nebo máš problémy se zrakem.

To je fakt subjektivní. Mně se třeba vždycky víc líbily fonty v Linuxu než ve Windows, přišly mi takové hezky přirozeně „špinavé“. Naopak ve Windows byly až moc čisté, přesně na pixely. Ano, až takové kostrbaté, jak řekl kolega nade mnou. Po chvilce práce v Linuxu se nešlo na Windows vůbec dívat. Je to fakt divné zdůvodnění, možná pod lupou by to bylo jinak, ale fakt mi to vždycky přišlo příjemnější.

To platilo zejména na Windows XP, kde to vyhlazování bylo teprve v začátcích. Od Windows Vista (a ještě lépe od Windows 7) už se to vyhlazování ve Windows dost zlepšilo (i pro lidi jako jsem já), takže sice i teď pořád považuju vyhlazování v Linuxu za lepší, ale i to ve Windows už je celkem koukatelné, nevadí mi.

Jediné, co vypínám pořád, když to jde, je subpixelové vyhlazování. Já totiž problémy se zrakem nemám a prostě v černém písmu na bílém podkladu vidím ty barevné odstíny, které tam (z definice) jsou a iritují mě :). Ale taky už to není tak hrozné jako na Windows XP.

Úplně nejvíc se mi kdysi líbilo vyhlazování na starém Solarisu, který měl písmo ještě špinavější (a ty krásné weby v něm!), ale to bylo patrně tím, že jsem tehdy neznal nic jiného než kostrbaté Windows XP, tak to bylo jako zjevení z jiného světa. Dneska už by se mi to možná tak nelíbilo.

ati

Re:Linux na notebooku
« Odpověď #28 kdy: 18. 09. 2015, 10:33:38 »
Mně se třeba vždycky víc líbily fonty v Linuxu než ve Windows, přišly mi takové hezky přirozeně „špinavé“.

Teď jste na to káp. Práce v Linuxu tahkle subjektivně i objektivně unavuje zrak.

Lael.Ophir

Re:Linux na notebooku
« Odpověď #29 kdy: 18. 09. 2015, 20:21:46 »
...wine je vhodné pre programy, kde nie sú k dispozícii zdrojové kódy, pretože tie sú tak sprasené, že by sa progoši prepadli od hamby keby to po nich niekto čítal (oni sami sa červenajú, prípadne menia farby až do fialova, keď ich po sebe čítajú a musia na nich niečo meniť).
Aj vďaka úrovni toho kódu je potom často nemožné ho skompilovať pre normálne OS (Linux, *BSD a pod).
Firmy si nechávají zdrojáky po sebe z úplně jiného důvodu: kdyby je uvolnily, nemohly by program prodávat, protože by ho kdokoliv mohl šířit zdarma. Proč myslíte že v Oracle neuvolní zdrojáky své DB2, nebo v IBM zdrojáky DB2 a Lotus Domino/Notes? Protože by prodělali. Samozřejmě pokud třeba DB2 nebo Lotus Notes/Domino ztratí tržní podíl natolik že se nevyplatí produkt dál vyvíjet, je celkem logické vývoj ukončit a zdrojáky uvolnit. Je to dobré PR, a navíc to poškodí konkurenční výrobce SW.

Pokud jde o prasárny, které dělají programátoři, tak tam opatrně souhlasím. Psát může kdokoliv cokoliv, a výsledky v mnoha případech bývají tristní. Ovšem to není žádná specialita closed source :)

Pokud jde o kompilaci pro "normální" OS, tak jste úplně vedle. Windows, MacOS X a Unixy mají výrazně odlišné API. Windows i MacOS X nabízejí daleko víc služeb API než Unixy, a kde nabízejí podobné věci, často jsou na úrovni API řešené výrazně odlišně. Zkuste si napsat aplikaci v C++ s použitím Win32 nebo MFC, v C++/CX nebo C#, a pak ji přeložit pro nějaký Unix. Nehledě na to, že Unix je značně roztříštěná platforma, jednotlivé implementace se výrazně liší.