Běžně se používá princip, na kterém stojí evoluce moderního života (sex+výběr jedinců s výhodnými vlastnostmi, do dalšího sexu) v genetickém programování. Jenže "přirozený" přirozený výběr nevybírá podle genů, vybírá podle funkčnosti, tedy podle toho, jak fungují bílkoviny těmi geny kódované a jak životaschopný je organismus těmi bílkovinami tvořený. Fungování bílkovin je v tom množství, v jakém tvoří organismus, výpočetně náročné simulovat. Krom toho, na to, abychom simulací ověřili, že člověk vzniknul z opice, máme málo informací, jak to v té Africe vypadalo, když se z opice začal člověk vyvíjet. Takže by nám ze simulace mohlo vyjít, že místo zemědělce se vyvine opice, která se naučí chytat ryby a jíst banány, což nepotřebujeme.
Každopádně v kontextu této diskuse jde o zajímavou otázku: dnešní život stojí na šablonách, znovupoužitelném kódu a metaprogramování. Vůbec to nevypadá, že by ho nějaký inteligentní programátor psal řádek po řádku.