Jaká distribuce pro domácí audio

[eiffel]

Myslíš že máš reálné výsledky ?
-150dB odpovídá při "typické" referenci 775mV 24 nV.
To by jsi musel mít na měření jiný kalibr ...

[Reklama]

[JardaP .]

...repro Lowther PM6 ve Voigtovych pistalach.

Co je to Voigtova pistala? Nemuzu nic vygooglovat.

[Přemysl Svoboda]

Myslíš že máš reálné výsledky ?

Do jaké míry jsou výsledky reálné samozřejmě nevím, tak kvalitní měřák nemám. Proto jsem to měřil ve 2 programech. Navíc jsem výsledky srovnával s firemními hodnotami a nezávislými testy. Uváděné THD+N se u Xonaru DX pohybuje v rozmezí -99dB až -105dB. Vždy uvádím vypočtené hodnoty (červeně dole u Arty). Tam vyšlo THD+N=0,00090%= -100,9dB a ne -150dB jak by se mohlo zdát z grafu.

Grafy jsou jen orientační, spíše pro okrasu. Není to ale chyba Arty nebo REW, záleží na nastavení. Pokud se nastaví vyhlazování (smoothig) a nastaví na 1/1 oktávy, tak spodní hranice grafu vyletí z těch -150 na cca -110dB a přiblíží se červeným vypočteným hodnotám, které samozřejmě zůstanou stejné. Vypadá to ale krajně blbě a lidé to kritizovali. Dnes to nestihnu, ale zítra udělám snímek a dám na něj odkaz.

Omlouvám se za ty obrovské obrázky, netušil jsem, že toto fórum je zobrazuje v plné velikosti místo thumbnailů. Příště dám jen odkazy.

[pistelak]

...repro Lowther PM6 ve Voigtovych pistalach.

Co je to Voigtova pistala? Nemuzu nic vygooglovat.

http://www.hornstudio.cz/projekty/voigt_pipe.html

[JardaP .]

...repro Lowther PM6 ve Voigtovych pistalach.

Co je to Voigtova pistala? Nemuzu nic vygooglovat.

http://www.hornstudio.cz/projekty/voigt_pipe.html

Aha, takze takovy jiny bassreflex. Nic pro me.

[Reklama]

[eiffel]

Aha, takze takovy jiny bassreflex. Nic pro me.

Nejde ani tak o bassreflex, ale o ten sirokopasmovy reproduktor.
Nidky jsem nedal na kecy o "sametovych basech a vyborne lokalizaci", navic repraky se musi
"zahrat" cca 500 hodin na normalni hlasitosti, aby se "zaběhly", protoze pokud toto nevis, vybalis z krabice a zapojis,
letely by okamzite oknem.
Sirokopasmovy reproduktor je skutecne jiny svet.
Hlavne netrpi fazovym posuvem jednotlivych repraku u vicepasmovych beden.
A elektronky v noci pekne sviti ...

[JardaP .]

Aha, takze takovy jiny bassreflex. Nic pro me.

Nejde ani tak o bassreflex, ale o ten sirokopasmovy reproduktor.
Nidky jsem nedal na kecy o "sametovych basech a vyborne lokalizaci", navic repraky se musi

Tak sirokopasmovy reproduktor zase muze trpet interferencnim zkreslenim na vyssich frekvencich. Proto se pasma normalne rozdeluji na vice repraku. A neni nutne mit nejakou strasnou peti pasmovou soustavu, pasma obvykle staci dve.

Repraky z clanku maji pry maly zdvih membrany, takze interferencni zkresleni snad neni tak hrozne. Jenze repraky s velkym zdvihem membrany se zacaly delat proto, aby z malych repraku bylo mozne vyrazit nizsi frekvence. Repraky klasicke, nizkozdvihove konstrukce o srovnatelne dolni frekvenci mivaly take 30 cm v prumeru a vice, zatimco moderni repraky s vysokym zdvihem membrany maji treba 20 cm. Takze by me zajimala dolni frekvence tech sirokopasmovych repraku, kdyz tedy maji maly zdvih, protoze maly zdvih+maly prumer nejsou prilis kompatibilni s nizkou dolni frekvenci.

Jinak u tehlech sirokopasmovych repraku by me zajimala frekvencni charakteristika. O podobne se pokouseli vyrobci jiz v minulosti, ale moc se to neujalo. Byly drahe a mely sve nevyhody, tak se nekdy pouzivaly napriklad v autech, kde v tom kravalu je to stejne jedno a je to lepsi nez repraky s klasickou membranou. Jinak ty repraky nejsou tak uplne sirokopasmove, jako spise dvojpasmove, kde si samy obstaravaji pasmovy filtr. Misto LC filtru je tam filtr mechanicky, ktery obstarava ta vlnka na membrane a kdy od urcite frekvence nahoru ma hrat pouze centralni cast membrany. Mozna, ze tam tedy nevznikaji fazove posuny jako na bedne s LC filtry, ale mozna jsou tam jine moznosti ke vzniku nejake neplechy.

Take mam podezreni, ze u bedny o tvaru, jaky maji Voigtovy pistaly, bude trochu problem je vycpat nejakym tlumicim materialem, coz take neni nejlepsi.

Mam doma bedny Infinity Qb. Bylo by zajimave je postavit vedle a udelat poslechovy test. Podeziram, ze Voigtovy bedny by to nevyhraly. Infinity Qb maji uzasne cisty zvuk na vyssich frekvencich, jak jsem na jinych bednach nikdy neslysel.

[Přemysl Svoboda]

Ještě ke grafům. Standardní grafy v Artě a REWu ukazují průběh a relace, možná by bylo lepší zakrýt stupnici dB vlevo, může to vést k nedorozumění. Slíbené grafy s vyhlazováním jsem přidal na konec stránky https://premsvo.wordpress.com/linux-audio-testy/, je tam i stručný komentář, měřeno ale na Ubuntu Studio, proto jsou hodnoty trochu jiné.

K reprobednám. Mám stejný názor a zkušenost jako JardaP. Nakonec jsem skončil u 4pásem Heco z roku 1984, nejvyšší z řady, jejich cena by dnes odpovídala min. 150 tis. Kč. Musel jsem sice vyměnit rozpadlé závěsy u 12" basáků, jinak vše bylo OK. Bylo to maximalistické řešení z té doby, např. na vyšší středy jsou tam obrovské kaloty o průměru 50mm. Zvuk ale testuji na Beyerdynamic DT 990 PRO/250Ohm. 

Ale pojďme se prosím vrátit k původnímu tématu: Jaká distribuce pro domácí audio

Já jsem vyzkoušel většinu klonů Ubuntu + KXstudio + AVlinux.
Nezkoušel jsem např. OpenSUSE, Linux Mint, ArchLinux
U propagovaného AudiophileLinux http://www.ap-linux.com/ se mě nelíbí způsob instalace a celkově se mě to nějak nezdá, proto jsem to ani nezkoušel.
Co používáte?

Pak konkrétní otázka: jak je možné, že aplay v Ubuntu Studio hlásí nepodporovaný formát při přehrání souboru kódovaném pomocí S24LE, zatímco aplay v Lubuntu to správně přehraje?  To něco chybí v distribuci?

[eiffel]

Širokopásmový reproduktor je z časů, kdy elektronkové zesilovače neměly velký výkon a aktivní dělená reprodukce by byla příliš drahá. Proto se šlo cestou vysoké citlivosti reproduktorů.
S nástupem polovodičů, kdy se výstupní proud nemusí řešit se mohlo začít používat gumových závěsů, nižší citlivost reproduktorů a pasivní výhybky.
K Lowtherům jsem se dostal směsí náhod (dříve jsem jel na 3pásmové soustavy) a v kombinaci s elektronkami je to to nejlepší co mám. (i když uznávám, že elektronky jsou hodně o pocitech ...)

Nicméně k linuxu:

U propagovaného AudiophileLinux http://www.ap-linux.com/ se mě nelíbí způsob instalace a celkově se mě to nějak nezdá ...

Absolutní souhlas. S Audiophilstvím to nemá nic společného, tuším že akorát přinutili kernel na malou latenci nějakým RT patchem a celé to přehrává mpd.

[dustin]

A že malá latence je přece klíčem k audiofilské nirváně :-)

AP linux mi přijde jako pěkný marketingový projekt. A jaký třeba zdatní hoši z JPlay z toho postavili byznys. Audiofilům se naservírují ta správná slůvka a už to frčí. Správný audiofil nemyslí, správný audiofil věří. A holt každá víra něco stojí...

[Jenda]

Ale pojďme se prosím vrátit k původnímu tématu: Jaká distribuce pro domácí audio

Já jsem vyzkoušel většinu klonů Ubuntu + KXstudio + AVlinux.
Nezkoušel jsem např. OpenSUSE, Linux Mint, ArchLinux

Neřeš problém zkoušením milionu distribucí, vezmi si jednu a oprav nastavení tak aby to fungovalo.

Pak konkrétní otázka: jak je možné, že aplay v Ubuntu Studio hlásí nepodporovaný formát při přehrání souboru kódovaném pomocí S24LE, zatímco aplay v Lubuntu to správně přehraje?  To něco chybí v distribuci?

Zajímavé, ten můj to taky neumí. Ale umí S32_LE a FLOAT_LE. Tipnul bych to na nějaký problém v pulseaudio.

A že malá latence je přece klíčem k audiofilské nirváně :-)

Co s těmi počítači děláte? Mně buffer na zvukovce nepodtekl ani nepamatuju.

[eiffel]

AP linux mi přijde jako pěkný marketingový projekt. A jaký třeba zdatní hoši z JPlay z toho postavili byznys. Audiofilům se naservírují ta správná slůvka a už to frčí. Správný audiofil nemyslí, správný audiofil věří. A holt každá víra něco stojí...

Ano, to vše je pravda.
Stačí se vrátit do historie z dob prvních tranzistorových zesilovačů. Naměřené parametry oproti elektronkám excelentní, ale přesto
hrstka posluchačů tvrdila, že ten zvuk "není ono". Dlouho byli považováni za kacíře, než se objevilo intermodulační zkreslení a rychlosti přeběhu ...

Co s těmi počítači děláte? Mně buffer na zvukovce nepodtekl ani nepamatuju.

Provozoval jsem audio jak la Linuxu tak pod Win a jako hlavní problém se ukázalo rušení z USB.
Jak jsem psal dříve, galvanické oddělení vše vyřešilo.

[JardaP .]

Stačí se vrátit do historie z dob prvních tranzistorových zesilovačů. Naměřené parametry oproti elektronkám excelentní, ale přesto
hrstka posluchačů tvrdila, že ten zvuk "není ono". Dlouho byli považováni za kacíře, než se objevilo intermodulační zkreslení a rychlosti přeběhu ...

Nevim, ale elektronkove zesilovace, minimalne ty z te doby, obvykle trpely jistou mirou harmonickeho zkresleni, hlavne treti harmonickou, ktere zvuku dodava hezkou barvu, ktera se lidem libi. Patrne to bylo hlavne u levnych zesilovacu, jake byly treba v radiich, kde byla jedna koncova elektronka a trafo, ktere linearite moc nepridalo. U lepsich stroju bylo trafo se vzduchovou mezerou, ktera to trafo dosti linearizovala, ale takove v radiu nebylo.

A u tech radii ta treti harmonicka pridala do zvuku i tony, ktere tam nemohly obvykle byt, protoze na amplitudove modulaci tak vysoke frekvence neprojdou kvuli male sirce pasma a FM tehdy tolik nefrcelo. Proto tranzistorak znel jak plechovka.

[Přemysl Svoboda]

Audiofilům se naservírují ta správná slůvka a už to frčí. Správný audiofil nemyslí, správný audiofil věří. A holt každá víra něco stojí...

Krásně řečeno. Těm ostatním může pomoct měření, aby té demagogii nepodlehli. Proto jsem například zveřejnil to své srovnání THD+N pro různé OS, které ale ukázalo, že v Ubuntu Studio je asi nějaký problém, což jsem nečekal.

Ty jsi ten Dustin, co spolupracocval na projektu Alsa?  Zajímalo by mě totiž, zda má vůbec smysl se trápit s PulseAudio, nebo si to celé poskládat jen z Alsy + Jacku.

Zajímavé, ten můj to taky neumí. Ale umí S32_LE a FLOAT_LE. Tipnul bych to na nějaký problém v pulseaudio.

Děkuji že jsi to vyzkoušel, teď to mám ověřeno dalším nezávislým experimentem. Soubor S32_LE se mě přehával, ale naměřené hodnoty zůstaly na úrovni 16bitů.
Podezření na PulseAudio mám dlouho. Změnil jsem v něm default hodnotu na S24LE, sice to zlepšilo THD+N ale pořád na XonarDX málo.

Distribuce jsem zkoušel z lenosti, je pohodlnější spustit live DVD než studovat jak to udělat sám. Ale asi mě to studium čeká.

[dustin]

Je rozdíl mezi S24LE a S24LE3. 24 bitový soubor je S24LE3.

Pokud chci jen poslouchat na kvalitní zvukovce, pak si používaný přehrávač nastavím napřímo přes alsu do zvukovky, bez dmixu, jen plughw:X. Ani jack ani PA nepotřebuji. Při poslechu muziky nepotřebuji přimíchávat systémové zvuky ani youtube.

Pokud přeci jen potřebuji mixovat i youtube, použiji PA, nakonfiguruji jeho default samplerate na nejčastější samplerate v mé knihovně a nijak to neřeším. Nevěřím, že bych byl schopen při běžné poslechové hlasitosti spolehlivě poznat v ABX testu rozdíl.