Monitorování internetu v práci

Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #75 kdy: 28. 11. 2014, 19:05:15 »
Mail jmeno.zamestnance@velky-bratr.com už určitě pravovní email není a v pracovní době by tam zaměstnanec v podstatě neměl co dělat.
Ale protože "šak jsme lidi, nejsme stroje", asi by asi žádný zaměstnavatel neměl mít problém s tím, když si někdo i v pracovní době občas vyřídí i svou vlastní poštu. A šmírovat by již už neměl.
Mas pocit, ze jsem psal neco jinyho nez ty? :)

Nene, v tom nejsme vepři.
 ;)
Já to psal tak nějak globálně ...


Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #76 kdy: 28. 11. 2014, 22:33:50 »
Nikdy by me jako zamestnance nenapadlo zneuzivat prostredky meho chlebodarce. Ale to je ta zvracenost komunismu.
Kdyz jsem pracoval v jedne mensi obchodni firme tak jsme sice meli maily jmeno.prijmeni ale zaroven kazdy vedel, ze je nutne aby ten mail byl kdykoliv komukoliv dalsimu pristupny - dohledavani objednavek apod. Neprislo mi to nijak pokroucene, na soukr ucely jsem si hodil do prohlizece soukr mail.
Děkuji za možnost editace příspěvku.

M.

Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #77 kdy: 29. 11. 2014, 02:01:14 »
Jsi veliky naivista a dalo by se rict i trouba. Zamestnanec je ten, kdo zpusobi zamestnavateli radove vetsi potize, nez on jemu. Pokud nekoho nelegalne smirujes, tak ti hrozi desitky milionu az odebrani ZL/likvidace firmy. Cast z toho zaplatis na pokutach, cast klidne jako odskodneni poskozenym zamestnancum a dalsi cast klidne poskozenym tretim osobam, jejiz komunikaci si nelegalne smiroval. A bohate na to staci, aby si jeden jediny postezoval, klidne zcela anonymne.

Veskera komunikace je ve 100% pripadu soukroma. Na tom nic nezmeni ani 150 podpisu. Nemluve o tom, ze te uplne vklidu muze zalovat zcela kdokoli zvenku, protoze ty si nemas co cist kuprikladu mail, ktery ja nekomu do tvy firmy poslu (a v nem trebas napisu, ze si mamlas).

2M.: Zase zcela mimo, auto je (pro tebe velky prekvapko) povine pojisteny, a veskery skody ... se hradi z te pojistky. Zazrak co? Ovsem porad sme u toho, ze si jaksi nedodal onen §, podke ktereho mam zabezpecovat sit. Takze porad jen zvanis zcela z cesty.

Ach  jo. Mám dojem, že žijete v zajetí sých představ, které se neshodují s realitou.
Souhlaísm s tím, že protizákonné sledování zaměstnanců je fuj, trestné atd.... Nicméně,  mám řadu možností to dělat zcela legálně a košer, v některých případech dokonce budu muset. Rozebírat to do dtailu nemá smysl, protože jak vidím s tím autem, unikají vám jendodušší věci.

Takže třeba to auto... Ta citace "Místo provozovatele nahradí škodu ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel nahradí škodu společně a nerozdílně s ním, pokud mu takové užití dopravního prostředku z nedbalosti umožnil." je zákon, a to občanský zákon § 2929. Správně pdotýkáte, že máme povinné ručení, kdy plnění přebírá pojišťovna u které jste pojištěň. Má to ale, není to bezpbřehé. Asi zapoméníte na §12, defuinující ukončení pojištěné, jedno z nic je: "Odcizeném vozidla pojištění zaniká, pokud čas odcizení nejde přesně určit, tak pojištění zaniká k okamžiku ohlášení Policii ČR". A teď možné důsledky (ne všechny):
a) Auto je ukradeno v noci překonáním požadovaných zábran (nejde určit okamžik ukradení), nad ránem s ním zloděj něco zničí a ráno to ohlásím na Policii - plní pojišťovna, kde blyo auto pojištěno.
b) Auto je ukradneo v noci překonáním požadovaných zábran, ráno ohlašuji na Policii a druhý dne s ním zloděj něco rozbije. Pojjištění již zaniklo, hradí zloděj, jeli znám, jinak garanční fond.
c) Auto je mi ukradneo v noci, protože jsem nechal klíče v zapalování, zapomenul jsem, nad ránem s ním zloděj něco rozbije, já ráno hlásím ztrátu na Policii a vyjde pak na povrch, že jsem umožnil krádež svojí nedbalostí, uplaťnuje se § 2929, nicméně to je ještě na vrub mého pojištění.
d) Auto je mi ukradneo v noci, protože jsem nechal klíče v zapalování, zapomenul jsem, ráno hlásím ztrátu na Policii (tím zaniká pojištění), druhý den zloděj působí autem škodu, pokud vyplave nedbalostní charekter - nezabezpečil jsme dostatečně své vozidlo, poškozený tak uplatňuje škodu po tom kdo řídil (jeli znám) i po mě a platíme ze svého....
(řešení těchto bodů, z pohledu kdo má platit škody, také celkem dokáže zaměstnat soudy, zvláště pokud pojišťovna se to snaží hrát na D, když si třeba bez dovolení půjčí auto synátor a něco zruší, protože odcizení vozidla zahrnuje i případ dočasného vypůjčení, pokud po vrácení původní vlasntík už není schopen plně vůz využívat - třeba protože byl jako totálka zrušen ještě s pohrůžkami, že jste nesplnil povinnost nahlásit odcizení Policii a následně i pojišťovně)

Pokud by ten § 2929 neexistoval, tak by se postupovalo dle obecné úpravy  v § 2910 "Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil...."
V případě auta je povinnost řídně vozidlo zapbezpečit v silničním zákoně. Pokud b v silničním zákoně ta povinnost nebyla, tak máme § 2900 "Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného."
Tento nic neříkající blábol se jmenuje "generální prevenční povinnost", kteoru když nedodržm, porušil jsem zákon. To není samo o sobě trestné z pohledu trestního práva, ale pokud následkem takového mého porušení, byť formou nedbalosti (zákon dokonce ukládá, že pokud se neprokáže opak, má se za to, že to bylo nedbalostí a ne úmyslné), tak zakládá povinnost hradit škodu. Porušení je i to, že jsem si nepočínal tak, abych předešel škodě formou, že ponechám věc tak, že ji někdo třetí mohl zneužít, pokud je takové zneužití reálné, představitelné a jsem schopen mu předcházet s akceptovatelným úsilím (zde zjednodušuji, tneto bod by byl na stovky stran). Snadd bude stačit citace z jednoho rozsudku Nwjvyššího soudu, který se právě týkal výše zmněného případu D) u auta, kterým majtelku vozu vrátil do odpovědnosti za škodu, kterou tím autem udělal jiný po té, co jej zkrátka jako nezabezpečené odvezl:
"K naplnění podmínky nedbalosti postačuje nedbalost nevědomá, která představuje psychický vztah provozovatele k zákonem předvídanému následku, jímž je možnost zneužití jeho dopravního prostředku, a která je charakteristická tím, že provozovatel nechtěl, aby dopravní prostředek byl zneužit, a ani nevěděl, že způsob jeho zajištění, který zvolil, není dostačující a zneužití dopravního prostředku umožňující, ačkoliv to vzhledem k okolnostem a ke svému postavení či osobním poměrům vědět měl a mohl."

Ten § 2929 existuje proto, když vlastně dubluje § 2900+§ 2910, je eliminace časové příčinné souvtažnosti mezi porušení povinnosti (nezabezpečené auto) a vznikem škody (zloděj to do někoho napálil). Pokud by 2929 neexistoval, tak se budu na té škodě podílet jen v přímé souvislosti, kde je i hledisko časové, takže je ukradeno auto nezabezpečené večer, zloděj ujíždí a tak nejpozději ráno něco rozláká a podílím s ena škodě. Pokud by takto něco sejmul až za týden, bude argumentace, že už tam není vztah, během toho týdne mohl auto ukradnout jinde nebo si opatřit jiný protředek ke škodění podobné učínnosti. Ten 2929 toto potlačuje, aby šlo po mě škodu uplatnit v podstatě i po delší době. Důvodem je, že autem jde snadno způsobit velká škoda a často se s ním taková škoda způsobík, terou ten skutečný škůdce nebude schopen sám nahradit, tak jsem přitažen k plnění zpět za tu moji liknavost (o stejný , důvod se opírá i existence povinného ručení, nicméně má vyjímky z plnění). 2929 je jeden z mále přápadů, kdy legislativa rozšiřuje působnost té generální preveční povinnosti, naprostá většina další specifikuje omezení povinnosti a náhrad škod.

A přesně tyto dva paragrafy § 2900+§ 2910 je to, co mi staví otázka, zda řešit zabezpečení mé sítě i z pohledu, aby ji nemohl zneužít někdo další. Jako pomůcku je možno v té citaci Nejvyššího soudu hanradit "dopravní prostředek" za "počítačovou síť", pokud jste již dříve došel k názoru, že ponechání nezbezpečeného auta je přeci stejné, jako ponechání nezabezpečené sítě.
Tím, že není stanoveno jinou upřesŇující normou, co je tem limit, který  když splním v zabezpečneí mé sítě můžu řící, naplnil jsme požadavek na zodpovědné chování a předcházením škod, tím pádem jsem vyviněn, pokud někdo zneužije mojí síť, tak je tu to riziko subjekticného posuzování, které zahrnují velké spektrum faktorů. A samozřejmě není ais zatím ani žádný judiktát v této věci, který ba aspoň napověděl.

Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #78 kdy: 29. 11. 2014, 02:40:36 »
Nikdy by me jako zamestnance nenapadlo zneuzivat prostredky meho chlebodarce. [...] na soukr ucely jsem si hodil do prohlizece soukr mail.
Tak zneuzival nebo nezneuzival?

Trident

Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #79 kdy: 29. 11. 2014, 10:12:20 »
zakázat sledovat zaměstnance při PRÁCI na PRACOVNÍM počítači je jako zakázat majiteli zámečnické firmy sledovat soustružníka při práci na soustruhu. Pokud dělá zaměstnanec bez výslovného souhlasu na PRACOVNÍM počítači cokoliv, než zaměstnavatelem uloženou práci, je to pořád stejné, jako když si na soustruhu bude dělat z firemního materiálu, při opotřebení firemních pracovních nástrojů, spotřebování firmou placené elektřiny, v zaměstnavatelem hrazeném čase, náhradní díly pro sebe domů na své auto.
I tady plati ze je lepsi dohoda. Zamestnavatel umozni zamestnanci vyrobu par dilu pro svou potrebu mimo pracovni dobu a za uhradu materialu. Rekneme jako zamestnanecky benefit. Pokud by si rozjel velkovyrobu tak by to byla jina ale i to by se dalo resit.
Pokud zamestnavatel neni hlupak, tak na tom muze jeste vydelat. Domluvi se ze zamestnancem na vetsi vyrobe  dilu (typicky treba dily pro veterany) a zamestnanec se jeste muze podilet na strategii firmy. Nebo si otevrit svou firmu a pronajmout si soustruh od zamestnavatele.
Je tu spousta moznosti jak danou situaci resit ke spokojenosti obou stran.

Vychazim take z toho, ze kvalitniho soustruznika jen tak nesezenes;) Proto je vhodne se domluvit.


Bla

Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #80 kdy: 29. 11. 2014, 10:31:18 »
Domluva je dobrá, proto i v koncernech s jinak velmi přísnou disciplínou se přimhouří oko nad tím, že si někdo občas čte Novinky nebo nějaký pokleslý plátek  ;D

Takže!
Neviděl jsem nikoho vyhozeného z důvodu, že zaměstnavatele okradl o DVACET hodin práce, tj. že v práci proflákal za měsíc celkem dva a půl dne, což dělá velká hromada lidí, prostě hodinu denně prosurfují na Internetu. Pokud to zaměstnavatele štve, nařídí povinné neplacené přesčasy pro všechny.

Místní SocanoKomunisté často nemůžou pochopit, proč po nich chce zaměstnavatel přesčasy, když prosurfují víc než 10% své pracovní doby.

Měsíční fond pracovní doby je cca 160 pracovních hodin, nebo 20 pracovních dnů.
Surfovat hodinu každý den znamená prosurfovat nějakých 20 hodin (v průběhu 20-ti dnů).

Kdo z Vás by si troufnul zákazníkovi nafakturovat 20 hodin práce navíc a to každý měsíc?

No vidíte a tohle okrádání zaměstnavatele se tu běžně toleruje, nebo řeší nařízením přesčasů.

A pak tu jsou experti, kteří na Facebooku stráví klidně i čtyři hodiny za den a tím krádají zaměstnavatele o polovinu výplaty, kterou tak kradou, kterou si nezasloužili a ještě přetěžují kolegy, kteří musí pracovat za ně.

Bavil jsem se s jedním kolegou, který se flákal a ptal se ho, proč to dělá.
On mi odpověděl, že od zaměstnavatele nedostal žádnou práci.
Já na to, tak proč si o ní neřekne.
Na to mi řekl, že to by byl přece úplně blbej.
Řekl jsem mu, že blbej je ten, kdo okrádá toho, kdo ho živí a že je mnoho možností práce, že by mohl například.

- pořádně si uklidit pracovní stůl
- podívat se do historie své práce, jestli tam nestraší nějaké resty
- sepsat nějakou dokumentaci k práci, kterou dělá
- jít a pomoct nějakému juniorovi s jeho úkolem, aby se ten rychleji zapracoval
- vzít si učebnici Angličtiny a začít se vzdělávat, což dělá rovným dílem pro zaměstnavatele a rovným dílem pro sebe

Na to mi řekl, že kdyby to udělal, že by někdo mohl přijít na to, že se fláká.
A já mu na to řekl, že teď myslí jako zloděj, ten taky nechce, aby mu na to nepřišli.

Chez

Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #81 kdy: 29. 11. 2014, 11:29:58 »
Tato diskuse je vrchol demagogie. Ve chvíli, kdy by bylo třeba připustit, že šmírování v práci neexistuje (pokud zaměstnanec plní řádně své povinnosti = není jakou SOUKROMOU činnost šmírovat), tak najednou je to tu samé "lidské řešení" typu domluva, selský rozum, atd.
Ale na druhou stranu byste hned zaměstnavatele žalovali, dávali na policii, oháněli se listinou práv a svobod, atd. Jako jistá nejmenovaná sociální skupina (říkejme jim třeba neviditelní), která také zná jen svá "práva", ale jak dojde řeč na povinnosti a odpovědnost, tak jsou všichni kolem "rasisti a náckové".

Chez

Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #82 kdy: 29. 11. 2014, 11:35:07 »
Nechápu, proč se zde mluví o právu na soukromí a podobných věcech. K zaměstnanci do kanceláře také mohu vejít bez předchozího upozornění a písemné žádosti. Protože se NEPŘEDPOKLÁDÁ, že tam bude souložit. ...

A co když jsi nějaký managor v lechtivém průmyslu?

Tato varianta mě, přiznám se, nenapadla :) V tom případě je asi namístě jen chvíli pozorovat, zda je pracovní náplň vykonávána správně, případně poradit. Nebo předvést, jak se to dělá správně :)

Kolemjdoucí

Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #83 kdy: 29. 11. 2014, 11:42:30 »
Bavil jsem se s jedním kolegou, který se flákal a ptal se ho, proč to dělá.
On mi odpověděl, že od zaměstnavatele nedostal žádnou práci.
Já na to, tak proč si o ní neřekne.
Na to mi řekl, že to by byl přece úplně blbej.

Kdyby si zaměstnanec náhodou přišel říct o práci, tak zaměstnavatel okamžitě zpřísní normy, pochopitelně s platem nehne ani ve snu. Proto se zásadně volný čas zaměstnavateli neoznamuje a ve volném čase dělají melouchy na černo. Může se ti to nelíbit, ale je to tak.
Jiná situace je u OSVČ, kde je "zaměstnanec" zaměstnavateli roven a jednání tak probíhá jinak.

Bla

Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #84 kdy: 29. 11. 2014, 12:22:40 »
No já nevím, někoho okrást jen proto, aby tě víc nepřetěžoval  ::)
Můžeš se vzdělávat/zlepšovat se, což děláš jak pro zaměstnavatele, tak pro sebe.
Ostatní je prostě obírání zaměstnavatele.

Neříkám, že když máš v práci náhodou pět minut volna, že musíš jít ječet "nemám co dělat, nemám co dělat".
Ale když máš volnou hodinu, máš se učit něco, co se ti i zaměstnavateli bude hodit, nebo pomoct mladšímu/méně zkušenému kolegovi.
Kšeftíčky v práci (melouchy) jsou sice práce, ale práce při okrádání zaměstnavatele.

M.

Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #85 kdy: 29. 11. 2014, 12:27:30 »
Nedodání práce je "překážka v práci na straně zaměstnavatele". Zaměstnanaec je povinnen být na pracovišti po dobu pracovní doby a čekat, co dostane. Je věcí zaměstnavatele (jeho vedoucího) si být vědom, že se mu člověk fláká, protože je jednouz mnoha jeho povinností na něj dávat pozor, kontrolovat ho, že dělá co má, postupem jakým má, dodrřuje BOZP, přestáývky v práci, ...., takže by si měl všimnout, že mu čumí z okna (v lepším případě)....
Tím pádem hlášení se aktivně zaměstancem o další práci, je jen jeho dobrá vůle (v takové práci bych chtěl někdy být). Pokud čas využije na sebevzdělávání, pomáhání slabším, ..., které má přínos i pro zaměstnavatele, je tím pádem víc než dostatečná snaha.

Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #86 kdy: 29. 11. 2014, 13:05:15 »
Nedodání práce je "překážka v práci na straně zaměstnavatele". Zaměstnanaec je povinnen být na pracovišti po dobu pracovní doby a čekat, co dostane. Je věcí zaměstnavatele (jeho vedoucího) si být vědom, že se mu člověk fláká, protože je jednouz mnoha jeho povinností na něj dávat pozor, kontrolovat ho, že dělá co má, postupem jakým má, dodrřuje BOZP, přestáývky v práci, ...., takže by si měl všimnout, že mu čumí z okna (v lepším případě)....
Tím pádem hlášení se aktivně zaměstancem o další práci, je jen jeho dobrá vůle (v takové práci bych chtěl někdy být). Pokud čas využije na sebevzdělávání, pomáhání slabším, ..., které má přínos i pro zaměstnavatele, je tím pádem víc než dostatečná snaha.

Já nevím, je to nějaká česká specialitka?, že každý ví, jaké povinnosti má jeho nadřízený, zaměstnavatel, na co všechno má nárok, ..., ale jeho vlastní povinnosti jsou jaksi kdesi v ...

Bla

Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #87 kdy: 29. 11. 2014, 13:10:48 »
Nedodání práce je překáža na straně zaměstnavatele u dělnické profese, nikoliv u programátora nebo kohokoliv z IT.

Takže pokud je M kopáč výkopů, fajn, opravdu se může opírat o krumpáč ještě intenzivněji, než je v jeho profesi obvyklé.

Pokud vynecháme M, všichni ostatní mají v popisu práce uvedenou větčiku "ochota učit se novým věcem", což znamená, že když nemám co dělat, musím být ochotný se učit novým věcem, ochotný = tj. BEZ DONUCENÍ nebo pobízení.

Kolemjdoucí

Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #88 kdy: 29. 11. 2014, 13:19:22 »
Jestli máš jiný názor, konfrontuj své názory s realitou zde: http://www.zakonik-prace.cz vše podstatné už bylo řečeno.

Bla

Re:Monitorování internetu v práci
« Odpověď #89 kdy: 29. 11. 2014, 13:24:48 »
Tady pozor, zatímco učit se novým věcem prospěšným pro zaměstnavatele je vašší povinností, tak starost o kolegu nebo juniora v ní není.
Takže otočit se a ve volném čas pomoci kamarádovi/juniorovi je jen na Vaší dobré vůli a udělat to musíte jen v případě přinucení, vzdělávat se musíte i bez toho, aniž by Vám to někdo řekl. 

Jakékoliv jednání, které dělám v době, kdy nemám žádnou práci zadanou od zaměstnavatele, které směřuje k mým lepším výsledkům nebo ku prospěchu zaměstnavatele, je povoleno, pokud se nejedná o práci zjevně pod mojí kvalifikaci a zároveň jsem na takovou práci kvalifikovaný.

Jako programátor:
Pokud nemám co dělat a uklidím si stůl, pracuji pro zaměstnavatele, protože je mojí povinností udržovat si pořádek na pracovišti.
Pokud nemám co dělat a pomůžu kolegovi, pracuji pro zaměstnavatele, protože je mojí povinností pracovat ku prospěchu zaměstnavatele.
Pokud nemám co dělat a půjdu jako programátor opravovat plynový přívod firmy, na což nemám kvalifikaci, jednám v přímém rozporu s mojí pracovní náplní.
Pokud nemám co dělat a běžně chodím vytírat chodbu, jednám v přímém rozporu s mojí pracovní náplní, protože se jedná o práci zjevně nepřiměřenou mému pracovnímu zařazení, takové činnosti je nadřízené sebevzdělávání.
Pokud nemám co dělat a půjdu za testerem nebo za člověkem, který připravuje dokumentaci, dáme si spolu kafe a klábosíme o vyvíjeném programu a částech dokumentace, jedná se o práci pro zaměstnavatele.

Fajn, pokud nemám co dělat, je spousta činností, jak se nesedřít z kůže a přitom být firmě prospěšný.
- učit se
- uklidit si stůl
- školení juniora
- zlepšovat vlastní skilly v programování
- jít za obchodníkem a klábosit s ním o programu, vysvětlovat mu možnosti nového řešení a přínosy, které to má
- jít za testerem a podívat se, jak to testuje nebo se jít bavit o dokumentaci s tím, že ať on jí čte, ty seď, poslouchej ho a diskutujte o tom
.....

Hromada těch činností je nenamáhavá, jedná se o změnu práce, kdy se nemusím tolik soustředit a zároveň pracujete pro svého zaměstnavatele, za což dostáváte plat.

Nikdo rozumný po THP nechce, aby se z toho zbláznili.
Fajn, pokud opravdu nemám co dělat, pořád je hodně možností, jak prospět firmě.

Něco jiného je problém přetížených zaměstnanců.
Ale to je jiná story.