Jednoduše vysvětlit? Jen trivialita jde vysvětlit jednoduše. Právě to, že hledáš "jednoduchá vysvětlení" Tě vede k šíleně zkratkovitému vyjádření.
Zaprve, pokud chceš něco vážnějšího vyvozovat z Bible, měl bys jít do originálu. Překlad, obzvlášť mezi různými jazykovými rodinami, nikdy nemůže zachytit originál. I s překladem z řečtiny je často problém (např. známé: "Pokoj lidem dobré vůle" je ve skutečnosti daleko spíš "Pokoj lidem, dobrá vůle"), natož z aramejštiny. (Ne, neumim aramejsky - jen jsem se s pár lidma co uměj potkal a zjistil, že v originále je tam vlastně něco úplně jinýho, co vlastně ani nejde převést - nebo jde třeba zachytit jen jedna "myšlenka" z pěti, který to obsahuje apod.)
Zadruhé - semité mají co se týče vyjadřování daleko spíše k východním kulturám než k západním, vyjadřují se obrazně, a i jejich prózy jsou dost často spíše básněmi. Nedá se to ale zas srovnat s evropskou poezií, je to prostě něco jiného. Evropan občas těžko pochopí, jak to chápali místní - v každém případě Ti ale garantuju, že pokud to budeš chápat doslova, tak budeš mimo na sto procent.
Nejspíš se to dá přirovnat k něčemu na způsob bájek nebo podobenství, napasovaných na nějaké historické reálie, které ale často jsou fiktivní (ať už šlo o představu autora, o tom, jak to bylo, nebo vědomé falsum). Rozhodně v té době nikomu nešlo o nějakou historickou věrnost. Koneckonců, to nešlo ani většinu času v kultuře evropské, např. slavné české kroniky jsou všechno, jen ne věrohodný historický pramen - ale hlavně ani neměli ambici jimi býti - a to jde o díla evropská a pár tisíc let mladší.
Navíc ve velké části SZ textů se prolíná několik různých pramenů - autorů či skupin autorů, ze kterých je daný dohromady text (rozhodně si nemysli, že např. Izaiášovu knihu napsal Izaiáš....), a vývojem a předáváním se ten text měnil. A každá "generace", než se text stabilizoval, tam přidávala svoje představy o tom, kdo je to vlastně Jahve. A zároveň se i Bible snaží zachytit postupné poznávání jednoho Boha Izraelem - ale opět vůbec nemá jít o historický popis, ale snaží se na něm ukazovat to, jaký je člověk a jak člověk vnímá Boha apod.
Proto není problém tam najít jeden příběh podanej dvakrát (a pokaždé jinak), není problém tam najít protiřečící si věci a logické chyby atd. atd. Hebrejům todle vůbec nevadilo, ty neznali západní pozitivistickou tradici a evropskou obsesi všechno přesně a pečlivě detailně popsat. Naopak, ti by tomistickou filosofii považovali za napůl bláznovství a napůl rouhání (jak má vůbec bejt člověk schopnej něco říct o Bohu? A jak si to vůbec může dovolovat?).
A k tomu všemu tam je dost často (možná se budeš divit) velká dávka humoru, který občas pro evropana je pochopitelný, občas ani příliš ne. Např. zrovna tebou zmiňovanej Job je humoristickej opravdu hodně a vůbec tam nejde o Joba, naopak si dělá legraci (ano, opravdu legraci) z těch ostatních.
Takže si ani nemůžeš bejt jistej, co je myšlený zcela vážně, a co je určitá nadsázka, která má vlastně říct něco úplně jiného. Plus spousta věcí je odvolávka na dobový reálie atd., kterejm zas nerozumíme, nebo rozumíme jinak.
A z takovýdleho textu chceš vzít jednu nějakou větu a dokazovat z toho něco? Garantuju Ti, že budeš mimo. Kdyby to bylo tak jednoduchý, jak to stavíš, tak už dávno žádní křesťané nejsou....
264 Odpovědí
55113 Zhlédnutí