I tak, i tak. Clovek ktery si umanul ze bude rebelovat proti Bohu bude vysilovat kdykoliv se mu na jeho pozitkarsky zivot jakkoliv sahne. Kdyz si nekdo neco zvoli, je tezke s nim hnout. Tak ci onak, stejne jako tady na foru, tak stejne jako tehdy tam, ateiste jen brani svuj nesmyslny status quo namisto aby se odevzdali a vsechny jejich problemy byly vyreseny.
Takže když pudu do kostela, bůh za mě zaplatí hypotéku? To je momentálně věc, která mě v životě s**e nejvíc (mimo politické reprezentace, ale tam to bude rychlejší).
Nemohu mluvit Jeho jmenem, ale pokud bys zacal chodit pravidelne do kostela a uprimne od srdce zpival Jeho svata jmena a myslel to opravdu vazne, pak by ti urcite zacal pomahat, a kdyby videl ze jsi odhodlany, urcite i s hypotekou by ti bylo pomozeno. On takove veci slibuje v Pismech.
Ale pokud bys to delal jen proto, ze te to sere, pak by to urcite nefungovalo.
Tak tohle ale prokazatelně funguje jen u scientologů, i když tam to neplatí pámbíček, nýbrž církev z majetku, který na ni "farníci" mají povinnost při vstupu převést. BTW scientologové mají mezi církvemi nejvyšší procento splněných přání. Znamená to, že jejich Bůh jako jediný skutečně naslouchá?
Tak predne je treba rici, ze Buh je jenom jeden, ac ma mnoho jmen (v ruznych kulturach). Buh opravdu plni co si kdo preje, veri-li v Nej nekdo, pak to co si preje mu Buh splni. Prat si neco je ale take dost nebezpecne, protoze preje-li si nekdo napriklad velke materialni bohatstvi, potom je velka sance ze na nej bude myslet i v okamziku smrti. Tim projevi vuli si nadale uzivat hmotne veci a milostivy Buh mu vyhovi a necha jej se zrodit znovu.
Skutence zbozny clovek si vetsinou nepreje nic, a pokud ano, pak si preje takove veci, aby mohl jeste oddaneji slouzit.
To je ale úplnou náhodou velmi šikovná konstrukce, že?
Věřícímu se nic nesplní, protože věřící si nic nepřeje.
Hříšnému se nic nesplní, protože ono se to sice jakoby splní, ale vyžere si nezamýšlené negativní důsledku.
Zrovna úplnou náhodou to takhle vyšlo!
Až na to, že pozorování říká, že NĚKDY se NĚKOMU něco splní, a že to má silnou korelaci s tím, jak moc se dotyčný snaží (i když ani pak to NĚKDY nevyjde).
Jen mi ta milost boží, která poživačnému hajzlovi dopřeje se zrodit znovu být znovu poživačným hajzlem, nějak nejde dohromady s
1) JEDINÝM pokusem,
2) boží spravedlností, protože takový měl šupajdit do pekla
3) uvěznění v těle za hříchy předchozích životů
4) u toho poživačného hajzla, kterému všechno vychází, vztah mezi požitky a trestem.
Nějak to úplně nedává smysl a zní to dost jako psychoblábol.