Ne, tady se nemluví o tom, že by licence nebyla platná. Tady se za prvé mluví o smlouvě (licenční nebo jiné) -- takže žádný váš § 66 odst. 1. Za druhé se zde mluví o tom, že výrobce v licenci nemůže stanovit, jak může nabyvatel nakládat s licencí -- protože autorovo právo nakládat s licencí je platné jen do té doby, než tu licenci někomu prodá, pak už to právo má nový nabyvatel. Pořád se to ale týká nakládání s licencí, nikoli samotného obsahu licence - ten je závazný pro prvního nabyvatele i pro kteréhokoli dalšího
§66 je české specifikum, proto o něm evropský rozsudek nemluví. Ten článek na Lupě od Aujezdského to podle mě vysvětluje jasně, a nevím, kde v jeho argumentaci vidíte nějakou nejasnost:
Užití software na základě autorského zákona - shrnutí1)
Ten, kdo koupí software z druhé ruky, se stává "oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny" (toto platí podle evropského práva, kterému je české právo podřízeno):
"... Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
(Soudní dvůr Evropské unie, Rozsudek ve věci UsedSoft GmbH v. Oracle International Corp.
http://curia.europa.eu/jcms/jcms/P_89105/ )
2)
"Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" může svou rozmnoženinu užívat na základě tzv. "zákonné licence", tj. podle §66 autorského zákona (toto platí podle českého práva):
"(1) Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže
a) rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu"
(autorský zákon, §66
http://zakony-online.cz/?s4&q4=66 )
konec shrnutí
Když stavebník prodá dům majiteli s nějakými podmínkami, může jej druhý majitel prodat třetímu jedině s těmi samými podmínkami (případně si může přidat další). Třetí majitel tedy nemá smlouvu se stavebníkem, ale přesto je podmínkami té smlouvy vázán.
Pokud budou mít stavebník a majitel ve smlouvě podmínku, že dům může majitel možné používat pouze po dobu životnosti plynového kotle, tak máte možná pravdu. Tedy pravdu máte, pokud nějaký zákon nečiní takovéto podmínky neplatnými.
V případě prodeje rozmnoženiny software ale takový zákon existuje:
- v evropském právu označil rozsudek ve věci usedSoft některé podmínky smlouvy za neplatné
- v českém právu se nový majitel dokonce na licenční smlouvu nemusí vůbec ohlížet, a software může užívat na základě §66
Jinak ten §66 mi přijde poměrně logický: Představte si, že si z druhé ruky koupíte mobilní telefon. V něm je software, a dejme tomu, že výrobce telefonu v licenčních podmínkách stanovil nějaká omezení. Pokud by §66 neexistoval, vy jako nový majitel byste musel zjišťovat, jaký je obsah licence a zda telefon vůbec smíte používat.
Tam, kde platí současný AZ, mu v tom zpravidla brání licenční ujednání. Pokud by ale pro někoho licenční ujednání neplatilo a řídilo se to jen § 66 odst. 1 vykládaným jako "autor nesmí oprávněnému uživateli nijak bránit užívat program", nemohl by autor majiteli rozmnoženiny nikam bránit v užívání programu. A pokud by majitel chtěl používat program na 100 PC (třeba u firmy se 100 zaměstnanci), nic by mu v tom nebránilo a nesmělo bránit.
Ale brání: Uživatel je oprávněn vytvořit si pouze takový počet rozmnoženin, který je nezbytný k užívání programu:
V citaci z autorského zákona výše je uvedeno:
" je-li to
nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu"
Použití na ostatních 99 počítačích už nezbytné není, práva vlastníka rozmoženiny se naplnila na prvním počítači.
Podobně i rozsudek ve věci UsedSoft (viz můj první odkaz v tomto příspěvku):
"Na rozdíl od výlučného práva na rozšiřování se výlučné právo na rozmnožování prvním prodejem nevyčerpá. Směrnice však
povoluje jakékoli pořízení rozmnoženiny, které je
nezbytné k tomu, aby umožnilo oprávněnému
nabyvateli užívat počítačový program způsobem, ke kterému je určen"