Me mensi dane nevadi. Ale vadi mi, ze si nekteri asi predstavuji, ze se dane budou snizovat bez ohledu na to, jestli je mozno zajistit chod statu. Nikdo nechce platit dane, ale vsichni by chteli, aby byly opravene silnice, urady fungovaly a kdo vi, co jeste. I kdyby ses posral, bez dani a prerozdelovani to nejde.
Chod státu zle zajistit i s podstatně menším státním aparátem, než máme. Úředníků je celá armáda, aby dokázali zpracovat veškerou agendu plnou nadbytečných mechanismů, hlídajících výjimky, a výjimky z výjimek, a výjimky z výjimek z výjimek. Z podstaty věci, i z tradice, úředník nenese za svá špatná, pomalá, či zlovolná rozhodnutí žádnou osobní odpovědnost, jen v případě opravdu velkého průšvihu přijde o malou část osobního ohodnocení. Nejbezpečnějším způsobem práce úředníka je pasivita - nesnažit se občanovi pomoci jinak, než podle 105% osvědčených způsobů, u kterých ví, že mu ztráta prémií nehrozí (pasivitu lze vždy odůvodnit přetížením, chybné rozhodnutí ne). Když si občan stěžuje na pomalost práce, je vždy odpovědí to, že je podstav zaměstnanců odboru. Základní ustanovení správního řádu, že úřad má vždy konat bez zbytečného odkladu, se nedodržuje, protože není ani jak, ani kým ho kontrolovat, a úředník už má za ta desetiletí zkušenost, jak vysvětlit, proč je přetížený.
Dalším trendem posledních let bylo zřizování / posilování specializovaných odborů úřadů - např. speciální finanční úřad pro složité daňové případy, daňová kobra, nové řídicí struktury (řídit stát jako firmu). Ono to zní na první pohled dobře, ale vedlo to k dalším průšvihům. Tyto speciální, a tedy centralizované úřady se staly nástrojem politiků. Zatímco politik neměl dobrou možnost "neoficiálním pokynem" řídit stovky úřadů územních pracovišť, sdělit svoje přání vedoucímu specializovaného úřadu s vysokými kompetencemi už lze. Obzvlášť, pokud je takový vedoucí dosazovaný jen jen ob jeden level přímo od ministra.
Proto si myslím, že by stát měl do života zasahovat co nejméně (= nižší daně, = nižší přerozdělování), protože současnou rozsáhlou agendu dělá pomalu, s velkými chybami, s vysokými náklady a s neopodstatněně vyšším rizikem, že naše peníze tečou přes neschopného nebo dokonce zkorumpovaného úředníka.
Po zeštíhlení bude větší šance veřejné kontroly práce úřadů (nyní se ani starosta nevyzná v tom, jak jeho úřad funguje). Platy úředníků by měly přestat být tabulkové - je známo, že v Praze jsou na úřadech mnohem méně kvalitní úředníci, než mimo Prahu, protože za tabulkové platy není stát s to sehnat kvalitní lidi. Ve státní správě a samosprávě by se měla posílit činnost personalistů - úředník by neměl být nesestřelitelný a prakticky se státní definitivou. Měl by být chráněný pouze srovnatelně s ostatními zaměstnanci v komerční sféře, podle zákoníku práce. Překročení pravomocí u řídících pracovníků by mělo být rozšířeno - pokud dá velitel obecní policie pokyn k honbě za pokutami, nebo generální finanční ředitel pokyn k hodnocení od výše vybraných pokut, nebo na předběžné opatření (zajišťovací příkazy) je stanovena metodika (na předběžné nástroje práva nelze aplikovat žádnou metodiku, proto to jsou "předběžné", velmi speciální a vzácně využitelné nástroje - předbíhají svojí účinnosti proces práva), je zřejmé, že se tím devastuje práce úřadu a činnost úřadu se soustředí jen na jednu agendu. Po takovýchto pokynech už ani nemusíte úředníkovi nakazovat, na jaké problémy se má zaměřit. Nezaměří se na ty, které sužují občany, ale na ty, ze kterých dostane prémie. V případě finančních úřadů se jedná o to, že se nezaměřují na firmy s největšímu prohřešky, ale na firmy, ze kterých pokutu dostanou s nejmenší pracností a bude opravdu zaplacená. Mimo jiné, finanční úředníci prakticky nekontrolují velké firmy, protože jejich kvalifikace na to nestačí, a bojůvky s právními a daňovými odděleními těchto firem je stojí drahocenný čas, během kterého dokáží u malých a středních firem vybrat statisíce. Správa souciálního zabezpečení není zase např. schopná mít, udržovat a aktualizovat software na výpočty pojistného a výplat, protože vývoj, testování, nasazení a oprava chyb jejich systému je tak složitá, že se nestíhá dělat tak rychle jak se mění zákony (!).
Je smutné vidět, jak některé celé rodiny mají vypilované metodiky, jak od státu dostat maximum dávek. Přitom by bylo daleko přirozenější, když se tyto rodiny dovedou semknout proti státu, aby se uměly semknout spíš ve stimulaci k vydělávání vlastních peněz. Vy jste psal, že žít v bídě a chodit do potravinové banky je pro hodně lidí ponižující. Já říkám, že to je určitě správný pocit, který motivuje lidi pracovat na své situaci. U nás jsou lidé naopak hrdí, a chlubí se tím, na kolik dávek od státu umějí dosáhnout.
Pokud ubude úřadům agenda, bude se i úředníkovi lépe dýchat a v menší agendě dokáže lidem pomáhat víc. Čím méně se lidem vezme a přerozdělí, tím méně křivd se napáchá. Čím nižší bude zdanění osob, tím víc se je firmám vyplatí zaměstnávat. Čím vyšší zdanění bude, tím víc se velké firmy budou stěhovat na východ a / nebo nahrazovat lidi stroji.
289 Odpovědí
28594 Zhlédnutí