Bitcoin sám žádný zisk nepřináší, je to jen čistá spekulace, není podobný ani zlatu, protože zlato se využívá ve šparkařství a v průmyslu. Bitcoin žádné obdobné využití nemá.
Cena zlata není tažená průmyslem ani šperkařstvím. Je - stejně jako u BTC - tažená hlavně spekulací lidí na to, že za X let půjde prodat za minimálně stejnou, spíš vyšší, cenu. V tomhle je to úplně stejný. Jeden zásadní rozdíl tam ale je - se zlatem má lidstvo tisícileté zkušenosti.
Není. To by bylo stejné, jako tvrdit, že
konečno krát konečno rovná se konečno je vlastně to samé, jako
limita(nula krát nekonečno) rovná se konečno. Jenže ačkoli by se to třeba někomu na první pohled mohlo zdát, že to funguje podobně, ve skutečnosti je mezi tím zatracený rozdíl!
Zlato v sobě má reálný fundament, konečně velký (malý), ale má. Jeho tržní hodnota z něj
nějak vychází. Je to vzácný kov s ceněnými fyzikálními (a z nich mimo jiné plynoucími i estetickými) vlastnostmi, jehož vnitřní hodnota je univerzálně po celém světě uznávána, protože je všude podobně vzácné a jeho vlastnosti všude ceněny podobně.
Pak tu máme předměty, u nichž je tato hodnota už méně univerzální, jako třeba ceněný obraz nebo vzácná známka, kde se cení jedinečnost a neopakovatelnost této věci jakožto uměleckého díla (tedy taky vlastně estetický faktor).
Tržní cena těchto věcí je součinem této fundamentální hodnoty (kterou neznáme, jen tušíme, že není nulová) a důvěry (mnohdy sice tušíme, že obrovské, ale také tušíme, že je konečná), že si svou hodnotu podrží či dokonce zvýší.
Fiat měny tyto vlastnosti nemají, neexistuje tedy žádný přirozený důvod, proč by měly obíhat nebo tezaurovat. Aby se tak dělo, je nezbytné
státní donucení, tedy garance státu, že tyto peníze bude přijímat k placení daní, vyplácet svým úředníkům a dodavatelům jako odměnu a jeho soudy v nich budou oceňovat a vymáhat majetkové hodnoty. Tedy
stát svou ekonomickou vahou a politicko-mocenskou stabilitou je tím garantem, který dodává fiat měně její
virtuální fundamentální hodnotu. S jeho autoritou stojí a padá tato hodnota.
Kryptoměny jsou jako fiat měny bez garanta. Chybí přirozená i ta virtuální fundamentální hodnota. Jejich tržní hodnota je tedy zcela závislá na důvěře, že nějakou cenu mají - přesněji řečeno na
bezmezné víře, díky čemuž jejich tržní hodnota může být konečná. Jenže limita nula krát nekonečno se může rovnat čemukoli od nuly do nekonečna. Odtud taky plyne ta příšerná volatilita kryptoměn.
Spekulanti do toho jdou jen z toho důvodu, že vymýšlejí nové příležitosti k obohacení, což chápu - "někteří mocnáři za dobrou tmu dobře platí". Jen nechápu ty, kteří opravdu věří tomu, že ta tma v těch pytlích má nějakou hodnotu, kterou si může udržet bez vrchnostenského donucení. Nemůže,
nikdy se tak nestane (tedy alespoň dokud nějaký stát neprohlásí nějakou kryptoměnu za svou fiat měnu), vždycky to bude jen nástroj spekulací s vysokou volatilitou, protože ta spekulovatelnost aspoň přibližně supluje tu fundamentální hodnot, kteréžto vlastnosti jsou naopak naprosto nevhodné k plnění funkcí směnného prostředku či k tezaurování. Ale stačí v hejlech živit tu naději, že by se kryptoměny někdy daly použít jako opravdová měna, a můžeme vesele spekulovat dál.
161 Odpovědí
61724 Zhlédnutí