Standardy a jejich dodržování je samozřejmě důležité, ale buďme také trochu spravedliví kolem jejich vývoje. Standard dost často vzniká až ex-post, poté, co některý výrobce (nebo skupina výrobců) technologii vytvoří, začne testovat a prodávat. Časy vývoje, testování, PR a marketingu i prodeje se překrývají - je tlak na uvedení, a kdo z nás někdy nečekal, aby už už měl něco nového, co teprve na trh přichází. Z toho vznikají odbočky ze standardů, subsety či supersety funkcí atd. atd. Je to poměrně běžné, i logické, a hodnotit někoho jen podle toho, jestli standard umí, či neumí, je zbytečně příkré. Chtělo by to znát hlavně kontext.
Dalším, v praxi naráženou skutečností je, že starý standard už nevyhovuje novým potřebám, takže se hledá způsob, jak ze starého standardu vyjít a přivést nové funkce. To je další důvod pro de facto porušování standardů, ale také cesta k novému standardu.
Výhodu na trhu pak má ten výrobce hardwaru a ten vendor softwaru, kteří dokáží navázat tak úzkou spolupráci, že jeden, či druhý na své straně podporuje zařízení i v tomto mezičase.
Třetím problémem je, že standardy, stejně jako jakákoliv norma (technická, právní, ...), se dají na některých místech vykládat dvojace. Pamětníci si ještě vzpomenou např. na válku prohlížečů, kdy nejviditělnějším a zároveň nejotravnějším bylo to, jestli se rámeček objektu počítá dovnitř jeho rozměru, nebo nad něj. Ve standardu W3C to jasné nebylo, Netscape zvolil jinou cestu než Microsoft a byl z toho průšvih.
Příkladem z dnešní doby, který může vést k nekompatibilitám, je např. zavádění TLS 1.3, které je zatím v draftu, ale některé SSL knihovny už ho implementují, aby měly náskok. Nedej Bože, aby to někdo začal uvádět na trh jako funkci výrobku, pak budeme mít další nekompatibilní zařízení.
Příkladů se dá najít hafo, a opravdu není spravedlivé výrobce hardwaru či vendora vinit ze zlé vůle při dodržování standardů. Vendorem myslím jak Microsoft, tak i Linux.