16
Hardware / Re:výběr tichého ATX zdroje
« kdy: 02. 01. 2013, 15:40:34 »Jo a zalezi kolik do toho chces dat penez.
Jako vždycky když vybírám podobná udělátka - stanovím si cenu X a pak utratím dvakrát tolik ;-)
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Jo a zalezi kolik do toho chces dat penez.
a neslo by u stavajiciho jen vymenit ventilator?
Možná chceš tohle:
https://www.alza.cz/enermax-triathlor-eta550awt-550w-d365212.htm
Slušnej zdroj prostě trochu něco stojí, Enermax je Enermax.
OCZ zdroje nedělá, plácá na to svou nálepku, uvnitř bude v lepším případě originál Fortron, ale spíš někdo z FSP group (Fortron Source Power Group). http://en.wikipedia.org/wiki/FSP_GroupNo, právě proto jsem psal že mi ta cena přijde podezřele nízká ...
Dost možná byl vyrobený v ČR, u nás se v licenci dělají na jedné lince Eurocese/Levné Fortrony a Seasonic.
Za cca 800 až 900 nečekej slušnej zdroj, slušné zdroje začínaly na 2000,- Kč a teď řekněme na 1500,- bez daně.
Jinak nevím o žádném smrtelníkovi, který by opravdu potřeboval 500-600W zdroj, mě osobně stačí 425W zdroj, mám Core i7+32GB ram, ssd, hdd a highendovýho Radeona, co si řekne klidně o 200W. Pecko si průměrně řekne o 50 až 100W a když pustím nějakou gamesu, tak se dostanu na cca 300W. Ber to tak že to co utáhne tvůj "500W" zdroj utáhne i značková 400W s prstem v nose.
Jestli chceš levnej a přitom kvalitní zdroj, ber:Ten 450W zdroj je asi to samý jako ten první, jenom s o 100W menším výkonem, že? To bych asi šel do toho 550W, ten cenový rozdíl je celkem minimální a za těch 100W mi stojí.
https://www.alza.cz/enermax-triathlor-eta450awt-450w-d365211.htm
Enermax NANX nemám nejlepší doporučení, je to prý stejný šubruňk jako všechny ostatní levné zdroje.
Možná chceš tohle:
https://www.alza.cz/enermax-triathlor-eta550awt-550w-d365212.htm
Slušnej zdroj prostě trochu něco stojí, Enermax je Enermax.
OCZ zdroje nedělá, plácá na to svou nálepku, uvnitř bude v lepším případě originál Fortron, ale spíš někdo z FSP group (Fortron Source Power Group). http://en.wikipedia.org/wiki/FSP_Group
Dost možná byl vyrobený v ČR, u nás se v licenci dělají na jedné lince Eurocese/Levné Fortrony a Seasonic.
Za cca 800 až 900 nečekej slušnej zdroj, slušné zdroje začínaly na 2000,- Kč a teď řekněme na 1500,- bez daně.
Jinak nevím o žádném smrtelníkovi, který by opravdu potřeboval 500-600W zdroj, mě osobně stačí 425W zdroj, mám Core i7+32GB ram, ssd, hdd a highendovýho Radeona, co si řekne klidně o 200W. Pecko si průměrně řekne o 50 až 100W a když pustím nějakou gamesu, tak se dostanu na cca 300W. Ber to tak že to co utáhne tvůj "500W" zdroj utáhne i značková 400W s prstem v nose.
Jestli chceš levnej a přitom kvalitní zdroj, ber:
https://www.alza.cz/enermax-triathlor-eta450awt-450w-d365211.htm
Enermax NANX nemám nejlepší doporučení, je to prý stejný šubruňk jako všechny ostatní levné zdroje.
swappiness nevypina swap, pouze urcuje co a kdy se odsune na swap pri "plne pameti".
Já bych raději vyřešil příčinu výpadků, než obcházel důsledky...
Zdravim doteraz som pouzival Debiana squeeze s ext4, mam to na ssd disku, a casto koli vypadkom sa mi suborovy system pokazi...nejde opravit a treba preinstalovat. Rozmyslal som tam hodit btrfs, ma to vyznam alebo radsej ostat pri ext4. Je na Debian mozne pouzit btrfs?
SDINějaká ještě kratší a odpověď by nebyla?
Pisateľ pravdepodobne myslel http://en.wikipedia.org/wiki/Spatial_data_infrastructure
Tak z pohledu teorie je ta první varianta dost neoptimální - konec konců problémy jste popsal sám. Ta druhá varianta je "správnější" a pokud chcete jít ještě o krok dál tak ji dekomponujte na dvě. V jedné bude entita "měření" s umělým PK a ve druhé (kardinalita 1:*) budou naměřené hodnoty a FK odkazující na ten umělý PK. Tj. něco jako
mereni:
Kód: [Vybrat]
|PK|Parameter1|Parameter2|Parameter3|Parameter4|Parameter5|
hodnoty:
Kód: [Vybrat]
|PK|Cislo frameu|Hodnota|
Výhoda je v tom že nebudete pořád opakovat ty parametry - budou jenom 1x v té první tabulce, v druhé tabulce je jenom ten umělý PK (typicky integer). Kolik ušetříte závisí na velikosti těch parametrů (tj. čím jsou delší tím víc ušetříte) apod.
Nevýhoda je že pro dotazování musíte ty tabulky joinovat (a nebo si vyhledat PK v první tabulce a pak se v druhém kroku dotazovat do té druhé). Jak moc to vadí závisí na tom jak to používáte.
To ma tiež napadlo, ale má to svoje problémy. Tam sa nezmestím pod 8 bytov za FK a 2 byty za cislo frameu = 10 bytov namiesto 14. Čiže problém to úplne nerieši + pridáva to komplikovanosť dotazov.
Další možností je využít různých specifických vlastností jednotlivých databází - např. PostgreSQL umí pracovat s poli, takže si tu tabulku můžete definovat takhle:
....
Presne v niečo takéto som dúfal, možno SDI ako bolo vyššie spomenuté. Akurát problém s MySQL.
Nemáte ešte nejaký podobný nápad? Tie polia prakticky sú to, čo potrebujem - keď manipulujem s dátami, tak už so všetkými skalármi súčasne. Pridávať nepotrebujem, to sa spraví vždy dávkou a už sa to nezväčšuje.
Pôjdem hneď k veci - Potrebujem ukladať medicínske dáta, ktoré chodia vo frameoch. Viem framerate, číslo frameu a hodnotu (real, resp. DECIMAL). Pekný príklad je meranie EMG.
Problém je v tom, že v súčasnosti sa dáta ukladajú ako parametre (5 FK do číselníkov) a k nim sa priradí 100 hodnôt do sto stĺpcov tabuľky. Tu je ten problém, že ak je počet frameov iný ako 100, tak sa to musí dopočítať, poprípade zahodiť. Preto by som chcel spraviť presnejšie ukladanie - to jest uloži sa len to, čo sa nameralo.
Súčasná tabuľka:
|Parameter1|Parameter2|Parameter3|Parameter4|Parameter5|0|1|2|......|100|
Rozmýšľal som, že spravím nasledujúcu zmenu:
|Parameter1|Parameter2|Parameter3|Parameter4|Parameter5|Cislo frameu|Hodnota|
Tu je problém, že sa mi počet záznamov prakticky zostonásobí. Ešte dodám, že pôvodných záznamov je niečo cez jeden milión. To, že by som mal 100 mega riadkov asi prežijem, ale horšie vidím plytvanie priestorom, pretože 100-krát zopakujem všetky parametre a budem meniť iba číslo frameu a hodnotu. Súčet veľkosť parametrov nedám pod 14 bytov, čo dáva 1.4kB odpadu na jedno meranie (ak predpokladáme 100 frameov - obecne sa počet frameov pohybuje od 50 do pár stoviek). Aby ste nemuseli počítať, tak po zmene by DB narástla o cca 1.4GB
Nejaké nápady, ako ukladať takýto typ dát?
|PK|Parameter1|Parameter2|Parameter3|Parameter4|Parameter5|
|PK|Cislo frameu|Hodnota|
CREATE TABLE mereni (
PARAMETR1 INT,
PARAMETR2 INT,
PARAMETR3 INT,
PARAMETR4 INT,
PARAMETR5 INT,
HODNOTY DECIMAL[]
)
INSERT INTO mereni
VALUES (1, 2, 3, 4, 5, ARRAY[20000, 25000, 25000, 25000]);
SDINějaká ještě kratší a odpověď by nebyla?
2 Vondra: Pokud se nekdo zepta, "Mam kilo jablek, jak z toho udelam hruskovy kompot?" Tak se mu taky dostane odpoved, ze se pta na nesmysl a to zcela po pravu.
MySQL se snazi byt relacni databazi a vychazi tedy i z relacni algebry. Krome jineho to znamena, ze adresuji radky jejich hodnotami. Ve slusne databazove spolecnosti ma tabulka primarni klic. Pokud tabulku prevratim, tak primarni klic narvu do jednoho radku. A co pak s tim? Jak budu adresovat radky? A pokud mam ty datove struktury navrzeny tak, ze kdyz to chci joinovat, tak to musim nejdriv otocit, tak bych se mel drzet excelu nez se naucim zaklady relacnich databazi.
pohlaví | blond | not_blond |
muž | 65 | 91 |
žena | 41 | 63 |
barva vlasů | muž | žena |
blond | 65 | 41 |
not blond | 91 | 63 |
Franta | 10 |
Jirka | 20 |
Honza | 1 |
... | ... |
Franta | Jirka | Honza | ... |
10 | 20 | 1 |