Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - mhi

Stran: 1 2 [3] 4 5 ... 33
31
Vývoj / Re:RISC-V assembler
« kdy: 26. 02. 2023, 14:16:17 »
Dekuji za odkaz. Puvodne jsem v tom hledal, ze bud budou nejake bity napric formaty instkci spolecne, nebo podobny figl, a on tam je. Asi mne zmatla pro mne graficky celkem silene vyvedena dokumentace, nebo lui format, kde je zase posun.

Mel bych doplnujici otazky,

5) jak donutim gnu as, aby mi v pripade procesoru s "C"ompressed sadou vygeneroval 32bit instrukci, ktera ma ekvivalent v "I"nteger sade?

6) dale povedlo se vam pouzit Ubunti riscv64-gcc-(linux|unknown)-elf ke generovani kodu pro embedded rv32imc ? Jakou verzi a jake mate -march a -mabi ?

32
Vývoj / RISC-V assembler
« kdy: 25. 02. 2023, 23:14:41 »
Hezky vecer,

mel bych  par otazek na mistni znalce RISC-V.

1) proc jsou v nekterych instrukcich tak krypticky prehazovane bity ruznych imm/rel konstant? Napriklad JAL [RV32I] instrukce. Tam je bitove souvisly usek imm skladan jako imm[20] imm[10:1] imm[11] imm[19:12]; Kde se pripadne muzu docist na tema podobnych otazek navrhu R-V ISA, mam jich vic?

2) Jak v gnu as zapisu horni bity nejake adresy pro ucely auipc/lui (nejde mi primo o call). ELF relokace R_RISCV_HI20

3) to same pro dolni - ELF relokace R_RISCV_LO12_I apod.

4) Netyka se asi uplne Risc-V Tusite jak linker (gnu LD) resi RELAX relokaci, jak probehne to vyhozeni instrukce bez toho, aby musel prochazet cely kod a prehazovat vsechny relativni skoky/volani?

Dekuji.

33
Ano, leckde jde udelat tisk do PDF, NA CR nabizi i ulozeni jedne stranky do souboru po zadani captcha :). Jak o tom uvazuju, potrebuju spis jenom ty obrazky, protoze jde treba o dokument z 19. stoleti a uz s tim ma OCRko problemy i kdyz ma "cistou stranku" v 1bpp. Natoz aby tam byly nejake ovladaci prvky ktere vzniknou pri prevodu z HTML :).

Takze cil rozhodne neni ulozit jednu stranku do PDF, ale ulozit 200-1000 stranek v nejake forme, ktera mi umozni dalsi zpracovani. A to klidne i tak, ze to nekdo proklika, nebo se na to napise nejaky quicj'n'dirty javascript.

Osobne si myslim, ze kdybych do kazde te instituce kde neco potrebuju napsal, tak mi treba i PDFko poslou, ale je to casto treba na tyden cekani, na schvalovani nejakym vedoucim, atd.

34
Prosel jsem ten web a prijde mi to jako takovy lepsi wget, pletu se ? Ve FAQ tvrdi:

"There are cases, however, that can not be (yet) handled: [ ... ]    Intensive Java/Javascript sites - might be bogus/incomplete"

Ten JS je celkem bezny, pres xmlhttprq se nacte json seznam objektu, pak seznam dlazdic a cele se to generuje (netvrdim, ze to je prace pripad Zoomify z NA ČR). Pak jsou sluzby, kam se clovek musi prihlasit treba pres Google aby ziskal pristup k dokumentu. Proto mym napadem byla ta https proxy.

35
Obcas se mi stane, ze mam dostupny nejaky online zdroj pro knizku nebo obrazky, kde je z nejakeho duvodu komplikovano stazeni obrazku hromadne nebo ulozeni PDFka. Aktualne treba "analogove pomucky" z vademecum.nacr.cz jsou obrazky slozene z dlazdic typu https://vademecum.nacr.cz/mrimage/vademecum/zoomify//cz/archives/CZ-100000010/inventare/dao/images/0285/e049d8c9-9663-48ae-b076-03569bda7a71.jpg/TileGroup0/2-0-0.jpg

Jde mi ale o obecny princip, protoze takovych zdroju treba v zahranici jsou stovky (knihovny, archivy, apod.). Potrebuju tedy stahnout celou "knihu" (ukol 1) - zde jde o inventar archivniho fondu, pokud to ma dlazdice jako v prikladu tak ty pospojovat do jednoho obrazku (ukol 2), a pak z toho udelat PDFko nebo to prohnat OCRkem (ukol 3).

Ukol 3 umim-to neni problem.
Ukol 2 umim snadno naprogramovat pomoci libjpeg, treba na to neco existuje.

Ukol 1 aktualne vyresit numim. Napadaji mne 3 cesty

1a - automatizace pomoci prohlizece, prakticke by to bylo jen kdyz by existoval nejaky nastroj na tohle urceny, abych nemusel plodit javascripty pro kazdy pripad :(;

1b - pomoci (lib)curl si naprogramovat nejaky nastroj individualne pro kazdy pripad, ono tech prohlizecu dlazdicovanych knih/map/materialu neni tak moc, asi by to po nejake dobe slo recyklovat

1c - udelat proxyserver, ktery bude ukladat zvolene stranky na disk behem toho jak to clovek bude rucne prochazet. zde se moje cinnost redukuje pouze na lokalizaci dulezitych souboru v http(s) komunikaci, zbytek pak muze proklikat za mne nekdo jiny

A sakozrejme kombinace a-b-c :-).

Nerad bych znovuvynalezal kolo, budu rad za tipy na nejake existujici nastroje.

Cilem je treba OCRkovat tyhle scanovane dokumenty abych z 1000 stran nasel  10 stranek, kde se vyskytuje nejake slovo

Dekuji za pripadne odpovedi.

36
Studium a uplatnění / Re:Matematika na ČVUT/MUNI/VUT
« kdy: 09. 02. 2023, 18:49:19 »
Mozna jeste jeden vic informaticky priklad: naprogramujte Quick-Sort / Heap-Sort / Merge-Sort zni v 21. stoleti jako uloha z praveku - kdo kdy dneska realne (v akademicke sfere i v prumyslu) bude pouzivat svoji vlastni implementaci sortu (OK, mozna nejaky opravdu obskurni embedded scenar by se nasel, ale to ted nechme stranou)? Ja, teoretik z akademickeho prostredi, si uprimne myslim, ze prakticky nikdo.

Kupodivu se radim do te skupiny "prakticky nikdo" a je to prave to, co mne na programovani bavi. Samozrejme jsem neimplementoval ty sort argoritmy jako takove, ale byla to soucast jineho slozitejsiho algoritmu, kde treba znalost toho ze muzu diky urcite strukture dat velmi levne implementovat (v mem pripade) modifikovany bubblesort umoznila zefektivnit vyznamne algoritmus.

Dnesni svet speje k tomu, ze udelam pole, do ktereho pres treba nejaky SQL dotaz ci XML parser nasypu data, pak na to zavolam qsort, a pak s tim neco delam. A kdyz je to moc pomale, koupim lepsi pocitac. No ... jenze pak to narazi na mnozstvi dat, kde lepsi pocitac nepomuze. Nekdo mozna pronajme serverovou farmu a najde nejake hotove reseni, nekdo si to oddre v programu a na puvodnim HW to napocita za par dnu. (mozna se ale jako ekonomictejsi a vyvojove lepsi ukaze ta cesta koupit lepsi pocitac, protoze to muze udelat kazdy).

37
Studium a uplatnění / Re:Matematika na ČVUT/MUNI/VUT
« kdy: 09. 02. 2023, 14:10:39 »
Já osobně třeba chápu smysl výuky vyšší matematiky tím méně, čím jsem starší.
Alzheimer?

Jako lide fungujeme velmi ruzne, a neni myslim duvod nekoho podezrivat z takto zavazne choroby. Takovy praktik (inzenyr :) ) potrebuje vedet 'jak na to', jenom si precte vzorecek, dosadi, a jede se. Takovyhle clovek treba bude ridit nejaky provoz, ale uz se nemusi hodit na navrhovani neceho uplne noveho, to je dalsi sorta inzenyru, kteri naopak nechteji neco udrzovat a jen dosazovat do vzorcu, ale potrebuji tvorit. Pak jsou lide zvidavi, ktere nezajima vzorecek na neco, ale jak veci funguji, proc se tam dosazuje tohle a tamhleto. A tihle lide to muzou delat z ciste zvedavosti bez nejakeho cile, nebo zkoumat neco vedecky, aby se dobrali vysvetleni. A muzou to byt sede mysky zalezle ve vyzkumaku delajici za par desitek tisic, nebo taky i milionari, kdyz objevi neco prevratneho. Vedce nebude bavit resit provozni veci, a toho "provozniho" zase nejake teoreticke ulohy.

Myslim, ze tohle jde celkem dobre napasovat na MBTI model, resp. Jungovy kognitivni fce (Se x Ne x Ni ).

Ja patrim spis k tem zvidavym a matematika se mi jako nastroj urcite hodi, i kdyz uplne jinak nez mne byla ucena na FEL CVUT. A priznam se, ze ji vlastne skoro vubec neumim, jen selektivne, spis tu diskretni oblast.

38
Monitory běžně mají více vstupů (třeba HDMI+DP) a umožňují snadné přepínání.  Ale zase, pokud chce někdo přepínat větší množství vstupů a/nebo synchronně s tím USB...

HDMI+DP mam na monitorech, problem je ze zdroj signalu mam jen HDMI a nejaky sikovny *relativne levny, jednoduchy, a funkcni* prevodnik z HDMI na DP jsem nenasel (reseni pres HDMI splitter funguje lepe).

39
Studium a uplatnění / Re:Matematika na ČVUT/MUNI/VUT
« kdy: 08. 02. 2023, 13:37:41 »
Za mne mat na CVUT FEL tesne po zacatku milenia byla o tom si dokolecka pocitat priklady z minulych zkousek, tehdy to bylo dostupne (tusim) na zkousky.sh.cvut.cz - funguje to jeste dodnes nekde ?

Strategie naucit se teorii abych umel treba neco dokazat a chapal jsem proc neco pocitam se ukazala jako slepa cesta. Na zkousce jsem stihnul poctive spocitat pulku prikladu a neprosel jsem. Pri nabiflovani se typovych prikladu to naopak bylo pruchozi. Jedina vyjimka kde fungovalo naucit se "jak veci funguji" byl maticovy pocet u Krajnika.

Myslim ze to byla zkouska ze zpracovani signalu a obrazu, tam byla praxe takova, ze lide si vytiskli celou sadu tahaku a z nich to pak doslova opisovali. Prislo mi blbe z tahaku opsat doslovne nejakou veticku, tak jsem to alespon preformuloval. Dostal jsem pak vynadano, ze "vsichni to maji doslova podle skript a zvladli se to naucit, ja jsem jediny kdo to ma jinak a hlavne NEPRESNE" :-).

Jestli se tohle zmenilo, tak je to prima. Matfyzacky pristup k matematice mi prijde daleko zajimavejsi.

40
Pridam se k dotazu, potreboval bych vlastne to same, ale idealne na jeste vic pocitacu (3ks+), ale aby kbd+mys zustaly ENUMEROVANE.

Dale jsem nevyresil prepinani HDMI monitoru, opet aby si pocitac porad myslel, ze tam ma pripojeny monitor, takze predpokladam HDMI switch musi  resit HDMI CEC.

41
Vývoj / Chování PC-relative LDR u ARM
« kdy: 27. 01. 2023, 15:30:26 »
Mejme ARM Thumb instrukci

LDR rX, [pc+#imm]

marne se snazim najit jak presne se chova na ruznych ARMech (zatim jsem teda zkoumal Cortexy-M). Jde mi o hodnotu PC, ktera se pricita k #imm. Nasmerujete mne nekdo prosim spravnym smerem, kde je idealne soupis (potrebuju to totiz i pro dalsi ARMy). V ARM DDI 0406C jsem to nenasel, asi hledam spatne. Kapitola A8.8.63 LDR (immediate, ARM). Mozna vysvetleni je v A3.2.1 Unaligned data access, LDR ma word alignment.

Ted to delam tak, ze udelam pc&(~3)  + 4 + imm; na to jsem prisel ze mi ty vysledky nevychazely oproti objdumpu resp asm vystupu z gcc, ale mozna to proste ma byt tak, ze se spocte pc + 4 + imm a to se pak alignuje ? No takhle to podle meho nazoru v tom procesoru nechodi. Nasmerujete mne prosim nekdo kde hledat ?

42
Odkladiště / Re:Levné registrace domén v roce 2023
« kdy: 10. 01. 2023, 18:00:33 »
Dekuji, to jsem potreboval. Mate nekdo praktickou zkusenost s https://www.namesilo.com ? Vypada jako jasna volba, jen tam natukat ty domeny a transferkody.

43
Odkladiště / Re:Levné registrace domén v roce 2023
« kdy: 09. 01. 2023, 16:06:03 »
Rozdil co ted vidim na prvni pohled je $7. V nabidkach se ale neorientuju, prave naopak - takovy IONOS tvrdi nekde $17, nekde $20, a cele to je skryte za promo nabidkou prvni rok $1 :). Do toho chteji ("a nechteji") nase VAT ID (zjevne kvuli OSS) - support bez reakce; vlastne proto jsem to zacal zkoumat, nez se s nekym dohadovat, to domeny radsi prevedu jinam.

44
Odkladiště / Levné registrace domén v roce 2023
« kdy: 09. 01. 2023, 15:46:01 »
Meli jsme nejake domeny u IONOS (byv. 1&1) a protoze delaji problemy non-US zakaznikum, koukal jsem rovnou na jejich ceny, ktere se trosku za ty roky zvedly. Mame desitky .com, .info, .eu (+ .cz) domen, nemam problem s tim je mit treba u 2 registratoru kde to bude nejvyhodnejsi, staci mi jen vlastni registrace s moznosti editovat tu domenu (DNSSEC+NS)  - jak tohle resite? Na nejakou individualni nabidku to podle mnozstvi domen asi neni, co jsem koukal tak namecheap je .com za $10. Bylo by dobre, aby se dalo platit Paypalem pokud to nebude v CZK, a samozrejme aby to nebyla nejaka pofiderni firma, nektere ty domeny vydelavaji penize, neni nutne setrit za kazdou cenu.

45
Vývoj / Re:HMAC, SHA1 (C++/AVX2 VS2022)
« kdy: 06. 12. 2022, 11:39:43 »
Postup ktery volim ja je nasledujici:

1) pridam si debug dump vsech prislusnych promennych po kazdem kroku do obou algoritmu
2) vydumpuju
3) hledam rozdil a tim i chybu

Neresim tedy typove uplne stejne problemy, ale kdyz neni chyba na prvni pohled videt, je to reseni. Treba otocena endianita bude videt v nejakem kroku ihned, ale v druhe runde to uz udela uplne jiny vysledek.

Stran: 1 2 [3] 4 5 ... 33