Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Juras N

Stran: [1] 2
1
Vývoj / Re:Ideálny programovací jazyk
« kdy: 08. 05. 2019, 20:45:46 »
Pokud jsem si všiml, tak destruktory fungují korektně jen v PHP. Spouští se ihned po uvolnění objektu. V ostatních jazycích je to slepeno dohromady s GC - destruktory neplní řádně svou funkci a proto je s nimi tolik potíží.

No nevím, ale v cpp jsem divné chování destruktorů nikdy nezaznamenal, zatím se mi vždy spustil bezprostředně po zavolání delete nebo když daný objekt má zmizet ze stacku. Pravdou je, že u jazyků používajících garbage collector tomu může být jinak, nicméně to bude asi jeden z důvodů, proč v Pythonu destruktory nejsou (měl by se spustit s během GC, což je nedefinovaný okamžik).

2
Vývoj / Re:Ideálny programovací jazyk
« kdy: 08. 05. 2019, 19:56:40 »
Brrr, zadna rucni sprava... its just burden, ja taky neresim, co si mam pamatovat a co zapomenout, zapomene se to samo.

Do té doby, než jsem objevil Qt framework a jeho metodu všechny data řadíme do stromu a když jeden node stromu smažeme, tak se sám uklidí binec pod tím, jsem si to taktéž myslel, nicméně při šikovném návrhu jednotlivých tříd ten garbage collector prostě není potřeba

3
Vývoj / Re:Ideálny programovací jazyk
« kdy: 08. 05. 2019, 19:47:10 »
Ideální jazyk? Bude to sice znít masochisticky, nicméně za mě
- Vyjít konceptem a syntaxí z Pythonu
- Odstranit GIL
- Přidat silnou typovost ala cpp
- Odstranit garbage collector, přidat ruční správu paměti a destruktory
- Udělat jako kompilovaný jazyk, jehož výsledkem bude klasická binárka běžící rovnou na železe

4
Ono, co jsem zatím pochopil, bude asi hlavní otázkou, zda-li je ovladač zařízení možno považovat za systémovou knihovnu ve smyslu GNU GPL.

5
Dobrý den,

píši ovládací sw k jednomu hw a nejsem si jist, zda-li ho smím distribuovat pod GPL (v3). V programu používám ovladač od výrobce hw (distribuovaný ve formě dll knihovny), tato knihovna se do systému instaluje spolu s ovladačem, nebyla by tedy součástí distribuce mého sw. Horší je však, že MinGW ji dynamicky linkuje pomocí import knihovny *.lib souboru a zároveň *.h souboru obsahujícího následující text

****************************************************************
*                                                              *
* C Dynamic Link Library (DLL) the AOTF Driver.                *
* Copyright (C) 2004, Crystal Technology, Inc.                 *
*                                                              *
* Revision History:                                            *
* Date         Who            Comments                         *
* 2004/09/13   Dale Gifford   Genesis.                         *
*                                                              *
****************************************************************/
/

Mohu svou aplikaci distribuovat pod GPL, pokud
- má instalačka nebude obsahovat nesvobodnou dll s ovladačem (je již v sytému všech potenciálních uživatelů)
- v distribuci zdrojových kódů nezahrnu daný header a lib soubor a v HOWTO napíšu, že pro kompilaci je jej nutné zkopírovat z nainstalovaného balíčku ovladače ?

Může mi nějakým způsobem výrobce HW zakázat takovýto SW zveřejnit?

6
Hardware / Re:Konvertibilní notebook pro Linux
« kdy: 08. 09. 2014, 00:37:44 »
Tak jsem se nakonec rozhoupal ke koupi té Toshiby (výprodej za -50%), tak se mohu podělit o zkušenosti

- Grafika, Wifi, zvuk, touchpad, kamery - funguje out of the box
- disk podporuje trim
- podsvětlení klávesnice s linuxem se dá konfigurovat pouze v BIOSu, nicméně timer je nastavitelný
- podsvětlení displeje - v Xorg.conf je nutné vnutit intelí ovladač, jinak nelze nastavovat
- funkční klávesy - část hardwarově řešená, část nastavitelná, pár kousků pod linuxem nefunguje
- UEFI - bez ohledu na nastavení startuje /EFI/Boot/bootx64.efi - výchozí zavaděč jsem přepsal rEFIndem a dualboot funguje (s vypnutým secure boot)
- touchscreen - víceméně funguje, pod ubuntu a odvozeninama občas přestane klikat (pravděpodobně bug ubuntího buildu KDE), v Deianu a fedoře funguje bez komplikací, nicméně SW na linuxu není pro touchscreen příliš připraven (emulace pravého tlačítka v evdev nefunguje pro multi-touch panely, při otočení displeje nedojde k otočení souřadnic na touchscreenu, on screen klávesnici jsem si do kdm musel dobastlit pomocí kvkbd)
- zdá se že nefunguje: GPS, akcelerometry, ALS, polohový senzor
- netestováno: NFC čtečka

7
Hardware / Konvertibilní notebook pro Linux
« kdy: 08. 07. 2014, 01:13:11 »
Dobrý den,

porozhlížím se po náhradě za starý notebook (Ubuntu certified Dell) a padly mě do oka různé konvertibilní tablety/notebooky. Hledám něco do 20k a zatím jako nejlepší se mi jeví Toshiba Satelite U920t. Má někdo zkušenosti s tímto strojem, či něčím podobným pod linuxem? Funguje u toho normálně touch screen? Lze nějak emulovat pravé tlačítko myši? Instalace v UEFI režimu a případný dualboot s předinstalovanými win je ok (*ubuntu distra)? Nečekám out of the box podporu, nicméně do rekompilace celého jádra (dělal jsem naposled na 2.4) se mi opravdu nechce.

8
Vývoj / LGPL ikony v proprietární aplikaci
« kdy: 03. 12. 2013, 12:55:18 »
Ahoj,

chtěl bych se zkušenějších zeptat, jak správně licenčně ošetřit použití LGPL ikon v proprietární aplikaci (balík oxygen). Mohu dané ikony zabalit přímo do binárky, nebo je musím tak, jako u hnihoven nechat v samostatných souborech a načítat dodatečně? Pokud bych chtěl na základě těchto ikon vytvořit vlastní modifikace, stačí jen SVG verze daných ikon zveřejnit pod LGPL někde na kdelook, nebo tím budu muset převést celý svůj program pod GPL? Smím s programem distribuovat jen výběr z tohoto balíku, nebo musím distribuovat všechny, tzn. i ty, co nepoužiji?

9
Odkladiště / Re:Zdroje ke studiu programování
« kdy: 16. 04. 2012, 23:44:46 »
sice jsem v programování stále lama (IT není hlavním oborem mého studia), nicméně jsem si už pár jazyky prošel a mohu sdělit své zkušenosti

C - výborný low level jazyk pro low level záležitosti, před programátorem se nesnaží žádným způsobem skrývat železo, na kterém program běží, pokud plánujete pozdější přechod k C++ je vhodný i jako jazyk pro osahání základů na command line aplikacích , pro začátečníka může být díky své striktní typovosti a nulové automatizaci trošku náročnější, nicméně lze se ho naučit - sám jsem se ho učil ihned po BASICu, na gymnáziích bývá většinou prvním jazykem, ke kterému studenty posadí
C++ - jak již bylo řečeno nejpokročilejší a nejkomplikovanější plně objektový kompilovatelný jazyk - na jedné straně umožňuje použití mnohých elegantních technik, na straně druhé umožňuje v některých místech low level kontrolu nad programem po vzoru C, před příchodem šidítek typu .NET byl prakticky standardem pro tvorbu desktopovývh aplikací, pro začátečníka nicméně nevhodný - abyste se v něm neutopil, musíte již mít něco odprogramováno, společně s C++ je zároveň vhodné se učit i nějaký GUI toolkit, abyste mohl vytvářet grafické aplikace
Java - výborný jazyk pro výuku (převážně OOP), ze zkušeností, co mám z J2ME navíc Java obsahuje velice přehledné API pro ovládání GUI aplikací (očekávám, že klasický desktop na tom bude podobně), bohužel aplikace napsané v Javě jsou na desktopu mnohdy neskutečně pomalé
Pascal - společně s Delphi nejjednodušší cesta, jak začít psát grafické aplikace pro win (na vejšce nás naučili základy prakticky za jeden semestr - a to tak, že v první hodině pochopíte základní filozofii win api a samotný jazyk se učíte až později, kdy už si vytváříte klikací aplikace), bohužel doba Pascalu zkončila někdy s koncem 90. let a dnes se již prakticky nepoužívá - proto nepovažuji příliž za vhodnou variantu

HTML/CSS/PHP/JS/MySQL - kombinace, která vám umožní vytvářet webové aplikace, její znalost se hodí, PHP je pro začátečníky celkem lehce stravitelné, nicméně musíte mít na paměti, že prostředí webu je naprosto jiný svět, než ten desktopových aplikací

ke zdrojům bych vám doporučil se podívat na seriály o programování zde na rootu a případně na http://builder.cz/ nicméně počítejte s tím, že jakákoliv kniha o programování se stává zastaralou ve chvíli, kdy je vydána, proto taktéž studujte aktuální znění manuálů k programům, které budete používat a nebojte se hledat aktuální informace na diskusních fórech (např. u HTML již ani žádná verze 5 neexistuje a standardizace probíhá v živém režimu)

10
Vývoj / Re:Algoritmus na výpočet determinantu matice
« kdy: 16. 02. 2012, 00:04:21 »
Použil bych pivotovou metodu
např. máme matici

a11 a12 a13 a14
a21 a22 a23 a24
a31 a32 a33 a34
a41 a42 a43 a44

...
sry irelevantníé rada teď čtu Sarusovým pravidlem 3x3  :)

neboli prvně celou matici načíst do pole 3x3 (postup záleží na tom, jak zní zadání, buď ručně načíst čísla z klávesníce cin >> pole[1][1], cin >> pole [1][2], .. nebo obdobn2 ze souboru) a potom tupě vypsat cout <<  pole [1][1]*pole[2][2] ...

11
Vývoj / Re:Algoritmus na výpočet determinantu matice
« kdy: 15. 02. 2012, 23:57:33 »
Použil bych pivotovou metodu
např. máme matici

a11 a12 a13 a14
a21 a22 a23 a24
a31 a32 a33 a34
a41 a42 a43 a44


v každém kroku vytvoříme pomocí subdeterminantů (2x2 - výpočet triviální Sarusovým pravidlem) prvků původní maice novou matici, která má stejný determinant jako matice původní ale je o jeden řád nižší
neboli v prvním kroku vytvoříme matici B takto

b11 = det(a11 a12; a21 a22)
b12 = det(a11 a13; a21 a23)
b13 = det(a11 a14; a21 a24)
b21 = det(a11 a12; a31 a32)
b22 = det(a11 a13; a31 a33)
b23 = det(a11 a14; a31 a34)
b31 = det(a11 a12; a41 a42)
b32 = det(a11 a13; a41 a43)
b33 = det(a11 a14; a41 a44)

V dalším kroku vytvoříme obdobně matici C (2x2) a determinant tedy bude možné určit snadno
při praktickém numerickém použití této metody je nutné aby prvek a11, b11, ... (tzv. pivot) matice byl roven 1, jinak hrozí numerická nestabilita výpočtu - před každým krokem je tedy nutné matici vydělit/vynásobit vhodným číslem (a nezapomenou pak zpětně upravit determinant, aby zahrnoval tento "neekvivalentní" krok)

12
Hardware / Re:Jakou grafickou kartu pro Linux?
« kdy: 09. 01. 2012, 00:41:54 »
Okamžikem, kdy mi moje ATI shořela a přešel jsem na Nvidii, jsem přestal vnímat, že vůbec nějaké ovladače existují (neřeším problémy s okny v KDE vykreslovanými vzhůru nohama, blikání openGL oken, ...). Ubuntu si prostě stáhne balíček s proprietálním ovladačem a vše funguje out of the box. Neboli pokud nevyžadujete striktně, aby veškerý software ve vašem NTB byl opensource, tak bych bral Nvidii.

13
Distribuce / Re: Ubuntu nestartuje, jen bliká kurzor
« kdy: 09. 07. 2011, 09:14:18 »
Při startru ihned po úvodní obrazovce biosu zkuste stisknout Esc, měl byste se dostat do nabídky zavaděče systému, kde by mělo být něco jako recovery mode. Pokud vám to v něm naběhne, jde o problém s ovladačem grafiky a buď to půjde rovnou automaticky opravit, nebo vám někdo tady určitě poradí, jak postupovat dál. Pokud se vám nepodaří tuto nabídku zobrazit, je buď poškozený zavaděč, nebo startujte ze špatného disku.

14
Desktop / Re: Ovládání kompozitoru KDE 4 z řádky
« kdy: 27. 03. 2011, 21:46:35 »
Více o problematice najdete na http://forum.kde.org/viewtopic.php?f=66&t=19956&sid=21c948b5bcc9e0cb41b8a4eceaae42d4&start=15 je tam popsáno i jak zjistit aktuální stav efektů s návrhem jednoduchého scriptu pro hry

15
Hardware / Re: Jakou grafickou kartu vybrat?
« kdy: 26. 01. 2011, 18:44:49 »
Děkuji všem za rady, právě jsem kartu zamontoval do PC a musím uznat, že tak jak chodí grafika teď ještě nikdy nechodila. Oproti ATI jsem zatím neobjevil nic, co by dělalo problémy.

Stran: [1] 2