Takhle jsme dělali zkoušku z předmětu "Statistická fyzika a kvantová mechanika" nebo jak se to přesně jmenovalo. Bylo to někdy z kraje sedmdesátých let (minulého století). Přišli jsme na zkoušky s vypracovanými otázkami (resp. odpověďmi na ně), tiskárny ještě mezi lidmi nebyly, tak jsme to měli napsané ručně. Mělo to výhodu, že na zkoušce jsme to nemuseli opisovat, akorát jsme ty příslušné listy vytáhli a předstírali jsme psaní. Údajně občas zkoušející někoho přistihl při opisování, taháky mu zabavil, ale nevyhodil ho. On pak odešel sám.
Tehdy byla na škole nějaká náboženská sekta, prý jeden od nich si řekl, že není důstojné takhle podvádět, tak se to dlouho pečlivě učil - a neprošel. Na další termín se to zase dlouho pečlivě učil a zase neprošel. To už šlo do tuhého, tak tu zkoušku udělal tak jak bylo v kraji zvykem, zkoušející mu řekl: "Tak vidíte, že jste se to dokázal naučit".
Tohle se mi nechce moc věřit. Dělal jsem ČVUT FEL koncem 70. let ale takto to nefungovalo. Kantoři nás považovali už od prváku z neznámých důvodů za dospělé, zkouška se vždy skládala z písemné a ústní části, opsat něco v písemce nepomohlo, v ústní části stačilo zkoušejícímu jen pár otázek a věděl jak na tom jste. Ne, že by někdo nezkusil podvádět, ale protože to k ničemu nevedlo, brzy to skončilo. Otázky dopředu neznal ani ten zkoušející, ale zpravidla se vás nesnažil potopit zkoušením nějaké komplikované matematické věty, ale sondoval jak předmětu rozumíte. Což je logické, i on potřeboval zpětnou vazbu jak učit. Ani příklady pro písemnou část jsme neznali dopředu, pamatuji se dodnes jak jsem dělal nedělal zkoušku z počítačů. Asistent napsal na tabuli zadání několika příkladů, jeden z nich se mi nezdál řešitelný a tak jsem ho na to upozornil. Vrhl na mne pohled, který říkal "mám jen jedny nervy" a po delší pauze klidně pronesl "dejte mi index" a zkouška tím pro mne skončila (na výbornou). Kdyby bylo zadání známo předem, takhle by to proběhnout nemohlo.
Na druhou stranu kvantovka mohla být výjimkou, vlastně nikdo to tenkrát neuměl učit, ani tomu pořádně nerozuměl a neuměl tuto neznalost přiznat. Takže to mohla být výjimka, kde byly otázky připraveny dopředu, už je to dlouho a přesně si to nepamatuji (není to důležité).
Pak byly předměty přímo určené k prosévání, oddělování zrna od plev, protože ani tehdy škola nebyla schopna naučit potřebné naprosto všechny. První síto tehdy byly "Materiály a technologie" (prof. Drápal) hned v prváku, poslední "Lineární algebra" (doc. Matějková) ve 3. ročníku. To zkoušel přímo přednášející a zřejmě k tomu musel mít nějaké osobnostní vlohy (sadismus). Drápal zkoušel věci o kterých jsme neměli a v prváku ani nemohli mít vůbec potuchy (Brillouinovy zóny, Weissovy domény). Matějková nás na písemnou část rozesadila k uličce té velké stupňovité posluchárny a jak jsme počítali, koukala nám přes rameno a vrtěla hlavou. Na první pokus dokázala vyházet tak 80% uchazečů. Když se u mne zastavila na delší dobu, nebylo mi moc dobře do chvíle než prohlásila "mezi slepými jednooký králem, stačí vám to za dvě ?". No a po zápisu do indexu jsem utekl jak malý kluk, ani jsem jí nepoděkoval.
Od 4. ročníku už byly odbornější předměty a někteří zkoušející povolovali používat při písemné části jakékoli učebnice. Ústní část byl pak takový pokec nad písemkou, který vás ale mohl zavést prakticky kamkoli (v rámci daného předmětu).
Nicméně, ty matice a vektory se naučte, fakt se to v praxi hodí. V matematice je díra, která zahrnuje celý gympl a tak první 3 roky VŠ, která v praxi celkem k ničemu není a učíte se to jen proto, abyste mohli pochopit to, co pak v v praxi použít můžete. A to vás zpravidla ani technické VŠ nenaučí, musíte sami. Když máte ten základ, není problém. Pak budete programovat třeba dron, najdete v tom možná kvaterniony a nebudete na to koukat jak tele na nová vrata, protože víte, že potřebujete vektorový součin, kouknete na wikipedii co je to kvaternion a ejhle on ten vektorový součin je imaginární část součinu těch kvaternionů a pokud potřebujete zároveň i skalární součin je kvaternion ta správná volba, je to reálná část.