Příspěvky

1

Vývoj / Re:Micropython do produkčního zařízení

« kdy: 25. 10. 2023, 15:07:34 »

Šikovných lidí je pořád stejné procento jako dřív, jen píší Micropython a mnoho dalších věcí a dinosauři jen koukají, jak jim ujíždí vlak.

Jsem asi dinosaurus ale zkusil jsem to. Občané z okolí Buštěhradu na mají pěkné slovo „pumprdentlich“. Celé to dělá dojem takového toho moderního nesmyslu, který někdo ze srandy vytvořil a teď lidi pracně hledají, kde by se to mohlo využít. Tenhle vlak si asi nechám ujet.

2

Vývoj / Re:Tester x86 (zejm.) ALU instrukcí

« kdy: 24. 06. 2023, 14:34:02 »

Je vidět, že jdete dost do hloubky. Snad by vám mohl pomoci třeba dr. Pavel Píša (https://cmp.felk.cvut.cz/~pisa/) & kol. Dělají mj. simulaci procesorů, co vím tak MIPS a RISC-V, ale obecně učí architektury počítačů, takže i X86. Nějaká testovací sada existovat musí, je ale otázkou zda to nemají výrobci specificky pro daný čip a ještě k tomu pod NDA.
Ono je to vůbec problematické. Pamatuji dobu, kdy se CPU skládaly z TTL obvodů, tam měly testy jakýsi smysl, ale obvykle chyba v CPU způsobila nefunkčnost už v bootloaderu, takže nešlo test dostat do RAM a tudíž ani spustit. V simulaci to bude podobné. Pokud na tom spustíte jakýkoli komplexnější program a funguje to podle předpokladu, dobře. Pokud to funguje divně nebo vůbec, pak se chyba dost blbě hledá.

3

Studium a uplatnění / Re:Co dělat v C++?

« kdy: 16. 06. 2023, 11:49:43 »

Áno, sú tu rady typu používaj Rust alebo používaj čokoľvek iné ako C++, to je tu typické.

Asi k tomu bude nějaký důvod.

Jistě že to má důvod. C++ je dost složitý jazyk, má za sebou léta vývoje a pokud chcete všechno pokud možno hned a bez práce, není to nic pro vás.  Hraběcí rady typu „učte se až moderní rozšíření“ jsou tu k ničemu. Moderní rozšíření je užitečné, ale většinou jen řeší některé problémy předchozích verzí. K pochopení je proto nutné vědět, jaké ty problémy jsou. C++ vychází z původního čistého C, není od věci nastudovat třeba Herouta. Není to tlustospis, nic geniálního, ale jako základ stačí. Hlavní myšlenkou C++ pak bylo zapouzdřit kód i data do kompaktní struktury (třídy) a z těchto struktur vytvořit přehlednou hierarchii. Čili umravnit velké projekty. Pokud pak pochopíte z jakého důvodu byly zavedeny konstruktory, destruktory, virtuální metody, šablony a jiné, pak jste na dobré cestě. Celoživotní cestě. To bych zdůraznil – naučit se C++ dostatečně na to, abyste mohl spolupracovat s ostatními je běh na dlouhou trať. A stejně pak budete používat jen malou podmnožinu jazyka, tu kterou nejlépe znáte. A protože je to jazyk složitý váš kolega bude používat trochu jinou podmnožinu či akcent a dovedete si představit jaký je to pak chaos. Měl jsem kolegu, který z kusu kódu dokázal poznat nejen kdo to psal, ale i jakou u toho měl náladu.

Ale k tématu. Když jsem začínal, staří bardi nás nabádali abychom si zkoušeli naprogramovat nějakou jednoduchou hru. Simulátor el. obvodů je dobrá hra a pokud se o to pokoušíte sám bude to stále jen hra. Pokud to myslíte vážně, klíčová slova jsou „spice“ resp. „ngspice“. Existuje k tomu i GUI – https://ngspice.sourceforge.io/resources.html, můžete srovnávat.
Nechcete embedded, což chápu, ale na druhou stranu je takové to bare-metal programování hodně dobré na pochopení jak věci fungují. Budu za kacíře, ale začátečníkovi bych doporučil Arduino. Nenechte se zmást pojmem „wiring“, je to C++, sice dost zprasené, ale celkem funkční a s pochopitelným základem. Přeji dlouhou výdrž.

4

Studium a uplatnění / Re:Matematika na ČVUT/MUNI/VUT

« kdy: 09. 02. 2023, 21:47:52 »

Ale ono to bylo smysluplné, ty materiály byly velice kvalitní. Akorát tedy byly pro BSc, takže se nešlo tak do hloubky, možná právě v tom je zakopán pes (?).

Předpokládal jsem že se to protáhne, tak jsem to nechal na večer. Uvedu zde svůj pohled na problém, nemusí být správný.
Když omezím kvantovou mechaniku zdola na platnost Schrödingerovy (bezčasové) rovnice a shora jak bývá zvykem na Newtonovu mechaniku, tj. jednočásticový problém (bez interakce), dostanu dobrý model, který řeší jistou třídu problémů a umí předpovědět třeba nulové kmity harmonického oscilátoru nebo vodíkový atom s nulovým orbitálním momentem hybnosti, které dřívější Bohrův model neuměl. Když odhlédnu od komplexní vlnové funkce, která pro výsledek ani není potřebná, mám dobrý nástroj pro výpočty a je to celkem smysluplné.
Ta  Schrödingerova rovnice nespadla z nebe, později se ukázalo, že je pouze nutné definovat pár předpokladů a z nich jí lze celkem snadno odvodit. Pokud zůstaneme zatím jen u původní  Schrödingerovy souřadnicové reprezentace a definujeme, že komutační relace mezi souřadnicí a jí přidruženou hybností je rovna jisté komplexní konstantě, pak lze ukázat, že ta  Schrödingerova rovnice je vlastně jen výraz pro výpočet vlastních hodnot celkové energie systému (resp. Hamiltoniánu). Až potud to dává celkem smysl, pokud výchozí předpoklady považujeme za dané - něco jako axiomy v matematice.
Jenže. Ty komutační relace lze dost zobecnit a odpovídají pak Poissonovým závorkám z teoretické mechaniky (princip korespondence), zavedení Hilbertova prostoru ukáže, že reprezentace pozorovatelných není zdaleka jednoznačná. Pak se ovšem problém stává hodně komplexním, začne se mluvit o Heisenbergově maticové mechanice, zavádějí se kreační a anihilační operátory pro výpočet bez volby reprezentace, časový vývoj vlnové funkce a celý problém se stává nepřehledným a tedy obtížně pochopitelným. Nevím jak se z toho dá vynechat  hamiltonián a Poissonovy závorky, asi to jde, ale dost pochybuji, že to učiní výklad jednodušším. A protože i fyzici jsou líní, zamotají do toho ještě Diracovu symboliku a jak bývá zvykem pro zmatení nepřítele začnou s tím obecným a postupují ke konkrétnímu.
A to vůbec nezmiňuji omezení shora, které se dá rozšířit na speciální relativitu, začnou se objevovat nové částice a interakce, musíte řešit problémy mnoha částic atd. To je mimo rámec probíraný na technice jako je FEL.

5

Studium a uplatnění / Re:Matematika na ČVUT/MUNI/VUT

« kdy: 09. 02. 2023, 14:50:14 »

kvantovka se nedá učit bez základů teoretické mechaniky

To není tak úplně pravda, mám ještě v živé paměti materiály pro BSc Hons z Oxfordu (tři poměrně obsáhlé knihy, bylo to na dva semestry), přičemž teoretická mechanika tam vůbec nebyla (až někde na MSc).

Já vím, chybí mi tam slůvko "smysluplně". Vždyť mne to tak učili. Ale až po kurzu prof. Kulhánka mi to začalo dávat jakýs takýs smysl. Ale to bychom tu debatovali asi hodně dlouho.

6

Studium a uplatnění / Re:Matematika na ČVUT/MUNI/VUT

« kdy: 09. 02. 2023, 13:26:08 »

Ta statistická fyzika snad byla výjimka, že přednášejícího a zkoušejícího studenti z předchozích ročníků otrávili protože se o jeho předmět nezajímali, tak na to házel bobek, prostě si odpřednášel své, došel pro peníze a nechtěl se $rát opravnými termíny. Možná dobře.

To by mohlo být. Statistická fyzika ani kvantovka se nedá učit bez základů teoretické mechaniky a ta z osnov jaksi vypadla. Asi pro značnou míru abstrakce, ale můj osobní názor je, že se zde používá princip nejmenší akce, který je ve své podstatě teleologický. Bolševik to nerozlišil od slova teologický, prostě to zakázal a už to tak zůstalo.

Matice a vektory jsem zatím nepotřeboval. Jeden student se prý vyjádřil, že ho ve škole učili vysokou matematiku, on po škole dělal mistra na pásu kde bylo třicet ženských a z vysoké matematiky potřebovat akorát, aby si uměl vypočítat kdy která půjde na mateřskou.

To se dá také pochopit. I když děláte vývoj, v podstatě tvůrčí práci, praxe vás tlačí svými termíny, takže to nějak splácáte dohromady s tím co znáte a tím to zpravidla skončí.
Sám jsem začínal jako návrhář hardware, po změně poměrů se to nějak překlopilo spíš do návrhu firmware pro jednočipy. Dělal jsem v malé softwarové firmě jednoúčelový hardware, který se prostě nedal koupit.  Do 8051 se toho moc nevešlo, ale dnes je jiná doba, v jednočipu může běžet i to, co dřív potřebovalo sálový počítač. Už 2D grafika může používat matice, pak máte různé senzory jako magnetometry, gyroskopy, které produkují vektor ve 3D, tam už se bez toho celkem neobejdete. Zpracování signálů a pokročilejší metody přenosu dat vyžadují integrální transformace atd. Sice na to jsou knihovny, ale stále si myslím, že je potřeba alespoň trochu tomu rozumět, jinak se vám bude dost blbě hledat případná chyba.
A když po vás chce zákazník nesmysl, což je velmi častý případ, musíte mít základ pro nějakou argumentaci. Pokud je to opravdu blbec, dokážete to poznat a vymluvíte mu i relativně rozumnou věc, do které se vám prostě nechce. Bez znalostí to prostě nejde.

7

Studium a uplatnění / Re:Matematika na ČVUT/MUNI/VUT

« kdy: 08. 02. 2023, 21:34:05 »

Takhle jsme dělali zkoušku z předmětu "Statistická fyzika a kvantová mechanika" nebo jak se to přesně jmenovalo. Bylo to někdy z kraje sedmdesátých let (minulého století). Přišli jsme na zkoušky s vypracovanými otázkami (resp. odpověďmi na ně), tiskárny ještě mezi lidmi nebyly, tak jsme to měli napsané ručně. Mělo to výhodu, že na zkoušce jsme to nemuseli opisovat, akorát jsme ty příslušné listy vytáhli a předstírali jsme psaní. Údajně občas zkoušející někoho přistihl při opisování, taháky mu zabavil, ale nevyhodil ho. On pak odešel sám.
Tehdy byla na škole nějaká náboženská sekta, prý jeden od nich si řekl, že není důstojné takhle podvádět, tak se to dlouho pečlivě učil - a neprošel. Na další termín se to zase dlouho pečlivě učil a zase neprošel. To už šlo do tuhého, tak tu zkoušku udělal tak jak bylo v kraji zvykem, zkoušející mu řekl: "Tak vidíte, že jste se to dokázal naučit".

Tohle se mi nechce moc věřit. Dělal jsem ČVUT FEL koncem 70. let ale takto to nefungovalo. Kantoři nás považovali už od prváku z neznámých důvodů za dospělé, zkouška se vždy skládala z písemné a ústní části, opsat něco v písemce  nepomohlo, v ústní části stačilo zkoušejícímu jen pár otázek a věděl jak na tom jste. Ne, že by někdo nezkusil podvádět, ale protože to k ničemu nevedlo, brzy to skončilo. Otázky dopředu neznal ani ten zkoušející, ale zpravidla se vás nesnažil potopit zkoušením nějaké komplikované matematické věty, ale sondoval jak předmětu rozumíte. Což je logické, i on potřeboval zpětnou vazbu jak učit. Ani příklady pro písemnou část jsme neznali dopředu, pamatuji se dodnes jak jsem dělal nedělal zkoušku z počítačů. Asistent napsal na tabuli zadání několika příkladů, jeden z nich se mi nezdál řešitelný a tak jsem ho na to upozornil. Vrhl na mne pohled, který říkal "mám jen jedny nervy" a po delší pauze klidně pronesl "dejte mi index" a zkouška tím pro mne skončila (na výbornou). Kdyby bylo zadání známo předem, takhle by to proběhnout nemohlo.
Na druhou stranu kvantovka mohla být výjimkou, vlastně nikdo to tenkrát neuměl učit, ani tomu pořádně nerozuměl a neuměl tuto neznalost přiznat. Takže to mohla být výjimka, kde byly otázky připraveny dopředu, už je to dlouho a přesně si to nepamatuji (není to důležité).
Pak byly předměty přímo určené k prosévání, oddělování zrna od plev, protože ani tehdy škola nebyla schopna naučit potřebné naprosto všechny. První síto tehdy byly "Materiály a technologie" (prof. Drápal) hned v prváku, poslední "Lineární algebra" (doc. Matějková) ve 3. ročníku. To zkoušel přímo přednášející a zřejmě k tomu musel mít nějaké osobnostní vlohy (sadismus). Drápal zkoušel věci o kterých jsme neměli a v prváku ani nemohli mít vůbec potuchy (Brillouinovy zóny, Weissovy domény). Matějková nás na písemnou část rozesadila k uličce té velké stupňovité posluchárny a jak jsme počítali, koukala nám přes rameno a vrtěla hlavou. Na první pokus dokázala vyházet tak 80% uchazečů. Když se u mne zastavila na delší dobu, nebylo mi moc dobře do chvíle než prohlásila "mezi slepými jednooký králem, stačí vám to za dvě ?". No a po zápisu do indexu jsem utekl jak malý kluk, ani jsem jí nepoděkoval.
Od 4. ročníku už byly odbornější předměty a někteří zkoušející povolovali používat při písemné části jakékoli učebnice. Ústní část byl pak takový pokec nad písemkou, který vás ale mohl zavést prakticky kamkoli (v rámci daného předmětu).

Nicméně, ty matice a vektory se naučte, fakt se to v praxi hodí. V matematice je díra, která zahrnuje celý gympl a tak první 3 roky VŠ, která v praxi celkem k ničemu není a učíte se to jen proto, abyste mohli pochopit to, co pak v v praxi použít můžete. A to vás zpravidla ani technické VŠ nenaučí, musíte sami. Když máte ten základ, není problém. Pak budete programovat třeba dron, najdete v tom možná kvaterniony a nebudete na to koukat jak tele na nová vrata, protože víte, že potřebujete vektorový součin, kouknete na wikipedii co je to kvaternion a ejhle on ten vektorový součin je imaginární část součinu těch kvaternionů a pokud potřebujete zároveň i skalární součin je kvaternion ta správná volba, je to reálná část.

8

Vývoj / Re:Arduino a knihovny

« kdy: 10. 03. 2021, 16:46:35 »

Tohle uměl kdysi Edison, malinká destička (jako Pico) s Atomem (na kterém byl Linux) a vedle s Quarkem, kde běžel RT systém, takže Atom mohl klidně spát a různá měření apod. řešil Quark. Něco takového s ARMem (Intel na to fakt není, proto to taky vzdali) by byla paráda.

Existuje např.
https://www.st.com/en/microcontrollers-microprocessors/stm32mp1-series.html

9

Hardware / Re:RISC-V a Desktop

« kdy: 10. 05. 2020, 20:08:53 »

ČÍna podle některých zvěstí podporuje tento vývoj, protože znamená potenciál pro osvobození se od imperialistického ARMu. Konzumní technice dejte deset až nekonečno let, rozhodně to ale začíná prosakovat do embedded.

Něco už se začíná objevovat
https://www.gigadevice.com/products/product-finder/?fwp_processor_type=risc-v
lze použít podobně jako ARM Cortex-M, je k tomu i vývojový kit. Ceny jsem nezkoumal.

10

Studium a uplatnění / Re:Zlepšení znalosti matematiky - CBT

« kdy: 23. 03. 2020, 22:09:26 »

Ja bych negeneralizoval ohledne kvality ceskych ucebnic. Proslo mi rukama par anglickych i z renomovanych univerzit a uprimne to taky zadna slava nebyla. Na druhou stranu souhlasim ze s kvalitou vzdelavani v tomto smeru je to v nasich krajich spatne a pokud nekdo nema stesti na prednasejiciho typu Zbynka Kubacka tak je tezke najit kvalitni materialy. Uz pred casem sem se neuspesne pokousel najit alternativu Feynmanovych prednasek z fyziky k matematice, ale neuspesne. Pokud nekdo o necem podobnem vite, tak i ja budu vdecen.

Řekl bych, že asi nenajdete. Uvědomte si, že o matematice píší většinou matematici a ti to dělají způsobem, který je pro většinu ostatních lidí naprosto nestravitelný. Zbyněk Kubáček projevuje jistý zápal pro věc, umí upoutat pozornost, ale stejně to učí podobně jako jiní. Nemůže jinak.
https://www.youtube.com/playlist?list=PLqiGU4u5LkCHQJbgL5_xW99XlEhxzq9bG
Dobré jsou přednášky z kanálu http://www.vsprednasky.cz/, ale nějak to tam zamrzlo, takže spíš jděte na https://www.aldebaran.cz/studium/. Fyzika v podání Petra Kulhánka je to nejlepší, co v oboru výuky na českém webu můžete najít. V přednáškách má i celkem praktické příklady, a ano čmárá křídou po tabuli, dělá při tom i chyby, nicméně v jeho podání pochopíte souvislosti i v tak abstraktním oboru jako je kvantová mechanika. V úvodu každého předmětu dělá zkráceně i potřebnou matematiku a celkem vzato o hodně praktičtěji než by to udělal matematik. K tomu abyste mohl používat derivace je vám opravdu supremum i infimum dost naprd.

11

Vývoj / Re:Interpolace bez lineární funkce

« kdy: 20. 01. 2020, 17:09:23 »

Resim takovou ulohu, ktera musi fungovat i na lowcost ARMech bez delicky, pripadne na ruznych jinych obskurnich procesorech. Par napadu mam, ale nic svetoborneho, jsou to spis takove "hacky" (bez č).
...

Na tohle narazí každý, kdo se jednočipy zabývá. Zkuste si prohlédnout zdrojáky, je v tom jak lineární aproximace, tak interpolace kubickými splajny, což je o hodně přesnější. Lze to počítat v celých číslech, násobení je potřeba, na druhou stranu pro ty splajny můžete mít tu tabulku docela malou (8 měření) a i tak je to dost přesné, pokud je funkce alespoň trochu monotonní. Dokonce ani ta tabulka nemusí být ekvidistantní. Je to vždy kompromis mezi přesností a náročností na prostředky, takže to chce vyzkoušet a trochu si s tím pohrát.