Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: Honza1Ubuntu 08. 10. 2026, 22:43:35
-
Zdravím,
Chtěl bych se zeptat, tedy jestli to vůbec řešíte - Když přichází bouřka, měl by notebook být vytažen ze zásuvky (běžet pouze na baterku), a nebo to příliš nemá smysl řešit ? Je tu nějaké větší riziko zničení nebo spíše ne ?
Řešíte to někdo vůbec ? Zažil někdo kvůli bouřce (blesk uhodil blízko) poruchu, odešel někomu hardware ?
Já když je bouřka blízko (jsou slyšet hromy silně), nechám notebook běžet jen na baterku, nebo úplně vypnu. I router raději vypínam ze zásuvky. Když je bouřka vzdálenější, tak to neřeším.
-
Neřeším to, ale většinu času mám notebook odpojen od napájení. Spoléhám na zabezpečení na cestě.
-
1) pravidelně zálohovat (samozřejmě i na něco, co je jinak offline, zcela galvanicky oddělené od netu i 230V)
2) občas si aktualizovat pojištění
3) a ano, když vidím venku i na radaru, že teď jde hlavní smršť blesků, tak samozřejmě odpojim od napájení, co můžu a tu půlhodinku to vydržím
4) stejně tak, když se opouští byt (např. na vikend), je zbytečné a riskantní mít zapíchané v zásuvkách nabíječky, adaptéry (např. k routeru, který není třeba, aby běžel a jen slouží okolí k tomu, aby na něm trénovalo hacking :-) ) a podobně.
Čím méně zařízení, která jsou schopna vyrobit požár, tím lépe.
-
Zdravím,
Chtěl bych se zeptat, tedy jestli to vůbec řešíte ...
Absolutně to ignoruji. Televizi, PC, NTB, Tepelné čerpadlo pokud je aktivní tak během bouřky i s blesky nic s toho nevypínám/neodpojuji od sítě. Naprosto běžně když je bouřka s blesky/bez používám jak TV tak i počítač i na internetu a to jedu přes vzduch.
-
Osobně to neřeším. A nějak si nevybavuji za celých 39 let co jsem na světě že by to někdo řešil. Samozřejmně je dobrý mít pojistku (ale to vždy -- myslím od pojišťovny, ne jistič) a já osobně mám po cestě ještě všude v rozvaděči shellyny, který předpokládám že by zareagovali nebo položili život za další elektroniku kdyby to přišlo zvenku. Ale kdo ví :-)
-
Zalezi na provedeni elektroinstalace jestli ma aspon nejake stupne prepetovych ochran, jestli je nadzemni vedeni , jak stara je trafostanice a jake ma ochrany. Pak jestli jsou nekde antenni svody. Jak je udelany svod/uzemeni.
Jako bez informaci to je jak rozhodovat od stolu a od tuzky nebo odpovidat na otázku jak vyřešit světový mír.
A i kdyz mam toto vše v pořádku vytahuji drahé spotrebice - hlavně tam kde mam data. Protoze ochrany pouze minimalizuji riziko ale úplně ho nevylučuji. Blizky EMP vam muze udelat pruraz i za přepěťovkou.
RTO by stejne precijen vyžadoval dovolenou na nákup nového hw a prezvejkani par desítek tera zaloh a archivace.3-4 dny v haji na dovezeni zaloh a archivu.
-
Zažil někdo kvůli bouřce (blesk uhodil blízko) poruchu, odešel někomu hardware ?
Zažil, blesk blízko, rána jak sviňa, všechlo se zatřáslo a v racku v linuxovém routeru se v mainboardu přetrhly nějaké spoje. Ale obávám se, že odpojení ze zásuvky by tomu nepomohlo ;-)
-
Běžné fluktuace napětí v síti (podpětí, přepětí) odnese spínaní zdroj, který máš před notebookem, stejně tak vykryje výkyvy a po nějaké době ti může přestat fungovat, notebook to ale zpravidla vůbec neovlivní.
Pokud ti do budovy přímo uhodí blesk, tady situace může být jiná a může to notebook schytat dost silně, záleží jak jsou udělané bleskosvody, jak jsou dimenzované a jestli náhodou někdo neporušil normy a netáhne elektrické vedení kolem nich.
Ve firmě na tohle děláme revizi každých 5 let, občas nějakou úpravu/opravu nám to vygeneruje a hlavně to je vždy souladu s normami. Kdy jsi ale naposledy dělal revizi doma? Běžně lidé to mají desítky let bez revize, pak opravdu při zásahu bleskem (klidně i v okolí) to mohou odnést tvé spotřebiče. Notebook je drahý a pojišťovny uplatňují amortizaci po letech dost silně.
-
Přepětí a blesků se bojím u své infrastruktury asi nejvíc.
Dům z padesátých let bez bleskosvodu, po domě dvojdrát TN-C (naštěstí v mědi), síťové napětí kolísá mezi 225 a 245 volty bez viditelné korelace s denní dobou, přívod nadzemním vedením po sloupech. S elektrikou nic moc dělat nemůžu, chtělo by to kompletní renovaci (jsem v nájmu).
Ani s revizákem jsme nevymysleli, kam vlastně by se měl uzemnit rack a svodiče přepětí pro koax a DC 24V vedoucí na půdu (antény pro SDR, LoRa a ADS-B, wifi AP), protože de facto neexistuje ekvipotenciální přípojnice.
Po čase jsem dospěl do následujícího setupu:
- UPS v racku na vstupu, za UPS ještě zásuvková lišta s přepěťovkou (varistor), uzly a feritové nácvaky na přívodních kabelech (spíše placebo, ale teoreticky to může udělat drobný rozdíl v deltaI/deltaT náběhové vlně), v cestě ještě proudový chránič do zásuvky a Shelly Plug (pokud vím, má na vstupu jiskřiště a varistor)
- DC vedení z Mean Well 24V směrem na půdu odjištěno varistorem a transily a taky pár uzlů a feritových nácvaků
- data na půdu tečou v optice
- offline cold-backup jednou za čas na disky uložené v železné krabici geograficky dostatečně vzdálené
- za silné bouřky odpojuju DC vedení na půdu, aby to kdyžtak odnesla jen půdní část
- za silné bouřky pracovní notebook jede na baterky
- dva aerosolové hasicí "moduly" na DIN lištu v racku
Klidně mě někdo vyveďte z omylu, ale mám dojem, že pro toto už nic moc víc rozumného udělat nemůžu.
-
Běžné fluktuace napětí v síti (podpětí, přepětí) odnese spínaní zdroj, který máš před notebookem, stejně tak vykryje výkyvy a po nějaké době ti může přestat fungovat, notebook to ale zpravidla vůbec neovlivní.
Pokud ti do budovy přímo uhodí blesk, tady situace může být jiná a může to notebook schytat dost silně, záleží jak jsou udělané bleskosvody, jak jsou dimenzované a jestli náhodou někdo neporušil normy a netáhne elektrické vedení kolem nich.
Ve firmě na tohle děláme revizi každých 5 let, občas nějakou úpravu/opravu nám to vygeneruje a hlavně to je vždy souladu s normami. Kdy jsi ale naposledy dělal revizi doma? Běžně lidé to mají desítky let bez revize, pak opravdu při zásahu bleskem (klidně i v okolí) to mohou odnést tvé spotřebiče. Notebook je drahý a pojišťovny uplatňují amortizaci po letech dost silně.
Tady bych opravil par dojmologii...
V souladu s normami... s normami v dobe vybudovani instalace. Malokdy jsou narizeni takova ze je vylozene narizeny nejaky okamzity retrofit nebo predelani v souladu se soucasnymi normami.
S vyvojem norem se nemeni instalace ani po revizi pokud jsou vyhovujici. I instalace ze 60 let muze byt vyhovujici pri nejake mensi udrzbe a projit revizi. Ale pouzitelna pro moderni spotrebice ci vyrobny byt nemusi a to obvykle odstartuje jeji predelani. Take muze predelani odstartovat napr. zmena pouziti nemovitosti - kuchyne nebo hotel atd.
Vetsina instalaci neřesi zniceni spotrebicu nebo casti rozvodu ( pri blizkem zasahu treba muzou litat zasuvky zdi z duvodu naprimeni vodicu), ale primarne ochranu majetku (napr aby nedoslo k zahoreni a vyboj byl bezpecne sveden) nebo ochranu zivota. To je ucel vetsiny ochran.
Ochrany elektroniky jsou vetsinou reseny v pomeru cena ochrany vs cena ztraty elektroniky. Bohuzel vetsina dutohlavu zapomina na cenu dat ktera mohou mit treba 10 000 x vyssi hodnotu nez elektronika. A i tak se pracuje s jistou pravdepodobnosti a usilim ktere je treba na zabezpeceni elektroniky vynalozit.
Chcete-li maximalizovat ochranu poridte si bunkr s drahou kaskadou ochran a prepinejte na vnitrni zdroj pokazde kdyz prijde bourka. Ale ani pak riziko zcela nezmizi.
-
U nas to raz buchlo na luku oproti domu... mali sme vtedy adsl internet, a uskvarilo router, switch a integrovanu sietovku na zapnutom pc... normalne z cipu na doske kusok chybal :D kupodivu pc slo este neskor nabootovat ale sietovka nefungovala... ale po nejakom case doska skapala... cela ulica riesila potom vymenu routerov... kupodivu telekom to vymienal kus za kus, boli vtedy riadne rady, jak za sociku :D :D :D ale bola to nejaka supercela alebo co, vtedy boli zriedkave... tv prezil, takze je jasne, ze to slo skrz kabel od internetu... inak teraz odpajam hlavny kabel od pc a tv, a aj router a kabel s internetom z vonku do routru... (mame sice optiku, ale technika som sa pytal a vraj tam je nejaky drot alebo nieco vo vnutri, tak pre istotu) a samozrejme zalohovat co to ide... najlepsie viac kopii, a hlavne aspon jeden cold storage niekde... na hardver sa da nasporit a kupit znova, ale svoje data si nekupis uz nikde ak nemas zalohu... :D
-
U nas to raz buchlo na luku oproti domu... mali sme vtedy adsl internet, a uskvarilo router, switch a integrovanu sietovku na zapnutom pc... normalne z cipu na doske kusok chybal :D kupodivu pc slo este neskor nabootovat ale sietovka nefungovala... ale po nejakom case doska skapala... cela ulica riesila potom vymenu routerov... kupodivu telekom to vymienal kus za kus, boli vtedy riadne rady, jak za sociku :D :D :D ale bola to nejaka supercela alebo co, vtedy boli zriedkave... tv prezil, takze je jasne, ze to slo skrz kabel od internetu... inak teraz odpajam hlavny kabel od pc a tv, a aj router a kabel s internetom z vonku do routru... (mame sice optiku, ale technika som sa pytal a vraj tam je nejaky drot alebo nieco vo vnutri, tak pre istotu) a samozrejme zalohovat co to ide... najlepsie viac kopii, a hlavne aspon jeden cold storage niekde... na hardver sa da nasporit a kupit znova, ale svoje data si nekupis uz nikde ak nemas zalohu... :D
Bohuzel jste neuvedl jestli bylo vedeni nadzemni a jestli nebyl nekde jeste mezilehly rozvadec - ty vetsi maji bleskojistky. Mohlo jebnout i do rDSLAMU ale na slovensku se jich afaik moc nebudovalo. Slovensko slo vic rovnou do FTTH optiky. To jestli je cast vedeni nadzemni(treba jen jeho cast) hraje velkou roli. Z vety "raz buchlo na luku" skutecne nezjistime jak vedou draty.
-
Notebook absolutně neřeším, je to spotřební věc. A ostatní už tady defakto všechno potřebné uvedli:
- mít v pořádku elektroinstalaci dle norem, což je problém zejména u starých domů/bytů nebo u DYI instalací (kdo šetří má za tři ne přece?) s podplaceným revizákem.
- mít na baráku hromosvod, správně udělanej.
I stará elektroinstalace se dá předělat a nemusí to být ranec, případně se to dá udělat postupně (a hlavně lépe než před X desítkami let).
- ochrany, souvisí prakticky s prvním bodem.
K elektronice která stála více peněz pořizuju ještě navíc další přepěťové ochrany (prodlužka EATON), NAS a router je za UPS.
- mít správně nastavenou pojistku (pojištění domu apod.)
- zálohovat, data jsou cenější než HW (obecně, jasně že teď je RAM/SSD drahé)
Při bouřkách v bytě kde bydlím vypadne max. jistič ještě před bytem (ale v rámci domu). Zatím to vždy vykryl a pak stačilo jej zajít nahodit.
V domě rodičů kde žije i bratr je stará elektroinstalace, ještě v hliníku. Tam vypadává elektřina i bez bouřky (přetíží to tím jak zapnou pračky, myčky, mikrovlnky atd. zaráz). Při bouřkách tak 1x ročně odejte nějaká elektronika - i PC, naposledy to byla televize. Náklady na TV pokryla pojistka rodičů.
Bratr v patře se poučil už před lety a k elektronice nakupuje alespoň přepěťové ochrany - od tý doby mu neodešlo zatím nic. Ale starší generace to řešit nechce (ani ty přepěťovky namísto obyčejných prodlužek) a celkově tu elektriku v domě řešit nechcou. No co už...
-
Do rozvaděče jsem přidal svodič přepětí typ 2 (varistor), jiskřiště (typ 1) nemá smysl kvůli nedostatečnému průřezu uzemnění z hlavního rozvaděče.
U PC a drahých spotřebičů mám ještě jemný svodič typ 3. Na ethernetu od ISP před routerem svodič s transily.
Distribuční trafo je asi 100m, kabely v zemi na NN i VN straně, riziko nízké.
Nejvetší riziko je přímý zásah do domu nebo sousedního domu - hromosvody jsou propojené.
Při rekonstrukci byly původní holé svody hromosvodu nahrazeny izolovanými HVI vodiči, to snižuje riziko přeskoku blesku.
Při bouřce nic nevypínám, jen nelezu do sprchy. Měl bych víc zálohovat data.
-
I stará elektroinstalace se dá předělat a nemusí to být ranec, případně se to dá udělat postupně (a hlavně lépe než před X desítkami let).
O jaké částce "nemusí to být ranec" se bavíme ? Zatím co jsem viděl předělávanou elektřinu, tak to vždy bylo "useknout vstup", natáhnout všechno nové a v lepší případě se povedlo občas využít už zazděné trubky nebo husí krky. Levné to určitě nebylo.
Když si svépomocně místo stávajícího hliníku nebo starých drátů kolem 1mm natáhnu nové dráty 2,5mm ve správných barvách, tak to bude určitě bude bezpečnější a za levno, ale na 99% to nebude podle všech aktuálních norem.
-
Neřeším. Za 20 let jsem viděl jen jediný případ, kdy bouřka spálila PC a bylo to přes síťovou kartu.
V domě jsou mnohem dražší spotřebiče než notebook a to bych se uvypínal k smrti.
Faktem je, že v rozvaděči mám nějakou přepěťovou ochranu.
-
Zdravím,
Chtěl bych se zeptat, tedy jestli to vůbec řešíte - Když přichází bouřka, měl by notebook být vytažen ze zásuvky (běžet pouze na baterku), a nebo to příliš nemá smysl řešit ? Je tu nějaké větší riziko zničení nebo spíše ne ?
Řešíte to někdo vůbec ? Zažil někdo kvůli bouřce (blesk uhodil blízko) poruchu, odešel někomu hardware ?
Já když je bouřka blízko (jsou slyšet hromy silně), nechám notebook běžet jen na baterku, nebo úplně vypnu. I router raději vypínam ze zásuvky. Když je bouřka vzdálenější, tak to neřeším.
Zažil jsem úmrtí Nanostation a jeho napájecího zdroje přes zemnící kolík v zásuvce, dál do vnitřního UTP rozvodu se to nedostalo. U toho NB by to bylo nejspíš tak, že zdechne max. externí zdroj, ale tím to končí.
-
U toho NB by to bylo nejspíš tak, že zdechne max. externí zdroj, ale tím to končí.
Taky si myslím. Jednou jsem zažil notebook omylem připojený na 800 V na špatně nastavené elektrocentrále. Ze zdroje se hezky zakouřilo jak se jeho nebohá duše odporoučela do křemíkového nebe ale notebooku se nestalo nic. Jaké je indukované napětí od blesku netuším ale řekl bych, že by to dopadlo podobně.
-
Neřeším.
Pokud by se blížil nějaký "konec světa", dojdu maximálně odpojit auto, protože to je nejdražší el. spotřebič, který tu mám. U někoho to může být třeba tepelné čerpadlo, ale to těžko budete odpojovat.
U elektrické sítě bych se asi přepětí nebál, protože tam s s podobnou situací počítá a většinou odejde zdroj, jak již bylo zmíněno. Problémem může být spíše nějaký datový rozvod, protože ten běžně pracuje s nízkým napětím a ty dráty vedou mnohem blíže k citlivé elektronice.
-
Pokud by se blížil nějaký "konec světa", dojdu maximálně odpojit auto, protože to je nejdražší el. spotřebič, který tu mám. U někoho to může být třeba tepelné čerpadlo, ale to těžko budete odpojovat.
Proč byste nemohl tepelné čerpadlo odpojovat? Ono není jištěné? Ne, že bych to tedy chtěl dělat -- tedy kdybych nedejbože nějaké tepelné čerpadlo měl jakože naštěstí nemám -- ale technicky to není problém. Kotle mám jinak za přepěťovými ochranami.
-
Tak není to úplně spotřebič, který jen tak vytáhnete ze zásuvky, a většina lidí se do rozvaděče vypnout jistič nepohrne. Technicky to pochopitelně jde.
-
Já když je bouřka blízko (jsou slyšet hromy silně), nechám notebook běžet jen na baterku, nebo úplně vypnu. I router raději vypínam ze zásuvky. Když je bouřka vzdálenější, tak to neřeším.
Dobře děláš.
U nás v dědině, kdysi práskl blesk do trafostanice a odpálilo to asi tak 40-50 televizí, routery a podobné blbiny samozřejmě taky. Ale toho, co se může pokazit i bez bouřky, je spousta, takže když odjíždíme pryč, vytahuju všechno kromě ledničky. Těch případů jsou mraky, stačí si projít svodky od hasičů.
V dvoupokojáku na pronájem, co jsem zrekonstruoval, je rozvaděč hned vedle dveří, stačí při odchodu shodit jističe, kromě lednice a v zimě i kotle. Ale není to nejpohodlnější, přístě bych udělal centralstop vedle dveří. Stejně jako to mají hotelové pokoje - vytáhneš kartu a všechno kromě lednice se vypne.
A myslím, že by to tak měl mít každý nový barák, mít možnost jednoduše vypnout zbytné spotřebiče.
-
Zažil někdo kvůli bouřce (blesk uhodil blízko) poruchu, odešel někomu hardware ?
Zažil, blesk blízko, rána jak sviňa, všechlo se zatřáslo a v racku v linuxovém routeru se v mainboardu přetrhly nějaké spoje. Ale obávám se, že odpojení ze zásuvky by tomu nepomohlo ;-)
BTW pro lepší představu, kolik energie v blesku je...
Jezdívám od D7/R7 přes Velké Číčovice a Okoř na Svrkyni a pak do Kralup. Na křižovatce silnic mezi Okoří, Číčovicemi a Libochovičkami (https://mapy.com/s/gepelupone) je prakticky na vrcholu kopce autobusová zastávka, kde do cca 2015 býval zděný přístřešek. Jednou jsem tudy po bouřce jel, v okruhu asi 15 metrů rozmetané duté cihly, a betonová střecha ležela naplocho na zemi. A byla v ní díra asi 2 centimetry v průměru. Takže to od auta to určitě nebylo.
Jak jsem to nevěřícně zkoumal, zastavili tam MP. Že blesk, a že to dokonce někdo naživo viděl z auta z pár desítek metrů. On totiž ten blesk propálil díru skrz ten betonový střešní panel, a jak odpařil vodu ve vzduchu a země, přetlak rozmetal stěny a strop spadnul přímo dolů na zem, jako by tam vybouchla cihla tritolu. No, možná o dost víc než jedna cihla. Čekat někdo uvnitř, zabil by ho buď výboj, přetlak, nebo ten půltunový panel, ale k přežití by to nebylo.
A překvapivě, od té doby je tam ta zastávka bez přístřešku, jen s kovovou tyčí označníku.
-
Ja vyťahujem spotrebiče počas búrky, ale dôvod je iný. V petržalke máme tak kvalitne spravené budovy s transformátormi, že zatečie strecha a vyhodí to celý blok. Potom distribučka sa to pokúša nahadzovať a zasa im to vypadne. Tak hlavne vypínam raspbery pi-čka, router, kávovar a potom, čo mi napadne ... Ale to už musím vedieť, že je to silná búrka, naposledy bola supercela takáto.
Možno to nie sú ani budovy s transformátormi ale voda je tam, kde nemá byť. Ako človeka, ktorý robil smart grid ma udivuje, že rovno im to červeným nenapíše na monitor - "Vole na kokoškovej ulici máš kraťas".
-
1) pravidelně zálohovat (samozřejmě i na něco, co je jinak offline, zcela galvanicky oddělené od netu i 230V)
4) stejně tak, když se opouští byt (např. na vikend), je zbytečné a riskantní mít zapíchané v zásuvkách nabíječky, adaptéry (např. k routeru, který není třeba, aby běžel a jen slouží okolí k tomu, aby na něm trénovalo hacking :-) ) a podobně.
Dělám to stejně
Co se týče dat, tak zálohování je skoro samozřejmostí, jde li o jakákoliv cennější data, než film který si mohu stáhnout znova (u toho filmu to tedy také není jisté). Nejlepší je online zálohovat na geograficky oddělené místo plus offline záloha na disk, který je po čs mimo zálohování odpojen.
Když někam odjíždím zvláště na více dní, tak to také povypínám vše, ať už kvůli riiziku požáru, tak kvůli problémům z venku (přepětí, hackeři) a aspoň to nežere proud. Zapnutá zůstane jen lednice.
Dotaz byl mířen primárně na hardware - pravděpodobnost požkození hardware který není nejlevnější. Raději za bouřky odpojit ze sítě, i když požkození není tak pravděpodobné.
-
Kdy jsi ale naposledy dělal revizi doma? Běžně lidé to mají desítky let bez revize, pak opravdu při zásahu bleskem (klidně i v okolí) to mohou odnést tvé spotřebiče. Notebook je drahý a pojišťovny uplatňují amortizaci po letech dost silně.
Revize domovu všude možně kde to znám, ta snad bude ještě z dob SSSR. Tenkrít elektroniky moc nebylo, jen odolné spotřebiče a s kvalitou revize bych to moc pozitivně neviděl. Staré nevyhovující rozvody mohou samozřejmě být i nebezpečné, vč. požáru od skratu v rozvodech (jde-li o extrémní případ). A také při zdegenerované izolaci jsou tam ztráty, které se projeví ve vyúčtování. Znám barák, kde snad tu elektřinu zavedli před 100 lety (plus mínus) a nevím o žádné čerstvější revizi.
U pojištění notebooků, HDD a dalších věcí proti rozbití-krádeži nebo jakémukoliv karambolu, tam tu amortizaci silně započítávají. Za dva roky už většinu ceny si odečtou. To i přes to že noťas může fungovat bez problémů let.
-
Nemá cenu řešit přímý úder blesku, od toho máte bleskosvody a v běžné zástavbě je šance dost malá. Spousta starých domů žádnou ochranu před bleskem nemá a stojí 100+ let. Pochopitelně dům v širé krajině na kopci ty blesky bude přímo přitahovat.
Je docela možné, že i dům s řádně udělanou ochranou proti všemu možnému bude úderem blesku poškozen, protože ono se to docela blbě testuje. Navíc počítače jsou dnes hodně citlivé, takže je může poškodit i nějaké naindukované napětí, bez ohledu na to, zda jsou zrovna připojen do sítě - opět, blbě se to testuje, zkušenosti má málokdo.
-
U toho NB by to bylo nejspíš tak, že zdechne max. externí zdroj, ale tím to končí.
Taky si myslím. Jednou jsem zažil notebook omylem připojený na 800 V na špatně nastavené elektrocentrále. Ze zdroje se hezky zakouřilo jak se jeho nebohá duše odporoučela do křemíkového nebe ale notebooku se nestalo nic. Jaké je indukované napětí od blesku netuším ale řekl bych, že by to dopadlo podobně.
Pripojovat jakoukoliv citlivejsi elektroniku na elektrocentrale ktera nema selftest ani monitoring (pro mene mentalne nadane - budiky/displeje) je na povazenou. Ale stavaji se i pripady kterym nelze zabranit a to je tzv. spatne zapojeni kabelu bez kontroly kutilem domacim a nebo vycochtanym elektrikarem.
-
Přikláním se k názoru "notebook je spotřební věc". Jasně, když bude bouřka a uvědomím si to a budu mít dostatečně nabitou baterku a nijak mě to neomezní, tak bych asi vytáhl notebook ze zásuvky, však to není nic proti ničemu, ale že by z toho měl panické ataky, to ne. Přepětí v síti může nastat i mimo bouřku:
-
Přepětí v síti může nastat i mimo bouřku
Pojišťovny rády pojistí škodu způsobenou přímým zásahem blesku do budovy, je to jev nepravděpodobný a po blesku vždy zůstanou stopy a snadno se prokazuje.
Ale obecně proti přepětí způsobeným bleskem v okolí už je nutné připojištění, a ve výlukách jsou přepětí způsobená distributorem nebo sousedovic fotovoltaickou elektrárnou.
-
jediný co mi kdy při bouřce umřelo byly věci píchlý do pevný telefonní linky, když se zapomněly vytáhnout, takže telefon, ADSL model a jeden port routeru, kam byl modem píchnutý.
-
Kdy jsi ale naposledy dělal revizi doma? Běžně lidé to mají desítky let bez revize, pak opravdu při zásahu bleskem (klidně i v okolí) to mohou odnést tvé spotřebiče. Notebook je drahý a pojišťovny uplatňují amortizaci po letech dost silně.
Revize domovu všude možně kde to znám, ta snad bude ještě z dob SSSR. Tenkrít elektroniky moc nebylo, jen odolné spotřebiče a s kvalitou revize bych to moc pozitivně neviděl. Staré nevyhovující rozvody mohou samozřejmě být i nebezpečné, vč. požáru od skratu v rozvodech (jde-li o extrémní případ). A také při zdegenerované izolaci jsou tam ztráty, které se projeví ve vyúčtování. Znám barák, kde snad tu elektřinu zavedli před 100 lety (plus mínus) a nevím o žádné čerstvější revizi.
U pojištění notebooků, HDD a dalších věcí proti rozbití-krádeži nebo jakémukoliv karambolu, tam tu amortizaci silně započítávají. Za dva roky už většinu ceny si odečtou. To i přes to že noťas může fungovat bez problémů let.
Doba SSSR s tim nema nic spolecneho. Dulezite je kde. U nas byla uroven elektroinstalace na velmi dobre urovni. V sovetskem svazu se treba skoro v domacnostech vubec nezemnilo - a dokonce puvodni zasuvky mely pouze jen dva koliky. Pak prislo s rozkladem SSSR TN-C a dneska uz by se melo pouzivat S u novych staveb. Co postsovetska zeme to jiny pristup. Nekde se na to porad kasle. Jak je to ted v rusku v realu netusim. Znam lepsi destinace pro riskantni vylety. V Litve a Estonsku to ale porad ve starych budovach tragicky. U novych uz byva elektroinstalace na dobre urovni.
Dodnes nekteri "importovani elektrikari" ze zemi byvaleho SSSR na zemeni prakticky kaslou pokud tu nemaji delsi praxi.
-
Zažil někdo kvůli bouřce (blesk uhodil blízko) poruchu, odešel někomu hardware ?
Zažil, blesk blízko, rána jak sviňa, všechlo se zatřáslo a v racku v linuxovém routeru se v mainboardu přetrhly nějaké spoje. Ale obávám se, že odpojení ze zásuvky by tomu nepomohlo ;-)
BTW pro lepší představu, kolik energie v blesku je...
Jezdívám od D7/R7 přes Velké Číčovice a Okoř na Svrkyni a pak do Kralup. Na křižovatce silnic mezi Okoří, Číčovicemi a Libochovičkami (https://mapy.com/s/gepelupone) je prakticky na vrcholu kopce autobusová zastávka, kde do cca 2015 býval zděný přístřešek. Jednou jsem tudy po bouřce jel, v okruhu asi 15 metrů rozmetané duté cihly, a betonová střecha ležela naplocho na zemi. A byla v ní díra asi 2 centimetry v průměru. Takže to od auta to určitě nebylo.
Jak jsem to nevěřícně zkoumal, zastavili tam MP. Že blesk, a že to dokonce někdo naživo viděl z auta z pár desítek metrů. On totiž ten blesk propálil díru skrz ten betonový střešní panel, a jak odpařil vodu ve vzduchu a země, přetlak rozmetal stěny a strop spadnul přímo dolů na zem, jako by tam vybouchla cihla tritolu. No, možná o dost víc než jedna cihla. Čekat někdo uvnitř, zabil by ho buď výboj, přetlak, nebo ten půltunový panel, ale k přežití by to nebylo.
A překvapivě, od té doby je tam ta zastávka bez přístřešku, jen s kovovou tyčí označníku.
Aha tak proto zmizela :-) Mival jsem tam cestu kolem blizkeho DC.
-
Tak není to úplně spotřebič, který jen tak vytáhnete ze zásuvky, a většina lidí se do rozvaděče vypnout jistič nepohrne. Technicky to pochopitelně jde.
Ten jistic nemusi vubec pomoci. Preskok vyboje i jen co ma desitky kV na tu pidivzdalenost neni problem.
-
Přepětí v síti může nastat i mimo bouřku
Pojišťovny rády pojistí škodu způsobenou přímým zásahem blesku do budovy, je to jev nepravděpodobný a po blesku vždy zůstanou stopy a snadno se prokazuje.
Ale obecně proti přepětí způsobeným bleskem v okolí už je nutné připojištění, a ve výlukách jsou přepětí způsobená distributorem nebo sousedovic fotovoltaickou elektrárnou.
Neprokazete rozdil mezi prepetim v siti a sousedovic FVE. Tu prokazuje distribuce majiteli vyrobny. A distributor samotny ma taky vlastni pojisteni kdy pochopitelne jeho pojistovna bude zkoumat okolnosti pripadu.
Prepeti muze teoreticky prokazat distributor ze skrytych registru elektromeru nebo ho to zacne zajimat anomalie pokud jste na mensi trafostanici s aktivnim merenim. Muselo by jit o nejaky hack nebo selhani vyrobny. A to pomerne katastrofalni protoze driv by mela spadnout do poruchoveho stavu. Schvalene vyrobny navic maji automaticky utlum vyroby nebo prepnuti do odberu pri dosazeni urcitych mezi napeti napr. pri prilis vysokem napeti. A to nezminuji aktivni kompenzace jaloviny. V CR je tohle velmi prisne hlidane a nemuzete jen tak k siti pripojit kdeco. Nejsme ve spanelsku ;-D
-
Asi před pěti lety udeřil u jednoho zákazníka blesk hodně blízko. Jedno miniPC (NUC) odešlo, ale M.2 SSD s daty to přežilo. A pak asi na dvou noteboocích byly nějaké drobné škody. Někde odešel ethernet, jinde HDMI v dokovačce. Víceméně na pohodou.
Mnohem horší mi přišly bouřky tak před dvaceti lety, kdy ADSL modemy odcházely jeden za druhým.
-
Schvalene vyrobny navic maji automaticky utlum vyroby nebo prepnuti do odberu pri dosazeni urcitych mezi napeti napr. pri prilis vysokem napeti. A to nezminuji aktivni kompenzace jaloviny. V CR je tohle velmi prisne hlidane a nemuzete jen tak k siti pripojit kdeco. Nejsme ve spanelsku ;-D
Ve Španělsku to podle všeho bude zapojeno hlavně na vesicích všelijak. Byl jsem letos v létě ve Španělsku. Vím že tam jsou v opuštěných domech často squatteři a ti se jen tak připojí a odebírají elektřinu načerno. Celé roky si toho nikdo nevšimne (odběr rodinného domu). V léta opuštěných domech se nějak připojí (k lampě ?) a elektro-rozvody si prostě zbastlí vzduchem po baráku. Nějaké pojistky v případě skratu ? Asi neřeší. Solární elektrárny s různou výrobou se prostě nějak připojí do sítě a jede to. Co kde kolik dává se neřeší, kolísání také ne. A pak tam mají velký výpadek letos na jaře.
Aby si někdo nevšiml rodinného domu načerno připojeného roky je u nás nemožné. Zase se v tom Španělsku více řeší voda. Každopádně kde kdo do sítě dává nebo si bere, a kolik, to se tam moc neřeší, kolísání asi také ne. Dokud příliš nepřetíží hlavní tepnu. Zapojit si tam někde noťas aby se člověk bál.
-
Mnohem horší mi přišly bouřky tak před dvaceti lety, kdy ADSL modemy odcházely jeden za druhým.
Když byla ještě za mých mladých let pevná linka hlavní tepnou internetu, popř. i hovorů, tak si pamatuji, že za bouřky pořád někde něco odcházelo. Tam je to řešené jinak, než klasické rozvody. Každopádně dnes výpadek elektřiny za bouřky je spíše kvůli padlým stromům.
Když někde uhodí blízko blesk, viděl jsem už několikrát že na krátký okamžik zhaslo osvětlení. To bude tím přepětím při úderu blesku poblíž a odpojení jističi ? V ten okamžik naštěstí notebook jel bez připojení k síti - na baterku.
-
Přikláním se k názoru "notebook je spotřební věc". Jasně, když bude bouřka a uvědomím si to a budu mít dostatečně nabitou baterku a nijak mě to neomezní, tak bych asi vytáhl notebook ze zásuvky.
Tak "spotřební věc" s cenou přes 1000 éček už člověk používá opatrně (nepolít kafem, neodpálit bleskem). Když už je bouřka tak blízko že je riziko, bývá to i slyšet. Také na radar se koukám, když se venku děje něco zajímavého.
Pojišťovny rády pojistí škodu způsobenou přímým zásahem blesku do budovy, je to jev nepravděpodobný a po blesku vždy zůstanou stopy a snadno se prokazuje.
Ale obecně proti přepětí způsobeným bleskem v okolí už je nutné připojištění, a ve výlukách jsou přepětí způsobená distributorem nebo sousedovic fotovoltaickou elektrárnou.
Přímá a viditelná škoda úderem blesku je dost nepravděpodobná. Co se týče pojištění spotřebičů, tak tam je ve výlukách právě přepětí v síti (asi častější jev poruchy), dále tam bývá požkození v důsledku účasti na nepokojích a demonstracích (pochopitelné) a také požkození v důsledku radiace (To také pojišťovny už museli řešit ? Moc takových případů nebude).
-
Solární elektrárny s různou výrobou se prostě nějak připojí do sítě a jede to. Co kde kolik dává se neřeší, kolísání také ne. A pak tam mají velký výpadek letos na jaře.
Nerozumím, proč by se někdo se solární výrobou elektřiny připojoval do sítě. Je s tím tolik problémů, že to nedává smysl. Ostrovní výroba je výhodnější.
-
....
Nerozumím, proč by se někdo se solární výrobou elektřiny připojoval do sítě. Je s tím tolik problémů, že to nedává smysl. Ostrovní výroba je výhodnější.
lol ... vazeni typicka ukazka vysledku naseho skolstvi. Ani operaci soucet to nezvlada ...
Jako ze v tom nesmyslu misto 1/2M utopis 5M ... a to se vyplati, protoze tolik za alektriku neutratis ani za 100 let. A navic budes doma pri svickach, protoze na sviceni ti to uz nevyjde.
-
Zdravím,
Chtěl bych se zeptat, tedy jestli to vůbec řešíte - Když přichází bouřka, měl by notebook být vytažen ze zásuvky (běžet pouze na baterku), a nebo to příliš nemá smysl řešit ? Je tu nějaké větší riziko zničení nebo spíše ne ?
Řešíte to někdo vůbec ? Zažil někdo kvůli bouřce (blesk uhodil blízko) poruchu, odešel někomu hardware ?
Já když je bouřka blízko (jsou slyšet hromy silně), nechám notebook běžet jen na baterku, nebo úplně vypnu. I router raději vypínam ze zásuvky. Když je bouřka vzdálenější, tak to neřeším.
O úder blesku bych se nebál. Je to dost nepravděpodobné.
Pokud začne opravdu silná bouře tak vypínám hlavní jistič. Důvodem jsou případné výpadky. e.g. Výpadek pár sekound. Vše začíná nabíhat a další výpadek a pak zase.
Toto dokáže nadělat dost problémů. Něco může odejít - v mém případě lednička. Něco může začít sem tam zlobit - to je snad ještě horší.
Stejně postupuji pokud je hlášený výpadek napájeni z důvodu údržby a oprav.
Pokud kromě routeru, tv a notebooku nic dalšího nemáte, tak bych to asi vůbec neřešil.
V případě, že máte nějaké řízení topení, rekuperace, změkčovače, samostatný mrazák atd. tak by se chvíle nepohodlí bez elektřiny asi vyplatila.
-
....
Nerozumím, proč by se někdo se solární výrobou elektřiny připojoval do sítě. Je s tím tolik problémů, že to nedává smysl. Ostrovní výroba je výhodnější.
lol ... vazeni typicka ukazka vysledku naseho skolstvi. Ani operaci soucet to nezvlada ...
Jako ze v tom nesmyslu misto 1/2M utopis 5M ... a to se vyplati, protoze tolik za alektriku neutratis ani za 100 let. A navic budes doma pri svickach, protoze na sviceni ti to uz nevyjde.
Vidím, že sázíš čísla vycucaná z prstu. Mám ostrovní fotovoltaickou elektrárnu a nedal jsem za ní ani těch 0,5M. Elektřinou svítím i v zimě. Ta ledková světla totiž skoro nic nežerou. Netuším, kam na ty blbosti chodíš.
Pokud chceš mít FVE i připojení že sítě, tak se to stále dá zapojit tak, aby do té sítě nešlo nic. Nepotřebuješ tedy žádnou smlouvu s distributorem.
-
Tak "spotřební věc" s cenou přes 1000 éček už člověk používá opatrně (nepolít kafem, neodpálit bleskem).
To už je na uvážení každého soudruha. Třeba auto je spotřební věc za minimálně desítky tisíc € a stejně ho někteří zvládnou zrasovat za pár let.
-
Vidím, že sázíš čísla vycucaná z prstu. Mám ostrovní fotovoltaickou elektrárnu a nedal jsem za ní ani těch 0,5M. Elektřinou svítím i v zimě. Ta ledková světla totiž skoro nic nežerou. Netuším, kam na ty blbosti chodíš.
Na to jsou farmy platených trollov, ktorí rozširujú tieto naratívy. Samé Dunkelflaute a podobné. Potom to od nich niektorí ľudia proste preberajú. V skutočnosti sú to riešiteľné problémy a pracuje sa na tom. Mali by sme ďakovať early adopterom, že si nepríjemnosti ods*ali za nás. Nie sú veci čierno-biele.
-
Vidím, že sázíš čísla vycucaná z prstu. Mám ostrovní fotovoltaickou elektrárnu a nedal jsem za ní ani těch 0,5M. Elektřinou svítím i v zimě. Ta ledková světla totiž skoro nic nežerou. Netuším, kam na ty blbosti chodíš.
Na to jsou farmy platených trollov, ktorí rozširujú tieto naratívy. Samé Dunkelflaute a podobné. Potom to od nich niektorí ľudia proste preberajú. V skutočnosti sú to riešiteľné problémy a pracuje sa na tom. Mali by sme ďakovať early adopterom, že si nepríjemnosti ods*ali za nás. Nie sú veci čierno-biele.
Tak nějak to bude. Mám tu elektrárnu asi 10 let a investici už mám zpátky. Zejména v dnešní době nízkých pořizovacích nákladů a přemrštěných cen elektřiny se to vrací velmi rychle.
-
Já o FVE uvažuju už asi 10let a ani s klesajícímí náklady na materiál, a s tím, že bych si to udělal sám (práce 0Kč), nejsem schopný se dopočítat návratnosti. Prostě ta FVE by dělala elektřinu, když ji nepotřebují, a baterie se za dobu své životnosti sotva zaplatí.
Auto nabíjím v noci ze sítě za nějakých 3,5Kč/kWh.
Mám pocit, že je FVE většinou stejně akorát vede k plýtvání - musíme mít dvě auta na baterky, protože jedno přes den musí stát doma, a nabíjet se elektřinou "zadarmo", a když jsou auta nabitá, jezdíme všude autem, protože nás to přece nic nestojí, musíme mít vyhřívaný bazén (ohříváme vodu venku), protože máme elektřinu "zadarmo",... Takže možná lidé s takovýmto přístupem tu energii ze slunce opravdu z většiny využijí, ale já nevím, kde bych v létě topil... a jestli někdo potřebuje v barák v létě chladit, tak spíše je lepší investovat do izolace a zastínění, které mu ušetří i náklady na vytápění v zimě, kdy mu FVE moc nepomůže.
Za pořizovací cenu FVE, třeba 150kKč si koupím přes 40MW elektřiny a to neprojezdím ani za 10 let (200 000KM). A nemusím se o nic starat, nemusím nic řešit, nemám barák plný kabelů a a mám klidné spaní, že mi to neshoří.
-
Já o FVE uvažuju už asi 10let a ani s klesajícímí náklady na materiál, a s tím, že bych si to udělal sám (práce 0Kč), nejsem schopný se dopočítat návratnosti. Prostě ta FVE by dělala elektřinu, když ji nepotřebují, a baterie se za dobu své životnosti sotva zaplatí.
Solární baterie mají podstatně delší životnost než baterie do auta. Navíc jsou mnohem bezpečnější - zatím byl zaznamenán jen jediný případ jejich exploze. Mají jednu nevýhodu - jsou těžší a proto se do automobilů nehodí. Jinak samé plusy. Spím klidně.
-
a jestli někdo potřebuje v barák v létě chladit, tak spíše je lepší investovat do izolace a zastínění, které mu ušetří i náklady na vytápění v zimě, kdy mu FVE moc nepomůže.
To zní super... než si spočítáš, že ta izolace proti slunku zas tak moc nefunguje. U dnešních super izolovaných budov vůbec není problém s vytápěním, ty rodinné domy v zimě vyhřeješ klidně i jedním fénem na vlasy vzhledem k nízkým ztrátám. Ale v létě ty nízké ztráty znamenají, že stačí i málo energie, co ti dovnitř projde třeba skrz okna (a ne, infra-reflexní fólie nejsou taky ani zdaleka tak funkční, jak se marketing tváří), a chladit musíš. O tom, že těch horkých dní je víc a víc a mrazivých dní míň a míň nemluvě.
Za pořizovací cenu FVE, třeba 150kKč si koupím přes 40MW elektřiny a to neprojezdím ani za 10 let (200 000KM). A nemusím se o nic starat, nemusím nic řešit, nemám barák plný kabelů a a mám klidné spaní, že mi to neshoří.
A když přijde blackout, tak nebo rakety, tak budeš dělat co? Neříkám, že to tak má každý, ale řada lidí s FVE to bere ne jen jako "ušetřím za elektřinu" ale taky "mám zálohu pro delší výpadky, ke které nemusím skladovat barel nafty a tu pravidelně obměňovat."
-
No ale já se zatím nemohu dopočítat té úspory, zvláště, když nikdo předem neví, zda ten systém dosáhne plánované životnosti. Když se při vypočtu návratnosti dostanu na černou nulu tak jsem rád, ale když mi po pár letech cokoli odejde, už prodělávám.
A to ani nemluvím o tom, že FVE si budu muset nějakým zůsobem řidit běh určitých spotřebičů, podle stavu nabití baterie a aktuálního výkonu, protože jakékoli docucnutí ze sítě mě zase posouvá do červených čísel. Každá chytrá zásuvka za pár stovek, s životností pár let, udělá díru do rozpočtu, protože ani ta na sebe často nevydělá. Navíc se o to všechno člověk musí starat, protože narozdíl o běžné instalace na to nemůžu na 30 let zapomenout.
Všichni solárníci co znám jsou nadšenci co neustále okolo FVE něco řeší a ladí, ale reálně neustále na něco nadávají. Ani systém o firmy s poloviční dotací se často za 10 let nezaplatí.
Potřebuju topit a svítit v noci, a mít auto ráno nabité, abych mohl jet pryč.
Já o FVE uvažuju už asi 10let a ani s klesajícímí náklady na materiál, a s tím, že bych si to udělal sám (práce 0Kč), nejsem schopný se dopočítat návratnosti. Prostě ta FVE by dělala elektřinu, když ji nepotřebují, a baterie se za dobu své životnosti sotva zaplatí.
Solární baterie mají podstatně delší životnost než baterie do auta. Navíc jsou mnohem bezpečnější - zatím byl zaznamenán jen jediný případ jejich exploze. Mají jednu nevýhodu - jsou těžší a proto se do automobilů nehodí. Jinak samé plusy. Spím klidně.
Řekneme si za 20 let... a ten jeden případ, to je u vás v horní dolní, v ČR, nebo celosvětově? Protože těch případů zahoření už bylo docela dost, i u komerčních bat. úložišť.
Já ale potřebuju nabíjet auto, ne baterku v garáži.
-
Jeden případ v ČR a měl by být celosvětově. O dalších zahořeních nevím a ani odborníkům není jasné, proč se ten jeden případ stal.
Nabíjej si své auto jak chceš. Zvolil jsem si nezávislost a nelituji.
-
Za pořizovací cenu FVE, třeba 150kKč si koupím přes 40MW elektřiny a to neprojezdím ani za 10 let (200 000KM). A nemusím se o nic starat, nemusím nic řešit, nemám barák plný kabelů a a mám klidné spaní, že mi to neshoří.
40 MWh za 10 let, tj 4. MWh ročně spotřebuje průměrná domácnost co žije v domu (a tak má kam dát FVE) a nemá na elektřinu nic než běžné spotřebiče.
Průměrná roční spotřeba elektřiny pro 4člennou rodinu závisí na způsobu ohřevu vody a vytápění:
• Byt (bez elektrického vytápění a ohřevu vody): 1 800 až 3 500 kWh ročně
• Rodinný dům (pouze běžné spotřebiče a svícení): 3 500 až 5 500 kWh ročně
• Rodinný dům s elektrickým bojlerem (ohřev vody): 5 000 až 8 000 kWh ročně
• Rodinný dům s tepelným čerpadlem (vytápění + ohřev): 8 000 až 12 000 kWh ročně
Pokud už máte EV a pokud máte alespoň ohřev vody na elektřinu, tak se náklady na vlastní FVE už dnes vrátí docela rychle.
-
Jako ze v tom nesmyslu misto 1/2M utopis 5M ... a to se vyplati, protoze tolik za alektriku neutratis ani za 100 let. A navic budes doma pri svickach, protoze na sviceni ti to uz nevyjde.
Vidím, že sázíš čísla vycucaná z prstu. Mám ostrovní fotovoltaickou elektrárnu a nedal jsem za ní ani těch 0,5M. Elektřinou svítím i v zimě. Ta ledková světla totiž skoro nic nežerou. Netuším, kam na ty blbosti chodíš.
Zároveň to ale znamená, že to proti odběru ze sítě prakticky nic nešetří, protože ten by TAKY vycházel nula-celá-nula-nic. "This edge cuts both ways"
Ono je totiž nutné si definovat pojem "se vyplatí". Protože pokud se bavíme o ekonomické návratnosti FVE pro výhradně vlastní spotřebu rodinného domu bez elektroauta (nebo s elektroautem které většinu času stojí a je tedy vždy nabité, místo aby večer přijelo a ráno muselo odjet, což VYŽADUJE adekvátní příkon a úložiště, které to pošlou do oblastí nad 3 milióny), tak pokud ten barák není kompletně elektrický a ohřev vody a topení je na plyn, je ekonomická návratnost bez dotace pořád čistě iluzorní, a dává to smysl jedině v kontextu nezávislosti na síti a ochrany proti růstu cen plynu a EL.
Za mě speciálně malá domácí elektrárna v ostrovním režimu i dnes stále ještě dává smysl HLAVNĚ kvůli nezávislosti na síti, a to ještě spíš kvůli eventuálním nákladům na vybudování přípojky na samotě, která klidně může vyjít násobně dráž než FVE, a výpadkům při poruchách sítě. Protože když máš odběr nula-nic, tak to taky šetří nula-nic, protože ušetříš v podstatě jen za paušál a za rezervační poplatek při zřízení nového odběrného místa. Takže při odběru = úspoře nula-nic bude návratnost nevyhnutelně strašně dlouhá.
A s ohledem na velikost vstupní investice to ekonomický smysl dává jen když můžeš přetoky prodávat, protože FVE adekvátní odběru má bez finančního příjmu = výhradně cestou úspory návratnost tak dlouhou, že se dost možná zaplatit nestihne. Tedy pokud nemáš zdroj levných panelů (typicky z modernizací existujících FVE = se sníženou účinností) a spoustu místa nazbyt. A pak, pokud chceš kvůli nákladům na palivo a servis přejít na elektroauto, potřebuješ úložiště. A tím myslím adekvátní úložiště, a k němu potřebuješ adekvátní příkon, protože pokud máš s autem se 70kWh baterkou večer přijet skoro na nule a ráno odjet s "plnou", tak nejenže to musíš do toho auta stihnout natlačit, ale to úložiště se MUSÍ stihnout přes den nabít. A to s 10kWp panely prostě není možné. Na to budeš potřebovat minimálně 100kWp, ale spíš tak 300, a to ti při 2kWp / panel dává minimálně 50 panelů, realisticky spíš 150. A to ve městě nebo v satelitu nejenže nedáš na střechu; ono se ti to nevejde ani na celej ten pozemek, kterýho máš většinu zastavěnou tím baráčkem.
Příklad: máti využila dotaci a nechala si na střechu dát teď nevím jestli 7 nebo 10kWp, ale spíš 10 v 5 panelech. Ani když doslova všechno (vaření, pečení, praní) dělala výhradně přes den na vysokém tarifu, bez dotace by se to cestou samotné úspory během deklarované žitnosti těch panelů prostě nezaplatilo (má tam AEGčka monokrystaly a dotaci měla 90 tisíc, takže ji to stálo dohromady asi dvacku = celková cena do 120 tisíc i s montáží).
-
Za pořizovací cenu FVE, třeba 150kKč si koupím přes 40MW elektřiny a to neprojezdím ani za 10 let (200 000KM). A nemusím se o nic starat, nemusím nic řešit, nemám barák plný kabelů a a mám klidné spaní, že mi to neshoří.
40 MWh za 10 let, tj 4. MWh ročně spotřebuje průměrná domácnost co žije v domu (a tak má kam dát FVE) a nemá na elektřinu nic než běžné spotřebiče.
Průměrná roční spotřeba elektřiny pro 4člennou rodinu závisí na způsobu ohřevu vody a vytápění:
• Byt (bez elektrického vytápění a ohřevu vody): 1 800 až 3 500 kWh ročně
• Rodinný dům (pouze běžné spotřebiče a svícení): 3 500 až 5 500 kWh ročně
• Rodinný dům s elektrickým bojlerem (ohřev vody): 5 000 až 8 000 kWh ročně
• Rodinný dům s tepelným čerpadlem (vytápění + ohřev): 8 000 až 12 000 kWh ročně
Pokud už máte EV a pokud máte alespoň ohřev vody na elektřinu, tak se náklady na vlastní FVE už dnes vrátí docela rychle.
Jenže na ohřev vody mi stačí dva panely, to ani nemusím mít na střeše, ale ve chvíli, kdy se bojler nahřeje, už je to k ničemu. A naopak, pokud pár dní svíti nebude, zase musím koupit ze sítě. A protože většina té elektřiny se spotřebuje na nabíjení EV a ohřev vody v noci, tak mi FVE nepomůže. A u systému s baterií se bavíme o úplně jiné investici.
Ani balkonová FVE do 800W bez papíru se mi nevyplatí, protože to zase řeší jen odběr ve dne, který je trvalý okolo 200W, takže zbytek výkonu přijde vniveč. To, že na chvíli zapne lednička, nebo o víkendu po obědě beží televize, mě nezachrání.
A nějaké balancování mezi sítí a FVE je peklo, protože to se nedá dopředu odhadnout ani nějak dynamicky řídit - neovlivním, kolik bude potřeba teplé vody, jak bude svítit slunce, kdy a na kolik bude potřeba nabít auto - nabíjí se vždy v noci, ale né denně, protože se jezdí různě. Nízký tarif v noci je větší jistota 365 dní v roce, než se bude přes den svítit.
Dokud mi FVE nedodá MWh za méně než ty 3500Kč, tak se mi prostě nevyplatí.
-
Za pořizovací cenu FVE, třeba 150kKč si koupím přes 40MW elektřiny a to neprojezdím ani za 10 let (200 000KM). A nemusím se o nic starat, nemusím nic řešit, nemám barák plný kabelů a a mám klidné spaní, že mi to neshoří.
40 MWh za 10 let, tj 4. MWh ročně spotřebuje průměrná domácnost co žije v domu (a tak má kam dát FVE) a nemá na elektřinu nic než běžné spotřebiče.
Průměrná roční spotřeba elektřiny pro 4člennou rodinu závisí na způsobu ohřevu vody a vytápění:
• Byt (bez elektrického vytápění a ohřevu vody): 1 800 až 3 500 kWh ročně
• Rodinný dům (pouze běžné spotřebiče a svícení): 3 500 až 5 500 kWh ročně
• Rodinný dům s elektrickým bojlerem (ohřev vody): 5 000 až 8 000 kWh ročně
• Rodinný dům s tepelným čerpadlem (vytápění + ohřev): 8 000 až 12 000 kWh ročně
Pokud už máte EV a pokud máte alespoň ohřev vody na elektřinu, tak se náklady na vlastní FVE už dnes vrátí docela rychle.
A u systému s baterií se bavíme o úplně jiné investici.
Výše argumentujete částkou 150 000 Kč na 10 let kvůli ježdění s EV. Za 150 až 200 000 Kč lze dnes postavit FVE s baterkou 10-15 kWh, která se do 10 let zaplatí už jen čistou spotřebou domácnosti. Viz spotřeba průměrné domácnosti výše. Pokud už máte EV, tak návratnost bude ještě rychlejší. Pokud máte ohřev vody na elektřinu, tak taky.
Samozřejmě FVE vám nepokryje spotřebu na celý rok. To je v ČR sci-fi, protože u nás je v zimě zima proto, že v zimě mále svítí slunce. Logicky tedy i FVE v zimě málo vyrábí. Nicméně i v nejhorší měsíc, tj. prosinec bude mít FVE kladnou bilanci. Tj. vyrobí za ten měsíc víc než sama spotřebuje.
Reálně lze v ČR být z vlastní FVE (za rozumné peníze) 100% soběstačný 6-8 měsíců z roku s tím že ve zbývajících měsících FVE stále pokryje desítky procent spotřeby.
Co se týká plně ostrovního provozu jen na FVE, tak lze na youtube najít člověka, který to tak má, ale ten má asi 35 kWp v panelech a asi 150 kWh v baterkách. To je technicky možné, ale ekonomicky nesmysl. Ale poloostrovní režim s panely 5-10 kWp a baterkou 10-15 kW je cenově něco jiného a do těch 10 let se zaplatí.
-
Nerozumím, proč by se někdo se solární výrobou elektřiny připojoval do sítě. Je s tím tolik problémů, že to nedává smysl. Ostrovní výroba je výhodnější.
Měsíčně spotřebujeme elektřiny tak za 1 000 Kč a to ještě se štěstím. Doma je nás sedm. A ťeď mi pojď vysvětlit, jak je to pro mě výhodnější a hlavně za jak dlouho se mi to zaplatí. Jo, uznávám, mít elektromobily za milion kus místo aut za padesát tisíc a topit elektřinou, možná by to mělo nějaký smysl, jenomže smysl by pak nemělo zase to všechno ostatní. Návratnost mi vycházela na desítky let i s dotacemi. Mám to úplně přesně jako GPU. Ekonomicky to prostě nemá šanci.
Hlavní problém většiny lidí je, že moc neumí počítat. A občas že jim ideologie a nadšenectví tak nějak zatemňuje mozek. Ono i to "vyplatí" je často vtipné když si to člověk přečte. Děsně se mu to vyplatilo kromě toho milionu dvou, co investoval ještě bokem. Kolikrát jsem tohle už četl...
Nemluvě o tom, že kdyby ty peníze investoval normálně, má je zpátky mezitím dvakrát a bez hromady elektrošrotu po konci životnosti na střeše.
-
Měsíčně spotřebujeme elektřiny tak za 1 000 Kč a to ještě se štěstím. Doma je nás sedm.
To máte v 7 lidech spotřebu pod 1 MWh za rok ? Jinak se pod 1000 Kč měsíčně těžko dostanete.
A u výpočtu úspory s vlastní FVE je nutné počítat nejen s cenou za silovou elektřinu, ale je nutné připočíst i ceny za distribuci elektřiny, která vám taky odpadne. Cena za "jistič" vám zůstane i když se dostanete s odebranou elektřinu ze sítě k nule, ale to je při normální spotřebě jen malá část celkové ceny.
-
Měsíčně spotřebujeme elektřiny tak za 1 000 Kč a to ještě se štěstím. Doma je nás sedm.
To máte v 7 lidech spotřebu pod 1 MWh za rok ? Jinak se pod 1000 Kč měsíčně těžko dostanete.
Zhruba tak nějak. Kolik bychom měli mít? Co má dneska takovou spotřebu aby vám to udělalo víc? Jakmile elektřinou neohříváte vodu (ať už v topení nebo bojleru), nevaříte na ni nebo ji nelejete do auta, nějakou významnější spotřebu za normálních okolností udělá tak možná pračka/myčka/sušička. I ledničky/mrazáky mají dnes spotřebu minimální. O počítačích ani nemluvě. Klasické žárovky taky většina lidí dávno nemá skoro nikde.
A u výpočtu úspory s vlastní FVE je nutné počítat nejen s cenou za silovou elektřinu, ale je nutné připočíst i ceny za distribuci elektřiny, která vám taky odpadne.
No však.
-
Reálně lze v ČR být z vlastní FVE (za rozumné peníze) 100% soběstačný 6-8 měsíců z roku s tím že ve zbývajících měsících FVE stále pokryje desítky procent spotřeby.
Co se týká plně ostrovního provozu jen na FVE, tak lze na youtube najít člověka, který to tak má, ale ten má asi 35 kWp v panelech a asi 150 kWh v baterkách. To je technicky možné, ale ekonomicky nesmysl. Ale poloostrovní režim s panely 5-10 kWp a baterkou 10-15 kW je cenově něco jiného a do těch 10 let se zaplatí.
100% pokrytí FVE je nesmysl. Každý rok, obvykle kolem Vánoc je 3-4 týdny tma - prostě zataženo tak, že výkon panelu je pod 10 %. Taková investice do FVE by nedávala smysl. Je nutné to dokrýt jiným způsobem - že sítě či generátorem dle možností.
-
Vidím, že sázíš čísla vycucaná z prstu. Mám ostrovní fotovoltaickou elektrárnu a nedal jsem za ní ani těch 0,5M. Elektřinou svítím i v zimě. Ta ledková světla totiž skoro nic nežerou. Netuším, kam na ty blbosti chodíš.
Na to jsou farmy platených trollov, ktorí rozširujú tieto naratívy. Samé Dunkelflaute a podobné. Potom to od nich niektorí ľudia proste preberajú. V skutočnosti sú to riešiteľné problémy a pracuje sa na tom. Mali by sme ďakovať early adopterom, že si nepríjemnosti ods*ali za nás. Nie sú veci čierno-biele.
Tak nějak to bude. Mám tu elektrárnu asi 10 let a investici už mám zpátky. Zejména v dnešní době nízkých pořizovacích nákladů a přemrštěných cen elektřiny se to vrací velmi rychle.
lol ... takze ti chcipla krava === utrati si prachy, ktery vzivote neuvidis, tak at chcipne i ostatnim.
Neexistuje zadnej zpusob, jak by se nekdo se solarem moh dostat aspon na nulu, natoz na tom usetrit. Ani jeden.
Vydelat se na tom dalo v situaci, kdy byla dotovana cena 17Kc/kWh. Ne v situaci, kdy je !!! DOTOVANA !!! vykupni cena 1Kc/kWh.
Prumerna domacnost ma spotrebu nejakych 250kWh mesicne .. (klidne si muzou ti negramotni z vas jit overit na CSU). I kdyby ta kWh stala 10Kc, jako ze nestoji, tak se bavime o nejakych 30kKc rocne.
DOTOVANY solani system bude dotceneho soudruha (tzn bez ty dotace) stat nejakych 300kKc nejmin. Bez baterek. A jelikoz a protoze jaksi nejspis bude chtit hejny elektrony dratama honit i kdyz zrovna nesviti, tak rozhodne nebude mit poplatky za elektrinu nula. Takze se bavime o ciste hypoteticke navratnosti 30 let.
Kdo se tu pochlubi funkcnim solarnim systemem 30 let starym do kteryho za tu dobu nemusel dat ani korunu? Nehlaste se vsichni.
-
Vidím, že sázíš čísla vycucaná z prstu. Mám ostrovní fotovoltaickou elektrárnu a nedal jsem za ní ani těch 0,5M. Elektřinou svítím i v zimě. Ta ledková světla totiž skoro nic nežerou. Netuším, kam na ty blbosti chodíš.
Na to jsou farmy platených trollov, ktorí rozširujú tieto naratívy. Samé Dunkelflaute a podobné. Potom to od nich niektorí ľudia proste preberajú. V skutočnosti sú to riešiteľné problémy a pracuje sa na tom. Mali by sme ďakovať early adopterom, že si nepríjemnosti ods*ali za nás. Nie sú veci čierno-biele.
Tak nějak to bude. Mám tu elektrárnu asi 10 let a investici už mám zpátky. Zejména v dnešní době nízkých pořizovacích nákladů a přemrštěných cen elektřiny se to vrací velmi rychle.
lol ... takze ti chcipla krava === utrati si prachy, ktery vzivote neuvidis, tak at chcipne i ostatnim.
Neexistuje zadnej zpusob, jak by se nekdo se solarem moh dostat aspon na nulu, natoz na tom usetrit. Ani jeden.
Vydelat se na tom dalo v situaci, kdy byla dotovana cena 17Kc/kWh. Ne v situaci, kdy je !!! DOTOVANA !!! vykupni cena 1Kc/kWh.
Prumerna domacnost ma spotrebu nejakych 250kWh mesicne .. (klidne si muzou ti negramotni z vas jit overit na CSU). I kdyby ta kWh stala 10Kc, jako ze nestoji, tak se bavime o nejakych 30kKc rocne.
DOTOVANY solani system bude dotceneho soudruha (tzn bez ty dotace) stat nejakych 300kKc nejmin. Bez baterek. A jelikoz a protoze jaksi nejspis bude chtit hejny elektrony dratama honit i kdyz zrovna nesviti, tak rozhodne nebude mit poplatky za elektrinu nula. Takze se bavime o ciste hypoteticke navratnosti 30 let.
Kdo se tu pochlubi funkcnim solarnim systemem 30 let starym do kteryho za tu dobu nemusel dat ani korunu? Nehlaste se vsichni.
Píšeš o dotovaném solárním systému. Jenže já si to dělal zcela bez dotací, tedy mě to vyšlo mnohem levněji. Při dnešních cenách 5000 Kč/kWp a při dnešní ceně LiFePO4 baterií kolem 2500 Kč/kWh je to sranda. Elektřinu neprodávám, takže ty mizerné výkupní ceny mě nezajímají.
-
Měsíčně spotřebujeme elektřiny tak za 1 000 Kč a to ještě se štěstím. Doma je nás sedm.
To máte v 7 lidech spotřebu pod 1 MWh za rok ? Jinak se pod 1000 Kč měsíčně těžko dostanete.
Zhruba tak nějak. Kolik bychom měli mít? Co má dneska takovou spotřebu aby vám to udělalo víc? Jakmile elektřinou neohříváte vodu (ať už v topení nebo bojleru), nevaříte na ni nebo ji nelejete do auta, nějakou významnější spotřebu za normálních okolností udělá tak možná pračka/myčka/sušička. I ledničky/mrazáky mají dnes spotřebu minimální. O počítačích ani nemluvě. Klasické žárovky taky většina lidí dávno nemá skoro nikde.
1 MWh ročně je asi tak lepší průměrná spotřeba garsonky s jedním člověkem. Takže pokud to není životní styl "sedm lidí v jedné místnosti, kam se chodí jen vyspat, a prádlo se pere ve fontáně v parku," tak mi ty čísla nejdou moc dohromady; jen reálná spotřeba pračky a ledničky při tolika lidech (a tedy častém otvírání a praní) udělá větší část toho jednoho MWh.
-
Příklad, moje chalupa celoročně obývaná minimálně jednou osobou a spotřeba okolo 1,5MWh, při ohřevu vody elektřinou, praní, ledničkování, svícení, práci z domova na HO, čerpání vody ze studny a čerpání sraček do kanalizace. Elektřinou se tu jen nevaří a netopí.
FVE s bateriemi a s odpovídajícím výkonem už bude potřeba dělat odborně, tedy s projektem, revizemi, atp. Pochopitelně, pokud se bavíme o domácí bastlu z komponentů z alíku, kdy do nákladů nepočítáme svůj čas, tak ta návratnost vychází úplně jinak... do prvního průseru s přetoky, zahoření...
Ano, pokud je někdo vzdělaný a zkušený v oboru, má odpovídající papíry, tak pochopitelně nemusí nikoho platit, aby mu to udělal, ale to přece není typická situace. Když po mě někdo bude chtít v hospodě stovku za pivo, tak nemůžu argumentovat tím, že si můžu dát doma lahváče za dvacku...
A je to stejné, jako když si do provozu auta nebudu počítat náklady na servis, protože olej i kola si měním sám, takže je to zadarmo...
Pokud se bude dělat FVE za dotace, bude mě to stát pořád stejně, neboť ač bude cena dvojnásobná, druhou polovinu kryje dotace. Inu výhodné jen pro realizační firmy...
A kdo si do nákladů FVE účtuje náklady na prostor? Metr čtvereční prostoru odpovídajících parametrů, aby tam mohl být bezpečně umístěn střídač, baterie, jistící prvky,... stojí desítky tisíc korun. To jen solárnící oplývají nepotřebnými sklepy a garážemi (auto přece stojí pod solárním přístřeškem).
-
1 MWh ročně je asi tak lepší průměrná spotřeba garsonky s jedním člověkem.
Koho je to roční spotřeba nevím a je mi to jedno. Co mám na faktuře vím a to mi celkem stačí :D
Jen reálná spotřeba pračky a ledničky při tolika lidech (a tedy častém otvírání a praní) udělá větší část toho jednoho MWh.
Slušná lednička nežere skoro nic a proč bychom ji často otevírali netuším. Ano, myčka, pračka a sušička udělá větší část té jedné MWh; přesně tak. Co si ale myslíte, že spotřebuje ten zbytek? Prakticky nic. A to je právě to.
Je rok 2025, ne rok 1990.
-
Jeden případ v ČR a měl by být celosvětově. O dalších zahořeních nevím a ani odborníkům není jasné, proč se ten jeden případ stal.
Nabíjej si své auto jak chceš. Zvolil jsem si nezávislost a nelituji.
Navic pokud si jasne vzpominam bylo to zahoreni unikajicich plynu. Ne primo toho LFP akumulatoru samotneho. Nevetrana cast nemovitosti. Toto nebezpeci mj. hrozi i ulovenych akumulatoru.
-
Jeden případ v ČR a měl by být celosvětově. O dalších zahořeních nevím a ani odborníkům není jasné, proč se ten jeden případ stal.
Nabíjej si své auto jak chceš. Zvolil jsem si nezávislost a nelituji.
Navic pokud si jasne vzpominam bylo to zahoreni unikajicich plynu. Ne primo toho LFP akumulatoru samotneho. Nevetrana cast nemovitosti. Toto nebezpeci mj. hrozi i ulovenych akumulatoru.
To by souhlasilo, včetně těch olověných akumulátorů. Když je správně seřízeno nabíjení, tak z LiFePO4 nic neuniká. Udržuji články v rozmezí 3,1 - 3,5 V, což je víc než 90 % kapacity. Provoz mimo tyto meze zkracuje životnost. Dobrá BMS to ohlídá.
-
Jeden případ v ČR a měl by být celosvětově. O dalších zahořeních nevím a ani odborníkům není jasné, proč se ten jeden případ stal.
Nabíjej si své auto jak chceš. Zvolil jsem si nezávislost a nelituji.
Navic pokud si jasne vzpominam bylo to zahoreni unikajicich plynu. Ne primo toho LFP akumulatoru samotneho. Nevetrana cast nemovitosti. Toto nebezpeci mj. hrozi i ulovenych akumulatoru.
To by souhlasilo, včetně těch olověných akumulátorů. Když je správně seřízeno nabíjení, tak z LiFePO4 nic neuniká. Udržuji články v rozmezí 3,1 - 3,5 V, což je víc než 90 % kapacity. Provoz mimo tyto meze zkracuje životnost. Dobrá BMS to ohlídá.
Mate velmi zjednodusenou predstavu o rizicich. Jako uzivatel neuhlidate vyrobni vadu a jako vyrobce s velkymi seriemi pracujete s pravdepodobnosti. Podle toho co jsem nasel pouzival jiz pouzite clanky - takze vite kulove kdo co s nimi provadel a jestli s nimi nekdo nesvihnul o beton z vetsi vysky. Predpokladal ze kontrolu rentgenem nedelal.
Bezne si doma jednotlive clanky neprosvecujete rentgenema nekontrolujete. Co se tyce BMS tady je to zase velmi siroke tema na dlouhou diskusi. Pasivni vs aktivni balancing pro jak velke pole, kde mit cidla teploty atd. Ten popsany pripad mel sice profesionalni BMS ale vubec nic nevime o tom jak to mel nakonfigurovane a provedene. Jestli treba BMS mela nejaky failsafe kdy sama pozna sve selhani a ma nezavisly kontrolni obvod na shozeni.
-
Jeden případ v ČR a měl by být celosvětově. O dalších zahořeních nevím a ani odborníkům není jasné, proč se ten jeden případ stal.
Nabíjej si své auto jak chceš. Zvolil jsem si nezávislost a nelituji.
Navic pokud si jasne vzpominam bylo to zahoreni unikajicich plynu. Ne primo toho LFP akumulatoru samotneho. Nevetrana cast nemovitosti. Toto nebezpeci mj. hrozi i ulovenych akumulatoru.
To by souhlasilo, včetně těch olověných akumulátorů. Když je správně seřízeno nabíjení, tak z LiFePO4 nic neuniká. Udržuji články v rozmezí 3,1 - 3,5 V, což je víc než 90 % kapacity. Provoz mimo tyto meze zkracuje životnost. Dobrá BMS to ohlídá.
Mate velmi zjednodusenou predstavu o rizicich. Jako uzivatel neuhlidate vyrobni vadu a jako vyrobce s velkymi seriemi pracujete s pravdepodobnosti. Podle toho co jsem nasel pouzival jiz pouzite clanky - takze vite kulove kdo co s nimi provadel a jestli s nimi nekdo nesvihnul o beton z vetsi vysky. Predpokladal ze kontrolu rentgenem nedelal.
Bezne si doma jednotlive clanky neprosvecujete rentgenema nekontrolujete. Co se tyce BMS tady je to zase velmi siroke tema na dlouhou diskusi. Pasivni vs aktivni balancing pro jak velke pole, kde mit cidla teploty atd. Ten popsany pripad mel sice profesionalni BMS ale vubec nic nevime o tom jak to mel nakonfigurovane a provedene. Jestli treba BMS mela nejaky failsafe kdy sama pozna sve selhani a ma nezavisly kontrolni obvod na shozeni.
To je zase jeden velký FUD. Jezdíš autem? Víš o tom, že můžeš mít autonehodu?
-
...
Takze mas nejakej samorobo bastl, to se dostanes s porizovaci cenou tak na pulku. Bezva, takze mozna za 15 let, pokud to tech 15 let prezije bez nutnosti oprav, ses vesele na nule ... teda za predpokladu mnohem drazsi elektriny nez je aktualni realita.
Je to stejne vyhodny jako jezdit na elektrinu, coz je ccca 3x drazsi, nez jezdit na aktualni ceny nafty/benzinu.
Mimochodem, auta jsou na bouurani staveny, a bez testu ensmej na silnice, jak se testujou solary na horeni? Aha, nijak ... zato uz se vi, ze jak panely, tak baterky se hasit nedaji.
https://www.youtube.com/watch?v=T71cVhxG_v4
Kdyby v tom byli lidi, nestihli by ani otevrit dvere, naprosto bez sance. Ani benzin, natoz nafta takhle rychle nehorej.
-
...
Takze mas nejakej samorobo bastl, to se dostanes s porizovaci cenou tak na pulku. Bezva, takze mozna za 15 let, pokud to tech 15 let prezije bez nutnosti oprav, ses vesele na nule ... teda za predpokladu mnohem drazsi elektriny nez je aktualni realita.
Je to stejne vyhodny jako jezdit na elektrinu, coz je ccca 3x drazsi, nez jezdit na aktualni ceny nafty/benzinu.
Mimochodem, auta jsou na bouurani staveny, a bez testu ensmej na silnice, jak se testujou solary na horeni? Aha, nijak ... zato uz se vi, ze jak panely, tak baterky se hasit nedaji.
https://www.youtube.com/watch?v=T71cVhxG_v4
Kdyby v tom byli lidi, nestihli by ani otevrit dvere, naprosto bez sance. Ani benzin, natoz nafta takhle rychle nehorej.
Pořídil jsem to mnohem levněji.
Na tom videu hoří jiný typ baterií, než který se dává do solárů, takže zbytečně nestraš a raději zahoď svůj mobilní telefon.
-
Jeden případ v ČR a měl by být celosvětově. O dalších zahořeních nevím a ani odborníkům není jasné, proč se ten jeden případ stal.
Nabíjej si své auto jak chceš. Zvolil jsem si nezávislost a nelituji.
Navic pokud si jasne vzpominam bylo to zahoreni unikajicich plynu. Ne primo toho LFP akumulatoru samotneho. Nevetrana cast nemovitosti. Toto nebezpeci mj. hrozi i ulovenych akumulatoru.
To by souhlasilo, včetně těch olověných akumulátorů. Když je správně seřízeno nabíjení, tak z LiFePO4 nic neuniká. Udržuji články v rozmezí 3,1 - 3,5 V, což je víc než 90 % kapacity. Provoz mimo tyto meze zkracuje životnost. Dobrá BMS to ohlídá.
Mate velmi zjednodusenou predstavu o rizicich. Jako uzivatel neuhlidate vyrobni vadu a jako vyrobce s velkymi seriemi pracujete s pravdepodobnosti. Podle toho co jsem nasel pouzival jiz pouzite clanky - takze vite kulove kdo co s nimi provadel a jestli s nimi nekdo nesvihnul o beton z vetsi vysky. Predpokladal ze kontrolu rentgenem nedelal.
Bezne si doma jednotlive clanky neprosvecujete rentgenema nekontrolujete. Co se tyce BMS tady je to zase velmi siroke tema na dlouhou diskusi. Pasivni vs aktivni balancing pro jak velke pole, kde mit cidla teploty atd. Ten popsany pripad mel sice profesionalni BMS ale vubec nic nevime o tom jak to mel nakonfigurovane a provedene. Jestli treba BMS mela nejaky failsafe kdy sama pozna sve selhani a ma nezavisly kontrolni obvod na shozeni.
To je zase jeden velký FUD. Jezdíš autem? Víš o tom, že můžeš mít autonehodu?
Muzete presne rici kde je ten FUD? Jako ze pokud mam pouzite clanky z druhe ruky tak ze nevim co se s nimi delo? Ze nikdo nehlidal manipulaci? Ze v prepravnich skatulich nebyly logisticke logery G, teploty atp.?
Popirate snad ze clanky vyjma elektrickych vlastnosti maji i nejake chemicke/mechanicke/tepelne vlastnosti ktere nelze odhalit nabijeci/vybijeci zkouskou? Ja bych veril jen pouzitym clankum ktere prosvitim pred a po nabijecich cyklech a na ktere bude pri testech se zaznamem koukat 360 stupnu infrakamery. A budu k tomu merit jeste vyvin plynu.
-
...
Takze mas nejakej samorobo bastl, to se dostanes s porizovaci cenou tak na pulku. Bezva, takze mozna za 15 let, pokud to tech 15 let prezije bez nutnosti oprav, ses vesele na nule ... teda za predpokladu mnohem drazsi elektriny nez je aktualni realita.
Je to stejne vyhodny jako jezdit na elektrinu, coz je ccca 3x drazsi, nez jezdit na aktualni ceny nafty/benzinu.
Mimochodem, auta jsou na bouurani staveny, a bez testu ensmej na silnice, jak se testujou solary na horeni? Aha, nijak ... zato uz se vi, ze jak panely, tak baterky se hasit nedaji.
https://www.youtube.com/watch?v=T71cVhxG_v4
Kdyby v tom byli lidi, nestihli by ani otevrit dvere, naprosto bez sance. Ani benzin, natoz nafta takhle rychle nehorej.
Nehoreji tam nahodou treba nanejvys NMC? Tady se bavime o LFP. Ty tahle nehori. Je cca 8 ruznych druhu akumulatoru na bazi lithia s ruznou chemii a vlastnostmi.
-
Je to stejne vyhodny jako jezdit na elektrinu, coz je ccca 3x drazsi, nez jezdit na aktualni ceny nafty/benzinu.
Nesmysl, běžné auto na elektřinu stojí prakticky stejně, jako běžné auto se spalovacím motorem. Náklady na palivo třetinové, servis prakticky žádný. Případně se rozdíl v ceně vrátí do pár let.
A tím, že nemusím jezdit tankovat na benzínu taky ušetřím, čas i peníze.
Pochopitelně, pokud potřebujete třeba tahat přes dvě tuny, jezdit 1000km/denně, případně kombinaci obojího, a do toho ještě bydlíte v paneléku, tak to pro vás asi nebude. To je ale kategorie, kdy už se prodraží i spalovák.
Jasně, pokud je člověk zvyklí kupovat každých 5 let, nějaký 10+ let starý střep, který si doma v garáži už nějak "vyšperkuje", tak se to blbě porovnává, protože takhle starých elektrických ojetin moc není.
-
Jeden případ v ČR a měl by být celosvětově. O dalších zahořeních nevím a ani odborníkům není jasné, proč se ten jeden případ stal.
Nabíjej si své auto jak chceš. Zvolil jsem si nezávislost a nelituji.
Navic pokud si jasne vzpominam bylo to zahoreni unikajicich plynu. Ne primo toho LFP akumulatoru samotneho. Nevetrana cast nemovitosti. Toto nebezpeci mj. hrozi i ulovenych akumulatoru.
To by souhlasilo, včetně těch olověných akumulátorů. Když je správně seřízeno nabíjení, tak z LiFePO4 nic neuniká. Udržuji články v rozmezí 3,1 - 3,5 V, což je víc než 90 % kapacity. Provoz mimo tyto meze zkracuje životnost. Dobrá BMS to ohlídá.
Mate velmi zjednodusenou predstavu o rizicich. Jako uzivatel neuhlidate vyrobni vadu a jako vyrobce s velkymi seriemi pracujete s pravdepodobnosti. Podle toho co jsem nasel pouzival jiz pouzite clanky - takze vite kulove kdo co s nimi provadel a jestli s nimi nekdo nesvihnul o beton z vetsi vysky. Predpokladal ze kontrolu rentgenem nedelal.
Bezne si doma jednotlive clanky neprosvecujete rentgenema nekontrolujete. Co se tyce BMS tady je to zase velmi siroke tema na dlouhou diskusi. Pasivni vs aktivni balancing pro jak velke pole, kde mit cidla teploty atd. Ten popsany pripad mel sice profesionalni BMS ale vubec nic nevime o tom jak to mel nakonfigurovane a provedene. Jestli treba BMS mela nejaky failsafe kdy sama pozna sve selhani a ma nezavisly kontrolni obvod na shozeni.
To je zase jeden velký FUD. Jezdíš autem? Víš o tom, že můžeš mít autonehodu?
Muzete presne rici kde je ten FUD? Jako ze pokud mam pouzite clanky z druhe ruky tak ze nevim co se s nimi delo? Ze nikdo nehlidal manipulaci? Ze v prepravnich skatulich nebyly logisticke logery G, teploty atp.?
Popirate snad ze clanky vyjma elektrickych vlastnosti maji i nejake chemicke/mechanicke/tepelne vlastnosti ktere nelze odhalit nabijeci/vybijeci zkouskou? Ja bych veril jen pouzitym clankum ktere prosvitim pred a po nabijecich cyklech a na ktere bude pri testech se zaznamem koukat 360 stupnu infrakamery. A budu k tomu merit jeste vyvin plynu.
O jakých použitých článcích je řeč? Nic takového jsem nepsal. Vše mám fungl nové, sestaveno ve fabrice.
-
Nesmysl, běžné auto na elektřinu stojí prakticky stejně, jako běžné auto se spalovacím motorem. Náklady na palivo třetinové, servis prakticky žádný. Případně se rozdíl v ceně vrátí do pár let.
On ten benzín by vycházel dost podobně, kdyby na něm nebyla brutální spotřební daň. Ještě jsem neslyšel od nikoho plán, jak v případě rozmachu elektromobilů si stát tenhle výpadek příjmů hodlá nahradit