Fórum Root.cz
Hlavní témata => Vývoj => Téma založeno: mhi 07. 01. 2020, 09:57:08
-
Je tu nejaky geek zahradnik?
ad automaticka zavlaha: na "satelitni" zahradce (cca 1000m) chci na ruznych mistech plne automaticky zalevat travnik, zrejme pulsnimi postrikovaci. K tomu mam mista, kde bych rad kapkovou zavlahu. A nevim jak to realizovat, ready-made reseni typu Gardena se mi moc nelibi, radsi bych to centralne ridil a ventily budou otevirat okruhy, ktere pak budou vyvazenim tlaku zavlazovat dle potreby. Nevim zda to je realisticka predstava. Nevim z jakych ventilu vybirat. Dale nevim jestli je rozumnejsi mit ventily centralne a tahat kousek pod povrchem hadice dle potreby, nebo naopak tahat cykyny a ventily rozdistribuovat po zahrade (rozvod vody v nezamrzne hloubce).
Dalsi otazka je domaci vodarna, zda pouzit hotovy vyrobek, nebo nekam pridat tlakovy spinac a cele si to sikovne ridit necim na zpusob Arduina. A posledni vec je jak hlidate hladinu vody ve studni? Idealni by byl nejaky doppler, ale nebude tomu vadit spustena hadice ve studni ?
Aktualne budu potrebovat bagr, takze bych to cele mohl pomerne snadno realizovat bez rucniho kopani.
-
Kup si tuhle knížku: https://knihy.heureka.cz/kompletni-navod-k-vytvoreni-ekozahrady-a-rodoveho-statku-jaroslav-svoboda_2/#
a vyprdni se na trávníky a techniku, udělej si okolo baráku radši nějakou pěknou přírodu.
-
:-). objednam si kafe a dostanu caj.
Diky za tip na knizku, treba si ji i koupim, ale to co chci udelat mi ma plnit nejake me aktualni potreby, ktere "delej neco jineho" nevyresi.
PS: Muj vzor 'udrzitelne zahrady' je Geoff Lawton (viz videa na Youtube, skutecne inspirujici).
-
Co se tyce vodarny, mohu doporucit model Steel Pumps X-AJE 120P.
Je to ponorna vodarna/cerpadlo, nerezove telo, ma solidni vykon, slusny tlak na vystupu, zabudovany tlakovy spinac.
-
Vezmu to od konce, vodárna/čerpadlo - zde mi přijde arduino jako overkill a vlastně ani nevím co by tam mělo dělat. Dá se buď koupit ponorná domácí vodárna (ponorné čerpadlo s integrovaným tlakovým spínačem), případně se dá tato sestava celkem snadno vytvořit i z komponent (čerpadlo + tlakový spínač) K tomu volitelně expanzní nádobu, ale doma mám ponornou vodárnu bez expanzky a vyjma jednoho okruhu, kde je málo kapačů, je to ok.
závlahu mám zatím jen kapkovou z gargena komponent, je to takové pěkné lego, sice drazší, ale funguje to velmi dobře. Plánuji i závlahu trávníku, pokud bude dostatek vody v nádrži (jen aby se nevypaloval v létě) Mám ventily na jednom místě vedle nádrže ve dvou šachtách (nejsem moc šikovný, takže také gardena, kde se to jen skládá) a k tomu ještě jedna větev s vodními zásuvkami, kam stačí jen zapojit hadici a dá se zalévat cokoliv. sice mi někde vede více trubek v zemi souběžně, ale dá se to ladit z jednoho místa.
Měření výšky hladiny plánuji přes ultrazvukový senzor do části, kde nejsou hadice, tak snad to klapne
Hezky popsané řízení zavlažování je třeba na následujícím blogu https://www.vodnici.net/tag/zavlaha/ (https://www.vodnici.net/tag/zavlaha/)
-
Kamarat sa pustal na rodicovskej zahrade dakedy do https://opensprinkler.com/ (https://opensprinkler.com/). Je to podla jeho slov smerovane viac na americke prostredie, ale je to dost kompletna vec.
PS: Nenechajte sa odradit od linkovanej knihy vyssie. "Ekozahrady..." To slovo eko tam je len ako hipsterina. Je to kompletne "in line" s druhym spomenutym autorom. Jaroslav Svoboda len pridava vela peknych slov a vela informacii z lokalnych (SK/CZ) podmienok a podobne. Osobne som dost zmenil naroz na nejaku uducu zahradu pri dome a ako som uz bol upozorneni na nekriticke prijimanie roznych myslienok, tak z tejto knihy som ich prijal dost vela :)
-
Na měření vody ve studni mám vymyšlenou jinou fintu, ultrazvuk je choulostivý.
Koupil jsem tento tenzometr:
https://www.aliexpress.com/item/32949395083.html?spm=a2g0o.productlist.0.0.10707ab9xhfmTl&algo_pvid=1029197b-5f1f-4918-98ab-899bc6febaea&algo_expid=1029197b-5f1f-4918-98ab-899bc6febaea-0&btsid=c616ced0-0bfb-4263-af4b-dff633b5ee94&ws_ab_test=searchweb0_0,searchweb201602_1,searchweb201603_53
1kg a pověsím na to plastovou vodovodní trubku dlouhou jako rozdím minimální a maximální hladiny. Do ní nasypu něco těžkého tak aby tak tak neplavala. Měření výšky hladiny je pak snadné. Celé se to dá udělat velmi těsné, takže to má předpoklad dlouhé životnosti.
-
@zapik1
takze tenzometr musi byt na vahu >= vaha trubky + zateze + lana ? Kalibrace potom nebude uplne snadna, kdyz mam 10m hlubokou studnu a vyska vodniho sloupece muze byt dejme tomu 1,5 m .. ale jinak dobrej napad
-
Mám nahoře ve studni spojení přívodního kabelu s kabelem od ponorného čerpadla a musím se hodně snažit, aby to bylo těsné. Sebemenší netěsnost a do roka je to zcela zkorodované. Tak jen že je potřeba na to myslet, třeba ten tenzometr má tenoučké drátky, které při netěsnosti zmizí v agresivním prostředí studny za pár měsíců.
-
@zapik1
takze tenzometr musi byt na vahu >= vaha trubky + zateze + lana ? Kalibrace potom nebude uplne snadna, kdyz mam 10m hlubokou studnu a vyska vodniho sloupece muze byt dejme tomu 1,5 m .. ale jinak dobrej napad
Kalibracia je "jednoducha". Staci pockat na "plnu" studnu a zaznacit si data. Nasledne vycerpat 10 cm a poznacit si data, ... Obdobne sme kalibrovali nadrzove plavaky v stavebnych strojoch a na orientacne meranie je to plne OK (aj ked pri nadrzi a jazdeni v terene a podobne, je potrebne netrivialne filtrovanie, ...).
Mna by zaujimalo, ci vyde linearna zavislost (a stacili by dva datapointy; prazdna a plna studna), alebo to bude mat nelinearitu...
-
U toho měření hladiny je težký radit, když nevím rozsah a požadovanou přesnost... Způsobů je několik, každý má pro a proti.
Jinak co se závlahy týká, tak většinou stavebnice bývá levnější, než to kompletovat sám a vylepšit / překopat se to dá při dlouhých zimních večerech taky.
A nezámrznou hloubku jsem neřešil. V zimě nepotřebuju ty trubky průchodný a led pružnou plastovou trubku neroztrhne. Ohledně hloubky šlo spíš o možnost poškození rýčem, ale pod chodníkem je to v cajku (trubky od čerpadla jsou cca 15cm hluboko v chráničce - nechtělo se mě rozbíjet základy starýho skleníku - a není problém). Ventily a čerpadlo se samozřejmě v říjnu stěhují až do března do sklepa nebo na vytunění.
No a rozložení po zahradě - to je na tobě. Klidně několik šachet a do hvězdy od každé.
Jenom to Arduino bych do čerpadla nikdy a za žádných okolností nedával. Jediná inteligence, kterou potřebuješ, je při poklesu tlaku zapnout a po natlakování vypnout. Funkce Arduina by byla jenom přeposílat vstup z tlakáče 1:1 do stykače, takže nic, s čím by pomohlo a hodně, co by pokazilo (zamrznutím programu, zblbnutím při bouřce,...) Tam procesor nemá co dělat, pokud nepoveluje frekvenční měnič u čerpadla, ale to by byla hodně jiná liga.
-
ja měřím hladinu tlakem - trubka, v ní je hadička, která vede do MPX5010
https://www.nxp.com/docs/en/data-sheet/MPX5010.pdf , které mám připojené na ESP8266 a posílám si hodnoty po wifi/mqtt dál.
-
Ja zase na mereni vysky hladiny tento diferencni senzor: https://www.ebay.com/itm/383028111276
-
Ahoj,
prosím o podrobnější informace k tlakovým sensorům. Jakou hloubku mohu měřit? Jednu hadičku dám na dno a druhou k hladině? Nebude se hadička zanášet? Jak to máte udělané? Chtěl bych měřit výšku hladiny v nádrži max cca 2 m. Potom by mě zajímalo, jak to měřit ve studni.
-
das jen jednu hadicku, druhy vstup je atmosfericky tlak, nechas jak je.
mam to tak asi rok v podzemni jimce na destovou vodu, hadicka jak do bublinkovace akvaria a neprislo mi ze by se nejak zanasela...
naopak treba ultrazvuk, nebo polystyrenovej plovak na pasku se ti podle toho co jsem cetl zasvini a vydrzi zhruba 2 roky bez udrzby.
-
Diky vsem za rady. Pokud jde o ovladani studny Arduinem (resp. ESP8266,ESP32,...) smysl zde vidim prave z duvodu bezpecnosti a udrzitelnosti studny (zapiskovani, kaleni). Diky te silenosti ktera mi na zahrade nejspis vyroste bych nerad aby to nekdy cerpalo treba den-dva jen tak vodu nebo jelo na prazdno. Cerpadlo to povoli podle tlaku (detekce cerpani a nemoznosti zvysit tlak v potrubi-tzn. neco se porouchalo po ceste), casu doby behu cerpadla (zamezeni vireni kalu ve studni s moznosti nechat to bezet natvrdo), toho ze doma nejsme, hlidani hladiny (zejmena pri nocnim zavlazovani) a samozrejme otevirani ventilu pro zavlahu, nejak chytre rizene, aby si to rozplanovalo vice kratkych postrikovani do prubehu noci a necerpalo souvisle.
Elektronika by byla navrzena co nejvice blbuvzdorne, tzn. minimalne NormallyOpen rele na cerpadlo, k tomu nejake hradlo ci jednoducha logika zamezujici sepnuti rele kdyz je procesor v resetu a chybe (tzn. napr. dva signaly, ktere musi byt otocene, apod.).
Mereni hladiny potrebuju na vysku cca 5m, hladina je aktualne ve 2m, v lete cca 2,5-3m od povrchu (tzn. zustava 3m sloupec).
Zvazuju, ze udelam pro automatickou zavlahu "rail", ktery na vstupu bude mit nejaky drazsi ventil (stoji 1-2000 CZK) a na vystupu cela rada "prackovych" z eBaye ( https://www.ebay.com/itm/12V-Electric-Solenoid-Valve-Magnetic-DC-N-C-Water-Air-Inlet-Flow-Switch-1-2/113955653862 ) u kterych nebudu mit problem je menit jako ponozky. Nejak budu muset vyresit filtraci vody, taky uplne nevim jak na to - filtr co jsme meli driv se tlakem doslova roztrhal na kusy, ted' mam koupeny maly sitkovy co se pouziva na topeni (vlozky stoji koruny, klidne je budu 2x rocne menit).
Komponenty na kapkovou zavlahu bych asi vzal z eBaye/Ali, jsou tam pry nejlevnejsi (desetinova cena). Radil mi to nekdo na zahrada.cz, jenze v mezidobi vznikla cenzura odkazu, takze zase nevim co mam hledat. Neco na zpusob https://www.ebay.com/itm/25M-DIY-Micro-Drip-Irrigation-Auto-Timer-Self-Plant-Watering-Garden-Hose-System/132997527643 ale jednotlive komponenty a overene. Tip?
To jak tu resite agresivitu prostredi ve studni, mate to nekdo vyresene spolehlive? Staci na to nejake zatesnene montazni krabice s pruchodkami ? Pripadne je strcit mimo studnu. A mate nekdo venkovni kopanou studnu rozumne izolovanou, aby sla pouzivat i v zime? Jak ?
-
K tomu volitelně expanzní nádobu, ale doma mám ponornou vodárnu bez expanzky a vyjma jednoho okruhu, kde je málo kapačů, je to ok.
Dovolil bych si poprosit o info jak toto funguje bez te expanzky? Prave jsem byl venku slozit potrubi (hlavni rozvod 1", dale misty 3/4" a na nepodstatnem miste 1/2") a kdyz zavru vsechny kohouty a necham trapit cerpadlo, manometr do 6 bar vyskoci na svuj doraz ktery je pres 8 bar :-). Kdyz necham otevrenou 1/2" vetev se 7m hadici tak mam 3 bar. Musim rict, ze s cernymi LDPE trubkami se pracuje opravdu dobre i bez naradi, nikde nic netece ani po utazeni rukou.
S expanzkou pocitam, ale vykyvy tlaku tam urcite budou. Ptam se, protoze jsem koupil levne "prackove" solenoidy z CN a jejich pracovni tlak je tusim 8 bar, co jsem videl vnitrek tak myslim, ze tam povoli ta subtilni membrana. Takze z hlediska bezpecnosti budu muset pred to nejspis dat regulator nebo servoventil, ktery vydrzi vetsi tlak. Tlakovy pojistovak asi neni reseni, ten zacne brzy tect, v kotli je menim kazdy rok :-(.
-
Redukční ventil by to sprostě řešil, ale co tam vrazit čerpadlo s konstantním tlakem na výstupu?
-
Rad bych tam mel co nejobycejnejsi komponenty, aby se v pripade nouze dalo zajit do nejblizsiho obchodu a tam koupit treba jen docasnou nahradu. Takze klidne i to nejlevnejsi cerpadlo bez regulace.
Zatim se mi tato strategie vzdycky vyplatila (kotel, elektro, zahrada).
Objevil jsem, ze ty regulatory tlaku jsou levne i v CN: https://www.ebay.com/itm/DN20-Brass-Valve-Water-Pressure-Regulator-Reducing-Valves-Adjustable/264295161628 (asi objevuju ameriku, domu jsem kupoval nejaky mnohem drazsi, to mne odrazovalo). Hezke mi prijde to 1/4" napojeni manometru, hodim tam digitalni senzor a zmerim jake to ma spicky (uvnitr je predpokladam jen sedlovy ventil a pruzina, tezko rict jak to bude spolehlive chodit).
Taky jsem zjistil, ze se vyplati na ty koncove rozvody LDPE 20mm (~1/2"), sice se dela jeste 16mm, ale je mene dostupna a diky tomu to vyjde cenove draz. A treba ty nejlevnejsi impulzni postrikovace se daji rozebrat tak, ze maji misto trnu a rychlospojky 1/2" sroubeni, coz presne pasuje na 90' zavitove zakonceni k LDPE :-). No a pasuje to i na CN prackovy ventil.
-
Sme na roote alebo v stavebninach?
-
...uvnitr je predpokladam jen sedlovy ventil a pruzina, tezko rict jak to bude spolehlive chodit...
Měl jsem doma redukční ventil Malgorani za 700 (strašný italský s*áč, dělňasi při rekonstrukci šetřili), za 1,5 roku propouštěl, čímž jsem přes pojistný ventil prodrbal mraky peněz. Vyměnil jsem jej za Honeywell (s možností výměny vnitřku) za 2000, od té doby je přes 10 let klid.
Jestliže se u vás tlak dostane za ventil (na což stačí malilinkatá netěsnost), popraskají vám ty membrány v chráněných ventilech. To čerpadlo by bylo bezpečnější.
-
SB: To je dobry tip. Do "draheho" cerpadla moc nechce. V mezidobi jsem objevil totiz to, ze chci mit moznost si softwarove ovladat tlak v potrubi, alespon tedy v rezimu kdy se ma spoustet cerpadlo na dotlakovani (cimz efektivne ten tlak budu umet vyznamne zvednout - cerpadlo umi natlacit > 9 bar). To je vec kterou s tupym "mechanickym tlakovym senzorem" neudelam. K cemu je to dobre? Pri instalaci trubek jsem se dostal do mista kde roste cyprisek hned u domu a vzdal jsem to kopat krumpacem, pres koreny to byla neuveritelna prace. Nicmene naprosto perfektne to slo WAPkou se spravnym nastavcem, pri zvyseni tlaku na vstupu to udelalo takovy proud, ze to za mne "vykopalo" velmi uzky pruh, presne na tu trubku, koreny vezmu motorovkou. Takze bych rad mel nejen kvuli tomuto, ale i treba nerovnovaze zavlazovani mel moznost rict, ze nechci v potrubi tlak 3 bary, ale treba 8. Stejne tak bych asi chtel vyzkouset u te automaticke zavlahy v prubehu strikani impulsnim postrikovacem menit tlak, abych zmenil vzdalenost dostriku, nejspis mi to snizi pocet postrikovacu na cca 1/2. Tady to konecne zacina byt zajimave, ze muzu pomoci software docela elegantne vyresit spoustu "hardwarovych" problemu a ma to slusnou pridanou hodnotu.
Dam tam alespon redukcni ventil a za nej jeste pojistovak...
-
K tomu volitelně expanzní nádobu, ale doma mám ponornou vodárnu bez expanzky a vyjma jednoho okruhu, kde je málo kapačů, je to ok.
Dovolil bych si poprosit o info jak toto funguje bez te expanzky? ....
Bez expanzky to funguje uspokojivě, po otevření ventilu to okruh trochu "profoukne" ale pak je již průtok konstantní a nekolísá. Expanzka jen pomůže tlumit výkyvy během použití, ale maximální tlak tam bude po vypnutí furt. Nemám tam manometr, ale vypínací tlak čerpadla je 4,6 bar a trubky i ventily naprosto v pohodě.
-
K tematu: udelal jsem minimalisticky postrikovac https://www.thingiverse.com/thing:4413977 ; byl to proof of concept pro jedno misto, kam nechci davat impulsni a z vysledku jsem zatim nadseny. Uvidime jak dlouho vydrzi provoz. Jeste chci vyzkouset udelat variantu s ruznymi "tryskami", abych mohl zavlazovat ruzne vzdalene rostliny a nemusel roztahovat hadicky ke kazde z nich.
-
Dovolil bych si znovu otevrit toto tema s otazkou na ty, kdo maji elektroniku v nejakem vlhkem prostredi typu studna, nebo nekde v zemi. Dostal jsem se do dalsiho stadia, kdy potrebuju prototyp zacit pouzivat seriozneji a finalizovat montaz, aby to nebyly ruzne krabice a rozpadajici se draty. Premyslim jak zabezpecit elektroniku proti vlhkosti. Videl bych 3 stupne:
1) studna (neustala vlhkost, oxiduji draty, atd.)
2) vybetonovana dira v zemi (vlhke taky, i kdyz mi to subjektivne prijde lepsi nez ta studna)
3) venku pod strechou (stridave vlhko)
Pokud jde o instalaci maleho napeti (tzn. ruzna "arduina", apod.), pouzivam krabice tohoto typu: https://www.hornbach.cz/shop/Krabice-rozbocovaci-IP54-s-krytem-75x75x35mm/5931253/artikl.html ; moje otazka zni, zda to jde rozumne v podminkach 1)-3) zabezpecit proti vlhku, nebo se tam ta mrska nakonec vzdycky dostane. Myslite, ze je rozumne do krabice udelat diru napr. na "DSUB/CANON" konektor (DB9 apod.) pripadne nejaky mikrofonni a na lepidlo tam konektor zasroubovat? Nebo pouzivat vsude ty predpripravene pruchody ?
Pro bod 3) mi skoro prijde lepsi krabice s dirou dole, aby mela pripadna vlhkost sanci zmizet, treba pres nejaky vlepeny kus filtracniho materialu braniciho primemu ostrikani. Nebo ...? Alternativne jeste hledam nejakou levnou IP54 krabici s pruhlednym vikem, aby tam sel dat display (nejen na tento projekt, obecne, ceka mne jeste rizeni ventilacniho systemu, osvetleni, atd., je toho vic).
-
Vlhkost se dostane do všeho, odpor je marný, počítejte s ní už při návrhu. Desku nechte nalakovat, používejte konektory s krytím IP68 a když to půjde, ještě to celé zalejte do pryskyřice.
Při návrhu do tohoto prostředí se postupuje obráceně, než při EMC-safe návrhu - tady chcete mít "+" od "-" co nejdál, aby se minimalizoval elektrokorozivní potenciál. Např. když do zařízení povedete napájení konektorem s 5mm roztečí, ve kterém nakondenzuje voda a přemostí ty dva kontakty, dojde tam poměrně rychle k elektrolytickému rozkladu. Vznikne celá řada látek, včetně vodivých, a je "hotovo". Když dovnitř povedete plus z jedné strany krabičky, mínus z druhé, tak to tam může kondenzovat jak chce, ale obvod se přes vodu neuzavře.
Data přenesete nejlépe opticky (klasická "optohlava" z průmyslu, dvě IR LEDky na každé straně), ale je to samozřejmě nejnákladnější řešení. U konektorů opět co nejmenší napětí a největší rozteč — minimalizujete číslo V/mm, aby to hnilo co nejpomaleji v případě průniku.
Konektory, které jmenujete, nejsou vodotěsné, voda normálně projde podél dutinek. To samé kabely, voda normálně vzlíná a teče podél mědi. Stačí aby se jedním koncem nebo prasklinou dostal dovnitř vzduch, voda se z něj vysráží ihned po ochlazení pod rosný bod.
-
Dekuji pekne za odpoved'. Ty IP 68 konektory nejsou zadna lace :-).
Vim, ze to co chci je blbost, ale po nejakou dobu to bude stale prototyp, jak co nejlepe zabezpecit v takovem pripade napr. STM32 "bluepill" desticku proti te vlhkosti? Rozhodne nechci nyni delat plosnak. Desku jako takovou zalakuju, pinheader 2,54mm bych tam rad nechal, pripadne muzu pouzit nejakou lepsi svorkovnici a cele to zalit. No a jeste pro pouziti 2) a 3) umistit do neceho takoveho: https://www.hornbach.cz/shop/Rozvodnice-na-omitku-IP40-6-modulu-bila/6271258/artikl.html
(je neuveritelne, ze Hornbach ma tyto zakladni veci levnejsi nez elektrovelkobchod)
-
Ještě k té mikrozávlaze: Gardena mi přijde úplně nesmyslně předražená. Osvědčily se mi komponenty z Číny, viz https://www.zahradniksebavi.cz/?tag=zal%c3%a9vac%c3%ad+syst%c3%a9m
Je to zacvakávací, těsní to, na Aliexpressu jsou k dispozici různé propojky, zapichovací držáky, sprinklery (ty nejsou kvalitní, spíš jenom tak do truhlíku a na jednu sezonu)... a všechno je to za pusu.
Akorát je teda blbý, že z popisu člověk nepozná, jaká hadička mu přijde. Kupoval jsem dvakrát, jednou byla docela tvrdá, druhá várka byla v pohodě. Čína no...
-
Na hadice doporučuju Technicke-soucasti.cz, není to něco kde bych chtěl riskovat např. uvolňování estrogenních látek do závlahy, kor když to je na slunci a může v tom stát voda. Tihle mají potravinářké hadice (PVC nebo rovnou silikonové) s cenami v korunách za metr.
BluePill zalít není problém, horší je to s těmi konektory. Asi by to pár let vydrželo v krabičce utopené v silikonové vazelíně (je dielektrická a jsou food-safe varianty - mažou se tím stroje v potravinářství).
-
Ty hadicky bych taky rad vedel kde koupit ve spolehlive kvalite. Na odkazu jsem nasel nakonec https://www.technicke-soucasti.cz/index.php?listorderby=oxprice&listorder=asc&cl=alist&searchparam=&cnid=6600000101 ale neprijde mi to za timto ucelem uplne vhodne, chtelo by to tu cernou tvrdsi (HDPE?), jako maji v ruznych zahradnictvich. Mam i ty mekke pruhledne PE, ale bohuzel kdyz se zahrabou do zeme, neudrzi svuj tvar. Ono je neco jineho mit truhlik a neco jineho 1000m^2 zahrady, kde se to jednoduse neda neustale udrzovat (ucpani, deformace rustem korenu, atd.).
Male hadicky zatim nepouzivam, popravde receno ani nevim jeste jak vyresim prechod 1/2" na ty male. Voda tam jde pomerne pod tlakem, takze na prechodu by to muselo jit treba na 5-10 tech mensich hadicek. Nebo se napichnout pred nejaky vetsi postrikovac ktery je primo na te 1/2" a doufat, ze tlakove pomery budou vsude uspokojive.
-
Na hadice doporučuju Technicke-soucasti.cz...
Dobrý odkaz!
...ani nevim jeste jak vyresim prechod 1/2" na ty male.
Něco podobného jsem řešil jinde - napadlo mě udělat takový „terminál“, což by byla na tu půlkovou hadici napojená plastová trubka/tvrdá vodovodní hadice (to se napojit dá), do které by byly všroubovány/vlepeny přechodky. https://www.aliexpress.com/item/32983088399.html (https://www.aliexpress.com/item/32983088399.html) Nedají se ty přechodky koupit v ČR?
-
Něco podobného jsem řešil jinde - napadlo mě udělat takový „terminál“, což by byla na tu půlkovou hadici napojená plastová trubka/tvrdá vodovodní hadice (to se napojit dá), do které by byly všroubovány/vlepeny přechodky. https://www.aliexpress.com/item/32983088399.html (https://www.aliexpress.com/item/32983088399.html)
Existují redukce i na rychlospojku: https://www.aliexpress.com/item/32885605208.html
Není to kdovíjaká kvalita, ale funguje to.
-
"Česky" se těm přechodkám říká fitink, fitýnek, případně trn. Je toho na CZ trhu dost, a je to výborný první projekt pro začínajícího soustružníka :-)
-
Ja si tyto redukce/prechodky/fitinky tisknu z lepsiho ABS. Mam vyrobenych par overenych designu zavitu 1/2", 3/4", gardenackou spojku, ruzne "hadicniky", a jen to kombinuju k sobe. Zacal jsem s prvnim kusem v lednu, takze zadna dlouha doba na overovani zatim nebyla, ale vse doposud funguje jak ma. Dokonce syn vsi silou zatahnul za 10m hadici a moje redukce 3/4"->gardena to ustala, dokonce ani hadice nevypadla.
-
Existují redukce i na rychlospojku: https://www.aliexpress.com/item/32885605208.html
Hele, dobré, ale málo nás. Spíš by to chtělo něco jako https://www.aliexpress.com/item/4000377781649.html (https://www.aliexpress.com/item/4000377781649.html), připadně to rozhodit pomocí https://www.aliexpress.com/item/4000349817078.html (https://www.aliexpress.com/item/4000349817078.html).
Je v tom hrozný hokej, pak to přijde z Šyny a nebude to sedět...
-
"Česky" se těm přechodkám říká fitink, fitýnek, případně trn. Je toho na CZ trhu dost...
Říká se tomu fitinka. Zatímm jsem nic nenašel - prosím nadhoďte, kde v ČR koupit https://www.aliexpress.com/item/32983088399.html (https://www.aliexpress.com/item/32983088399.html). Děkuji.
-
V Hornbachu/OBI/Baumaxu/ZelezarstviNaRohu... maji hadicniky + nejake redukce mezi zavity z mosazi. Bude to stat raketu (co dil tak 30-100,-). V akvaristickych potrebach maji obvykle plastove veci, ale nevim jestli se trefi do spravnych prumeru.
Kdokoliv kdo ma 3D tiskarnu to vytiskne do 5 korun kus, presne ty spravne rozmery.
-
Když už se to tu protřepává, trochu to souvisí: Zkoušeli jste někdo nějakou takovouhle peristaltickou pumpu? https://www.aliexpress.com/item/33015710085.html (https://www.aliexpress.com/item/33015710085.html) Chtěl jsem to na dávkování chlornanu do bazénu.
-
Když už se to tu protřepává, trochu to souvisí: Zkoušeli jste někdo nějakou takovouhle peristaltickou pumpu? https://www.aliexpress.com/item/33015710085.html (https://www.aliexpress.com/item/33015710085.html) Chtěl jsem to na dávkování chlornanu do bazénu.
Jo. Ale spolehlivost není moc dobrá - z osky motoru se točivej moment přenáší na kolečka vyloženě jenom třením, takže se to jednak asi brzo vychodí a navíc je možná na hadičku vyvíjenej větší tlak než je nutný. Pár měsíců mi to vydrželo a pak praskla hadička. Je možný, že by stačilo tam dát nějakou kvalitnější, ale možná je to taky tím (domněle) velkým tlakem, nevím.
Takže jo, klidně zkus, ale jenom v aplikaci, kde bude nějaká zpětná vazba - kdyby se to vysralo, ať se o tom dozvíš...
Lepší asi je si spíš vytisknout něco takovýhodle: https://www.myminifactory.com/object/3d-print-peristaltic-pump-63137 Ten krokovej motor sice vyjde dráž a je trochu složitější ho řídit, ale budeš to mít přesnější, nejspíš spolehlivější a budeš schopnej to opravit.
-
Kdokoliv kdo ma 3D tiskarnu to vytiskne do 5 korun kus, presne ty spravne rozmery.
Tvarově to z 3D tiskárny není problém, ale pevnostně se to vstřikovaným plastovým dílům nepřiblíží.
Takže je velká šance, že se to při neopatrém zacházení rozlomí.
-
...Pár měsíců mi to vydrželo a pak praskla hadička. Je možný, že by stačilo tam dát nějakou kvalitnější, ale možná je to taky tím (domněle) velkým tlakem, nevím.
Hadičku jste měl silikonovou, nebo z BPT? Dle https://en.wikipedia.org/wiki/PharMed (https://en.wikipedia.org/wiki/PharMed) BPT vydrží mnohem více. Na duhou stranu když bude těch 15 cm hadičky připojeno spojkami, není problém dát na každou sezónu novou.
Lepší asi je si spíš vytisknout něco takovýhodle: https://www.myminifactory.com/object/3d-print-peristaltic-pump-63137 ...
Zde je BPT. Ty ložiska nejsou špatný nápad.
-
...z osky motoru se točivej moment přenáší na kolečka vyloženě jenom třením, takže se to jednak asi brzo vychodí...
Lepší asi je si spíš vytisknout něco takovýhodle...
Vyrábět se mi to nechce, takže jsem hledal - vybrat s lepší osou se asi dá:
https://www.aliexpress.com/item/32969785282.html (https://www.aliexpress.com/item/32969785282.html)
https://www.aliexpress.com/item/4001030518639.html (https://www.aliexpress.com/item/4001030518639.html)
-
Hadičku jste měl silikonovou, nebo z BPT? Dle https://en.wikipedia.org/wiki/PharMed (https://en.wikipedia.org/wiki/PharMed) BPT vydrží mnohem více. Na duhou stranu když bude těch 15 cm hadičky připojeno spojkami, není problém dát na každou sezónu novou.
U Číňanů těžko říct, co to je doopravdy za materiál, ale každopádně silikonová průhledná hladká nebyla, spíš taková drsnější na omak, měkká.
Vyrábět se mi to nechce, takže jsem hledal - vybrat s lepší osou se asi dá:
https://www.aliexpress.com/item/32969785282.html (https://www.aliexpress.com/item/32969785282.html)
https://www.aliexpress.com/item/4001030518639.html (https://www.aliexpress.com/item/4001030518639.html)
To vypadá hodně dobře, ale taky cena je dost jinde no :)
-
Kdokoliv kdo ma 3D tiskarnu to vytiskne do 5 korun kus, presne ty spravne rozmery.
Tvarově to z 3D tiskárny není problém, ale pevnostně se to vstřikovaným plastovým dílům nepřiblíží.
Takže je velká šance, že se to při neopatrém zacházení rozlomí.
Moje zkusenost s 3D tiskem u vetsich zahradnickych dilu je VELMI DOBRA. Je potreba samozrejme udelat navrh tak, aby to melo pevnost ve spravne ose (smer tisku) a bylo tam dost "masa".
Aktualne premyslim o tisku sprinkleru, to bude teprve masakr (abrazivni vlastnosti vody/necistot). Prvni pokusy dopadly vice nez dobre, ted' resim otazku nastavitelnosti trysek (ruzne tlaky apod.)
-
Moje zkusenost s 3D tiskem u vetsich zahradnickych dilu je VELMI DOBRA. Je potreba samozrejme udelat navrh tak, aby to melo pevnost ve spravne ose (smer tisku) a bylo tam dost "masa".
Aktualne premyslim o tisku sprinkleru, to bude teprve masakr (abrazivni vlastnosti vody/necistot). Prvni pokusy dopadly vice nez dobre, ted' resim otazku nastavitelnosti trysek (ruzne tlaky apod.)
A tiskneš jenom z ABS? PET-G jsi nezkoušel?
Máš ty modely někde zveřejněné, případně byl bys ochotný je zveřejnit?
-
Tisknu z ABS, ale je to spis z duvodu pohodlnosti, PETG funguje taky. Zakladem je mit dobre navrzene zavity a pouzit ruzna gumova tesneni, idealne O krouzky a necpat to tam pres nejake teflonove pasky apod. Na plnem slunci (UV) je par prvku, tak uvidime co to udela na podzim, nebo v zime - to budou na slunicku vsechny, i ty co jsou ted' zakryte rostlinami.
Modely zverejnim nejak hromadne na thingiverse.com, porad tam je co doladovat - treba na spojce 3/4" x Gardena chci jeste vylepsit "vtok" pomoci lepsiho zuzeni; clovek takhle postupne iteruje, ale aktualne dalsi kusy nepotrebuju, neb vsechny zahradni pripojky jsou jiz osazene :-). Pres leto ale budu dalsi 3 delat!
Aktualne zvazuju, ze z automaticke zavlahy zcela vyradim impulsni postrikovace a jen bych na 1/2" LDPE hadici (trubku) nasazel natistene sprinklery (vic na jednu vetev a nejak tam srovnam tlaky). Inspiroval mne k tomu nedavno prodavany sprinkler z Lidlu, u ktereho se otacenim voli ruzne profily - je to dabelsky jednoduche a pritom velmi funkcni.
-
Tisknu z ABS, ale je to spis z duvodu pohodlnosti, PETG funguje taky.
Super.
Modely zverejnim nejak hromadne na thingiverse.com, porad tam je co doladovat
A nechtěl bys to zveřejnit tak, jak to je, třeba s poznámkou "work in progress"?
Pochybuju, že na mé obstarožní Průša i3 MK0 půjdou vytisknout závity, ale moc rád bych to zkusil a taky kouknul na to, jak a cos vymyslel.
-
Nedelam to moc rad, internet je plny nedodelku a clovek se pak jen divi co si vytisknul, ale tady to je:
http://leteckaposta.cz/513236080 (prosim NESIRIT, ja to zverejnim az to bude hotove)
ABS, 100% infill, funguje ale i 50%, strci se to do 3/4" fitinky nebo kohoutu (muj pripad), pod tim musi byt gumove tesneni na 3/4", utahnout to jde nejakym klicem nebo klestemi. Do drazky nahore patri O krouzek, je specificky na tyto spojky (jako nahradni dil, maji to treba v Rudne u Prahy za 3kc/kus), tusim ze neco x 3mm, bez nej to NEBUDE fungovat.
=========================
Nyni mam zasadni otazku, mam hotovou regulaci tlaku a casovani zapnuti a jdu nejak rozumne resit to ovladani prackovych ventilu. Plan je takovy, ze vezmu nejakou desticku s AVR, prihodim k tomu RS485 + relatka pro ventily a spojim to s centralnim mozkem zavlahy pres tu RS485ku. Nemam ale uplne predstavu jaky protokol bych po tom chtel honit, neco standardniho, JEDNODUSE implementovatelneho pres UART (muze to byt master-slave), na zpusob CAN-BUSu (ten je ale overkill pro tuto aplikaci). Potrebuju tam vlastne jen poslat prikaz "zapni vetev XYZ" a dostat zpet nejaky stav, ze je sepnuto. Idealne aby to bylo rozsiritelne treba o nejake dalsi prvky na stejne sbernici, treba nejaky senzor vlhkosti, hladiny, dalsi senzor tlaku, apod. Je tu nekdo kdo dela prumyslovou automatizaci a poradi mi vhodny protokol ?
Dale k problemum s tlakem a likvidaci prackovych ventilu, muj "system" umi nastavit libovolny min-max tlak (sepnuti-vypnuti cerpadla). Zjistil jsem, ze mi staci celkem nizky tlak, ale pro specificke aplikace (cisteni apod) chci mit moznost jej rucne zvednout. Automatickou zavlahu bych v tom pripade zavrel kohoutem. Jako pojistka bych misto draheho regulatoru tlaku pouzil pouze bezpecnostni ventil treba na 6 bar. Zda se vam to jako rozumne reseni? Je hlavne podstatne levnejsi, tech spinanych okruhu musi byt zrejme vic nez jsem cekal a neustale menit nejake vlozky regulatoru se mi moc nechce.
-
Jako první koukněte na Modbus RTU, pro AVR v této aplikaci je to řekl bych ideální. Primitivní, ale dostatečně flexibilní, a máte hned k dispozici spoustu standardního vybavení (USB převodníčky za dolar, GUI klikátka, Python binding, ...). V průmyslu je tohle základ. Pak se používají "lepší" protokoly jako Profibus, ale tam už je ten stack o dost tučnější a implementace (ať už DIY nebo osahání existující knihovny) náročnější.
Co se CANu týče, na AVR je to skutečně overkill (cenově). Kdybyste ale někdy uvažoval o MCU s vestavěným CAN controllerem (stm32f042 za dvacku třeba), rázem se z toho stává řešení ideální - přidáte fault-tolerant CAN transceiver (~30 Kč), a máte neprůstřelnou komunikaci která narozdíl od 485 může být větvená a tvarovaná dle libosti. Controller zajistí že nebudou kolize, zajistí adresování. Je to multi-master broadcast-only sběrnice, takže všechny prvky mohou volně vysílat zprávy, konzumenti je můžou zpracovat, nebo zahodit. Z pohledu aplikačního programu je to jen několik bufferů v paměti, kde se objevují přijaté binární zprávy a do kterých může zase cokoliv k odeslání napsat.
-
To co pisete v prvnim odstavci (Modbus/profibus) jsem tak trochu ocekaval. To jak je navrzeny Modbus mi prijde trochu zkostnatele (napr. omezeni na 16bit cisla), nicmene treba to je jen muj predsudek.
Ad CAN-BUS: ano, ten znam a pouzivam, ale tady to nechci, skutecne by na konci melo byt neco naprosto tupeho co ma jen UART. S tim CANem to dle mych zkusenosti neni tak uplne jednoduche, je potreba mit spravne terminace a kdyz se navrhne "sit" hodne spatne, tak to moc nechodi. RS485 dle mych zkusenosti na male rychlosti funguje na kdejakem bastlu.
-
Díky! Hned jak budu moct, tak na to kouknu!
internet je plny nedodelku a clovek se pak jen divi co si vytisknul
S tím bych si vůbec nedělal hlavu, stačí to dobře viditelně označit jako work in progress a use at your own risk a je to imho úplně v pořádku. Když chceš člověk něco udělat, je často lepší začít s něčím polohotovým, než když každej začíná od nuly a upejpá se svůj progress zveřejnit, protože to přece ještě není dokonalý :)
Nyni mam zasadni otazku, mam hotovou regulaci tlaku a casovani zapnuti a jdu nejak rozumne resit to ovladani prackovych ventilu. Plan je takovy, ze vezmu nejakou desticku s AVR, prihodim k tomu RS485 + relatka pro ventily a spojim to s centralnim mozkem zavlahy pres tu RS485ku. Nemam ale uplne predstavu jaky protokol bych po tom chtel honit, neco standardniho, JEDNODUSE implementovatelneho pres UART (muze to byt master-slave), na zpusob CAN-BUSu (ten je ale overkill pro tuto aplikaci). Potrebuju tam vlastne jen poslat prikaz "zapni vetev XYZ" a dostat zpet nejaky stav, ze je sepnuto. Idealne aby to bylo rozsiritelne treba o nejake dalsi prvky na stejne sbernici, treba nejaky senzor vlhkosti, hladiny, dalsi senzor tlaku, apod. Je tu nekdo kdo dela prumyslovou automatizaci a poradi mi vhodny protokol ?
Pro RS485 jednoznačně Modbus. Existují hotové implementace pro různé platformy, včetně toho tvýho zamýšlenýho AVR, existují knihovny pro různý jazyky... Je to průmyslový standard, když to dobře použiješ, je to skvěle robustní. Není to žádná překombinovaná hydra, je to jednoduchý protokol, který se pak dá docela dobře integrovat s něčím víc high level jako třeba MQTT, SparkPlug apod. A protože je to průmyslový standard, existuje i spousta SW, který s modbusem půjde dobře integrovat (např. OpenPLC ho umí dobře, to by tě mohlo zajímat).
na zpusob CAN-BUSu (ten je ale overkill pro tuto aplikaci)
Co se týče implementace, je na tom CAN velmi podobně jako ta RS485. Ve spoustě MCU ho máš nativně (v AVR teda zrovna ne, ale je např. v ESP32, STM32), takže stačí levný driver, který víceméně jenom převádí napěťové úrovně (na testování se dá CAN používat i bez něj, ale na ostré použití to rozhodně není). Výhoda CANu je v tom, že má opravdu dobře a superrobustně vyřešeno spoustu věcí. Jediné, na co si musíš dát pozor, je abys to správně zapojil (to i u té RS485ky) a abys v software správně vyřešil všechny stavy, ve kterých CAN může být (on totiž automaticky hlídá chyby a přepne se třeba do "error passive", což když člověk nezná, může být trochu překvapený, proč mu to nechodí...). Když si ale CAN osaháš, je naprosto skvělý, nedám na něj dopustit. Chyby a kolize ti pěkně pořeší sám v hw na nejnižší vrstvě. Na RS485ce ti to musí pohlídat vyšší vrstva, jako třeba ten Modbus.
----
EDIT: sorry, napsal jsem to dřív, než jsem si přečetl následující příspěvky :) Ale je vidět, že se s Kříšťanem shodujem...
-
S tim CANem to dle mych zkusenosti neni tak uplne jednoduche, je potreba mit spravne terminace a kdyz se navrhne "sit" hodne spatne, tak to moc nechodi. RS485 dle mych zkusenosti na male rychlosti funguje na kdejakem bastlu.
Terminace není žádná věda a dá se to velice snadno měřit. V podstatě stačí dodržet odpory, vzdálenosti a topologii. Samozřejmě, pokud to někdo zapojí do hvězdy s 50m dlouhými rameny a ještě tam dá špatný terminační rezistory (nebo si třeba nevšimne, že má terminátor na každým modulu :) ), tak to chodit nebude, no :)
Srovnáváš ale srovnatelné? Měl jsi na té RS485ce stejně složitou topologii a multimaster protokol? Jasně že když máš P2P a ještě na nějaké směšné rychlosti, tak to valí bezproblémově :)
Když CAN použiješ správně, valí opravdu dobře. A pokud máš osciloskop, můžeš ho i krásně debugovat na nejnižší úrovni, je to jednoduchý protokol.
-
U CANu pozor na terminologii :-) on je totiž na dvou vrstvách OSI modelu. Linková je jedna (to je ta adresace, collision avoidance, mailboxy atd.) ale jsou dvě různé fyzické vrstvy s velmi odlišnými vlastnostmi.
Mluvíte o správné termimaci, takže asi máte na mysli ISO 11898-2 alias "high speed CAN". Tam jsou nároky na hardware velmi podobné RS-485, tj. transmission line bez větví, správná terminace, impedance, atd.
Já jsem v předchozím příspěvku zmínil ISO 11898-3 "fault-tolerant CAN", což je úplně jiná velryba, sběrnice nemusí mít nějaký zvláštní tvar (můžete libovolně větvit, klidně wago svorkama jak to vyjde) a zakončení adaptivně reguluje přímo transceiver v každém zařízení. Můžete to bez problému provozovat i po jednom drátě (proti zemi). Běhá to i když se krokodýlkou nacvaknete na elektrický ohradník a druhou hřebíkem do hlíny :-)
-
Já jsem v předchozím příspěvku zmínil ISO 11898-3 "fault-tolerant CAN", což je úplně jiná velryba
To ale musí MCU podporovat, ne? Teď si z hlavy nevybavím, jestli jsem viděl někde možnost to přepnout. High speed CAN je spíš standard, ne?
-
FT-CAN je jen jiny transceiver, kazdy CAN controller umi FT i HS CAN. Jeste krome toho existuje SW-CAN (single-wire), ktery bezi po jednom dratu, je to urcite specifikum automobilky GM. Zjednodusene to je vlastne FT-CAN s nepouzitym CAN-L.
Dle mych informaci a praxe vsechny tri CAN-BUSy mohou mit velmi ruzne topologie, jsou okolo toho v automotive ruzne studie jak to udelat spravne. A to vc. HS-CANu.
Pres vsechno napsane chci tu RS485 :-). A verte mi, ze CAN-BUS je muj denni chleba, prave v automotive.
-
FT-CAN je jen jiny transceiver, kazdy CAN controller umi FT i HS CAN.
Jo, teď na to koukám, že se to liší jenom elektricky a rychlostí, jinak je to stejný, takže z hlediska MCU žádnej rozdíl, jasný.
A verte mi, ze CAN-BUS je muj denni chleba, prave v automotive.
Ok :) Tím spíš mě to ale teda překvapuje, že když s CANem umíš, tak ho nechceš :)
-
Pro zmiňované použití by asi bohatě stačilo tam nahrát Firmata sw a připojit třeba po zmiňované RS485.
MODBUS mi přijde jako kanón na vrabce.
https://github.com/firmata/protocol
-
Pro zmiňované použití by asi bohatě stačilo tam nahrát Firmata sw a připojit třeba po zmiňované RS485.
U těchto věcí většinou chceš dostatečnou robustnost (jistotu o tom, v jakém stavu aktuátor skutečně je - to je něco jiného než "v jakém stavu jsem ho chtěl mít") - v praxi teda jednu z těchto možností nebo jejich vhodnou kombinaci:
1. mít potvrzovanou zprávu
2. mít možnost detekovat chybu sběrnice
3. stav periodicky nastavovat
4. skutečný stav buď periodicky číst, nebo o něm periodicky dostávat notifikace
Modbus a CAN ti tohle dají do velké míry zadarmo. Firmata to IIRC nemá, takže když si to nad tím napíšeš, dostaneš se na podobnou komplexitu a navíc v tom pravděpodobně uděláš nějakou chybu, na kterou přijdeš až když ti přijde účet za vodu...
-
Tak chtěl něco jednoduchého.
Ty chybové stavy se stejně musí ošetřit a se zpětným potvrzováním tazatel přímo počítá.
A pokud si dobře pamatuji, ani u CANu není jistota, že to adresát přijal.
Zprávu potvrzují všichni příjemci, kteří ji na sběrnici přečetli korektně a to i ti, kteří mají nastaveno filtrování a zpráva pro ně nebyla určena. Skutečný příjemce může být klidně vytuhlý a odesílatel nic nepozná.
Další jednoduchý protokol ( i multimaster ) je třeba zde:
https://github.com/MajenkoLibraries/ICSC (https://github.com/MajenkoLibraries/ICSC)
Očesaná verze se používá v projektu MySensors a chodí to.
Akorát nevím, proč všichni u těchhle multimaster pokusů zatvrzele používají RS485 budiče, když CAN budiče jsou na tohle ideální. Jen se musí používat vyšší rychlosti kvůli bezpečnostnímu timeoutu v nich.
-
A pokud si dobře pamatuji, ani u CANu není jistota, že to adresát přijal.
Pokud jsou na sběrnici víc než dva uzly, tak ne. U CAN bych já osobně použil kombinaci 2+3+4, která je odolná i proti resetům, výpadkům napájení apod.
-
Do drazky nahore patri O krouzek, je specificky na tyto spojky (jako nahradni dil, maji to treba v Rudne u Prahy za 3kc/kus), tusim ze neco x 3mm, bez nej to NEBUDE fungovat.
V rámci problematiky upozorňuju, že tuzemská Rubena prodává nehorázné množství různých o-kroužků (materiály, rozměry) ap. https://eshop.rubena.cz/o-krouzkyx-krouzky-usit-krouzky-a-d-krouzky/c-2202/ (https://eshop.rubena.cz/o-krouzkyx-krouzky-usit-krouzky-a-d-krouzky/c-2202/)
Jako pojistka bych misto draheho regulatoru tlaku pouzil pouze bezpecnostni ventil treba na 6 bar. Zda se vam to jako rozumne reseni?
Kdybyste použil redukční ventil, stejně tam pro případ poruchy musíte mít ještě ten pojistný, protože stačí malá netěsnost redukčního ventilu a je to v otvoru. Jste-li schopen tlak uregulovat čerpadlem, pak red. ventil nepotřebujete, jestli ne, proděláte na proteklé vodě.
-
Pro ty kdo nahodou narazi na toto tema a budou resit elektroniku ve vlhku uvadim, ze jsem po zime znovu zapojil sve nedodelane bastl-hnizdo (bluepill STM32F103C8 + 1.8" LCD + rotary enc + smeti okolo vc. tlakoveho senzoru a rele). Jen jsem do toho fouknul, abych vyhnal pavouky a rekl si at' rozhodnou ampery. Nic. Bylo potreba vyndat-zandat vsechny kontakty (2,54mm pinheadery) a pak ocistit nozicky procesoru malou vetvickou ... a voila, vse funguje. Takze je jasne, jak zde nekdo psal, ze musim nalakovat vsechny plosnaky a spoje udelat vodotesne, nebo to primo napajet. Je zjevne, ze vlhkost je hrozna potvora a casem se dostane uplne vsude.
-
Je zjevne, ze vlhkost je hrozna potvora a casem se dostane uplne vsude.
V jake jsi to mel krabicce? Jake IP kryti?
-
Kryti to definovane nema, mam tam LCD a ten rotencoder, takze nepresne diry apod. Ani jsem to LCD nefixoval, takze IP00. Ochrana pred urazem byla "polohou".
Meritem meho sdeleni bylo to, ze vlhkost je previt, neda se tomu uniknout (mlha, vitr+dest/snih). Ale zarizeni kupodivu prezilo :-).
-
Meritem meho sdeleni bylo to, ze vlhkost je previt, neda se tomu uniknout (mlha, vitr+dest/snih). Ale zarizeni kupodivu prezilo :-).
Pokud mas vec venku a nema zadne kryti, tak je spis zazrak, kdyz prezije. Ja jsem mel i celkem solidni krabicku bez der, s krytim myslim IP55 a po pul roce byla uvnitr uplne zkorodovana - stacil silnejsi destik, voda zustala uvnitr a zjevne se vesele odparovala na celou elektroniku...
Jedina sance, jak tomu zabranit, je proste uplne air-tight krabicka, s tesnenim (ne jenom zamky, ty nestaci), poradnymi pruchodkami nebo pruchody zalitymi poradnou vrstvou nejake izolace.
-
Ani plynotěsná krabička není spásná, pokud tam zavřete vlhkost :-) pak to stačí ochladit pod rosný bod (11 °C když tam zavřete běžný interiérový vzduch 22 °C 50% vlhkost) a najednou máte na PCB krůpěje rosy.
Řešení jsou dvě: buď kapitulovat a s vlhkostí prostě počítat (vše lakovat, nedávat 50V půl milimetru od CPU jak Apple, a podobně), nebo tam přiložit pytlíček silikagelu nebo jiného pohlcovače vlhkosti. Ideálně obojí.
-
Ani plynotěsná krabička není spásná, pokud tam zavřete vlhkost :-) pak to stačí ochladit pod rosný bod (11 °C když tam zavřete běžný interiérový vzduch 22 °C 50% vlhkost) a najednou máte na PCB krůpěje rosy.
Řešení jsou dvě: buď kapitulovat a s vlhkostí prostě počítat (vše lakovat, nedávat 50V půl milimetru od CPU jak Apple, a podobně), nebo tam přiložit pytlíček silikagelu nebo jiného pohlcovače vlhkosti. Ideálně obojí.
Jj, souhlas.
-
přiložit pytlíček silikagelu nebo jiného pohlcovače vlhkosti.
Hej! To je skvělej nápad! Si budu pamatovat.