Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: Karel 24. 09. 2018, 15:17:37
-
Zdravím,
plánuji napájet základní desku+hardisk z autobaterie, která je připojená na UPS pro čerpadlo pro krbovky.
Většinu času je baterie na udržovacím napětí. Ale když dojde k nějakému delšímu výpadku elektřiny ze sítě tak pak se autobaterie začne nabíjet při vyšším napětím - pravděpodobně napěťovými pulsy kolem 14V.
Moje otázka je: Zvládne to ještě základní deska a hardisk který by byli pripojeni na tuto autobaterii ?
-
Přímo k baterii to nepřipojíš, protože jednak potřebuješ stabilizované napětí (tolerance +/- 5 %) a jednak z ATX zdroje jdou i jiná napětí, než +12 V, viz https://en.wikipedia.org/wiki/ATX
Nejjednodušší asi bude koupit nějaký zdroj, který nahradí klasický ATX zdroj, ale na vstupu bude mít 12 V resp napětí autobaterie.
Co ta deska má dělat? Kdyby to bylo něco nenáročného, tak bych asi šel spíš cestou Raspberry Pi nebo Banana Pi, které můžeš napájet 5 V (což si z těch 12-14 V vyrobíš poměrně snadno).
-
To bude zalezet na typu zakladni desky a disku. Je treba se podivat na pozadavky napajeni obou komponent jestli maji toleranci napajeni tech 14V.
Pokud jde o bezne PC komponenty tak by bylo urcite nejlepsi pripojit to k napajecimu zdroji at uz bezneho na 220 do UPS nebo nejaky 12V do auta ktery by mel rozsahem vstupniho napeti vyhovovat
-
Ne. Zaprvé, základní deska potřebuje ještě +5, -5, +3,3 a -12 V. Dále, +14 V je mimo bezpečný rozsah, deska toleruje ±5 % (max. 13,2 V).
Použijte ATX zdroj do auta (https://www.google.com/search?q=atx+zdroj+do+auta).
-
Muzes pouzit OpenUPS (ze ktereho nepouzijes nabijeni, ale udela ti z napeti A az B napeti C=12V nebo 19V podle desky), pripadne PicoPSU pokud mas normalni desku - pozor na volbu modelu, co jsem zbezne nasel zvladalo 12V-25V vstup.
OpenUPS: http://www.mini-box.com/OpenUPS
PicoPSU: http://www.minipc.de/catalog/gl/88 - verze s rozsirenym vstupnim napetim obsahuje *WI* a poznamku do 25 ci 32V
-
děkuji za hodnotné tipy, projdu si je . Jen doplním že deska je navržená tak že je stačí pouze 12V a vyrábí 5V pro harddisk. Např napájená z notebokového zdroje. Myslel jsem si že ušetřím když to napojím přímo na baterku, ale ten problém s vyšším napětím při dobíjení to kazí ...
-
Tady je řešení s autobaterií pro Raspberry Pi, vše z běžně dostupných dílů, HDD asi můžeš připojit USB... Vydrží ti to tak minimálně 2 dny na autobaterii, a RPi 3 je podle mě výkonné dost...
https://www.enigma14.eu/wiki/5V_UPS_for_Raspberry_Pi
-
děkuji za hodnotné tipy, projdu si je . Jen doplním že deska je navržená tak že je stačí pouze 12V a vyrábí 5V pro harddisk. Např napájená z notebokového zdroje. Myslel jsem si že ušetřím když to napojím přímo na baterku, ale ten problém s vyšším napětím při dobíjení to kazí ...
Niektoré dosky na DC majú väčšiu toleranciu vstupného napájania - pozrel si do špecifikácie? Napríklad táto znesie 12V až 24V:
https://ark.intel.com/products/122501/Intel-NUC-Board-NUC7i3DNBE
Prípadne ak nabíjačka robí psie kusy a posiela krátkodobé šokové impulzy, dalo by sa medzi baterku a dosku zapojiť tlmivku a tá "hroty" trochu oreže. To by ale nabíjačka robiť nemala, kým baterka nie je hlboko vybitá a s hlboko vybitou SLA baterkou Ti 12V doska aj tak nepobeží. Celkovo Raspi a klony vyzerajú ako lepší nápad, stačí medzi baterku a Raspi dať DC-DC step-down modul za dva doláre z ebayu.
-
Ak doske staci iba 12V, mozes skust aj taketo nieco
https://www.ebay.com/itm/Cc-Sale-10a-Buck-Max-Dc-dc-0-8-28v-Cv-Step-down-Converter-Module-7-32v-Power/192657427324?hash=item2cdb470b7c:g:j3UAAOSwqOBa2gig
-
Pokud má deska vstup pouze 12 V, tak si ostatní větve vyrábí sama.
Asi nejvíc bych se bál o 3.5" disk, kde 12 V točí plotnami a snad i vychyluje hlavy.
2.5" disky jedou komplet na 5V, které tady stabilizuje deska snižujícím měničem.
Samotná deska nemá na +12V připojený prakticky žádný "logický" křemík. Tranzistory, PWM regulátor i další součástky v několika snižujících měničích na desce snesou citelně víc než 12 Voltů. Trochu bych se bál o kondenzátory na této "primární" 12V větvi, ale podle mého reálně přežijou nejmíň 16 V. Vlastně možná bych ještě prověřil, jak je přesně napájená ta PWMka - pokud jede čip přímo z 12V tak bych byl opatrný, je potřeba mrknout do datasheetu na povolený rozsah. (V měničích se širším rozsahem vstupu mívá PWM šváb svůj vlastní maličký lineární stabilizátor popř. odbočku na hlavním trafu, vyrábí si napájení pro svou logiku sám.)
Pak mají některé desky "hlídač", zda je vstupní napětí ve jmenovitém rozsahu = pokud je mimo, deska odmítne nastartovat měniče nebo drží v RESETu (přestože měniče samy o sobě by to daly levou zadní). Tohle tuším dělají taky PicoPSU s úzkým vstupním rozsahem (= co nemají měnič na 12V větvi).
Nabíječ olovnatých baterií by neměl do baterky pustit víc než cca 14.4 Voltu. Ale je otázka, jestli zrovna Váš nabíječ je takto uvědomělý.
=> pokud jste dobrodružná povaha, tak to prostě zkuste.
-
Jak bylo (krome uvah o ATX) receno, zjisti si (nebo napis presnej typ desky) jestli deska zvlada rozpeti napeti, pokud ano, znamena to ze i tech 12V si musi usmernovat sama,s DC zdrojem casto maji ochranu a stabilizaci...
-
napr. doska ASROCK Q1900DC-ITX má vstupné napätie 9-19V, samozrejme napätie pre disky si znižuje sama
-
Pokud má deska vstup pouze 12 V, tak si ostatní větve vyrábí sama.
Ryšánek, kolikrát mluvíš rozumně, ale tímhle jsi v blufování trumfl Kalouska, Babiše, Bartoše i Zemana s jeho Peroutkou gentlemanem naráz. To je tak hrozná blbost, že si říkám, jestli jinde neplácáš taky blbosti.
Tak to uvedeme na pravou míru, pokud možno tak, aby to pochopil i blboun:
Základní desky s ATX konektorem potřebují všechna napětí dle specifikace.
Na některé větve jsou připojené kondenzátory paralelně, tyto kondenzátory pak snesou například 6.3V max.
Napětí tedy MUSÍ BÝT V TOLERANCI.
Jak toho docílit, když se baterie musí dobíjet?
Na vstup napájení potřebujeme dát stabilizátor, tomu se budu věnovat později.
Jako první potřebujeme zdroj, který z 12-ti voltů vstupu vygeneruje všechna potřebná napětí.
Už tu padlo PicoPSU, které je zbytečně drahé.
Bohatě postačí toto za 250,- z Aliexpressu:
https://www.aliexpress.com/item/DC-ATX-PSU-12V-120W-Pico-ATX-Switch-Pico-DC-DC-PSU-24pin-MINI-ITX-DC/32865367902.html
Čínské kopie PICO PSU jsou kvalitou výrazně horší, lepší je, když je to na samostatné liště.
Jako nejmenší zlo bych volil tento Eurocase měnič:
https://www.itage.cz/partno/DC12VDCATX
Eurocase je malilinko "šunt", ale lepší "malilinko šunt" než nepředvídatelný křáp.
S tím Eurocasem by mě hřálo, že to bude pravděpodobně zkalibrované, nemusel bych brát voltmetr a přeměřovat napětí, atd.
Výborně, napájení tedy máme ošetřené.
A co dál?
Dál tu máme problém, jednak ti radila banda rozumbradů, kteří mají pocit, že když umí ovládat SystemD, už rozumí všemu a jednak i moje znalosti jsou v této oblasti poněkud omezené.
Čerpadlo, které žene do okruhu vodu, může totiž baterii jednak neúměrně zatěžovat, tj. při otáčení může napájení poměrně prudce padat, záleží na použité baterce, jestli je schopná dát dostatečný proud.
Příklad: Čerpadlo, má výkon 40W, P=U.I = 40/12= 4 Ampéry. Tj. když čerpadlo běží, bere si ~4A.
Počítač si vezme 70W, P=U.I = 70/12 = 6 Ampér, počítej 10A!!!
Musíš použít baterii, která je schopná dodat okamžitý proud 16A bez poklesu napájení, protože když se dostaneš někam pod 11V, počíták zdechne na podpětí.
To by pro běžnou autobaterii neměl být problém:
https://www.battery-import.cz/blue-dynamic-varta-pro-osobni-vozy/autobaterie-varta-blue-dynamic-44ah--12v--b18/
Jenže nic nemusí být tak, jak se zdá, CHCE TO OVĚŘIT.
Ale zpátky k čerpadlu, v tom bývají cívky na a cívky v okruhu mohou dělat solidní neplechu, indukované napětí se může vracet zpátky, pak by bylo potřeba čerpadlo připojit alespoň přes diodu, která zvládna třeba 1A a přidat vyrovnávací kondenzátor. To chce vyzkoušet, není to složité, ale neřídil bych se radou někoho, kdo ti tvrdí, že PICO PSU není potřeba, že stačí do desky zarazit 12V ::)
Takže máme měnič a máme čerpadlo připojené přes diodu, která se postará, aby se do okruhu nic nevracelo.
Fajn, jak připojit zdroj k baterii?
Když tam dáme nějaký sofistikovanější usměrňovač, jednak to celou věc dost prodraží a jednak by to musel být měnič, který z 12V udělá napětí vyšší a pak zase nižší, to je dost zbytečné.
Podle mého názoru, pokud se dobře zabezpečí připojení toho čerpadla, měl by stačit dostatečně dimenzovaný stabilizátor.
Osobně bych si to poskládal z:
https://www.ges.cz/cz/stabilizator-napeti-78s12-to220dg-GES05014392.html
Jenže ty o tom víš ještě větší prd než já, tak budeš muset asi něco koupit.
Možná bys mohl dát ty baterie dvě, z 24V uděláš 12V snáz než z 12V zase 12V.
Jenže bys to musel nabíjet nabíječkou na 24V, čerpadlo by pak bylo připojené jen na jednu z baterií.
Asi dost hloupý nápad.
Rozhodně, ty zdroje mají tuto toleranci vstupního napětí: Input voltage: +12V/DC(11.4-12.6V)
Víc do toho nesmíš poslat.
Raději bych si zjistil=ZMĚŘIL, co vlastně ta udržovací nabíječka dává.
Protože UDRŽOVACÍ NABÍJEČKA může dávat třeba jen 12V.
Což mě přivádí:
https://www.alza.cz/hobby/compass-nabijecka-akumulatoru-udrzovaci-5-125ah-d2898941.htm
Tato udržovací nabíječka má výkon JEN PÁR wattů, musíš si pohlídat, abys jí náhodou nepřetížil, nemuselo by se jí to líbit.
No, jen tak jsem to splácal a nebojím se přiznat, že tomu nerozumím tolik, abych ti od boku rozdával hustodémonsky krutopřísná moudra jako Ryšánek. Spíš bych tě odkázal na nějaké elektrikářské fórum.
Co potřebuješ už víš, snad jsem ti pomohl tě někam nasměrovat.
Z mého pohledu by to všechno vyšlo do 500 Kč a je to práce na odpoledne, tedy pokud by se nemusela kupovat nová udržovací nabíječka. To by se pak prodražilo.
-
Vlastně možná bych ještě prověřil, jak je přesně napájená ta PWMka - pokud jede čip přímo z 12V tak bych byl opatrný, je potřeba mrknout do datasheetu na povolený rozsah. (V měničích se širším rozsahem vstupu mívá PWM šváb svůj vlastní maličký lineární stabilizátor popř. odbočku na hlavním trafu, vyrábí si napájení pro svou logiku sám.)
Abych si jenom naprázdno necintal pentli, vzal jsem do ruky nějakou starší ATX desku co jsem našel na stole a zblízka jsem se podíval na CPU VRM. Našel jsem tam osazení od Intersilu - ze zajímavých věcí třífázový PWM kontrolér, kterým jsou řízeny tři externí "gate drivery" (až za nimi jsou vlastní MOSFETy).
Ta PWMka běží na 5V, a umí si v nejjednodušším případě těchto 5V stabilizovat interní "syntetickou zenerkou" (shunt regulator) pokud jí přivedete napájení přes odpor 300 Ohmů z větve 12V. Spíš bych ale čekal, že těch 5V půjde z +5VSB. Ještě má nějaký vstup pro hlídání přepětí na vstupu, který vybaví při +15V. Samotný PWM šváb ale s 12V (nebo kolik pošlete) nepřijde do styku.
Zato gate drivery se s 12V větví seznámí intimně = přímo tuto větev používají pro své napájení. V případě "horního" MOSFETu to ani jinak nejde. No a použité gate drivery měly 15 V jako abs.max.
U ostatních měničů na desce to bude nejspíš podobné.
Takže bych řekl, že nějakých 13.8V na kolik se běžně nabíjejí olověné baterky ve staničním režimu, by mohlo být OK.
-
čerpadlo připojit alespoň přes diodu, která zvládna třeba 1A a přidat vyrovnávací kondenzátor.
Tam mi utekla 0, má to být 10A, P=U.I = 10V*10A=100W čerpadlo, postačí i poloviční, ale taková dioda není extra drahá, když se vybere něco hodně obyč. V čerpadlu už může být, to se chce podívat.
-
Poněkud opomíjíte,že základní deska potřebuje symetrické napájení !!! tj -5V,+5V,-12V,+12V. Bude třeba se poohlédnout po symetrickém zdroji.
-
[... To je tak hrozná blbost, že si říkám, jestli jinde neplácáš taky blbosti.
Tak to uvedeme na pravou míru, pokud možno tak, aby to pochopil i blboun:
Základní desky s ATX konektorem potřebují všechna napětí dle specifikace.
Tak to uvedeme na pravou míru, pokud možno tak, aby to pochopil i blboun:
Tazatel NEMA desku s ATX konektorem, ale s DC 12V napajenim (https://forum.root.cz/index.php?action=post;quote=288467;topic=19658.0;last_msg=288487)...
-
děkuji za hodnotné tipy, projdu si je . Jen doplním že deska je navržená tak že je stačí pouze 12V a vyrábí 5V pro harddisk. Např napájená z notebokového zdroje. Myslel jsem si že ušetřím když to napojím přímo na baterku, ale ten problém s vyšším napětím při dobíjení to kazí ...
Pokud umí běžet na samotný 12V zdroj, tak by mělo stačit tam šoupnout vhodný stabilizátor napětí (součástka za pár desítek korun). Často ale desky s takovým konektorem už ten stabilizátor mají v sobě, doporučuji prohlédnout specifikaci.
-
Zde zmiňovaný lineární regulátor na 12V bych nepoužíval, bude starost jej uchladit a při poklesu napětí baterky skončí.
ATX nemá -5V. -12V řada desek také nepoužívá, co vím, bylo to vyvedené na PCI, používají to např. PCI zvukovky. PCI-e už -12V nemá.
Osobně bych pro tuhle desku a baterku volil nějaký kvalitnější (tedy s vyšší účinností) kombinovaný step up/down měnič s výstupem 12V a vhodným rozsahem vstupu min. 10 - 15V.
Příp. pokud deska má vlastní měniče i pro 12V, pak to pustit napřímo, ale to by vyžadovalo dost detailní prostudování oné desky.
-
Nojo, on to napsal o pár postů níž. ::)
-
...
Musíš použít baterii, která je schopná dodat okamžitý proud 16A bez poklesu napájení, protože když se dostaneš někam pod 11V, počíták zdechne na podpětí.
To by pro běžnou autobaterii neměl být problém:
...
Jenže nic nemusí být tak, jak se zdá, CHCE TO OVĚŘIT.
...
Autobatéria a obecne SLA (sealed lead acid) batérie Ti dodajú toľko prúdu, až z toho začnú horieť vodiče, alebo baterka sama. Preto je takmer všetko v aute "chránené" poistkou - v skutočnosti nie sú chránené tie spotrebiče, ale tá baterka. To nie je potrebné overovať, to je známy fakt.
-
ale tá baterka. To nie je potrebné overovať, to je známy fakt.
Jo, jo, ale ono není autobaterie jako baterie.
Může to vypadat jako autobaterie, ale bude to baterka pro solární systémy a tam jsou průběhy úplně jiné.
Těžko říct, kolik dá třeba tahle trakční baterie:
https://www.forstagro.cz/elektricky-ohradnik/baterie-akumulatory/trakcni-akumulator-12v-50ah-pro-elektricky-ohradnik.html
A nemusí být jen pro ohradník, soláry používají stejný systém.
Sorry voe. Sice jsi napsal i další podle mého kraviny, ale to hlavní bylo moje přehlédnutí.
-
Prdnul bych desku primo na VBAT, k tomu nabijecku, nejaky to cerpadylko (jestli je to komutatorovej motorek tak antiparalelne nejakou usmernivaci diodu) a hotovo dvacet.
Dioda sezere negativni indukovany spicky z motorku, zbytek si vyfiltruje kapacita za vstupnim impulzakem. 2V navic musi deska prezit (jestli mate strach tak viz specifikace)
-
Dobrý den,
jedná se konkrétně o tuto desku : NANO-945GSE
bohužel tam nepíšou jaká je tolerance toho 12V napájení
-
Ak doske staci iba 12V, mozes skust aj taketo nieco
https://www.ebay.com/itm/Cc-Sale-10a-Buck-Max-Dc-dc-0-8-28v-Cv-Step-down-Converter-Module-7-32v-Power/192657427324?hash=item2cdb470b7c:g:j3UAAOSwqOBa2gig
To vypadá dobře, cena solidní .. to asi zkusím
-
Pokud má deska vstup pouze 12 V, tak si ostatní větve vyrábí sama.
Ryšánek, kolikrát mluvíš rozumně, ale tímhle jsi v blufování trumfl Kalouska, Babiše, Bartoše i Zemana s jeho Peroutkou gentlemanem naráz. To je tak hrozná blbost, že si říkám, jestli jinde neplácáš taky blbosti.
Nepopírám, že občas mluvívám nesmysly ;-) A nerad se hádám. Přesto bych na pár bodů ve Vašem obsáhlém textu rád reagoval - řekněme dovysvětlil svoji zkratku.
Základní desky s ATX konektorem potřebují všechna napětí dle specifikace.
Napětí tedy MUSÍ BÝT V TOLERANCI.
Souhlas, to co tady vyprávím, jako že "zkuste to jestli Vám nevadí, když se náhodou začoudí" samozřejmě znamená, že se pohybujeme mimo specifikaci, a optimálně byste si na ten pokus měl vzít brýle.
Mám dojem, že původní tazatel mluví o desce, která má skutečně napájení jedinou větví 12 V. Dá se najít dost desek ve formátu Mini-ITX od kancelářských výrobců, co mají jeden konektor "P4 napájení" plus venkovní dutý konektor 5,5/2,5 mm. Nemají klasický 20-24pin ATX. Býval jsem zvyklý, vídat tyhle desky s napájením "12V DC in" = v tom případě se zjevně počítá s externím zdrojem 12 V, který bude odpovídat ATX specifikaci, tzn +/-5%, což přeloženo do lidské řeči znamená, že deska nemá předřadný měnič ze širšího rozsahu na 12 V jmenovitých.
A protože deska interně potřebuje 3.3 Voltů, patrně i 5V, a zcela určitě pár nižších větví, tak si je všechny vyrábí sama, snižujícími měniči. Tzn. prakticky totéž schéma, jako když do desky s ATX konektorem vrazíte PicoPSU. Které mimochodem IMO nedodržuje povinnou minimální dobu náběhu napájení, zejména na 12 větvi (prosté sepnutí FETem je příliš rychlé).
Pokud deska podporuje širší rozsah napájení, třeba že vezme i 19 V z ntb adaptéru nebo 24V z palubní sítě náklaďáku, pak už musí obsahovat navíc další snižující měnič na vstupu. Třeba GA-H110TN (https://www.gigabyte.com/Motherboard/GA-H110TN-rev-10#support-dl-driver-audio) fakt bere "12, 19 i 24 Voltů" - jenom zůstává nezodpovězena otázka, v jaké toleranci :-) tzn jestli by snesla i 24V autobaterii. Zajímavé je, že hned za dutým jackem je klasický "P4 konektor" - který v tomto případě není propojen 1:1 s dutým jackem, ale je mezi nimi právě snižující měnič. Takže pokud je zvenčí přivedeno napájení třeba 19 V, dá se na P4 konektoru odebírat 12 V pro svou vlastní potřebu. Nebo se dá deska napájet skrz P4 konektor, v tom případě ale přesnými 12 V (úzká tolerance).
Koukám, že dneska už je dost problém, najít nějakou ITX desku s dutým jackem, která fakt potřebuje přesných 12 V. Značkové desky mají běžně široký rozsah. Taky jsem byl zvyklý, že tyhle štíhlé ITX desky s DC napájením měly přiletovaný nějaký BayTrail. Dneska vidím běžně desky napájené dutým jackem, s LGA paticí pro plnotučný CPU. Pokrok nezastavíš.
Na některé větve jsou připojené kondenzátory paralelně, tyto kondenzátory pak snesou například 6.3V max.
Tohle je moc velká zkratka zase na mě. Jako že jsou kondíky zapojené diferenciálně mezi větve třeba +5 a +12? Toho jsem si nevšiml, kromě toho už tam vidím rozdíl 7 V :-) Nebo máte na mysli paralelní řazení blokovacích kondíků? A v čem má být přesně problém? Blokovací koďany dimenzované na 6.3V jmenovitých asi nebudou na 12 větvi, ne?
Jako nejmenší zlo bych volil tento Eurocase měnič:
https://www.itage.cz/partno/DC12VDCATX
Ten znám :-) Krmil jsem s ním ITX desku s Celeron J1900 (BayTrail ATOM) a přišlo mi, že při těch jejích cca 10 W odběru trochu zbytečně hřeje. Ale ruku jsem udržel, takže OK. A vykašlal jsem se na záruku a než jsem ten zdroj nasadil (pro vlastní potřebu) tak jsem mu vyměnil všecky elyty za solid polymer.
K olověným baterkám, nabíjení a pohonu čerpadla:
Autobaterka zvládne točit startérem, který žere stovky A. Pravda pokles napětí je v tom případě dost zásadní. Ale moderní oběhová čerpadélka se spojitou regulací (ovládání PWM vstupem) žerou pár wattů.
Autobaterka není příliš vhodná pro "staniční" provoz s trvalým dobíjením - nemá v tomto režimu moc dlouhou životnost. Déle by měly vydržet baterie nominálně "UPSkové", které počítají s trvalým dobíjením. To že se dneska UPSkové staniční baterie dělají prakticky výhradně v provedení "sealed lead acid" je spíš věc pohodlí a rozmazlenosti správců UPS, než že by zrovna "bezúdržbové zapouzdřené" provedení přinášelo pro staniční provoz nějaké výhody. Naopak možná delší životnosti by se dalo dosáhnout, pokud by se elektrolyt dal kontrolovat a dolévat. Tak jako to mívaly staniční baterie v telefonních ústřednách.
Nemohu popřít, že elektromotory různých konstrukcí, ať už přímo napájené nebo s "pohonem" (regulačním měničem) generují rušení a mohou generovat zpět do napájecí sítě přepěťové špičky, pokud má motor mechanický komutátor nebo se jiným způsobem "spíná indukční zátěž". V této souvislosti se dále obávám, že většina topenářských čerpadel jede na 230 Voltů, takže pokud je třeba čerpadlo napájet z 12V nebo 24V baterky, tak jedině skrz střídač - takže baterka nebude dostávat indukční smetí přímo od motoru nebo od jeho 230V "pohonu" (měniče), ale může něco dostávat od střídače, nebo "střídače". Pokud by se totiž celá věc postavila na levné 230V UPSce, tak levné UPSky neobsahují VF měnič, ale obsahují železné trafo spínané na frekvenci 50 Hz... to může řádně překmitávat při spínání resp. spíš odpínání tranzistorů na primáru. Ale pokud je baterka zdravá a měniče okolo řádně ofiltrované, tak by přepětí na baterce hrozit nemělo. Hloupé je, když po letech provozu baterka i filtrační elyty vyschnou.
Pokud baterka slouží jako záloha pouze pro oběhové čerpadlo, měla by pro tuto úlohu stačit standardní UPSka: pokud je živá síť, tak UPSka baterku nabíjí a jenom když síť vypadne, jedou z baterky nějaké zátěže.
Pokud ale chcete z výstupu nabíječe = "přímo z baterky" trvale odebírat nějaký proud navíc pro trvale běžící zátěž (počítač) tak je vhodné, mít nabíječ, který s tímhle trvalým odběrem bude počítat. Běžný nabíječ totiž při takovémto zapojení může začít hlásit chybu, pokud je natolik chytrý, aby si spočítal, že baterka má nějak moc vysoké "samovybíjení". To je případ prakticky všech nabíječek na autobaterie, které nepočítají se spotřebičem připojeným paralelně na nabíjenou baterku.
Optimální je staniční nabíječ, který buď toleruje zátěž paralelně s nabíjenou baterkou, nebo lépe má zvlášť svorky pro zátěž a zvlášť pro baterku. Takže si může jednoznačně měřit Coulomby proteklé do baterky a zpátky, aniž by do toho vnášela nejistotu nějaká prasecky paralelně připojená zátěž. Asi nejmenší co znám jsou zdroje MeanWell DRC series, konkrétně třeba DRC-100, ve dvou variantách pro 24V nebo 12V baterii. A pokud má nabíječ specifikovaný nějaký rozsah kapacit baterií (a snaží se vyhodnocovat zdravý vs. vadný nabíjecí cyklus) tak možná není vhodné, kapacitu připojené baterie přehnat - protože ji může nabíječ vyhodnotit jako vadnou. Jako výrobci větších nabíječů mě napadá AXIMA nebo NES Nová Dubnica.
Nabíjet 24V baterii (2x12V) a pověsit zátěž jenom na jednu půlku, to opravdu není dobrý nápad - rozhodí to "symetrii" baterie, což je přesně věc, která se u větších baterií dost sleduje, a její narušení je vyhodnoceno jako chyba. Je to v zájmu rovnoměrného nabíjení a vybíjení všech článků v sérii.
Potřebu jištění (pojistkami) při práci s baterkou tady už někdo zmínil...
-
Poněkud opomíjíte,že základní deska potřebuje symetrické napájení !!! tj -5V,+5V,-12V,+12V. Bude třeba se poohlédnout po symetrickém zdroji.
Tohle už se dneska dodržuje jenom ve fajnových průmyslových PC sestavách, kde hrozí měřící karty, které ty záporné větve budou fakt k něčemu potřebovat. I tak bývají ty záporné větve ze zdroje dost měkké, ale jsou tam.
Jinak když jdete po detailech, jaké napájecí větve dnešní PC ze zdroje opravdu potřebuje, patrně zjistíte, že je to vlastně jenom +12V, +5V a případně +3.3V. Interních 2.5/1.8/1.5V apod. a hlavně Vcore okolo 1 V si deska běžně vyrábí sama. Pokud jsou na desce sériové porty, tak už dávno nepotřebují +/-12V ze zdroje. RS232 transceiver obsahuje kapacitní nábojovou pumpu, pomocí které si něco okolo +/- 10V vyrobí sám (minimum pro signál RS232 je tuším +/- 3V). Podobně audio - pokud se nepletu, vystačí si s jednou kladnou napájecí větví.
-
Děkuji moc za cenné tipy a náměty, hlavně ty předem netušené jevy s nabíječkou ... asi holt to zkusím jak se to bude chovat a pak se rozhodnu podle vašich námětů ...
-
Ešte som si niečo spomenul ohľadom olovených akumulátorov... Pre nepretržité dobíjanie sa doporučuje nižšie napätie, nie 14,4V ale 13,6V. Overil si merákom, aké napätie máš na tej baterke? Ak to je 13,6V, je to predsa len bližšie ku 12V a aj tá doska musí mať nejakú toleranciu (napríklad ATX má na vetvách tolerancie +/- 5%).
-
To že se dneska UPSkové staniční baterie dělají prakticky výhradně v provedení "sealed lead acid" je spíš věc pohodlí a rozmazlenosti správců UPS, než že by zrovna "bezúdržbové zapouzdřené" provedení přinášelo pro staniční provoz nějaké výhody. Naopak možná delší životnosti by se dalo dosáhnout, pokud by se elektrolyt dal kontrolovat a dolévat. Tak jako to mívaly staniční baterie v telefonních ústřednách.
Pokud baterka slouží jako záloha pouze pro oběhové čerpadlo, měla by pro tuto úlohu stačit standardní UPSka: pokud je živá síť, tak UPSka baterku nabíjí a jenom když síť vypadne, jedou z baterky nějaké zátěže.
A já myslel, že baterie jsou "sealed" kvůli plynům (vodík), které jinak vznikají a unikají do okolí, a vytvářejí nezdravou (výbušnou) atmosféru. Pokud jsou někde produkčně nasazené staniční baterie, musí být prostor řádně (nuceně) odvětrán a je zde zpravidla i instalován i systém pro měření koncentrace plynů.
Z UPS, zejména té levnější, nepoleze sinusoida, a to motoru moc chutnat nebude.
-
Já teda nejsem obvodář, takže jen můj názor z trochu jiné strany...
Princip předběžné opatrnosti by mi velel, bez ohledu na "politickou uvědomělost" baterky a jejího nabíjení, před desku dát zdroj který zajistí že a) z baterky nebudu chtít proud schopný způsobit požár nebo baterku zprasit, a b) do desky nepůjde nic, co by jí udělalo nedobře, případně způsobilo požár. Vzhledem k tomu, že takový zdroj bude určitě levnější než eventuální škoda (dokonce si troufnu tvrdit že bude levnější než jediná platba pojištění proti požáru), mi připadá zbytečné se ptát ZDA to řešit, a posouvá mě rovnou k otázce JAK to postavit nebo ještě lépe kde to koupit a jak se to jmenuje.
-
Hmm tak jestli tomu rozumim tak obehovy cerpadlo je zalohovany nejlevnejsi UPSkou co se sezene, tak jak se to dneska bezne dela a ty chces z jeji baterky zivit 12v desku na na buhvico. Nekde jsem nasel ze ta deska zere asi 1.5A takze bych radsi stabilizator dimenzoval na 3A at je rezerva. Jestli to dobre pocitam tak budes muset uchladit asi 9 W pri pouziti linearniho stabilizatoru. To by asi bylo rozumnejsi pouzit neco spinanyho. Napada me klasika LM2576, ale tam bude asi problem ubytek napeti.
No ale vzdycky muzes pridelat dve 7812 linearni stabilizatory na chladic od P4 a uvidis co to udela.Diky jejich blbuvzdornejm ochranam by se nemelo nic stat.
Ale jak psali vyse, otazka co tam proleze z tech motoru a jestli to utahne baterka(reps. jak dlouho).
Snad jsem pomohl.
-
Lineární stabilizátor je pro tento účel nevhodný, to je přece jasné.
-
Já teda nejsem obvodář, takže jen můj názor z trochu jiné strany...
Princip předběžné opatrnosti by mi velel, bez ohledu na "politickou uvědomělost" baterky a jejího nabíjení, před desku dát zdroj který zajistí že a) z baterky nebudu chtít proud schopný způsobit požár nebo baterku zprasit, a b) do desky nepůjde nic, co by jí udělalo nedobře, případně způsobilo požár. ...
Ja taky nejsem "obvodar" ... ale vim, ze proudove pretizeni pri poruse vyresi pojistka za 5kc .... .
-
stačit standardní UPSka: pokud je živá síť, tak UPSka baterku nabíjí a jenom když síť vypadne, jedou z baterky nějaké zátěže.
Z UPS ... nepoleze sinusoida, a to motoru moc chutnat nebude.
Ryšánek na jedné straně něco teoreticky umí a obratem něco hodí do placu.
Kdyby napsal "specializovaná UPS pro čerpadla", neměl bych s tím problém, ale to nenapsal.
Pod běžnou UPS si člověk představí počítačovou UPS, ta opravdu není pro provoz motoru vůbec vhodná a nejde jen o to vrčení.
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,16984.0.html (https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,16984.0.html)
Jsou speciální UPS pro čerpadla a nejsou nijak drahé:
https://www.himalaj.cz/zalozni-zdroj-mv300
-
Jsou speciální UPS pro čerpadla a nejsou nijak drahé:
https://www.himalaj.cz/zalozni-zdroj-mv300
Tykráso, sínusová UPSka, navíc v takovém sexy průmyslovém krytu! Já ji chci do obýváku... Díky za link :-)
A ke všemu si můžu svobodně připojit baterku jak velkou chci. Měnič má ventilátor, takže není stavěný na 10 minut provozu, ale na tak dlouho, kolik dá baterka. Se může hodit.
Nepatrně úsměvná je poznámka "neinstalovat v prostorách s polétavým vodivým prachem, např. uhelným" (když o kus dřív píšou, že se s tím dá zálohovat i kotlík včetně automatického podavače) ale to si dělám srandu, jasně je to pochopitelné, UPSka se umístí mimo prostor kotelny nebo do prachotěsné skříně apod.
-
To že se dneska UPSkové staniční baterie dělají prakticky výhradně v provedení "sealed lead acid" je spíš věc pohodlí a rozmazlenosti správců UPS, než že by zrovna "bezúdržbové zapouzdřené" provedení přinášelo pro staniční provoz nějaké výhody. Naopak možná delší životnosti by se dalo dosáhnout, pokud by se elektrolyt dal kontrolovat a dolévat. Tak jako to mívaly staniční baterie v telefonních ústřednách.
A já myslel, že baterie jsou "sealed" kvůli plynům (vodík), které jinak vznikají a unikají do okolí, a vytvářejí nezdravou (výbušnou) atmosféru. Pokud jsou někde produkčně nasazené staniční baterie, musí být prostor řádně (nuceně) odvětrán a je zde zpravidla i instalován i systém pro měření koncentrace plynů.
(Moji poznámku o std.UPS MaLaMuT správně vyvrátil, za což mu děkuji.)
Já vnímám pouzdřené baterie takto: jsou bezpečnější pro přepravu, protože z nich při položení na bok nic nevyteče. Taky míň hrozí, že se ajtík poleptá při manipulaci kyselinou. Taky z nich možná tolik nevyschne voda zcela samovolně. Ale tím to zhruba končí.
Olověná baterie plynuje při nabíjení nad nějaký napěťový práh - tuším jsem zaslechl 13.8 V. Plyny se nepřestanou vyvíjet jenom proto, že má baterka svrchu nalepený/přivařený plastový dekl. VRLA baterie (Valve-Regulated Lead Acid) mají ventilek (nebo ventilky? na každý článek zvlášť?), kterým přetlak plynů v případě potřeby upšoukne. Tyhle pouzdřené baterky mají buď elektrolyt nasáklý v nějaké skelné vatě/hadru, nebo se jim taky říkalo "gelovky" - ale nejsem si jistý, nakolik je to s tím gelem pravda. Taky jsem snad v minulém století viděl borce, který nabíjel SLA baterku čímsi "na koleně" a pěkně se mu nafoukla. (neměla ventilek?)
Ty plyny při nabíjení jsou zřejmě "pěkná" směska. Vedle vodíku a kyslíku jdou z baterky zřejmě i nějaké korozivní kyselé páry (nebo co) - jednou mi takhle u baterky za pár měsíců pěkně ohnila vnější svorka (už si nepamatuju která). To jsem tehdy měl chvíli do nedůležité UPSky zvenčí připojenou vysloužilou autobaterku. Asi už pak neměla vyvážené články (měly každý jinou kapacitu) takže baterka plynovala i při rozumném nabíjení.
-
Ta UPSka je docela dobrá ;D
A v kombinaci se 100Ah baterkou bych mohl mít kotel zálohovaný na ~11 hodin ;D
Bydlím tady: https://www.youtube.com/watch?v=P5VvARZPFbk
To by sousedi čuměli, že mám doma pěkné teplíčko, až zase vypadne proud ;D
Dokonce bych mohl ještě provokativně svítit: https://www.lednadoma.cz/katalog/led-reflektory/reflektory-bez-senzoru-pohybu-slim/10w/1874/wojnarowscy-led-reflektor-noctis-2-10w-640lm-ip65-neutralni-bila-sli029031nw.html
Když vypnou proud, člověk se podívá, jestli to u souseda svítí a pokud ano, hledá problém u sebe doma ;D
Ledky bych mohl nechat svítit ve dvou místnostech, rozsvítit ten reflektor před barákem a ještě pustit telku a pět hodin je prudit ;D
Navíc ten velký olověný akumulátor s možností doplňování akumulátorové kyseliny vydrží 6-7 let, většina článků stejně zhebne, protože nejslabší článek se víc hřeje, první vyschne a rozpadne se. Baterie v UPSce vydrží tak tři roky jen proto, že se akumulátor nedá udržovat.
Na nějaké startovací kabely bych mohl mít baterku třeba někde ve sklepě, tam si může smrdět jak chce, je tam chladno a baterie se nepřehřeje. :P
Že bych si udělal ježíška, když už čtu ten www.rozpad.cz (hustý fórum!)
-
Ta UPSka je docela dobrá ;D
A v kombinaci se 100Ah baterkou bych mohl mít kotel zálohovaný na ~11 hodin ;D
Navíc ten velký olověný akumulátor s možností doplňování akumulátorové kyseliny vydrží 6-7 let, většina článků stejně zhebne, protože nejslabší článek se víc hřeje, první vyschne a rozpadne se. Baterie v UPSce vydrží tak tři roky jen proto, že se akumulátor nedá udržovat.
Že bych si udělal ježíška, když už čtu ten www.rozpad.cz (hustý fórum!)
To se dá řešit železnýma baterkama se solankou; onehdy jsem v antíku četl servisní manuál k Siemensáckým článkům do lokomotiv, a údržba spočívala v podstatě v tom, že se solanka jednou za 3 roky vyčerpala, případně zkorodovaný / ubývající elektrody se vyměnily, vana se vydrhla rejžákem a vypláchla wapkou, nalilo se to zpátky, doplnila voda a dosypala sůl, a lokomotiva mohla zase jezdit jako vzteklá :-)
-
Bydlím tady: https://www.youtube.com/watch?v=P5VvARZPFbk
"kolem hory lesy hejna vran" (A TAK DÁLE) ;D
To by sousedi čuměli, že mám doma pěkné teplíčko, až zase vypadne proud ;D
No s 300W UPSkou a 100Ah baterkou by Vám ten smích dlouho nevydržel... To bych spíš vsadil na akumulaci tepla do kubíku vody (nebo čtyř) plus pořádné vnější zateplení. Ale ten vtip jsem samozřejmě pochopil:
Když vypnou proud, člověk se podívá, jestli to u souseda svítí a pokud ano, hledá problém u sebe doma ;D
Koukám není nad to mít souseda "spolehlivého kamaráda" a navíc koumáka ;D
Jojo. Zrovna v pátek tady kolem na chvíli nešel proud, zřejmě široko daleko (https://usti.idnes.cz/vypadek-proudu-ustecky-kraj-porucha-dvg-/usti-zpravy.aspx?c=A180921_180446_usti-zpravy_zuf). Vypadlo to fakt jenom na chviličku. Než jsem si připojil v serverovně monitor na UPSku, abych mohl vysurfovat číslo na elektrárnu, zase to naběhlo (a já zjistil, že stejně leží konektivita někde kus dál, protože to rozvodníci nahazovali postupně).
Že bych si udělal ježíška, když už čtu ten www.rozpad.cz (hustý fórum!)
Jo takže bydlením řešíte i tahle rizika. Fakt je, že je mi ouzko, když mi dojde, jak spoléhám na sámošku přes ulici. Nejbližší nezávislá zásoba potravin (sklep, velký mrazák) je u rodičů na venkově desítky km daleko...
-
To se dá řešit železnýma baterkama se solankou
Jenže jakou to může mít kapacitu.
O váhu asi nejde, poměr váhy ke kapacitě (důležité u mobilů) není podstatný, ale o kapacitu už jde.
A taky účinnost, tj. abych 100W kapacity nenabíjel s účinností 10% a nespotřeboval tak 1000W na teplo
-
Nejdřív tohle:
https://www.svetsoucastek.cz/menic-napeti-do-auta-12v-230v-300w-usb-2100ma-p59942/ (https://www.svetsoucastek.cz/menic-napeti-do-auta-12v-230v-300w-usb-2100ma-p59942/)
Potom ATX zdroj.
Vím, že se to může zdát jako příliš žravé řešení, ale je spolehlivé. V případě nízké kapacity baterky k ní prostě připojit paralelně další baterii. Někdy je méně více.
-
To se dá řešit železnýma baterkama se solankou
Jenže jakou to může mít kapacitu.
O váhu asi nejde, poměr váhy ke kapacitě (důležité u mobilů) není podstatný, ale o kapacitu už jde.
A taky účinnost, tj. abych 100W kapacity nenabíjel s účinností 10% a nespotřeboval tak 1000W na teplo
Pokud budeš teplo jímat do akumulátoru a nabíjet to ze solárních panelů, tak jediný zajímavý proměnný jsou velikost pozemku, vydatnost pramene, a vzdálenost solnýho dolu (nebo spíš zimního depa silničářů LOL )
-
Omluva že se k tomu ještě vracím:
Ak doske staci iba 12V, mozes skust aj taketo nieco
https://www.ebay.com/itm/Cc-Sale-10a-Buck-Max-Dc-dc-0-8-28v-Cv-Step-down-Converter-Module-7-32v-Power/192657427324?hash=item2cdb470b7c:g:j3UAAOSwqOBa2gig
To vypadá dobře, cena solidní .. to asi zkusím
No řekněme, že MiniITX desku s 12V vstupem by to utáhnout mělo. 300W tomu moc nevěřím, to je myslím halucinace. Nicméně by mě dost zajímalo zapojení toho buck-boost regulátoru. Vidím tam jenom 2 pouzdra TO220... to by teoreticky stačilo na snižující nebo zvyšující měnič bez izolace, ale buck-boost? Trochu záhada, i kdyby na tom toroidu byla dvě vinutí. Navíc průřez vodiče toho vinutí mi na 300W připadá nedostatečný... a počet / velikost kondíků od oka taky nic moc...
Pokud bych chtěl něco seriózního, sáhnu po nějakém izolovaném zdroječku od Meanwellu:
https://www.tme.eu/cz/details/psd-30a-12/menice-dcdc/mean-well/
https://www.tme.eu/cz/details/psd-30b-12/menice-dcdc/mean-well/
https://www.tme.eu/cz/details/psd-30c-12/menice-dcdc/mean-well/
Nebo koupím motherboard, který má široký rozsah vstupu od přírody.
-
Aha, trochu mi svítá (http://www.xlsemi.com/datasheet/xl4016%20datasheet.pdf)... ale to je jenom buck regulátor. Žeby naproti na druhém chladiči byl boost?
-
V inzerátu je jasně napsáno buck... step down...
-
Aha, trochu mi svítá (http://www.xlsemi.com/datasheet/xl4016%20datasheet.pdf)... ale to je jenom buck regulátor. Žeby naproti na druhém chladiči byl boost?
Sorry neumím číst, píšou step-down regulator. Naproti bude jenom schottky dioda. 300W není správný údaj, ten šváb má až 40V vstup a až 8A dovolený proud výstupem měniče. Nemá ani buzení spodního FETu pro synchronní usměrnění, proto tipuju jenom diodu klasicky opřenou o zem. Řekl bych že tam nebude mnoho součástek pro odrušení.
-
Ještě jednou se k tomu vrátím:
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,16984.0.html (https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,16984.0.html)
Teprve jsem se podíval - hodně zajímavé čtení, díky.
A taky jsem zkusil najít baterky "údržbové" = u kterých si člověk může hlídat elektrolyt. Kdo hledá, najde. Autobaterky se špuntama do článků dělá třeba Yuasa nebo Exide. Exide mě překvapil modelovou řadou "start-stop", která je údajně odolnější vůči pravidelnému cyklování, provozu při nižším stavu nabití apod. A narazil jsem i na nějaké echtovní staniční články (http://pb-autobaterie.cz/80-stand-by-bull-bloc-opzs-blok) - mňam, ale ta cena...
-
hodně zajímavé čtení, díky
Jo a nezlob se, že jsem prve tak vyjel.
Ty fakt víš, rozumíš těm věcem alespoň hrubě teoreticky (na rozdíl ode mě), ale právě proto jsi schopný něco plácnout.
Já bych si měl dávat pozor, abych neprudil a ty, abys radil jen to, co máš vyzkoušené ;D
-
Jo a nezlob se, že jsem prve tak vyjel.
V poho, však proto sem lezu - je tu spousta lidí, kteří mě s gustem zkorigujou, když plácám nesmysly. Děkuju.
-
Taky jsem snad v minulém století viděl borce, který nabíjel SLA baterku čímsi "na koleně" a pěkně se mu nafoukla. (neměla ventilek?)
jednou mi takhle u baterky za pár měsíců pěkně ohnila vnější svorka (už si nepamatuju která).
Plusovou to žere víc. Nafouklé akumulátory jsem viděl před pár lety na přímo v náklaďáku, na cestě se zbláznil alternátor a místo osmadvaceti voltů do nich pral osmatřicet. Nedala na nich udržet ruka, ale alektronika v autě kupodivu přežila všechna. Na rozdíl od těch baterek, druhý den už z nich nevylezl ani volt - zkroucené oloupané desky v článcích, z elektrolytu bahno.