Fórum Root.cz
Hlavní témata => Software => Téma založeno: ful 06. 07. 2018, 12:04:50
-
Poradíte textový editor pro linux, ze kterého se neposere člověk, když hledá v 40kB textu, větráky se roztočí, když začnu psát znak. nechci pro úpravu textu CLI aplikace, které jsou pro tento účel khovnu.
Pak se mi ukáže NOVÁ APLIKACE MUTTER-DIALOG, zda chci aplikaci ukončit?
Je nějaký důvod se chlubit tímhle sráčem gedit,aby byl předistalován?
-
Skúste to napísať vecne bez zbytočného trollovania a možno Vám niekto poradí.
-
Doporučil bych vim, ale jelikož nechcete CLI, tak gvim :D
-
geany, vscode
-
vim
-
Jo novy gedit je hrozna sracka, nedavo jsem nim chtel otevrit textak ~1MiB a ta kupa sracek mi to vsechno zobrazila smichane (pres sebe) na jednom radku, rekl jsem nasrat smazal jsem erarni ubuntu a nainstaloval arch s xfce4 uz tu sracku gnome 3 nechci videt...
PS: Ne nereportoval jsem to jako BUG, seru na ne... stejne by mi lennart nebo nejakej podobnej debil rekne ze si za to muzu sam ze gedit neni na otvirani souboru vetsich nez 50kB nebo nejakou jinou blbost... -> WONTFIX
-
Běžně si editory poradí i s mnohem většími soubory:
$ dd if=/dev/urandom bs=1M count=1 | base64 > data.txt
1+0 záznamů přečteno
1+0 záznamů zapsáno
1048576 bajtů (1,0 MB, 1,0 MiB) zkopírováno, 0,015422 s, 68,0 MB/s
$ kate data.txt
Někdy bývá problém se zvýrazňováním syntaxe – ono pokud editor skutečně parsuje danou gramatiku (tzn. neobarvuje jen klíčová slova), tak to u velkých souborů může být náročné. Zkus tedy zvýrazňování syntaxe vypnout.
-
Jo novy gedit je hrozna sracka, nedavo jsem nim chtel otevrit textak ~1MiB a ta kupa sracek mi to vsechno zobrazila smichane (pres sebe) na jednom radku, rekl jsem nasrat smazal jsem erarni ubuntu a nainstaloval arch s xfce4 uz tu sracku gnome 3 nechci videt...
PS: Ne nereportoval jsem to jako BUG, seru na ne... stejne by mi lennart nebo nejakej podobnej debil rekne ze si za to muzu sam ze gedit neni na otvirani souboru vetsich nez 50kB nebo nejakou jinou blbost... -> WONTFIX
Jojo, Linuxák ten těžkej chleba má, pořád je v neustálém hellu bo mu jednou nefunguje to, pak zase ono. Ale ty asi nebudeš moc zkušenej Linuxák, když tě nenapadlo nic lepšího, než dát tam jinou distribuci, co se ti zase bude rozbíjet při každém rolling updatu.
Nejlepší systém dneška je Windows 7, tomu někdy 2020 končí rozšířená podpora, pak ještě rok vydrží, no a 2021 hezky šupajda na tou dobou už frikulínama odladěné Windows 10 8)
Takhle se to dělá hoši 8)
-
Předinstalované textové editory v Linuxu jsou stejně špatné jako Poznámkový blok ve Windowsu. Na Win jsem používal PSpad a na Linuxu doporučuji Sublime nebo Atom.
-
Poradíte textový editor pro linux, ze kterého se neposere člověk, když hledá v 40kB textu, větráky se roztočí, když začnu psát znak. nechci pro úpravu textu CLI aplikace, které jsou pro tento účel khovnu.
Pak se mi ukáže NOVÁ APLIKACE MUTTER-DIALOG, zda chci aplikaci ukončit?
Je nějaký důvod se chlubit tímhle sráčem gedit,aby byl předistalován?
Něco máte špatně - jen tak ze zvědavosti jsem v geditu otevřel C kód (barvení syntaxe) 640kB - žádný problém (vše funguje naprosto plynule na 7let starém notebooku). Co máte za počítač?
-
Jojo, Linuxák ten těžkej chleba má, pořád je v neustálém hellu bo mu jednou nefunguje to, pak zase ono. Ale ty asi nebudeš moc zkušenej Linuxák, když tě nenapadlo nic lepšího, než dát tam jinou distribuci, co se ti zase bude rozbíjet při každém rolling updatu.
Nejlepší systém dneška je Windows 7, tomu někdy 2020 končí rozšířená podpora, pak ještě rok vydrží, no a 2021 hezky šupajda na tou dobou už frikulínama odladěné Windows 10 8)
Takhle se to dělá hoši 8)
Arch mam uplne vsude krome serveru, ubuntu jsem mel jen na laptopu erarne (po failu SSD) nez se dostanu k installu archa... nakonec to bylo gnomes hell co me donutilo finalne k reinstallu, widle si strc do rite to bych nepouzival ani kdyby mi M$ platil 60k mesicne.
-
Poradíte textový editor pro linux, ze kterého se neposere člověk, když hledá v 40kB textu, větráky se roztočí, když začnu psát znak. nechci pro úpravu textu CLI aplikace, které jsou pro tento účel khovnu.
Pak se mi ukáže NOVÁ APLIKACE MUTTER-DIALOG, zda chci aplikaci ukončit?
Je nějaký důvod se chlubit tímhle sráčem gedit,aby byl předistalován?
Nedržkuj a naprogramuj lepší open source nebo s pokorou přijmi, co jsi zdarma dostal.
Btw: Na Linuxu jedu už dlouho, neměnil bych.
-
Jezisi Macik se dal na linux.... ::)
-
Možná je to hereze, ale mě naprosto vyhovuje mcedit v Midnight commanderu, který nevyžaduje instalaci GUI.
-
Poradíte textový editor pro linux, ze kterého se neposere člověk, když hledá v 40kB textu, větráky se roztočí, když začnu psát znak. nechci pro úpravu textu CLI aplikace, které jsou pro tento účel khovnu.
Pak se mi ukáže NOVÁ APLIKACE MUTTER-DIALOG, zda chci aplikaci ukončit?
Je nějaký důvod se chlubit tímhle sráčem gedit,aby byl předistalován?
Nedržkuj a naprogramuj lepší open source nebo s pokorou přijmi, co jsi zdarma dostal.
Btw: Na Linuxu jedu už dlouho, neměnil bych.
Přesně tak, no neber to, když je to zadara. Osobně mám ploše složku Textové editory a tam jich mám asi 15. Je to zadara, tak prostě beru.
https://www.youtube.com/watch?v=_pDTiFkXgEE
-
Možná je to hereze, ale mě naprosto vyhovuje mcedit v Midnight commanderu, který nevyžaduje instalaci GUI.
Buď v klidu, to není hereze, tomu se říká psychická porucha jakéhosi estetického charakteru.
-
Možná je to hereze, ale mě naprosto vyhovuje mcedit v Midnight commanderu, který nevyžaduje instalaci GUI.
Buď v klidu, to není hereze, tomu se říká psychická porucha jakéhosi estetického charakteru.
poruchou trpsis ty, precti si po sobe sve komentare ;-)
mcedit take pouzivam, ma zvyraznovani syntaxe, sloupcove bloky, makra, pro replace podporuje i regulerni vyrazy, moznost otevrit vice dokunmenty najednou atd... to ze lze ho pouzit i bez GUI, v recovery, pro servery pres ssh je samozrejme take plus...
-
Můžu dotaz k čemu vlastně všichni potřebují grafický editor textu? Naprosto všechny operace, co jsou v geditu se dají dělat i ve vimu a troufnu si říct, že po týdnu s vimem už nikdo nechce jiný editor ani vidět. Barvičky to umí, auto-indent, auto-format a intellisense s pluginama taky, textové operace typu najít/nahradit/nahradit vše včetně brutálních možností regulárních výrazů taky, taby to umí, je to rychlé a osekaná verze vi pravděpodobně poběží i ve vaší pračce. To vše roky prověřené a neustále vyvíjené. Plus možnosti maker a integrace s gitem.
Jenom to chce investovat týden času a pořádně se s tím naučit.
-
Poradíte textový editor pro linux, ze kterého se neposere člověk, když hledá v 40kB textu, větráky se roztočí, když začnu psát znak. nechci pro úpravu textu CLI aplikace, které jsou pro tento účel khovnu.
Pak se mi ukáže NOVÁ APLIKACE MUTTER-DIALOG, zda chci aplikaci ukončit?
Je nějaký důvod se chlubit tímhle sráčem gedit,aby byl předistalován?
Z toho, jak "podrobně" jsi to celé (ne)popsal se dá usuzovat, že problém je v tobě.
Je to rukama, no.
-
Jo novy gedit je hrozna sracka, nedavo jsem nim chtel otevrit textak ~1MiB a ta kupa sracek mi to vsechno zobrazila smichane (pres sebe) na jednom radku, rekl jsem nasrat smazal jsem erarni ubuntu a nainstaloval arch s xfce4 uz tu sracku gnome 3 nechci videt...
PS: Ne nereportoval jsem to jako BUG, seru na ne... stejne by mi lennart nebo nejakej podobnej debil rekne ze si za to muzu sam ze gedit neni na otvirani souboru vetsich nez 50kB nebo nejakou jinou blbost... -> WONTFIX
Jojo, Linuxák ten těžkej chleba má, pořád je v neustálém hellu bo mu jednou nefunguje to, pak zase ono. Ale ty asi nebudeš moc zkušenej Linuxák, když tě nenapadlo nic lepšího, než dát tam jinou distribuci, co se ti zase bude rozbíjet při každém rolling updatu.
Nejlepší systém dneška je Windows 7, tomu někdy 2020 končí rozšířená podpora, pak ještě rok vydrží, no a 2021 hezky šupajda na tou dobou už frikulínama odladěné Windows 10 8)
Takhle se to dělá hoši 8)
Semestrálko, ty tro(t)le, tobě nepomůže žádná změna nicku, tvoje dementní dřisty jsou nezaměnitelné...
-
PS: Pokud by měl někdo problém s (g)vimem (ano, to ovládání prostě je jiné), mohu zodpovědně prohlásit, že Visual Studio Code je kus mimořádně podařeného software...
-
Ještě bych dodal, že na velice snadné naučení s vimem existuje vimtutor. Stačí zadat "vimtutor" do příkazového řádku a zkoušet si podle textu na obrazovce vše, co je potřeba.
Úžasný a jednoduchý způsob na naučení základních příkazů.
-
Leafpad
-
ja jsem velmi spokojen s:
Kwrite a Kate
-
PS: Pokud by měl někdo problém s (g)vimem (ano, to ovládání prostě je jiné), mohu zodpovědně prohlásit, že Visual Studio Code je kus mimořádně podařeného software...
Ano vi(m) je určitě užitečné umět, ale pro takové to rychle F3/F4 nakouknutí/editaci config file v MC přes SSh je to mnohem pohodlnější (můj názor).
-
Ano vi(m) je určitě užitečné umět, ale pro takové to rychle F3/F4 nakouknutí/editaci config file v MC přes SSh je to mnohem pohodlnější (můj názor).
Pokud někdo používá MC, tak to pro něj může být pohodlné, ale lovit soubor z dlouhého adresáře (pokud znám jeho název) se mi jeví poněkud nepohodlné. Také bych se nechtěl vzdát toho luxusu, který mi poskytuje Vim. Jediné, co mi trochu vadí, že přes SSH musím ten Vim nejprve nainstalovat a nahrát svou konfiguraci.
PS: Pokud by měl někdo problém s (g)vimem (ano, to ovládání prostě je jiné), mohu zodpovědně prohlásit, že Visual Studio Code je kus mimořádně podařeného software...
Visual Studio Code bych přes SSH určitě spouštět nechtěl a ani bych se neodvážil ho na server instalovat.
-
Něco máte špatně - jen tak ze zvědavosti jsem v geditu otevřel C kód (barvení syntaxe) 640kB - žádný problém (vše funguje naprosto plynule na 7let starém notebooku). Co máte za počítač?
některé editory mají problém s dlouhou řádkou. Zkuste třeba mimifikovaný js.
-
Ano vi(m) je určitě užitečné umět, ale pro takové to rychle F3/F4 nakouknutí/editaci config file v MC přes SSh je to mnohem pohodlnější (můj názor).
Pokud někdo používá MC, tak to pro něj může být pohodlné, ale lovit soubor z dlouhého adresáře (pokud znám jeho název) se mi jeví poněkud nepohodlné. Také bych se nechtěl vzdát toho luxusu, který mi poskytuje Vim. Jediné, co mi trochu vadí, že přes SSH musím ten Vim nejprve nainstalovat a nahrát svou konfiguraci.
PS: Pokud by měl někdo problém s (g)vimem (ano, to ovládání prostě je jiné), mohu zodpovědně prohlásit, že Visual Studio Code je kus mimořádně podařeného software...
Visual Studio Code bych přes SSH určitě spouštět nechtěl a ani bych se neodvážil ho na server instalovat.
Jak ty to děláš, že tu velice často plácneš něco, co svědčí o tom, že jsi nepochopil, o čem je řeč...
-
Pokud někdo používá MC, tak to pro něj může být pohodlné, ale lovit soubor z dlouhého adresáře (pokud znám jeho název) se mi jeví poněkud nepohodlné.
mcedit /somedir/some_total_super_long_dir/file
-
ale lovit soubor z dlouhého adresáře (pokud znám jeho název) se mi jeví poněkud nepohodlné.
Od toho má MC hledání v seznamu souborů - zkratka Esc + s
-
Poradíte textový editor pro linux[...]
das link na ten 40kB soubor? jinak ti tezko nekdo muze poradit ktera prasarna v tom souboru dela problem ani editor kterej s timto souborem problem nema... ono totiz bezne neni problem otevrit ani desitky MB velke soubory...
-
ale lovit soubor z dlouhého adresáře (pokud znám jeho název) se mi jeví poněkud nepohodlné.
Od toho má MC hledání v seznamu souborů - zkratka Esc + s
Umí to prohledat i adresářový strom, nejlépe podle slova uvnitř souboru?
-
Umí to prohledat i adresářový strom, nejlépe podle slova uvnitř souboru?
To je "lovit soubor z dlouhého adresáře (pokud znám jeho název)"?
-
Textové vyhledávání uvnitř souboru lze také (je to podobné jako v total commanderu ve windows), ale jak jsem psal je to trochu hereze, linuxák by použil nespíš grep resp egrep.
-
Nejlepsi je svycarsky nuz aneb https://www.michaelwlucas.com/tools/ed
Bez problemu treba i 4GB logy na HP-UX serverech (jo, kdyz to nekdo necha tak......). Clovek se tak venuje uprave textu s par prikazy, ktere vyuzije i v dalsich nastrojich Unixu a nemusi premyslet jak neco bylo v nvi/vi/vim.......
-
Textové vyhledávání uvnitř souboru lze také (je to podobné jako v total commanderu ve windows), ale jak jsem psal je to trochu hereze, linuxák by použil nespíš grep resp egrep.
Raději spíš ack, ag nebo nejraději ripgrep.
-
Hoši nechci vám do toho kecat, jo 8) ale nejlepší je Notepad++, k dostání i na Čunixu přes Víno.
-
Nejlepsi je svycarsky nuz aneb https://www.michaelwlucas.com/tools/ed
Bez problemu treba i 4GB logy na HP-UX serverech (jo, kdyz to nekdo necha tak......). Clovek se tak venuje uprave textu s par prikazy, ktere vyuzije i v dalsich nastrojich Unixu a nemusi premyslet jak neco bylo v nvi/vi/vim.......
Příkazy Edu používám velmi často i ve Vimu, protože na některé úkony je prostě výhodnější.
-
Hoši nechci vám do toho kecat, jo 8) ale nejlepší je Notepad++, k dostání i na Čunixu přes Víno.
A už jsi se naučil vim, abys to porovnal?
-
Hoši nechci vám do toho kecat, jo 8) ale nejlepší je Notepad++, k dostání i na Čunixu přes Víno.
A už jsi se naučil vim, abys to porovnal?
To se dříve naučím čínsky, než vim 8)
-
Jezisi Macik se dal na linux.... ::)
A mne to bolo hned divne ze uz asi 2 tyzdne ziaden problem od Macika. A on si linux instaloval ! Tak to si este uzijeme, to bude vela popcornu treba 8)
-
Hoši nechci vám do toho kecat, jo 8) ale nejlepší je Notepad++, k dostání i na Čunixu přes Víno.
A už jsi se naučil vim, abys to porovnal?
To se dříve naučím čínsky, než vim 8)
Jak se píše čínsky v Notepad++? Ve Vimu to jde docela pohodlně.
-
To se dříve naučím čínsky, než vim 8)
Pak nechápu, jak můžeš něco prohlašovat za nejlepší, když to druhé neumíš/nechceš umět.
-
a troufnu si říct, že po týdnu s vimem už nikdo nechce jiný editor ani vidět.
A to je chyba, kdyby viděl jiný editor, u Vimu by nezůstal. Téměř každý linuxák Vim někdy v minulosti používal. Zůstali jen ti, kteří odmítají pokročilejší násroje.
-
a troufnu si říct, že po týdnu s vimem už nikdo nechce jiný editor ani vidět.
A to je chyba, kdyby viděl jiný editor, u Vimu by nezůstal. Téměř každý linuxák Vim někdy v minulosti používal. Zůstali jen ti, kteří odmítají pokročilejší násroje.
Viděl jsem už hodně editorů i různých IDE, ale u Vimu jsem zůstal a mám pro to dost důvodů. Korekce pravopisu, přetěžovaná makra, automatické operace, integrace testovacího prostředí, dávové zpracování, refaktoring, šablony, vlastní pluginy v libovolném jazyce, snadná přenositelnost konfigurace,... U jiných editorů mi vždy něco z toho chybělo.
-
U jiných editorů mi vždy něco z toho chybělo.
konkrétně co?
-
U jiných editorů mi vždy něco z toho chybělo.
konkrétně co?
Nejčastěji to, že se to nedalo spustit vzdáleně v konzoli. Dost mi také vadily slaboučké možnosti vlastní konfigurace, nemožnost hromadných změn ve více souborech, obtížná přenositelnost konfiguračních souborů editoru, ...
-
a troufnu si říct, že po týdnu s vimem už nikdo nechce jiný editor ani vidět.
A to je chyba, kdyby viděl jiný editor, u Vimu by nezůstal. Téměř každý linuxák Vim někdy v minulosti používal. Zůstali jen ti, kteří odmítají pokročilejší násroje.
Jako které třeba? A v čem jsou pokročilejší?
-
U jiných editorů mi vždy něco z toho chybělo.
konkrétně co?
Nejčastěji to, že se to nedalo spustit vzdáleně v konzoli. Dost mi také vadily slaboučké možnosti vlastní konfigurace, nemožnost hromadných změn ve více souborech, obtížná přenositelnost konfiguračních souborů editoru, ...
Hmmm, hromadné změny ve více souborech vimem...
-
Mě vyhovuje sublimetext na OS X. Nevím jak na linuxu, to je nějaký pošahaný systém, kde se za přísné magie kompiluje, instaluje, občas se nainstaluje a po 1. updatu nerozhasí.
-
Kit: viděl jsi někdy cokoliv od JetBrains? Nebo třeba už zmiňované VSCode? Pro mě za mě si piš v čem chceš, ale tvoje argumenty, proč ne jiný editor jsou úplně mimo.
-
Kit: viděl jsi někdy cokoliv od JetBrains? Nebo třeba už zmiňované VSCode? Pro mě za mě si piš v čem chceš, ale tvoje argumenty, proč ne jiný editor jsou úplně mimo.
Jak je tedy nainstaluji na server bez X?
-
Nejčastěji to, že se to nedalo spustit vzdáleně v konzoli. Dost mi také vadily slaboučké možnosti vlastní konfigurace, nemožnost hromadných změn ve více souborech, obtížná přenositelnost konfiguračních souborů editoru, ...
Jojo, vzdalene vyvijet na konzoli serveru, to je presne, co clovek potrebuje.
Na co treba delat nejake continuous integration s moznosti vratit se kdykoliv k predchozi verzi, kdyz to muze clovek muze patlat ve vimu primo na serveru :-D
-
Kit: viděl jsi někdy cokoliv od JetBrains? Nebo třeba už zmiňované VSCode? Pro mě za mě si piš v čem chceš, ale tvoje argumenty, proč ne jiný editor jsou úplně mimo.
Jak je tedy nainstaluji na server bez X?
Úplně stejně jako na stroji s X. Taková chubivá nelopata by mohla vědět, že X server nemusí běžet na stejném stroji, na kterém se pouští X client!
-
Nejčastěji to, že se to nedalo spustit vzdáleně v konzoli. Dost mi také vadily slaboučké možnosti vlastní konfigurace, nemožnost hromadných změn ve více souborech, obtížná přenositelnost konfiguračních souborů editoru, ...
Jojo, vzdalene vyvijet na konzoli serveru, to je presne, co clovek potrebuje.
Na co treba delat nejake continuous integration s moznosti vratit se kdykoliv k predchozi verzi, kdyz to muze clovek muze patlat ve vimu primo na serveru :-D
Editace ve Vimu na serveru se nějak vylučuje s verzováním a continuous integration? Můžeš to doložit?
-
Jako které třeba? A v čem jsou pokročilejší?
třeba editace markdownu ve vs code je vychytaná
-
Kit: viděl jsi někdy cokoliv od JetBrains? Nebo třeba už zmiňované VSCode? Pro mě za mě si piš v čem chceš, ale tvoje argumenty, proč ne jiný editor jsou úplně mimo.
Jak je tedy nainstaluji na server bez X?
Úplně stejně jako na stroji s X. Taková chubivá nelopata by mohla vědět, že X server nemusí běžet na stejném stroji, na kterém se pouští X client!
Jenže na tom serveru není ani Xclient, takže si tam nic grafického nespustíš, aby sis to mohl prohlížet na svém Xserveru.
-
Jako které třeba? A v čem jsou pokročilejší?
třeba editace markdownu ve vs code je vychytaná
:D
-
Editace ve Vimu na serveru se nějak vylučuje s verzováním a continuous integration? Můžeš to doložit?
Vylucuje stabilitu workflow a jeho auditovatelnost. Az budes nekdy delat na nejakem alespon stredne velkem projektu, kde se resi takove veci jako je napr. dostupnost, tak zjistis, ze situace ve stylu ze si nekdo neco zedituje na serveru proste nikdy nesmi nastat, protoze kazda zmena musi byt auditovana, prip. schvalena, projit patricnym git workflow atd.
Pomineme fakt, ze na server v drtive vetsine pripadu ani jako vyvojar nebudes mit pristup (resp. nemel bys) a ze pripadne ani neco takoveho nepujde, protoze treba ta aplikace pobezi v nejakem (verzovanem) kontejneru :-)
-
Kit: viděl jsi někdy cokoliv od JetBrains? Nebo třeba už zmiňované VSCode? Pro mě za mě si piš v čem chceš, ale tvoje argumenty, proč ne jiný editor jsou úplně mimo.
Jak je tedy nainstaluji na server bez X?
Úplně stejně jako na stroji s X. Taková chubivá nelopata by mohla vědět, že X server nemusí běžet na stejném stroji, na kterém se pouští X client!
Jenže na tom serveru není ani Xclient, takže si tam nic grafického nespustíš, aby sis to mohl prohlížet na svém Xserveru.
Tak pokud je admin serveru lopata a neumí nainstalovat takové věci, tak si tam nejspíš nenainstaluje ani (neo)vim, takže stejný problém u obou možností.
-
Editace ve Vimu na serveru se nějak vylučuje s verzováním a continuous integration? Můžeš to doložit?
Vylucuje stabilitu workflow a jeho auditovatelnost. Az budes nekdy delat na nejakem alespon stredne velkem projektu, kde se resi takove veci jako je napr. dostupnost, tak zjistis, ze situace ve stylu ze si nekdo neco zedituje na serveru proste nikdy nesmi nastat, protoze kazda zmena musi byt auditovana, prip. schvalena, projit patricnym git workflow atd.
Pomineme fakt, ze na server v drtive vetsine pripadu ani jako vyvojar nebudes mit pristup (resp. nemel bys) a ze pripadne ani neco takoveho nepujde, protoze treba ta aplikace pobezi v nejakem (verzovanem) kontejneru :-)
vývoj na serveru nemusí znamenat vývoj na produkčním serveru. Ty buzzwordy s vývojem na desktopu nesouvisí.
-
Editace ve Vimu na serveru se nějak vylučuje s verzováním a continuous integration? Můžeš to doložit?
Vylucuje stabilitu workflow a jeho auditovatelnost. Az budes nekdy delat na nejakem alespon stredne velkem projektu, kde se resi takove veci jako je napr. dostupnost, tak zjistis, ze situace ve stylu ze si nekdo neco zedituje na serveru proste nikdy nesmi nastat, protoze kazda zmena musi byt auditovana, prip. schvalena, projit patricnym git workflow atd.
Pomineme fakt, ze na server v drtive vetsine pripadu ani jako vyvojar nebudes mit pristup (resp. nemel bys) a ze pripadne ani neco takoveho nepujde, protoze treba ta aplikace pobezi v nejakem (verzovanem) kontejneru :-)
Na tohle jsi přišel jak? Workflow funguje normálně, audit také, code review se také dělá normálně přes Git a teprve po schválení se udělá deploy - případně se zbuilduje a nasadí kontejner.
-
Na tohle jsi přišel jak? Workflow funguje normálně, audit také, code review se také dělá normálně přes Git a teprve po schválení se udělá deploy - případně se zbuilduje a nasadí kontejner.
V tom pripade to neni vyvoj na serveru, ale na necem, co spis pripomina vzdaleny desktop a tam si klidne muzes nainstalovat i ty Xka :)
-
Na tohle jsi přišel jak? Workflow funguje normálně, audit také, code review se také dělá normálně přes Git a teprve po schválení se udělá deploy - případně se zbuilduje a nasadí kontejner.
V tom pripade to neni vyvoj na serveru, ale na necem, co spis pripomina vzdaleny desktop a tam si klidne muzes nainstalovat i ty Xka :)
Otázka zní: Proč bych to dělal, když tam ta Xka nepotřebuji?
-
Tím se ale dostáváme od argumentu "ostatní editory neumí to, co vim"(což je nesmysl - umí toho víc a líp), k argumentu "ostatní editory nezapadají do mojí podivné workflow". Na tom není nic špatného(pokud mě to tak nikdo nenutí dělat taky...), ale řekni to rovnou a nevymýšlej si zástupné problémy.
-
Na tohle jsi přišel jak? Workflow funguje normálně, audit také, code review se také dělá normálně přes Git a teprve po schválení se udělá deploy - případně se zbuilduje a nasadí kontejner.
V tom pripade to neni vyvoj na serveru, ale na necem, co spis pripomina vzdaleny desktop a tam si klidne muzes nainstalovat i ty Xka :)
Otázka zní: Proč bych to dělal, když tam ta Xka nepotřebuji?
Stejně můžu psát o vim, proč ho tam instalovat, že? Logicky si nainstaluji to co potřebuji a chci, takže dotaz úplně o ničem, že?
-
Tím se ale dostáváme od argumentu "ostatní editory neumí to, co vim"(což je nesmysl - umí toho víc a líp), k argumentu "ostatní editory nezapadají do mojí podivné workflow". Na tom není nic špatného(pokud mě to tak nikdo nenutí dělat taky...), ale řekni to rovnou a nevymýšlej si zástupné problémy.
Podstatné je, že Vim mám na všech desktopech i na serverech. Na těch serverech hlavně řeším konfiguraci prostředí, tuning databází a webserverů, monitorování provozu apod. Konzole je k těmto účelům ideální a grafika tam nemá co pohledávat.
-
Stejně můžu psát o vim, proč ho tam instalovat, že? Logicky si nainstaluji to co potřebuji a chci, takže dotaz úplně o ničem, že?
Logicky si nainstaluji to co potřebuji a chci, tedy Vim. Vše ostatní jsou jen kecy okolo.
-
Tím se ale dostáváme od argumentu "ostatní editory neumí to, co vim"(což je nesmysl - umí toho víc a líp), k argumentu "ostatní editory nezapadají do mojí podivné workflow". Na tom není nic špatného(pokud mě to tak nikdo nenutí dělat taky...), ale řekni to rovnou a nevymýšlej si zástupné problémy.
Podstatné je, že Vim mám na všech desktopech i na serverech. Na těch serverech hlavně řeším konfiguraci prostředí, tuning databází a webserverů, monitorování provozu apod. Konzole je k těmto účelům ideální a grafika tam nemá co pohledávat.
Ale to JE úžasné!
A kde teda máte nějaký "verzovací systém", z kterého se deployuje?
Aby se NEmohlo stát, že si nějaký developerský génius bude pochvalovat, že "... Na těch serverech hlavně řeším konfiguraci prostředí, tuning databází a webserverů, monitorování provozu apod."...
-
Jako které třeba? A v čem jsou pokročilejší?
třeba editace markdownu ve vs code je vychytaná
V čem oproti Vimu? Když tu teda někteří tvrdíte, že Vim používají ti, kteří neznají pokročilejší nástroje, vtírá se otázka - a vy ten Vim znáte? Přiznám se, že znám a využívám jen menší část možností toho editoru, ale je zajímavé, že když v něm potřebuji udělat něco, co neznám, tak pomocí googlu vždycky velice rychle, obvykle na první dobrou, najdu odpověď, jak na to, a vzhledem k tomu, že je programovatelný, tak v podstatě není nic, co by ho nešlo naučit. A to vše při minimálních nárocích na prostředky. Ze začátku jsem se mu bránil, ale pak jsem se takhle za jednoho deštivého dne nudil, tak jsem si otevřel tutorial, který je součástí jeho dokumentace, a jel podle něj - od té doby už jiný editor pokud možno nepoužívám. Připadá mi příjemné mít jeden mocný editor pro veškeré práce s textem - ať píšu dokumentaci, maily, kód nebo cokoliv jiného. Zatím jsem nenašel nic, co by mi ve Vimu chybělo, ale za to jsem viděl spoustu editorů, ať už samostatných nebo jako součástí IDE apod., kterým chyběly schopnosti Vimu.
Nikomu ho nevnucuji, ale jakmile ho někdo začne kritizovat, tak se zatím vždycky ukázalo, že dotyčný se naučil, jak ho ukončit, a tím to tak hasne.
-
Stejně můžu psát o vim, proč ho tam instalovat, že? Logicky si nainstaluji to co potřebuji a chci, takže dotaz úplně o ničem, že?
Logicky si nainstaluji to co potřebuji a chci, tedy Vim. Vše ostatní jsou jen kecy okolo.
A ostatní si musejí nainstalovat to co chce Kit ne to co chtějí oni sami, že? :D
-
V čem oproti Vimu? Když tu teda někteří tvrdíte, že Vim používají ti, kteří neznají pokročilejší nástroje, vtírá se otázka - a vy ten Vim znáte? Přiznám se, že znám a využívám jen menší část možností toho editoru, ale je zajímavé, že když v něm potřebuji udělat něco, co neznám, tak pomocí googlu vždycky velice rychle, obvykle na první dobrou, najdu odpověď, jak na to, a vzhledem k tomu, že je programovatelný, tak v podstatě není nic, co by ho nešlo naučit. A to vše při minimálních nárocích na prostředky. Ze začátku jsem se mu bránil, ale pak jsem se takhle za jednoho deštivého dne nudil, tak jsem si otevřel tutorial, který je součástí jeho dokumentace, a jel podle něj - od té doby už jiný editor pokud možno nepoužívám. Připadá mi příjemné mít jeden mocný editor pro veškeré práce s textem - ať píšu dokumentaci, maily, kód nebo cokoliv jiného. Zatím jsem nenašel nic, co by mi ve Vimu chybělo, ale za to jsem viděl spoustu editorů, ať už samostatných nebo jako součástí IDE apod., kterým chyběly schopnosti Vimu.
Nikomu ho nevnucuji, ale jakmile ho někdo začne kritizovat, tak se zatím vždycky ukázalo, že dotyčný se naučil, jak ho ukončit, a tím to tak hasne.
Tak obecne tam chybi pokrocile refactoringy. Sice naskriptovat se da vse mozne, pluginu taky existuje mraky, ale tyhle veci vyzaduji vetsinou AST celeho projektu (resp. vsech projektu), coz vim tezko zvladne. Samozrejme se daji delat ruzne hacky typu integrace s Eclipse Serverem (pro Javu), ale otazkou - proc hackovat dobry editor na spatne IDE.
Ja mam vim rad, pouzivam ho denne, ale je to proste dobry editor, neni to IDE. A VS Code je nekde na pomezi mezi editorem a IDE (hodne zalezi od jazyku a jeho schopnosti pro nej).
-
Tak obecne tam chybi pokrocile refactoringy. Sice naskriptovat se da vse mozne, pluginu taky existuje mraky, ale tyhle veci vyzaduji vetsinou AST celeho projektu (resp. vsech projektu), coz vim tezko zvladne. Samozrejme se daji delat ruzne hacky typu integrace s Eclipse Serverem (pro Javu), ale otazkou - proc hackovat dobry editor na spatne IDE.
Co si představuješ pod pojmem "pokročilý refactoring"? Snad ne přejmenování metody v celém projektu?
-
Co si představuješ pod pojmem "pokročilý refactoring"? Snad ne přejmenování metody v celém projektu?
Treba automaticky prepis anonymni tridy na lambdu a zpet, extrakce supertypu a automaticka generalizace na supertyp, automatycky prepis na konstrukce vyssi verze jazyka / frameworku a tak.
Ale ono i to prejmenovani metody v celem projektu neni az tak trivialni vec, resp. je, ale vim ji moc dobre nezvlada pomoci skriptu - prave proto, ze tam chybi AST, necim jako nahrazeni textu pomoci RE se to udelat opravdu neda.
A reseni ve stylu napojit vim na Eclipse server pro Javu (a pro ostatni zase smula), me fakt v nejmensim nelakaji :-D
-
Co si představuješ pod pojmem "pokročilý refactoring"? Snad ne přejmenování metody v celém projektu?
Treba automaticky prepis anonymni tridy na lambdu a zpet, extrakce supertypu a automaticka generalizace na supertyp, automatycky prepis na konstrukce vyssi verze jazyka / frameworku a tak.
Aha, tak tohle jsem zatím nepotřeboval nebo jsem využil některý z externích nástrojů jako pluginu.
Ale ono i to prejmenovani metody v celem projektu neni az tak trivialni vec, resp. je, ale vim ji moc dobre nezvlada pomoci skriptu - prave proto, ze tam chybi AST, necim jako nahrazeni textu pomoci RE se to udelat opravdu neda.
Ve Vimu takové přejmenování pomocí RE ani nedělám. Hlavně proto, že k tomu nebývá důvod.
-
Původní tazateli Fule, zatím jsi se do diskuze nijak nezapojil, tak mě zajímá ke kterému nabízenému textovému editoru se kloníš ty. Nebo zůstaneš u Geditu a pouze si ho opravíš-přeinstaluješ? Někdo tady psal, že v něm 40kB text v pohodě otevřel.
-
Jako které třeba? A v čem jsou pokročilejší?
třeba editace markdownu ve vs code je vychytaná
V čem oproti Vimu?
zobrazuje náhled, zvýrazňuje syntax uvnitř code bloků, Vim obecně neumí moc dobře pracovat se soubory kombinujícími několik jazyků.
https://code.visualstudio.com/docs/languages/markdown
Když tu teda někteří tvrdíte, že Vim používají ti, kteří neznají pokročilejší nástroje, vtírá se otázka - a vy ten Vim znáte? Přiznám se, že znám a využívám jen menší část možností toho editoru, ale je zajímavé, že když v něm potřebuji udělat něco, co neznám, tak pomocí googlu vždycky velice rychle, obvykle na první dobrou, najdu odpověď, jak na to, a vzhledem k tomu, že je programovatelný, tak v podstatě není nic, co by ho nešlo naučit. A to vše při minimálních nárocích na prostředky. Ze začátku jsem se mu bránil, ale pak jsem se takhle za jednoho deštivého dne nudil, tak jsem si otevřel tutorial, který je součástí jeho dokumentace, a jel podle něj - od té doby už jiný editor pokud možno nepoužívám. Připadá mi příjemné mít jeden mocný editor pro veškeré práce s textem - ať píšu dokumentaci, maily, kód nebo cokoliv jiného. Zatím jsem nenašel nic, co by mi ve Vimu chybělo, ale za to jsem viděl spoustu editorů, ať už samostatných nebo jako součástí IDE apod., kterým chyběly schopnosti Vimu.
Nikomu ho nevnucuji, ale jakmile ho někdo začne kritizovat, tak se zatím vždycky ukázalo, že dotyčný se naučil, jak ho ukončit, a tím to tak hasne.
Vim donedávna neuměl asynchronní komunikaci s podprocesy, což znemožňovalo integraci linterů (vimisti tvrdili, že to nepotřebují). Nemůžete kompilovat/spouštět testy na pozadí. Vim nemá integrovaný shell. Tmux není řešení. Nerozumí výstupu a neumožňuje skákat na řádky s chybou. Vim neumožňuje integrovat python shell, sql shell atd.
Neovim největší nedostatky napravuje.
-
Vim donedávna neuměl asynchronní komunikaci s podprocesy, což znemožňovalo integraci linterů (vimisti tvrdili, že to nepotřebují). Nemůžete kompilovat/spouštět testy na pozadí. Vim nemá integrovaný shell. Tmux není řešení. Nerozumí výstupu a neumožňuje skákat na řádky s chybou. Vim neumožňuje integrovat python shell, sql shell atd.
Neovim největší nedostatky napravuje.
Neovim je docela fajn, ale ja jsem si zvyknul pouzivat GUI verzi vimu (kde to jde). Zkousel jsem tu Qt slupku pro Neovim, ale prislo mi to jako dost tezka parodie (zrejme ta klient/server architektura ma nejake mouchy). Ma s tim nekdo jine/lepsi zkusenosti?
-
Ale ono i to prejmenovani metody v celem projektu neni az tak trivialni vec, resp. je, ale vim ji moc dobre nezvlada pomoci skriptu - prave proto, ze tam chybi AST, necim jako nahrazeni textu pomoci RE se to udelat opravdu neda.
Vim implementuje rozhraní pro language server protocol. Zvládá to úplně stejně jako VS Code.
-
Jako které třeba? A v čem jsou pokročilejší?
třeba editace markdownu ve vs code je vychytaná
V čem oproti Vimu? Když tu teda někteří tvrdíte, že Vim používají ti, kteří neznají pokročilejší nástroje, vtírá se otázka - a vy ten Vim znáte? Přiznám se, že znám a využívám jen menší část možností toho editoru, ale je zajímavé, že když v něm potřebuji udělat něco, co neznám, tak pomocí googlu vždycky velice rychle, obvykle na první dobrou, najdu odpověď, jak na to, a vzhledem k tomu, že je programovatelný, tak v podstatě není nic, co by ho nešlo naučit. A to vše při minimálních nárocích na prostředky. Ze začátku jsem se mu bránil, ale pak jsem se takhle za jednoho deštivého dne nudil, tak jsem si otevřel tutorial, který je součástí jeho dokumentace, a jel podle něj - od té doby už jiný editor pokud možno nepoužívám. Připadá mi příjemné mít jeden mocný editor pro veškeré práce s textem - ať píšu dokumentaci, maily, kód nebo cokoliv jiného. Zatím jsem nenašel nic, co by mi ve Vimu chybělo, ale za to jsem viděl spoustu editorů, ať už samostatných nebo jako součástí IDE apod., kterým chyběly schopnosti Vimu.
Nikomu ho nevnucuji, ale jakmile ho někdo začne kritizovat, tak se zatím vždycky ukázalo, že dotyčný se naučil, jak ho ukončit, a tím to tak hasne.
To mi vysvetli, jak jako z Vimu pises maily a nebo treba jak tridis prichozi? treba do nevyzadane posty a tak, aby si to pamtovalo, jakou url jsi tam hodil a bylo to nasledne automaticke. Jak si ve vimu nastavis ucet treba u Microsoft Exchange? Nebo jak tam programujes ve velkem projektu, v Jave, kde potrebujes mit utility typu Find Usages, nebo generovani hierarchii Find Usages? Jak ti VIM pomůže udělat na projektu automaticky inkrementální build? Mě přijde že VIM je tak možn dobrý pro php proramátory typu Kit a nebo pro javascriptáře. možná pro nějaké adminy. Ale pochybuju, že to dokáže nahradit IDE. Ani slušného emailového clienta to nenahradí. Co třeba kalendář z emailu? Jak s tím ti pomůže?
no nic...
-
Jako které třeba? A v čem jsou pokročilejší?
třeba editace markdownu ve vs code je vychytaná
V čem oproti Vimu? Když tu teda někteří tvrdíte, že Vim používají ti, kteří neznají pokročilejší nástroje, vtírá se otázka - a vy ten Vim znáte? Přiznám se, že znám a využívám jen menší část možností toho editoru, ale je zajímavé, že když v něm potřebuji udělat něco, co neznám, tak pomocí googlu vždycky velice rychle, obvykle na první dobrou, najdu odpověď, jak na to, a vzhledem k tomu, že je programovatelný, tak v podstatě není nic, co by ho nešlo naučit. A to vše při minimálních nárocích na prostředky. Ze začátku jsem se mu bránil, ale pak jsem se takhle za jednoho deštivého dne nudil, tak jsem si otevřel tutorial, který je součástí jeho dokumentace, a jel podle něj - od té doby už jiný editor pokud možno nepoužívám. Připadá mi příjemné mít jeden mocný editor pro veškeré práce s textem - ať píšu dokumentaci, maily, kód nebo cokoliv jiného. Zatím jsem nenašel nic, co by mi ve Vimu chybělo, ale za to jsem viděl spoustu editorů, ať už samostatných nebo jako součástí IDE apod., kterým chyběly schopnosti Vimu.
Nikomu ho nevnucuji, ale jakmile ho někdo začne kritizovat, tak se zatím vždycky ukázalo, že dotyčný se naučil, jak ho ukončit, a tím to tak hasne.
To mi vysvetli, jak jako z Vimu pises maily a nebo treba jak tridis prichozi? treba do nevyzadane posty a tak, aby si to pamtovalo, jakou url jsi tam hodil a bylo to nasledne automaticke. Jak si ve vimu nastavis ucet treba u Microsoft Exchange? Nebo jak tam programujes ve velkem projektu, v Jave, kde potrebujes mit utility typu Find Usages, nebo generovani hierarchii Find Usages? Jak ti VIM pomůže udělat na projektu automaticky inkrementální build? Mě přijde že VIM je tak možn dobrý pro php proramátory typu Kit a nebo pro javascriptáře. možná pro nějaké adminy. Ale pochybuju, že to dokáže nahradit IDE. Ani slušného emailového clienta to nenahradí. Co třeba kalendář z emailu? Jak s tím ti pomůže?
no nic...
mutt, voe...
-
To mi vysvetli, jak jako z Vimu pises maily a nebo treba jak tridis prichozi? treba do nevyzadane posty a tak, aby si to pamtovalo, jakou url jsi tam hodil a bylo to nasledne automaticke. Jak si ve vimu nastavis ucet treba u Microsoft Exchange? Nebo jak tam programujes ve velkem projektu, v Jave, kde potrebujes mit utility typu Find Usages, nebo generovani hierarchii Find Usages? Jak ti VIM pomůže udělat na projektu automaticky inkrementální build? Mě přijde že VIM je tak možn dobrý pro php proramátory typu Kit a nebo pro javascriptáře. možná pro nějaké adminy. Ale pochybuju, že to dokáže nahradit IDE. Ani slušného emailového clienta to nenahradí. Co třeba kalendář z emailu? Jak s tím ti pomůže?
Když jsem ještě používal mailového klienta, tak jsem zcela běžně psal ve Vimu e-maily. Je to hodně podobné webmailu. Microsoft Exchange si připojím standardně přes IMAP. Na třídění spamů jsem používal Bayesův filtr. Ovšem mezitím jsem podobně jako mnoho dalších přesedlal na webmail.
Find Usages je potřebný pro hůře navržené projekty, kde se stále mění rozhraní. Jinak stačí vestavěný Grep. Inkrementální build uděláš přes integrovaný Make nebo Ant podle toho, co preferuješ.
Většina IDE se jen snaží vytvořit uvnitř jakýsi operační systém, který však už dávno existuje vně a stačí využívat jeho služeb. Právě ta otevřenost ke zbytku OS je významnou devizou Vimu.
-
nevim proc bych se ucil vim s jeho pravekym ovladanim (ne nic si pamatovat nechci), derny stitky pouzivat uz se ucit taky nebudu
kdyz uz tak gvim, neovim, onivim
https://www.quora.com/What-is-the-best-GUI-version-of-Vim-on-Linux
-
Původní tazateli Fule, zatím jsi se do diskuze nijak nezapojil, tak mě zajímá ke kterému nabízenému textovému editoru se kloníš ty. Nebo zůstaneš u Geditu a pouze si ho opravíš-přeinstaluješ? Někdo tady psal, že v něm 40kB text v pohodě otevřel.
Nejspíš se ani nezapojí, protože to byl nejspíš jen troll.
-
kdyz uz tak gvim, neovim, onivim
...neovim-qt...
-
Anonyme, zrovna v JavaScriptu bys s vimem moc nepochodil. Což neberu jako plus pro JavaScript. Každopádně kdybys na jeho editaci používal IDE s jeho podporou, případně k tomu účelu přímo navržená, tak bys možná neměl potřebu o něm s tikem v oku mluvit v každé druhé větě.
-
Anonyme, zrovna v JavaScriptu bys s vimem moc nepochodil. Což neberu jako plus pro JavaScript. Každopádně kdybys na jeho editaci používal IDE s jeho podporou, případně k tomu účelu přímo navržená, tak bys možná neměl potřebu o něm s tikem v oku mluvit v každé druhé větě.
Není potřeba specializované IDE. Používám JavaScript/TypeScript language server (https://github.com/sourcegraph/javascript-typescript-langserver). Funguje bez problémů ve VS code i v Emacsu. Mělo by fungovat i v Neovimu. Konfigurace lsp je jednoduchá, něco jsem o tom napsal v blogu (https://blog.root.cz/ggl/minimalisticka-emacs-ide-konfigurace/).
-
Pánové, v první řadě byste si měli přestat plést IDE a textový editor. IDE není textový editor a textový editor není IDE. IDE je komplexní integrované prostředí pro vývoj programů, jehož součástí je i nějaký textový editor. VIM je jenom ten textový editor. Lze používat i při vývoji software jako součást nějakého vývojového prostředí, ale z podstaty věci není integrovaný.
Je na filosofickou debatu, zda je lepší integrované prostředí, tedy řekněme cesta windows, nebo spíše flexibilní prostředí složené z různých nástrojů, řekněma cesta UNIXu. Každé má své pro a proti.
Pokud chcete něco porovnávat s Vimem, porovnávejte s ním textové editory, ne IDE. V případě IDE se omezte jen na samotný textový editor a nesnažte se do toho tahat další integrované nástroje v IDE a vydávat je za vlastnosti textového editoru. Ať je to verzování, debugger, refaktoring nebo něco jiného. Zaměřte se jen na samotný editor a jeho editační funkce.
Obávám se, že žádné IDE neposkytuje tak dobrý textový editor, jako je Vim a těžko se bude hledat náhrada i mezi specializovanými editory.
Výhody VIMu, které jsou důležité pro mě:
- možnost volby textové/gui rozhraní - pohodlně použitelné přes ssh
- nenáročnost na systémové prostředky, zvládne ho naprosto v pohodě i slaboučké Raspberry Pi Zero W nebo Disk Station od Synology s minimem paměti a slaboučkými procesory
- geniální a velmi efektivní a komplexní ovládání bez potřeby myši
- nahrávání maker, které mě zbaví rutiny a jehož síla spočívá především v onom geniálním ovládání, jenž umožňuje nahrávat pokročilé a komplexní úpravy, které v jiných editorech nejsou možné, přestože třeba také umožňují nahrávat makra.
- podpora syntaxe a formátování kdejakých jazyků, konfiguračních souborů atd. a snadná úprava těchto souborů, možnost slučování syntaxí několika jazyků do jednoho souboru (který jiný editor vám umožní mít synaxi html, v něm syntaxi javascript a v něm syntaxi svg nebo graphvizu)
- mimořádně flexibilní nástroj, skoro vše lze přizpůsobit dle libovolných kritérií, makra, interní programovací jazyk
- snadná tvorba pluginů, mohou být i v cfg. souboru, podpora spousty různých jazyků, nejen pythonu, pro psaní pluginů
- velmi rozšířený, je nejen pro linux, windows, mac, ale i pro minoritní systémy, a je třeba i pro android - buď gui verze vimdroid a nebo terminálová verze v Termuxu, stačí připojit klávesnici a člověk má z tabletu tařka plnohodnotné PC, zvláště pokud je zvyklý pracovat v terminálu
- je free, takže není třeba řešit licence a lze ho mít ho doslova všude a na všem
- protože těch používaných instancí vimu mám na různých strojích hodně přes deset, je pro mě důležitá možnost synchronizace konfiguračních souborů přes dropbox nebo syncthing, úpravu konfigurace tak udělám jednou a mám ji všude, přitom je možné mít tuto společnou konfiguraci a k ní individuální pro každý stroj zvlášt
- víceúrovňové ruční foldery jsou jedna z věcí, do kterých jsem se u vimu zamiloval, umožňují mi zabalit libovolnou část textu do jednoho řádku. Mohu si takto zabali třídu, metodu, funkci, nebo jejich libovolnou skupinu, dlouhý switch, komentář nebo docstring, kapitoly, styly, html head, co jen mě napadne. Kladu důraz na to ruční, což znamená, že se mi zabaluje přesně to co chci a jak chci a nic víc. Využívám toho velmi bohatě.
Můžete mi místo toho nabídnout nějaký jiný, stejně flexibilní, textový editor?
Já se Vim naučil používat před mnoha lety, ještě v DOSu někdy v devadesýtých letech. A nikdy jsem toho nelitoval, málo co se mi tak vyplatilo, jako právě toto. Vim nezestárl, pořád je to moderní a velmi užitečný nástroj, který používám denně a na kde co. Teď v něm hodně programuji a ladím midi nástroje a realtime midi komunikaci přes ssh a tmux přímo na headless raspberry pi zero, které je připojené trvale ke klávesám. Neumím si představit, že bych to nedělal přes ssh přímo na tom raspberry a neumím si ani představit, že bych to dělal v něčem jiném.
-
Vim implementuje rozhraní pro language server protocol. Zvládá to úplně stejně jako VS Code.
No, ze to implementuje je ponekud silne slovo, existuje komunitni plugin, ktery castecne umoznuje pouzivat nektere veci nabizene LSP :-) Pouzit se to da, ale osobne to preferuji spis v VS Code, kde funguje vse out of the box a nemusim to konfigurovat.
Ale nicmene ja se bavil o alespon trochu slozitejsim refactoringu. To neni neco, co VS Code nabizi. Neni to chyba, je to proste jen jednoduchy, ale celkem povedeny, editor. Podobne jako VIM. Neni to IDE, ani to nema byt.
Ale souhlasim s tim, ze neovim je na tom mnohem lepe, protoze odstranuje ty nejhorsi limitace vimu.
-
Find Usages je potřebný pro hůře navržené projekty, kde se stále mění rozhraní. Jinak stačí vestavěný Grep. Inkrementální build uděláš přes integrovaný Make nebo Ant podle toho, co preferuješ.
make, nebo ant. To asi vysvetluje vse :-)
-
Find Usages je potřebný pro hůře navržené projekty, kde se stále mění rozhraní. Jinak stačí vestavěný Grep. Inkrementální build uděláš přes integrovaný Make nebo Ant podle toho, co preferuješ.
make, nebo ant. To asi vysvetluje vse :-)
Předpokládám, že používáš Ant. Pro Javu je výhodnější, ale pro PHP mi lépe sedí Make.
-
Find Usages je potřebný pro hůře navržené projekty, kde se stále mění rozhraní. Jinak stačí vestavěný Grep. Inkrementální build uděláš přes integrovaný Make nebo Ant podle toho, co preferuješ.
make, nebo ant. To asi vysvetluje vse :-)
Předpokládám, že používáš Ant. Pro Javu je výhodnější, ale pro PHP mi lépe sedí Make.
Ant se nepouziva tak 10 let.
Nyni je mainstream maven, pripadne alternativy jako je gradle nebo Ivy.
Oproti antu to umi i automaticky downloadowad artefakty z webu, pripadne deployovat na lokalni maven server. Napr Sonatype Nexus.
Tady mas examp, jak do sveho projektu pridat podporu Apache CXF, vsectle konfiguracnich snippetu pro maven a ostatni
https://search.maven.org/#artifactdetails%7Corg.apache.cxf%7Capache-cxf%7C3.2.5%7Cpom
-
To ze nepouzivas ant ale maven neznamena ze nekdo nepouziva ant. Znam firmu kde ant bezi a bude bezet dalsich x let z historickych duvodu specifickeho pouziti.
-
Ja jsem presel na Atom a spokojenost.
https://atom.io/
Balicky pro Gentoo:
https://wiki.gentoo.org/wiki/Atom
-
Ja na prikazovem radku zustavam verny vim, vi, ed, obcas mcedit - podle toho jak hodne jsem v dany okamzik liny premyslet. Hodne lidi vyuziva nano - ale to se bavime o prikazovem radku.
gedit nelze srovnavat s pokrocilejsimi programatorskymi editory. Je to jen zakladni editor jednoducheho textu...
-
To ze nepouzivas ant ale maven neznamena ze nekdo nepouziva ant. Znam firmu kde ant bezi a bude bezet dalsich x let z historickych duvodu specifickeho pouziti.
Z historickych duvodu se to mozna pouziva jeste na par projektech (stejne jako spousta jinych mrtvych technologii). To nemeni nic na tom, ze ant je v dnesnim Java svete asi stejne bezny jako trabant slouzici jako rodinny vuz v CR.
-
No, ze to implementuje je ponekud silne slovo, existuje komunitni plugin, ktery castecne umoznuje pouzivat nektere veci nabizene LSP :-)
které věci z LSP to neimplementuje? Já reagoval na tvůj komentář
Ale ono i to prejmenovani metody v celem projektu neni az tak trivialni vec, resp. je, ale vim ji moc dobre nezvlada pomoci skriptu - prave proto, ze tam chybi AST, necim jako nahrazeni textu pomoci RE se to udelat opravdu neda.
přejmenování ten plugin implementuje.
-
To ze nepouzivas ant ale maven neznamena ze nekdo nepouziva ant. Znam firmu kde ant bezi a bude bezet dalsich x let z historickych duvodu specifickeho pouziti.
Z historickych duvodu se to mozna pouziva jeste na par projektech (stejne jako spousta jinych mrtvych technologii). To nemeni nic na tom, ze ant je v dnesnim Java svete asi stejne bezny jako trabant slouzici jako rodinny vuz v CR.
Ve světě PHP nemá význam Ant ani Maven. Vlastně mají praktický význam jen pro Javu.
-
které věci z LSP to neimplementuje? Já reagoval na tvůj komentář
Naposledy, kdyz jsem to zkousel (vim-lsp), tak bylo rozbite napr. navigovani na zdrojak mimo projekt, chybel preview pro zmeny, aktualizace informaci se dela az pri save souboru a dalsi. Ale priznam se, ze jsem to moc nezkoumal dal, protoze si nemyslim, ze me to ma co nabidnout - LSP jako takove je omezene by design, funguji tam jen ty nejjednodussi veci a pro Javu to nabizi jen velmi male procento toho, co kazde slusne IDE.
přejmenování ten plugin implementuje.
Jj, implementuje, jen treba v pripade Javy, o ktere jsem mluvil, na to potrebuejs ten Eclipse server, coz bylo to, co jsme presne zminoval - ze me absolutne nelaka - hackovat dobry editor na cosi, co se ma podobat IDE pomoci X vrstev, kde to nakonec skonci u Eclipse Serveru. Chybi mi jakakoliv pridana hodnota.
-
které věci z LSP to neimplementuje? Já reagoval na tvůj komentář
Naposledy, kdyz jsem to zkousel (vim-lsp), tak bylo rozbite napr. navigovani na zdrojak mimo projekt, chybel preview pro zmeny, aktualizace informaci se dela az pri save souboru a dalsi. Ale priznam se, ze jsem to moc nezkoumal dal, protoze si nemyslim, ze me to ma co nabidnout - LSP jako takove je omezene by design, funguji tam jen ty nejjednodussi veci a pro Javu to nabizi jen velmi male procento toho, co kazde slusne IDE.
Jj, implementuje, jen treba v pripade Javy, o ktere jsem mluvil, na to potrebuejs ten Eclipse server, coz bylo to, co jsme presne zminoval - ze me absolutne nelaka - hackovat dobry editor na cosi, co se ma podobat IDE pomoci X vrstev, kde to nakonec skonci u Eclipse Serveru. Chybi mi jakakoliv pridana hodnota.
To byla nejspíš chyba LSP a ne Vimu. Nevěřím, že jsi zkoušel LSP pro Javu. To snad nikdo nepoužívá, tak implementace asi bude stát za hovno. LSP je nová technologie a implementace se rychle zlepšují. Zatím se používá hlavně u nových jazyků, pro která neexistovala zavedená IDE. Na straně editoru na tom nemá co nefungova.
-
To ze nepouzivas ant ale maven neznamena ze nekdo nepouziva ant. Znam firmu kde ant bezi a bude bezet dalsich x let z historickych duvodu specifickeho pouziti.
Z historickych duvodu se to mozna pouziva jeste na par projektech (stejne jako spousta jinych mrtvych technologii). To nemeni nic na tom, ze ant je v dnesnim Java svete asi stejne bezny jako trabant slouzici jako rodinny vuz v CR.
Ve světě PHP nemá význam Ant ani Maven. Vlastně mají praktický význam jen pro Javu.
Protože PHP projekt nemá lifecycle nebo dependence?
-
Zatím se používá hlavně u nových jazyků, pro která neexistovala zavedená IDE.
oprava: pro které
-
Ve světě PHP nemá význam Ant ani Maven. Vlastně mají praktický význam jen pro Javu.
Protože PHP projekt nemá lifecycle nebo dependence?
To by neměl význam ani Make nebo Grunt. Spíš je to tím, že Ant a Maven jsou nástroje od javistů pro javisty.
-
Ve světě PHP nemá význam Ant ani Maven. Vlastně mají praktický význam jen pro Javu.
Protože PHP projekt nemá lifecycle nebo dependence?
To by neměl význam ani Make nebo Grunt. Spíš je to tím, že Ant a Maven jsou nástroje od javistů pro javisty.
Aha. To je trochu nepřesné, ale uznat se ti to dá.
(Btw: malé se dneska používá jinak než ironicky?)
-
Ve světě PHP nemá význam Ant ani Maven. Vlastně mají praktický význam jen pro Javu.
Protože PHP projekt nemá lifecycle nebo dependence?
To by neměl význam ani Make nebo Grunt. Spíš je to tím, že Ant a Maven jsou nástroje od javistů pro javisty.
Aha. To je trochu nepřesné, ale uznat se ti to dá.
(Btw: malé se dneska používá jinak než ironicky?)
s/malé/make/
-
(Btw: malé se dneska používá jinak než ironicky?)
s/malé/make/
Někteří ho používat umí a někteří ne. Jeho nevýhoda spočívá v tom, že je závislé na použité platformě a proto se v projektu často ani neverzuje. Mohu v něm tedy používat vlastní pravidla, například pro spouštění testů z Vimu, různých transpilerů, konfigurátorů, ovládání serverů apod. Kombinací Gitu a Make vzniknou další užitečné nástroje.
-
(Btw: make se dneska používá jinak než ironicky?)
Když jdu něco kompilovat ze zdrojáků a na prvním řádku INSTALL je napsáno "sežeňte si a zprovozněte YetAnotherBuildingSystem", tak bych nejradši zabíjel.
-
(Btw: make se dneska používá jinak než ironicky?)
Když jdu něco kompilovat ze zdrojáků a na prvním řádku INSTALL je napsáno "sežeňte si a zprovozněte YetAnotherBuildingSystem", tak bych nejradši zabíjel.
Takže ty nemáš rád cokoli, co není make, a vývojáři kvůli tomu mají trpět...
-
Když jdu něco kompilovat ze zdrojáků a na prvním řádku INSTALL je napsáno "sežeňte si a zprovozněte YetAnotherBuildingSystem", tak bych nejradši zabíjel.
Takže ty nemáš rád cokoli, co není make, a vývojáři kvůli tomu mají trpět...
Hezky mi vkládáš slova do úst, jen co je pravda... Je mi celkem ukradený, co se bude používat. Ale nechci tahat pro každý program extra sadu vývojářských nástrojů.
-
Když jdu něco kompilovat ze zdrojáků a na prvním řádku INSTALL je napsáno "sežeňte si a zprovozněte YetAnotherBuildingSystem", tak bych nejradši zabíjel.
Tak to nekompiluj a pouzivej neco jineho, kdyz ti to vadi / neumis to, co ti mam na to rict :-D Sestavovaci nastroj je nastroj pro vyvojare daneho produktu, takze si logicky vyberou to, co jim vyhovuje a sedi jejich produktu.
Je to docela zajimavy posun. V zacatcich open source byli lide radi za kazdy kvalitni open source program, ktery mohli pouzivat, dneska od podobnych expertu vyvojar jeste dostane vytknuto, ze pouziva jiny buildovaci nastroj, nez na ktery je nekdo jiny zvykly / ma nainstalovany :-D
Prijde mi to ponekud arogantni. Pokud dane vyvojare platis, tak jim klidne nadiktuj, ze maji C# kompilovat gmake, je to tvoje volba, ale pokud pouzivas (a chces pouzivat => prinasi ti to uzitek) zdarma vysledky cizi prace, ke ktere nijak neprispivas, navic spolu i se zdrojovym kodem (coz osobne povazuji porad za luxus), tak nadavat na to, ze to pouziva jiny buildovaci system, nez na ktery jsi zvykly, je ponekud, ehm...
-
(Btw: make se dneska používá jinak než ironicky?)
Když jdu něco kompilovat ze zdrojáků a na prvním řádku INSTALL je napsáno "sežeňte si a zprovozněte YetAnotherBuildingSystem", tak bych nejradši zabíjel.
Buď rád, že se něco nového naučíš. Ten, kdo to psal, pravděpodobně věděl, proč používá konkrétní software.
-
Poradíte textový editor pro linux, ze kterého se neposere člověk, když hledá v 40kB textu, větráky se roztočí, když začnu psát znak. nechci pro úpravu textu CLI aplikace, které jsou pro tento účel khovnu.
Pak se mi ukáže NOVÁ APLIKACE MUTTER-DIALOG, zda chci aplikaci ukončit?
Je nějaký důvod se chlubit tímhle sráčem gedit,aby byl předistalován?
@ful: Nenapises ani aku distribuciu mas a dalej sa nezapajas do diskusie. Tipujem, ze to bude nejaka provokacia, alebo mas nejaky iny problem so svojim nainstalovanym systemom.
Ja okrem Vimu pouzivam aj editor Pluma co je fork gedit 2 pre MATE a este nikdy som s nim nemal problem.
-
Když jdu něco kompilovat ze zdrojáků a na prvním řádku INSTALL je napsáno "sežeňte si a zprovozněte YetAnotherBuildingSystem", tak bych nejradši zabíjel.
Takže ty nemáš rád cokoli, co není make, a vývojáři kvůli tomu mají trpět...
Hezky mi vkládáš slova do úst, jen co je pravda... Je mi celkem ukradený, co se bude používat. Ale nechci tahat pro každý program extra sadu vývojářských nástrojů.
Tak to máš problém.
Buď ti to může být jedno, ale pak je divné mít chuť zabíjet, když to není ten jeden pravěký, na který jsi zvyklý. Nebo ti to ukradené není...
-
nevim proc bych se ucil vim s jeho pravekym ovladanim (ne nic si pamatovat nechci), derny stitky pouzivat uz se ucit taky nebudu
kdyz uz tak gvim, neovim, onivim
https://www.quora.com/What-is-the-best-GUI-version-of-Vim-on-Linux
Právě to jeho ovládání je geniální. Ale chápu, že pro lidi s poněkud kulhajícím IQ může být nad jejich schopnosti. Ovšem nikdo tě přece nenutí to používat.
-
nevim proc bych se ucil vim s jeho pravekym ovladanim (ne nic si pamatovat nechci), derny stitky pouzivat uz se ucit taky nebudu
kdyz uz tak gvim, neovim, onivim
https://www.quora.com/What-is-the-best-GUI-version-of-Vim-on-Linux
Právě to jeho ovládání je geniální. Ale chápu, že pro lidi s poněkud kulhajícím IQ může být nad jejich schopnosti. Ovšem nikdo tě přece nenutí to používat.
Tady nejde o kulhající IQ těch, co raději používají IDE s kulhajícím editorem. Vim je konfigurovatelným a programovatelným nástrojem pro tvorbu textů různého typu a jejich zpracování. Po instalaci vypadá jako podřadný editor, protože místo dekorací s menu a tlačítky má jen stavový řádek a příkazový řádek. Mnohé to odpuzuje, ale jiné přitahuje, protože to dává značnou volnost pro interní a externí akce, které se navíc dají automatizovat.
-
Když jdu něco kompilovat ze zdrojáků a na prvním řádku INSTALL je napsáno "sežeňte si a zprovozněte YetAnotherBuildingSystem", tak bych nejradši zabíjel.
Takže ty nemáš rád cokoli, co není make, a vývojáři kvůli tomu mají trpět...
Hezky mi vkládáš slova do úst, jen co je pravda... Je mi celkem ukradený, co se bude používat. Ale nechci tahat pro každý program extra sadu vývojářských nástrojů.
Tak to máš problém.
Buď ti to může být jedno, ale pak je divné mít chuť zabíjet, když to není ten jeden pravěký, na který jsi zvyklý. Nebo ti to ukradené není...
Dobře, zkusím to tak jednoduše, aby to pochopil i Lister.
Je mi jedno, který nástroj bude standardní. Dokonce netrvám ani na tom, že to musí být jediný nástroj. Chápu, že pro malé projekty je vhodný jednodušší nástroj, zatímco pro velké projekty komplexní. Dobře. Standardizujme dva nebo tři sestavovací systémy. A jestli mezi nimi make bude nebo ne je mi šumák.
-
Dobře, zkusím to tak jednoduše, aby to pochopil i Lister.
Je mi jedno, který nástroj bude standardní. Dokonce netrvám ani na tom, že to musí být jediný nástroj. Chápu, že pro malé projekty je vhodný jednodušší nástroj, zatímco pro velké projekty komplexní. Dobře. Standardizujme dva nebo tři sestavovací systémy. A jestli mezi nimi make bude nebo ne je mi šumák.
Proc by se melo neco standardizovat, aby se snizila produktivita vyvojaru? Jak jsem rikal, sestavovaci nastroj prave pro vyvojare, ne pro uzivatele. Tudiz si vyberou ten, ktery jim vyhovuje. A pokud nekdo chce neco kompilovat, tak se holt musi naucit ten prislusny nastroj stahnout a spustit. A pokud ma nekdo poblem i s necim tak trivialnim, tak by pravdepodobne delat vlastni kompilace nemel :)
Nehlede na to, ze 2-3 nastroje jsou uplny nonsense, kdyz kazdy jazyk (ale casto i technologie a platforma) ma sve specificke sestavovaci nastroje.
C/C++ - make, autotools, cmake, qmake
Java - gradle, maven
C# - msbuild, cake
Web - grunt, gulp, webpack, ...
A to jsem vyjmenoval jen par nejznamejsich pro nekolik malo jazyku. Kazdy z tech nastroju nabizi neco jineho, pristupuje k sestavovani jinak, casto je sity na miru konkretnimu programovacimu jazyku a technologiim.
Jak by sis asi predstavoval ten vyber tech 2 - 3 standardnich ?:-d
-
Když jdu něco kompilovat ze zdrojáků a na prvním řádku INSTALL je napsáno "sežeňte si a zprovozněte YetAnotherBuildingSystem", tak bych nejradši zabíjel.
Takže ty nemáš rád cokoli, co není make, a vývojáři kvůli tomu mají trpět...
Hezky mi vkládáš slova do úst, jen co je pravda... Je mi celkem ukradený, co se bude používat. Ale nechci tahat pro každý program extra sadu vývojářských nástrojů.
Tak to máš problém.
Buď ti to může být jedno, ale pak je divné mít chuť zabíjet, když to není ten jeden pravěký, na který jsi zvyklý. Nebo ti to ukradené není...
Dobře, zkusím to tak jednoduše, aby to pochopil i Lister.
Je mi jedno, který nástroj bude standardní. Dokonce netrvám ani na tom, že to musí být jediný nástroj. Chápu, že pro malé projekty je vhodný jednodušší nástroj, zatímco pro velké projekty komplexní. Dobře. Standardizujme dva nebo tři sestavovací systémy. A jestli mezi nimi make bude nebo ne je mi šumák.
No konecne ses vyzvejknul.
A porad ne. Viz kraxna.
Ono proste nejde jenom o to nejak pospoustet par programu, co vytvori binarku, ale musis ridit zavislosti, popsat strukturu projektu (v tom je trebas make zoufaly) atp.
-
nevim proc bych se ucil vim s jeho pravekym ovladanim (ne nic si pamatovat nechci), derny stitky pouzivat uz se ucit taky nebudu
Není to pravěké ovládání. Je to komplexní a efektivní ovládání. To je jako s focením, někdo radši automat, protože se nechce nic učit a někdo dá přednost manuální zrcadlovce, aby měl to focení plně pod kontrolou a dosáhl perfektních výsledků.
-
Právě to jeho ovládání je geniální. Ale chápu, že pro lidi s poněkud kulhajícím IQ může být nad jejich schopnosti. Ovšem nikdo tě přece nenutí to používat.
geniální ovládání by nemapovalo nejčastější operace na klávesy jako $ a ^
-
V čem je problém s těmito znaky?
-
Právě to jeho ovládání je geniální. Ale chápu, že pro lidi s poněkud kulhajícím IQ může být nad jejich schopnosti. Ovšem nikdo tě přece nenutí to používat.
geniální ovládání by nemapovalo nejčastější operace na klávesy jako $ a ^
Proč ne? Ničemu to nevadí. Má to logiku převzatou z regulárních výrazů, takže je to v pořádku.
-
V čem je problém s těmito znaky?
jsou mimo dosah při běžném umístění rukou.
-
Proč ne? Ničemu to nevadí. Má to logiku převzatou z regulárních výrazů, takže je to v pořádku.
v čem vám ta logika pomáhá?
-
Pro běžné ovládání funguje Home, End, už jsem se dlouho nesetkal s terminálem, kde by to ještě nefungovalo.
Jo, je potřeba dvě ruce (pravý Alt, pravá ruka pak nedosáhne na 4, 6), ale kde jinde než v regexpech se při běžném ovládání vimu používají?
-
Proč ne? Ničemu to nevadí. Má to logiku převzatou z regulárních výrazů, takže je to v pořádku.
v čem vám ta logika pomáhá?
Nemusis se (alespon u zakladu) ucit padesatkrat to same?
-
V čem je problém s těmito znaky?
jsou mimo dosah při běžném umístění rukou.
Zajímavé, toho jsem si nevšiml. Zřejmě proto, že je k tomuto účelu nepoužívám. Zpravidla si vystačím se zkratkami I, A, o nebo O, které zároveň otevřou editační mód.
-
Proč ne? Ničemu to nevadí. Má to logiku převzatou z regulárních výrazů, takže je to v pořádku.
v čem vám ta logika pomáhá?
Regulární výrazy při práci používám běžně, takže výsledná akce je očekávaná. Kdyby to bylo přehozené, tak by mi to určitě vadilo. Prakticky je však k uvedenému účelu téměř nepoužívám, viz výše.
-
Právě to jeho ovládání je geniální. Ale chápu, že pro lidi s poněkud kulhajícím IQ může být nad jejich schopnosti. Ovšem nikdo tě přece nenutí to používat.
geniální ovládání by nemapovalo nejčastější operace na klávesy jako $ a ^
Ten příkaz $ snad skoro nikdy nepotřebuješ ne? Teď mě tedy nenapadá, kdy je nutnej.
-
Právě to jeho ovládání je geniální. Ale chápu, že pro lidi s poněkud kulhajícím IQ může být nad jejich schopnosti. Ovšem nikdo tě přece nenutí to používat.
geniální ovládání by nemapovalo nejčastější operace na klávesy jako $ a ^
Ten příkaz $ snad skoro nikdy nepotřebuješ ne? Teď mě tedy nenapadá, kdy je nutnej.
skok na konec a na začátek používám často. Možná to jde ve Vimu nějak obejít.
-
skok na konec a na začátek používám často. Možná to jde ve Vimu nějak obejít.
Home, End ti nefunguje?
-
Proč ne? Ničemu to nevadí. Má to logiku převzatou z regulárních výrazů, takže je to v pořádku.
v čem vám ta logika pomáhá?
Nemusis se (alespon u zakladu) ucit padesatkrat to same?
proč padesátkrát? Klávesovu se naučím jednou. Kvůli snadnému naučení vynakládat zbytečné úsilí při každém použití se u často používaných zkratek IMHO nevyplatí.
-
Právě to jeho ovládání je geniální. Ale chápu, že pro lidi s poněkud kulhajícím IQ může být nad jejich schopnosti. Ovšem nikdo tě přece nenutí to používat.
geniální ovládání by nemapovalo nejčastější operace na klávesy jako $ a ^
Ten příkaz $ snad skoro nikdy nepotřebuješ ne? Teď mě tedy nenapadá, kdy je nutnej.
skok na konec a na začátek používám často. Možná to jde ve Vimu nějak obejít.
ale proč? Na tom začátku/konci něco potřebuješ dělat ne?
Přidání nového textu na konec: A (náhrada za $a)
Přidání nového textu na začátek textu: I (náhrada za ^i)
Přidání nového textu na začátek řádku: gI (náhrada za 0i)
Přidání nového textu na nový řádek: o (náhrada za $aEnter)
Smazání řádku: dd
Nějaké shifty atd. - stačí být kdekoli na řádku
atd.
-
skok na konec a na začátek používám často. Možná to jde ve Vimu nějak obejít.
Home, End ti nefunguje?
home a edit je také mimo umístění rukou při psaní.
-
ale proč? Na tom začátku/konci něco potřebuješ dělat ne?
Přidání nového textu na konec: A (náhrada za $a)
Přidání nového textu na začátek textu: I (náhrada za ^i)
Přidání nového textu na začátek řádku: gI (náhrada za 0i)
Přidání nového textu na nový řádek: o (náhrada za $aEnter)
Smazání řádku: dd
Nějaké shifty atd. - stačí být kdekoli na řádku
atd.
ještě se doplním o
D - smazání textu od kurzoru do konce řádku (náhrada za d$)
C - dtto + přechod do insert režimu
ten $ je užitečnej, ale někde v makrech, jinak moc ne (používám Vim tak 20 let :-)
-
home a edit je také mimo umístění rukou při psaní.
Dobře, tak který editor to má lépe a zároveň ne "mimo umístění rukou při psaní"? Navíc to $ a ^ je přímo na klávesnici, anglické i české (v linuxu).
-
ale proč? Na tom začátku/konci něco potřebuješ dělat ne?
Přidání nového textu na konec: A (náhrada za $a)
Přidání nového textu na začátek textu: I (náhrada za ^i)
Přidání nového textu na začátek řádku: gI (náhrada za 0i)
Přidání nového textu na nový řádek: o (náhrada za $aEnter)
Smazání řádku: dd
Nějaké shifty atd. - stačí být kdekoli na řádku
atd.
to je dobrá odpověď.
-
home a edit je také mimo umístění rukou při psaní.
Dobře, tak který editor to má lépe a zároveň ne "mimo umístění rukou při psaní"? Navíc to $ a ^ je přímo na klávesnici, anglické i české (v linuxu).
ctrl-a ctrl-e. Nejlépe když namapujete ctrl na caps lock.
-
Proč ne? Ničemu to nevadí. Má to logiku převzatou z regulárních výrazů, takže je to v pořádku.
v čem vám ta logika pomáhá?
Nemusis se (alespon u zakladu) ucit padesatkrat to same?
proč padesátkrát? Klávesovu se naučím jednou. Kvůli snadnému naučení vynakládat zbytečné úsilí při každém použití se u často používaných zkratek IMHO nevyplatí.
oprava: klávesu
-
Emacs má zase konflikt s ovládáním screen (ctrl+a). Prostě si nevybereš :-)
-
Emacs má zase konflikt s ovládáním screen (ctrl+a). Prostě si nevybereš :-)
emacs je lepší multiplexer než screen.
-
Emacs má zase konflikt s ovládáním screen (ctrl+a). Prostě si nevybereš :-)
emacs je lepší multiplexer než screen.
To jo, ale když už ten screen běží, tak se to dost blbě přehazuje...
-
Emacs má zase konflikt s ovládáním screen (ctrl+a). Prostě si nevybereš :-)
emacs je lepší multiplexer než screen.
To jo, ale když už ten screen běží, tak se to dost blbě přehazuje...
není důvod používat sreen pro cokoliv když na serveru běží emacs daemon.
-
není důvod používat sreen pro cokoliv když na serveru běží emacs daemon.
To jsi mohl napsat rovnou, že používáš Emacs. Války Emacs vs. Vim už dávno pozbyly smyslu.
-
To jsi mohl napsat rovnou, že používáš Emacs. Války Emacs vs. Vim už dávno pozbyly smyslu.
způsoby ovládání nejsou vázány na konkrétní editory.
-
To jsi mohl napsat rovnou, že používáš Emacs. Války Emacs vs. Vim už dávno pozbyly smyslu.
způsoby ovládání nejsou vázány na konkrétní editory.
No vidíš, v tom případě můžeš používat klávesy Home a End. Není třeba si stěžovat.
-
Není třeba si stěžovat.
kde si stěžuji? Jen jsem nesouhlasil s tvrzením o genialitě Vimovského ovládání. Sám autor vi přiznává (https://www.reddit.com/r/linux/comments/o2xz7/bill_joy_on_vi_people_dont_know_that_vi_was/), že to byla slepá cesta. Většinou ten blud o genialitě Vimu šíří lidé, kteří nezkusili nic lepšího.
-
(Btw: make se dneska používá jinak než ironicky?)
Když jdu něco kompilovat ze zdrojáků a na prvním řádku INSTALL je napsáno "sežeňte si a zprovozněte YetAnotherBuildingSystem", tak bych nejradši zabíjel.
Takže ty nemáš rád cokoli, co není make, a vývojáři kvůli tomu mají trpět...
Problem je s okenicema.
V normalnim systemu, kdyz potrebuju maven, git, napisu yum install a hotovo.
Zprovoznit to same na wokenicich je nebetycny oser sam si stahni, spust exace, iteruj tak dlouho, nez si verze sednou.
Je fascinujici, ze jeste v roce 2018 neni mykosoft schopen pripravit repository oblibrnych opensource nastroju
-
Emacs má zase konflikt s ovládáním screen (ctrl+a). Prostě si nevybereš :-)
emacs je lepší multiplexer než screen.
A uz pro Emacs nekdo napsal pouzitelny textovy editor?
-
Není třeba si stěžovat.
kde si stěžuji? Jen jsem nesouhlasil s tvrzením o genialitě Vimovského ovládání. Sám autor vi přiznává (https://www.reddit.com/r/linux/comments/o2xz7/bill_joy_on_vi_people_dont_know_that_vi_was/), že to byla slepá cesta. Většinou ten blud o genialitě Vimu šíří lidé, kteří nezkusili nic lepšího.
Takový Ctrl-A místo Home také za moc nestojí. Kolizí s běžnými nástroji je plno, nejen se Screenem.
-
Takový Ctrl-A místo Home také za moc nestojí. Kolizí s běžnými nástroji je plno, nejen se Screenem.
V Gnome lze jedinou volbou zapnout Emacs key theme ve všech aplikacích. Pro označení celého textu potom funguje c-/. Běžné konzolové nástroje používají GNU readline.
-
Nejsou to nejčastější operace, já je třeba nepoužívám vůbec. A pro ty, kdoje potřebují není nic snazšího, než si je namapívat po svém. V tom je právě ta hlavní síla Vimu, možnist všechno si přizpůsobit dle svého. Zase bych to přírovnal k fotografování. Levné foťáky dělají krásné ostré fotky, neočekává se, že by je amatér uprwvoval, takže foťák udělá jejich postprocessing. Z kvalitní drahé zrcadlovy lezou obrázky na první pohled v horším technickém stavu, protože u nich se předpokládá, že jejich postprocessing si zajistí fotograf sám podle svých potřeb, což vede ke kvalitnějším výsledkům. Takže třeba nejsou digitálně doostřené a vypadají mázle, protože doostření musí být až poslední krok v kvalitním postprocessingu. Vim je nástroj pro profesionály. Každý jeho uživatel má vlastní konfigurační soubory, které si buduje po léta a má ho přizpůsobený přesně svým individuáoním potřebám. Opírat se o výchozí nastavení je naivní. Další paralela může být k bydlení, k uniformnímu panelákovému bytu versus architektem individuálně navrženému domku.
-
Není třeba si stěžovat.
kde si stěžuji? Jen jsem nesouhlasil s tvrzením o genialitě Vimovského ovládání. Sám autor vi přiznává (https://www.reddit.com/r/linux/comments/o2xz7/bill_joy_on_vi_people_dont_know_that_vi_was/), že to byla slepá cesta. Většinou ten blud o genialitě Vimu šíří lidé, kteří nezkusili nic lepšího.
To není blud, to je časem prověřená a potvrzená realita. Genialita ovládání Vimu nespočívá v tom, kde má namapovanou jakou funkci.
-
Vim je nástroj pro profesionály. Každý jeho uživatel má vlastní konfigurační soubory, které si buduje po léta a má ho přizpůsobený přesně svým individuáoním potřebám. Opírat se o výchozí nastavení je naivní.
Tak to abych si svůj konfigurační soubor bral všude s sebou... ;)
-
Vim je nástroj pro profesionály. Každý jeho uživatel má vlastní konfigurační soubory, které si buduje po léta a má ho přizpůsobený přesně svým individuáoním potřebám. Opírat se o výchozí nastavení je naivní.
Tak to abych si svůj konfigurační soubor bral všude s sebou... ;)
Konfigurační soubor svého oblíbeného editoru si snad s sebou nebereš? Kam přijdeš, tam si ty parametry znovu nastavuješ ručně?
-
Kam přijdeš, tam si ty parametry znovu nastavuješ ručně?
podle potřeby doinstaluji balíčky. Zvykat si na vlastní unikátní customizaci se nevyplácí.
-
Kam přijdeš, tam si ty parametry znovu nastavuješ ručně?
podle potřeby doinstaluji balíčky. Zvykat si na vlastní unikátní customizaci se nevyplácí.
Ty máš své balíčky, ve kterých máš barevné schéma, fonty, své jméno, e-mail, automatické korekce, makra apod? V tom případě to máš podobně jako já.
-
Ty máš své balíčky, ve kterých máš barevné schéma, fonty, své jméno, e-mail, automatické korekce, makra apod?
nemám
-
Není třeba si stěžovat.
kde si stěžuji? Jen jsem nesouhlasil s tvrzením o genialitě Vimovského ovládání. Sám autor vi přiznává (https://www.reddit.com/r/linux/comments/o2xz7/bill_joy_on_vi_people_dont_know_that_vi_was/), že to byla slepá cesta. Většinou ten blud o genialitě Vimu šíří lidé, kteří nezkusili nic lepšího.
Pokud považuješ $ a ^ za nejčastější operace, tak Vim používat neumíš a tedy platí to, co jsem o jeho kriticích napsal výše - kritizují něco, co ani neznají. Konečně napiš, co má být podle tebe to lepší. Ale hlavně prosím tě nepiš, že notepad++ apod., ani Emacs - vím, že je mocný, ale už jsem si zvykl na Vim.
Kde vlastně v tom textu čteš, že to podle Joye byla slepá cesta? To by byl podle stejné logiky slepou cestou i celý Unix. Ten byl taky navržen pro svět, který dávno neexistuje.
Kam přijdeš, tam si ty parametry znovu nastavuješ ručně?
podle potřeby doinstaluji balíčky. Zvykat si na vlastní unikátní customizaci se nevyplácí.
Proč?
-
Vim je nástroj pro profesionály. Každý jeho uživatel má vlastní konfigurační soubory, které si buduje po léta a má ho přizpůsobený přesně svým individuáoním potřebám. Opírat se o výchozí nastavení je naivní.
Tak to abych si svůj konfigurační soubor bral všude s sebou... ;)
Já si ho všude sdílím přes dropbox, včetně éluginů atd. Bez toho je Vim méně než poloviční.
-
Konečně napiš, co má být podle tebe to lepší. Ale hlavně prosím tě nepiš, že notepad++ apod., ani Emacs - vím, že je mocný, ale už jsem si zvykl na Vim.
rozumné klávesové zkratky + multikurzor.
Kde vlastně v tom textu čteš, že to podle Joye byla slepá cesta? To by byl podle stejné logiky slepou cestou i celý Unix. Ten byl taky navržen pro svět, který dávno neexistuje.
Unix byl také slepá cesta podle jeho autorů (https://interviews.slashdot.org/story/04/10/18/1153211/rob-pike-responds). Lisp machines byly oproti tomu nadčasové. Lepší způsob práce s Unixem je skrz Emacs nebo webový prohlížeč.
Proč?
Defautní emacsové ovládání mohu v moderních editorech zapnout jedinou volbou. Balíčky často mají ekvivalenty. Vlastní customizace bych musel pracně replikovat.
-
Ty máš své balíčky, ve kterých máš barevné schéma, fonty, své jméno, e-mail, automatické korekce, makra apod?
nemám
Takže na každém novém stroji tyto parametry ručně nastavuješ znovu. To by mě nebavilo. Konfiguráky Vimu si verzuji v Gitu, ale i zmíněný Dropbox vidím jako docela dobrý nápad.
Vzpomínám si, jak jsem se kdysi snažil přenést automatické korektury, kterých nebylo zrovna málo, z jednoho Wordu na druhý. Nešlo to. Zřejmě je to standard.
-
Takže na každém novém stroji tyto parametry ručně nastavuješ znovu.
žádné parametry nenastavuju. Instaluji balíčky podle potřeby. Na každém stroji edituji něco jiného.
-
Konečně napiš, co má být podle tebe to lepší. Ale hlavně prosím tě nepiš, že notepad++ apod., ani Emacs - vím, že je mocný, ale už jsem si zvykl na Vim.
rozumné klávesové zkratky + multikurzor.
To má Vim také. Zřejmě jsi je přehlédl.
Defautní emacsové ovládání mohu v moderních editorech zapnout jedinou volbou. Balíčky často mají ekvivalenty. Vlastní customizace bych musel pracně replikovat.
Takže vlastní customizaci neděláš? To musí být docela opruz dělat s takovým holým editorem. Přitom Emacs disponuje velmi silným systémem pro psaní vlastních funkcí v Lispu. Když v tom píšeš třeba šablonu XSLT, tak to musí být utrpení, ne?
Takže na každém novém stroji tyto parametry ručně nastavuješ znovu.
žádné parametry nenastavuju. Instaluji balíčky podle potřeby. Na každém stroji edituji něco jiného.
V tom editoru nemáš ani vlastní jméno nebo e-mail? Co makra a klávesové zkratky, nic?
-
To musí být docela opruz dělat s takovým holým editorem.
nikde jsem nepsal, že pracuji s holým editorem.
-
To musí být docela opruz dělat s takovým holým editorem.
nikde jsem nepsal, že pracuji s holým editorem.
Editor s pluginy, ale bez nastavených preferencí je holý.
-
Editor s pluginy, ale bez nastavených preferencí je holý.
přesto toho umí víc než tvůj vytuněný Vim. Má všechny featury, o kterých tu prohlašuješ, že je nepotřebuješ.
-
proč vám tolik záleží na tom jestli někdo a jak používá emacs/vim/gedit? Není to přece jedno? :)
Gedit má problémy s obarvování syntaxe, načítá vše do paměti najednou a struktura je dost velká, proto v tomhle případě neumí pak ani fulltext, je hloupej, tak k němu chce přistupovat.
Pamatujete někdo ještě na ed(1)? Poslední dobou zjišťuji, že vlastně víc nepotřebuji...
-
Pamatujete někdo ještě na ed(1)? Poslední dobou zjišťuji, že vlastně víc nepotřebuji...
Ed je docela fajn. Zvykl jsem si některé jeho příkazy používat ve Vimu. Také jsem ho několikrát použil na serveru, na kterém nebylo nic jiného. Vlastně jsem kdysi s podobným editorem začínal.
-
Konečně napiš, co má být podle tebe to lepší. Ale hlavně prosím tě nepiš, že notepad++ apod., ani Emacs - vím, že je mocný, ale už jsem si zvykl na Vim.
rozumné klávesové zkratky + multikurzor.
Ha ha ha. To by byl oproti Vimu pořádný krok vzad.
Kde vlastně v tom textu čteš, že to podle Joye byla slepá cesta? To by byl podle stejné logiky slepou cestou i celý Unix. Ten byl taky navržen pro svět, který dávno neexistuje.
Unix byl také slepá cesta podle jeho autorů (https://interviews.slashdot.org/story/04/10/18/1153211/rob-pike-responds). Lisp machines byly oproti tomu nadčasové. Lepší způsob práce s Unixem je skrz Emacs nebo webový prohlížeč.
Jo. Takže bys doporučil nahradit Unix MS-DOSem podle tvé logiky. On každý schopný vývojář vidí, co mohl udělat jinak nebo co by dnes udělal jinak. Obvykle se na to přijde už při práci na alfa verzi. To ale neznamená, že jeho dílo je špatné.
Lepší způsob práce s Unixem přes webový prohlížeč? Takže nejen že jsi nepochopil filosofii Vimu, ani jsi nepochopil filosofii Unixu. Jako sorry, ale to člověk při smyslech nemůže myslet vážně! Takže to beru jen jako pokus o nepříliš vydařený vtip.
Proč?
Defautní emacsové ovládání mohu v moderních editorech zapnout jedinou volbou. Balíčky často mají ekvivalenty. Vlastní customizace bych musel pracně replikovat.
Tak jestli je nahrání jednoho konfiguráku pracné...
Ale znova opakuji - mně je ukradené, co kdo používá za editor. Tak nevím, proč mají jiní potřebu navážet se do něčeho, co je silně subjektivní, někomu to vyhovuje a někomu ne. Já třeba nesnáším špenát. Ale připadá mi divné, abych tvrdil, že je to odporný blívajz a že nechápu, jak takovou sr..ku někdo může pozřít, že asi dotyčný nikdy nic lepšího neochutnal. Tyhle reakce jsou typické pro zakomplexované jedince ve stylu "ze školy mě vyhodili na matematice, tak ta škola je k ničemu, matematiku nepotřebuji, všichni kdo tu školu udělali jsou neschopní, znají jen nepotřebné věci, kdežto já jsem king co nic takového nepotřebuje". Pro mě za mě si edituj klidně v notepadu, mně je to ukradené. Tohle je snad každého věc, co mu sedne nejlíp. Ale když mi někdo místo Vimu, který nezná, cpe "notepad", protože má "rozumné klávesové zkratky", tak je to docela trapas.
-
Proč?
Defautní emacsové ovládání mohu v moderních editorech zapnout jedinou volbou. Balíčky často mají ekvivalenty. Vlastní customizace bych musel pracně replikovat.
Tak jestli je nahrání jednoho konfiguráku pracné...
pracné je vytvořit stejnou nestandardní konfguraci v různých editorech. V cloudových IDE to často ani není možné.
-
Jo. Takže bys doporučil nahradit Unix MS-DOSem podle tvé logiky.
naopak, něčím modernějším. Proč používat na 2D monitorech dálnopisové 1D rozhraní? Shellové interprety vytvářející nový proces pro každý příkaz vznikly pro tehdejší HW. Dnes by je šlo nahradit třeba Javascriptem.
-
https://www.npmjs.com/package/shelljs
-
Proč používat na 2D monitorech dálnopisové 1D rozhraní? Shellové interprety vytvářející nový proces pro každý příkaz vznikly pro tehdejší HW. Dnes by je šlo nahradit třeba Javascriptem.
Naopak je to velmi výhodné, protože nový proces běží v odděleném paměťovém prostoru. Po ukončení se tento prostor vrátí do poolu, což je efektivnější než GC.
Pokud chceš místo shellu používat Javascript, tak ti v tom nikdo nebrání.
-
https://www.npmjs.com/package/shelljs
to volá programy přes podprocesy. Stejně jako shell.
-
Jo. Takže bys doporučil nahradit Unix MS-DOSem podle tvé logiky.
naopak, něčím modernějším. Proč používat na 2D monitorech dálnopisové 1D rozhraní? Shellové interprety vytvářející nový proces pro každý příkaz vznikly pro tehdejší HW. Dnes by je šlo nahradit třeba Javascriptem.
Nejlepší je IMHO kombinace a provázání obojího jako má Oberon nebo Smalltalk. Alternativní shelly vznikaly už v 70. letech - jako třeba csh. Javascriptový shell je taky. Na osmibitech funkci takového "shellu" plnil BASIC.
MS Windows jsou sice novější a využívají 2D monitor, ale zase potlačily CLI, což je jednoznačně špatná cesta - raději budu mít dálnopis emulovaný v okně než nemožnost komunikovat s počítačem pomocí umělého jazyka.
Unix byl svým konceptem jednoduchého filesystemu, včetně rour a standardních vstupů/výstupů ve své době geniální. Sdílení dat bylo postaveno na souborech a textových tocích, operace nad nimi realizované pomocí procesů. Dnes už to je přežitek, ale stejně geniální náhradu na úrovni 21. století jsem asi ještě nezaznamenal. Jistě by dnes bylo výhodnější data organizovat jinak než v hierarchické struktuře souborů a operace nad nimi jinak než pomocí procesů vytvářených z programů uložených v souborech. Různá partikulární řešení jsou, stejně jako byla v době vzniku Unixu. Ale narozdíl od té doby se ještě neobjevil nikdo, kdo by měl ten správný nadhled a dokázal z toho vybrat a sestavit ucelený, dokonale provázaný operační systém. To je důvod, proč je Unix i po bezmála 50 letech stále nepřekonaný. A podobně to cítím i s tím Vimem. Vždyť ty "moderní" editory umějí zlomek toho, co Vim. Jako třeba ten multikurzor - pro mě to je taková typická vlastnost pro efekt, ale z praktického hlediska už bych k tomu byl poměrně skeptický - vlastně mi to vůbec nic užitečného nepřináší.
-
Jako třeba ten multikurzor - pro mě to je taková typická vlastnost pro efekt, ale z praktického hlediska už bych k tomu byl poměrně skeptický - vlastně mi to vůbec nic užitečného nepřináší.
Multikurzor vypadá sice elegantně, ale Vim má dostatek jiných vychytávek, které tuto schopnost nahradí. Obvykle si vystačím s tečkou.
-
Jako třeba ten multikurzor - pro mě to je taková typická vlastnost pro efekt, ale z praktického hlediska už bych k tomu byl poměrně skeptický - vlastně mi to vůbec nic užitečného nepřináší.
Multikurzor vypadá sice elegantně, ale Vim má dostatek jiných vychytávek, které tuto schopnost nahradí. Obvykle si vystačím s tečkou.
Tak když po tom někdo skutečně touží, tak není problém si přidat plugin:
https://github.com/terryma/vim-multiple-cursors
(viděl jsem i další podobně koncipované pluginy, tento je asi nejdál)
-
Tak když po tom někdo skutečně touží, tak není problém si přidat plugin:
https://github.com/terryma/vim-multiple-cursors
(viděl jsem i další podobně koncipované pluginy, tento je asi nejdál)
Ten plugin jsem zkousel par mesicu zpatky, bylo to hodne zabugovane a s pouzitelnosti v jinych editorech se to nedalo srovnat. Takze ve vim multicursor nepouzivam, v jinych editorech ano.
-
Tak když po tom někdo skutečně touží, tak není problém si přidat plugin:
https://github.com/terryma/vim-multiple-cursors
(viděl jsem i další podobně koncipované pluginy, tento je asi nejdál)
Ten plugin jsem zkousel par mesicu zpatky, bylo to hodne zabugovane a s pouzitelnosti v jinych editorech se to nedalo srovnat. Takze ve vim multicursor nepouzivam, v jinych editorech ano.
mě to připadlo někdy pomalé, ale základní příkazy (ty co jsem si byl schopnej zapamatovat :-) fungovaly. Zkoušel jsi to hodně dávno? Poslední aktualizaci totiž mají z konce dubna, třeba jsou ty bugy už opraveny.
-
Hoši hoši, na světě existují jen 3 pořádné ide pro opravdové programátory: JetBrains Rider pro C#, IntelliJ Idea pro Javu a Visual Studio (to s odřenýma ušima). Všechno ostatní jsou jen takové srandičky.
Hele, víte jak vypadá minimalistický lightweight automobil? No to je přece KOLO!
-
Hoši hoši, na světě existují jen 3 pořádné ide pro opravdové programátory: JetBrains Rider pro C#, IntelliJ Idea pro Javu a Visual Studio (to s odřenýma ušima). Všechno ostatní jsou jen takové srandičky.
Hele, víte jak vypadá minimalistický lightweight automobil? No to je přece KOLO!
a jak to souvisí s problematikou textových editorů?