Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: Honza 16. 05. 2018, 23:09:33
-
Dobrý večer, jsem přijat na tyto dva obory a ve své podstatě by měly být dost podobné, ale přece jen se rozdíly ve studijních plánech najdou. viz.
https://www.fi.muni.cz/catalogue/study-fields-html/bc-mi.html.cs
http://www.fel.cvut.cz/cz/education/bk/pruchody/pr701244314405.html
Našel by se někdo, kdo by mi lépe vysvětlil rozdíly v obou oborech? Já sám jsem ze studijních plánů vyčetl to, že Matematická informatika bude o něco teoretičtějšího rázu, jelikož zahrnuje i předměty jako např. Teorie množin, Algebra, Matematická logika, Teorie grafů a některé další, ale jak říkám, byl bych rád, kdyby to zhodnotil i někdo jiný, díky!
-
[...] Matematická informatika bude o něco teoretičtějšího rázu, jelikož zahrnuje i předměty jako např. Teorie množin, Algebra, Matematická logika, Teorie grafů [...]
Ono to je prašť jako uhoď, možná bych spíš vybíral podle lidí, třeba právě Pěchouček by určitě stál za zvážení. Jinak pro IT je rozhodně logika a teorie grafů nutnost, temno už je spíš esoterická blbost (i když viděno zpětně je hezké chápat, jak je na ní vybudovaná téměř celá matematika) a algebra (obecná) se hodí přinejmenším ve funkcionálním paradigmatu, chce-li jej člověk pochopit hlouběji. Aniž bych chtěl nějak podceňovat teorii, v tomto případě bych osobně volil spíš ten praktičtější směr.
-
Jinak pro IT je rozhodně logika a teorie grafů nutnost
Jelikož jsem všemi těmi zmíněnými předměty prošel (na FI MU), můžu celkem bezpečně říct, že jdou hodně za rámec toho, co je v IT "nutnost". Stačí se podívat na syllaby a příklady k řešení.
(Neříkám to z nějaké zášti, naopak, logika a temno mě jako jedny z mála teoretických předmětů hodně bavily, ale je to spíš zábava, poučení, občerstvení a mentální cvičení než "nutnost" v jakémkoli smyslu).
-
Taky záleží na tom, jestli chcete mít na dveřích v budoucnu Mgr. nebo Ing. Náplně na obou školách jsou si hodně podobné, ovšem já jako absolvent MU se přimlouvám za Masarykovu univerzitu, pokud jste opravdu schopen zvládnout ten 2. semestr a v něm MB202 Diferenciální a integrální počet B (6+2 kr.) toto je dost teoretické a ne úplně jednoduché. A v 5. semestru ta algebra taky není pro každého. Prostě mají na MU hodně matematických disciplin, tím je proslavené a známá ve světě. Toto ČVUT tak do hloubky nedělá, je to víc do praxe. TAkže na MU jděte pokud jste spíš teoretik a máte třeba skolny k akademickým činnostem, na ČVUT pokud chcete vyloženě prakticky makat v IT. Přeji hodně úspěchů.
-
Ahoj, chodil jsem na ČVUT FEL a měl jsem nějaké předměty z OI. OI je přísně teoretický studijní program a víc mi sedly předměty ze SITu a z jiných oborů, kde je kombinace teorie a praxe. Takže pokud chceš být teoretik, tak doporučuji OI. V opačném případě jiný obor na FELu, nebo zkus tu MUNI, z doslechu vím, že je víc orientovaná na praxi, ale u matematické informatiky počítej s matematikou, která bude trochu na jiné úrovni, než na střední škole.
-
Ahoj, chodil jsem na ČVUT FEL a měl jsem nějaké předměty z OI. OI je přísně teoretický studijní program a víc mi sedly předměty ze SITu a z jiných oborů, kde je kombinace teorie a praxe. Takže pokud chceš být teoretik, tak doporučuji OI. V opačném případě jiný obor na FELu, nebo zkus tu MUNI, z doslechu vím, že je víc orientovaná na praxi, ale u matematické informatiky počítej s matematikou, která bude trochu na jiné úrovni, než na střední škole.
nie som si isty, ci obor matematicka informatika bude nako vyrazne viac orientovany na prax..
-
Chodím na sleziny absolventů FEL ČVUT
http://www.fel.cvut.cz/cz/elektra/setkani/setkani_2017.html
na jedné k nám promlouval děkan fakulty že se od FEL oddělila fakulta informatiky a že to bylo špatně, pak promlouval bývalý rektor ČVUT, že to bylo dobře, čekal jsem, jestli si nedají do držky. Ale zklamali mne.
-
Chodím na sleziny absolventů FEL ČVUT
http://www.fel.cvut.cz/cz/elektra/setkani/setkani_2017.html
na jedné k nám promlouval děkan fakulty že se od FEL oddělila fakulta informatiky a že to bylo špatně, pak promlouval bývalý rektor ČVUT, že to bylo dobře, čekal jsem, jestli si nedají do držky. Ale zklamali mne.
Elektrikari su neradi, ked informatici nevedia pajkovat. Informatici su zasa neradi, ked elektrikari nemaju developerske zrucnosti.
(Matematici nevedia ani pajkovat, ani nie su dobri developeri, zato niektori z nich vedia vyborne algoritmizovat.)
A teraz babo rad.
-
Osobne by som isiel na FI MUNI maju lepsie curriculum, FEL curriculum vyzera ako code monkeys velkovyrobna.
-
Chodím na sleziny absolventů FEL ČVUT
http://www.fel.cvut.cz/cz/elektra/setkani/setkani_2017.html
na jedné k nám promlouval děkan fakulty že se od FEL oddělila fakulta informatiky a že to bylo špatně, pak promlouval bývalý rektor ČVUT, že to bylo dobře, čekal jsem, jestli si nedají do držky. Ale zklamali mne.
Bylo to dobře. Informatik nemá elektrotechnické vzdělání, nechápu proč by měl být absolvent FELu. Kór když nerozezná rezistor od kondenzátoru. Takže FEL má alespoň hybrida s názvem Kybernetika a robotika, který propojuje elektrotechniku s informatikou. A informatici na FITu tak nemusí být obtěžováni železem a kovem a můžou se soustředit na bušení do klávesnice. Každý si vybere, co je mu bližší... Žádání budou všichni.
-
Jinak pro IT je rozhodně logika a teorie grafů nutnost
Jelikož jsem všemi těmi zmíněnými předměty prošel (na FI MU), můžu celkem bezpečně říct, že jdou hodně za rámec toho, co je v IT "nutnost". Stačí se podívat na syllaby a příklady k řešení.
Rozsah látky už je jiná otázka, ale nikdy neškodí vědět toho trošku více, než člověk typicky použije v běžné práci.
-
naopak, logika a temno mě jako jedny z mála teoretických předmětů hodně bavily, ale je to spíš zábava, poučení, občerstvení a mentální cvičení než "nutnost" v jakémkoli smyslu
Zrovna logika má část teoretickou (à la temno) a veskrze praktickou (deklarativní programování). Temno skutečně pro běžné IT nutnost není a skoro bych řekl, že tak, jak se učí (jen naprosté základy), je i kontraproduktivní, protože například vede studenty, co nemají hlubší matematický základ, k různým bludům, například že axiom výběru vede k paradoxům nebo k nepochopení teorií (a potažmo logik) vyšších řádů apod. Školy bohužel v tomto ohledu moc nejdou s dobou, učí se temno z dob Cantora, kdežto pro IT praxi užitečnější teoretické základy buď zcela chybí, nebo jsou volitelné a konkurují mnohem lákavějším předmětům.
-
Rozsah látky už je jiná otázka, ale nikdy neškodí vědět toho trošku více, než člověk typicky použije v běžné práci.
Rozhodně. Třeba i znalost z nějakého obecně vysmívaného oboru, jako třeba gender studies, se může v životě nečekaně ukázat užitečnou a každou znalost je lepší mít než nemít :)
Akorát bych to nepřeháněl se slovem "nutnost". Opravdu nutné pro soudobého IT dělníka, jsou imho třeba z té teorie grafů jenom základní pojmy (uzel, hrana, ohodnocená hrana, list, cesta, kostra, souvislý graf apod.), některé v IT speciálně užitečné věci (DAG), jenom základní informace o problémech (prohledávání do šířky a hloubky, ...) a povědomí o tom, že pro spoustu věcí už existují řešení, která si stačí najít v nějaké knihovně. S tímhle si Běžný Franta Ajťák v pohodě vystačí a pokud má trojciferné IQ, dá se mu to vysvětlit během dvou hodin. Zbytek je pro něj buď pro radost, nebo pro onanii a ponižování (podle osobnosti učitele).
-
Rozsah látky už je jiná otázka, ale nikdy neškodí vědět toho trošku více, než člověk typicky použije v běžné práci.
Rozhodně. Třeba i znalost z nějakého obecně vysmívaného oboru, jako třeba gender studies, se může v životě nečekaně ukázat užitečnou a každou znalost je lepší mít než nemít :)
Akorát bych to nepřeháněl se slovem "nutnost". Opravdu nutné pro soudobého IT dělníka, jsou imho třeba z té teorie grafů jenom základní pojmy (uzel, hrana, ohodnocená hrana, list, cesta, kostra, souvislý graf apod.), některé v IT speciálně užitečné věci (DAG), jenom základní informace o problémech (prohledávání do šířky a hloubky, ...) a povědomí o tom, že pro spoustu věcí už existují řešení, která si stačí najít v nějaké knihovně. S tímhle si Běžný Franta Ajťák v pohodě vystačí a pokud má trojciferné IQ, dá se mu to vysvětlit během dvou hodin. Zbytek je pro něj buď pro radost, nebo pro onanii a ponižování (podle osobnosti učitele).
To asi jo, záleží na definici BFA. Teď je doba, kdy práci dostane každý, kdo si na pohovoru nestrká propisku do nosu, ale až přijdou horší časy, bude se zase oddělovat zrno od plev.
-
Díky všem za příspěvky.
Já jsem si už jedním semestrem a necelou polovinou druhého prošel přímo na matematice na přírodovědecké fakultě a bavilo mě to, tak bych se toho rád držel co nejvíc a dělal něco zajímavého právě s matematikou a nejen tou aplikovanou, takže proto tyto dva obory. Na FI MUNI mě láká víc čistě matematických předmětů (ovšem ty základní - Lineární modely B, Diferenciální a integrální počet B, Spojité modely a statistika B, Diskrétní matematika B - mne odrazují kvůli ne tak striktnímu syllabu, který většinou obsahuje vždy nějaký mix matematických disciplín a není to čistě analýza, lineární algebra atd. jako na OI), ale OI celkově na mne působí lépe, prestižněji, jsou tam špičky v oboru, obzvlášť v oblasti Umělé inteligence, kde je jejich magisterský obor fakt pěkný. Ale jsou to takové subjektivní pocity, s programováním jsem se nikdy moc nesetkal, jen s matematikou.
-
Díky všem za příspěvky.
Já jsem si už jedním semestrem a necelou polovinou druhého prošel přímo na matematice na přírodovědecké fakultě a bavilo mě to, tak bych se toho rád držel co nejvíc a dělal něco zajímavého právě s matematikou a nejen tou aplikovanou, takže proto tyto dva obory. Na FI MUNI mě láká víc čistě matematických předmětů (ovšem ty základní - Lineární modely B, Diferenciální a integrální počet B, Spojité modely a statistika B, Diskrétní matematika B - mne odrazují kvůli ne tak striktnímu syllabu, který většinou obsahuje vždy nějaký mix matematických disciplín a není to čistě analýza, lineární algebra atd. jako na OI), ale OI celkově na mne působí lépe, prestižněji, jsou tam špičky v oboru, obzvlášť v oblasti Umělé inteligence, kde je jejich magisterský obor fakt pěkný. Ale jsou to takové subjektivní pocity, s programováním jsem se nikdy moc nesetkal, jen s matematikou.
Ony “špičky v oboru” jsou velké plus a umělá inteligence obecně je důležitá a v budoucnu bude ještě důležitější. A matematika se tam určitě využije, neváhal bych ;) O lidi a kontakty jde především, dodatečnou látku si člověk v případě potřeby může osvojit i později z knih/skript.
-
Zalezi, jestli je kariernim cilem delat kodera, nebo se posunout na uroven, ze clovek uz navrhuje nejake slozitejsi systemy (AI/blockchain/data mining/...), nebo vyvoji takovych veci sefovat. V tom druhem pripade je matematika nutnost, a MUNI da celkem slusnou pripravu. Jestli ale chce clovek do konce zivota tahat frontendy, tak ano, MUNI je daleko zahranici "nutnosti". To ale clovek realne zjisti az tak za 10-15 let po skole, kdy prijdou zase nejake nove technologie, nove pozadavky, a bud bude nebo nebude schopen se adaptovat a zvysovat svou pridanou hodnotu.
-
To ale clovek realne zjisti az tak za 10-15 let po skole
Tohle je zásadní poznatek. Bohužel pak už bývá často pozdě.
-
@jsf
Základy jsou fajn, ale (ač to nyní už neznám podrobně), tak předpokládám, že právě základy které použiješ za dekádu a více, budou mít obě školy. Obě jsou slušné (co vím). Z mé zkušenosti - více jak dvě dekády pryč z VŠ a postupné sledování mladších generací kolegů z různých oborů a škol - jsou opravdu důležití lidé, kolegové. Za pár let se totiž rozdíly v učení smyjí, resp. co navíc potřebuješ a hlavně novinky, to se doučíš (to často předem nevíš a něco ještě ani není vynalezeno či přístupné výkonem). Pokud jsi schopný. Pokud nejsi schopný se adaptovat, časem zbude jen základní kodér bez nutnosti napojení kolem a hlubších věcí.
Technika jde dopředu tak rychle, že v matematice a IT za 10 let už využiješ jen minimum toho (krom obecných věcí, nad ty obecné principy co mají obě), co ses přímo naučil. Důležitější jsou zkušenosti nabírané z novinek a styl a možnost přizpůsobit se časem novým věcem (v IT i matematice hodně nutnost - i v té matematice, protože ta nyní využívá IT mnohem více a o dost jinak, že bylo před 20+ lety a jinak než před 10). A styl a ochota přizpůsobení, imho, záleží mnohem více na člověku. Pokud nechce, žádná VŠ mu v tom nepomůže.
@Honza:
Vybírej tam, kde si představuješ, že bys chtěl později (místopisně) zůstat. A které místo Tobě osobně stylem sedne lépe (Praha/Brno), to se hodí i během studia. Budeš tam mít lepší zázemí, cítit se tam lépe. A poté, v prvních letech po, tam budeš mít alespoň nějaké kontakty, ze školy (externí věci), u starších kolegů co školu opustí o pár let dříve, ...
Pokud je Tvým cílem svět, zjisti si (nevím současnou situaci), která z těch škol je nyní ve světě bera jako prestižnější.
-
Díky všem za příspěvky.
Já jsem si už jedním semestrem a necelou polovinou druhého prošel přímo na matematice na přírodovědecké fakultě a bavilo mě to, tak bych se toho rád držel co nejvíc a dělal něco zajímavého právě s matematikou a nejen tou aplikovanou, takže proto tyto dva obory. Na FI MUNI mě láká víc čistě matematických předmětů (ovšem ty základní - Lineární modely B, Diferenciální a integrální počet B, Spojité modely a statistika B, Diskrétní matematika B - mne odrazují kvůli ne tak striktnímu syllabu, který většinou obsahuje vždy nějaký mix matematických disciplín a není to čistě analýza, lineární algebra atd. jako na OI), ale OI celkově na mne působí lépe, prestižněji, jsou tam špičky v oboru, obzvlášť v oblasti Umělé inteligence, kde je jejich magisterský obor fakt pěkný. Ale jsou to takové subjektivní pocity, s programováním jsem se nikdy moc nesetkal, jen s matematikou.
A jakou máš vlastně motivaci jít na informatiku, jestli je pro tebe úroveň matiky hlavní kritérium? Jestli pak není lepší zůstat přímo na té matice. Matika na IT fakultách bude vždycky o řád horší, protože je tam prostě hafo jiné látky, která se musí probrat...
Pokud ti jde o zaměstnatelnost (která u čistého matematika není úplně slavná), nestálo by za zvážení si to "praktické informatické minimum" doplnit pár předměty z informatiky + samostudiem a praxí?
-
Já studium matematiky ukončil (osobní důvody, nic společného s výukou atd.) a teď jsem se hlásil znova. Jít znovu na matematiku jsem zvažoval, ale byly tam i nějaké administrativní problémy s tím, že už jsem měl všechny předměty z prvního semestru absolvované a tak různě, prostě jsem se rozhodl pro trochu něco jiného, ale s tím, že matematika bude pořád kritérium a tyto informatické obory mi z toho vyšly jako nejlepší alternativa/kompromis + přesně tak, člověk se něčím musí živit, a tak dobrý, aby to byla jen čistá matematika, nejsem a právě moje vize nebyla skončit jen jako kóder, kterým se může stát vlastně kdokoliv, ale člověk, který se věnuje vývoji složitějších a zajímavějších věcí (jak jsem říkal např. AI, která mi i přijde lepší na OI).
-
Já studium matematiky ukončil (osobní důvody, nic společného s výukou atd.) a teď jsem se hlásil znova. Jít znovu na matematiku jsem zvažoval, ale byly tam i nějaké administrativní problémy s tím, že už jsem měl všechny předměty z prvního semestru absolvované a tak různě, prostě jsem se rozhodl pro trochu něco jiného, ale s tím, že matematika bude pořád kritérium a tyto informatické obory mi z toho vyšly jako nejlepší alternativa/kompromis + přesně tak, člověk se něčím musí živit, a tak dobrý, aby to byla jen čistá matematika, nejsem a právě moje vize nebyla skončit jen jako kóder, kterým se může stát vlastně kdokoliv, ale člověk, který se věnuje vývoji složitějších a zajímavějších věcí (jak jsem říkal např. AI, která mi i přijde lepší na OI).
Zrovna v IT je dobré mít hlavní specializaci nějakou "pořádnou" a IT si vzít k tomu, typicky to bývá fyzika, chemie, biologie apod. a k tomu informatika (=> výpočetní fyzika, chemoinformatika, bioinformatika...). Poněkud exotičtější je kombinace informatiky s jazykovědou nebo dokonce filosofií, ale tam to zase nebude tak skvělé s hledáním práce. Ona totiž "čistá" informatika je taky převážně jen teorie.
-
Ony “špičky v oboru” jsou velké plus ...
Mít za přednášejícího špičku v oboru taky ale znamená, že ta špička půl semestru stráví v zahraničí na konferencích, u výzkumných partnerů z EDU i COM oblasti, domlouváním projektů apod. A doma místo něj zaskakují jeho doktorandi.
-
Ony “špičky v oboru” jsou velké plus ...
Mít za přednášejícího špičku v oboru taky ale znamená, že ta špička půl semestru stráví v zahraničí na konferencích, u výzkumných partnerů z EDU i COM oblasti, domlouváním projektů apod. A doma místo něj zaskakují jeho doktorandi.
To možná jo, ale "špičky" si vybírají za doktorandy jen ty nejlepší, takže to je celkem fuk, pokud je člověk dostatečně aktivní.
-
Mne osobne vadi, ze FEL nema softverove inzinierstvo a menej sa venuje vyvoju. Absencia podobnych predmetov znaci, ze clovek bude do konca zivota odsudeny na bastlenie spagetoveho kodu. Vidno to na kode roznych programujucich biologov, chemikov, a pod ... Proste nevedia spravit slusnu analyzu, navrh aplikacie, ani poriadne spravit testy, ani si zratat vypoctovu a pamatovu narocnost ,nic ... Ani spravit slusnu modularizaciu, aby sa nemiesali hrusky s jablkami a abstrahovat od detailov. Ked im da niekto spravit aplikaciu na zelenej luke, nevedia, kde zacat a vyjde z toho prasopes ...
Naproti tomu MUNI mi prijde ako slusna synteza vhladu do developerskeho uvazovania a matematiky.
-
clovek bude do konca zivota odsudeny na bastlenie spagetoveho kodu. Vidno to na kode roznych programujucich biologov, chemikov, a pod ...
To je tím, že nepoužívají Haskell ;)
-
Ještě je tady "Smlouva s FEL o vzajemnem zpristupneni vyuky" od MFF, která zajišťuje, že studenti si navzájem mohou zapisovat předměty z FEL a MFF, takže kdybych moc stál o Algebru, Teorii množin atd. můžu je absolvovat tam.
-
clovek bude do konca zivota odsudeny na bastlenie spagetoveho kodu. Vidno to na kode roznych programujucich biologov, chemikov, a pod ...
To je tím, že nepoužívají Haskell ;)
Podcenujes ludsku vynaliezavost, aj v haskelli sa da prasit, ked sa chce :) "do" notacia je na to skvely nastroj, ak sa pouzije nespravne.
-
Ještě je tady "Smlouva s FEL o vzajemnem zpristupneni vyuky" od MFF, která zajišťuje, že studenti si navzájem mohou zapisovat předměty z FEL a MFF, takže kdybych moc stál o Algebru, Teorii množin atd. můžu je absolvovat tam.
Tato "smlouva" je super, akorát tu někdo psal, že měl s tím zapisováním na studijním problémy.
-
clovek bude do konca zivota odsudeny na bastlenie spagetoveho kodu. Vidno to na kode roznych programujucich biologov, chemikov, a pod ...
To je tím, že nepoužívají Haskell ;)
Podcenujes ludsku vynaliezavost, aj v haskelli sa da prasit, ked sa chce :) "do" notacia je na to skvely nastroj, ak sa pouzije nespravne.
Jenže "do" notace je pro balíky, správný haskellista píše řetězení přímo pomocí >>= nebo rybího operátoru. Případně si udělá sekvencující operátor vlastní :)
-
Tak toho bych se zas tak nebál, když je to takhle oficiálně prezentováno. Člověk musí osobně zajít na studijní a zápis probíhá asi trochu jinak, ale jít by to mělo.
Všiml jsem si, že na OI je bakalářská práce za 20 kreditů, na MUNI i MFF kolem 10, jak je to možné? Beru 1-2 kredity rozdíl, ale dvojnásobek?
-
clovek bude do konca zivota odsudeny na bastlenie spagetoveho kodu. Vidno to na kode roznych programujucich biologov, chemikov, a pod ...
To je tím, že nepoužívají Haskell ;)
Podcenujes ludsku vynaliezavost, aj v haskelli sa da prasit, ked sa chce :) "do" notacia je na to skvely nastroj, ak sa pouzije nespravne.
Jenže "do" notace je pro balíky, správný haskellista píše řetězení přímo pomocí >>= nebo rybího operátoru. Případně si udělá sekvencující operátor vlastní :)
To sice ano, daju sa pouzivat aj operatory, co vyzeraju ako rozsypany caj. Ale, co som chcel - haskell umoznuje robit ludom skarede veci. Hitler umoznil robit ludom skarede veci. Cize haskell je hitler.
-
Tak toho bych se zas tak nebál, když je to takhle oficiálně prezentováno. Člověk musí osobně zajít na studijní a zápis probíhá asi trochu jinak, ale jít by to mělo.
Všiml jsem si, že na OI je bakalářská práce za 20 kreditů, na MUNI i MFF kolem 10, jak je to možné? Beru 1-2 kredity rozdíl, ale dvojnásobek?
Je to poměrně běžný jev. Některé fakulty bakalářskou práci "hrotí", jiné ji berou jako nutné zlo Boloňského procesu. Ty fakulty, které bakalářku hrotí, zpravidla fungují tak, že v letním semestru posledního ročníku nejsou ve studijním plánu žádné těžké předměty, pouze pár nesouvisejících s oborem (ekonomika, právo, management,...). Fakulty, které neohodnocují bakalářku tak štědře, mají dost náročnou výuku i v posledním semestru - nicméně na diplomové práce už bývají nároky tak jako tak vysoké, nehledě na kreditové ohodnocení.
Osobně se stavím spíše na stranu těch, co bakalářku nehrotí. Po třech letech opravdu člověk ví málo. Nejsem sice informatik, ale elektroinženýr a vzpomínám, jak málo z oboru jsem na Bc. uměl, ačkoliv jsem měl bakalářskou práci ve světové firmě v oboru. A to nemluvě např. o matematicích, kteří po třech letech neumí vůbec nic...
-
Tak toho bych se zas tak nebál, když je to takhle oficiálně prezentováno. Člověk musí osobně zajít na studijní a zápis probíhá asi trochu jinak, ale jít by to mělo.
Všiml jsem si, že na OI je bakalářská práce za 20 kreditů, na MUNI i MFF kolem 10, jak je to možné? Beru 1-2 kredity rozdíl, ale dvojnásobek?
Je to poměrně běžný jev. Některé fakulty bakalářskou práci "hrotí", jiné ji berou jako nutné zlo Boloňského procesu. Ty fakulty, které bakalářku hrotí, zpravidla fungují tak, že v letním semestru posledního ročníku nejsou ve studijním plánu žádné těžké předměty, pouze pár nesouvisejících s oborem (ekonomika, právo, management,...). Fakulty, které neohodnocují bakalářku tak štědře, mají dost náročnou výuku i v posledním semestru - nicméně na diplomové práce už bývají nároky tak jako tak vysoké, nehledě na kreditové ohodnocení.
Osobně se stavím spíše na stranu těch, co bakalářku nehrotí. Po třech letech opravdu člověk ví málo. Nejsem sice informatik, ale elektroinženýr a vzpomínám, jak málo z oboru jsem na Bc. uměl, ačkoliv jsem měl bakalářskou práci ve světové firmě v oboru. A to nemluvě např. o matematicích, kteří po třech letech neumí vůbec nic...
Na tom něco bude, v Británii se žádné psané práce u BSc nevedou, a to ani v případě Honours degree.