Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: jdusizasvym 15. 05. 2018, 10:09:57
-
Blíží se léto, takže se blíží měsíc, dva, a v lepším případě i tři měsíce volna, tak proč toho času nevyužít?
Chystám se hodit síť do nového (perspektivního) jezírka, ale potřebuji si něco o místní fauně něco pročíst. (pro aspíky - to bylo obrazně řečeno)
Jakou mi doporučíte literaturu o umělé inteligenci? Podmínky - moderní (svět jde rychle vpřed, musím se držet s dobou), pro začátečníky nebo mírně pokročilé, dobře čtivé (s dobrým čtenářským komfortem), abych nemusel moc často hledat někde na internetu, jak to autor vlastně myslel, ale hlavně naučné (aby mi to dalo solidní teoretický základ, na kterém stavět. Český jazyk výhodou.
-
Problém je, že moderní a česky jdou proti sobě.
Doporučuji
Artificial Intelligence: A Modern Approach
-
Deep Learning (Adaptive Computation and Machine Learning series) https://www.amazon.com/dp/0262035618 (https://www.amazon.com/dp/0262035618)
-
Pokud Vás neurazí něco trochu oddechovějšího a spíš povrchního, třeba k vodě, zkuste od Raye Kurzweila "How to create a mind" - tuším se někde dá vyštrachat ilegální PDF kopie. A ne, kniha ten slib z titulku nakonec nesplní, a cca v poslední třetině je už dost dýchavičná - ale přesto si myslím, že za přečtení stojí. Pak se můžete vrátit k násobení matic a vektorů, modifikovanému backpropu pro rekurzivní topologie, unsupervised učícím postupům apod. ;-)
Jako jeden docela čtivý a aktuální online zdroj bych doporučil web OpenAI (https://www.openai.com/). Sice tu partu zřejmě založili trochu "googlu (https://ai.google/education/) natruc", ale i tak se tam dá ledacos dočíst.
BTW, velmi bych doporučil spojit užitečné s užitečným, a pokud se bojíte angličtiny, tak číst anglickou knihu se slovníkem v ruce. Zejména účinná a masochistická je praktika, kdy si důsledně dohledáváte ve slovníku každé neznámé slovo, na které narazíte (= lepší než papírový slovník je cokoli digitálního). Zpočátku Vám čtení půjde pomalu, ale dost rychle na sobě pocítíte ten nárůst slovní zásoby. Několikery prázdniny jsem takto před lety za svobodna strávil. Funguje to v jakémkoli jazyce, ale angličtina je se slovníkem o to snesitelnější, že nemá nijak bizardní nepravidelné časování a skloňování (to maličko do základu Vás určitě naučili ve škole). Že ten jazyk umíte, začnete pociťovat tím způsobem, že nad ním nemusíte přemýšlet.
-
- vývoj jde dopředu, ale UI stojí na základech, které jsou mnoho desítek let staré. Není absolutně nutné, aby tvoje první knížka o UI zahrnovala 5 let staré věci.
- pro začátečníky vs. solidní teoretický základ - to jsou vylučující se podmínky.
Bylo by dobré napsat, jaké máš vzdělání a matematické/sw znalosti. To, že jsi začátečník v UI může znamenat, že jsi středoškolák ve druhém ročníku, nebo že jsi hotový SW inženýr, co ho jenom UI ve škole i praxi minula.
-
Problém je, že moderní a česky jdou proti sobě.
Doporučuji
Artificial Intelligence: A Modern Approach
QFT
Russell&Norvig je solidní, čitelně napsaný základ, ze kterého člověk získá představu, o co jde (AI je hrozně široké téma). Pak se jde specializovat.
Jenom mě štve, že to vydal Pearson, tu bandu parazitů fakt finančně podporovat nechci.
-
V slovenčine svojho casu vyšli Marvin Minsky - Konštrukcia mysle, Kelemen - Strojovia a agenty . Asi pred pol rokom som ich oprášil a znovu niečo prečítal a stále su pomerne moderné aj z odstupom rokov.
-
Děkuji za odpovědi, knížky prozkoumám a holt se slovníkem v ruce, ale asi to jinak nepůjde. ;D
- vývoj jde dopředu, ale UI stojí na základech, které jsou mnoho desítek let staré. Není absolutně nutné, aby tvoje první knížka o UI zahrnovala 5 let staré věci.
- pro začátečníky vs. solidní teoretický základ - to jsou vylučující se podmínky.
Bylo by dobré napsat, jaké máš vzdělání a matematické/sw znalosti. To, že jsi začátečník v UI může znamenat, že jsi středoškolák ve druhém ročníku, nebo že jsi hotový SW inženýr, co ho jenom UI ve škole i praxi minula.
Na fakultě jsme měli jen základní kurz Umělé inteligence, z matematiky Lineární algebru, Matematickou analýzu jedné i více proměnných a Logiku. A Pravděpodobnost a statistiku.
-
Pokud Vás neurazí něco trochu oddechovějšího a spíš povrchního, třeba k vodě, zkuste od Raye Kurzweila "How to create a mind" - tuším se někde dá vyštrachat ilegální PDF kopie. A ne, kniha ten slib z titulku nakonec nesplní, a cca v poslední třetině je už dost dýchavičná - ale přesto si myslím, že za přečtení stojí. Pak se můžete vrátit k násobení matic a vektorů, modifikovanému backpropu pro rekurzivní topologie, unsupervised učícím postupům apod. ;-)
Jako jeden docela čtivý a aktuální online zdroj bych doporučil web OpenAI (https://www.openai.com/). Sice tu partu zřejmě založili trochu "googlu (https://ai.google/education/) natruc", ale i tak se tam dá ledacos dočíst.
BTW, velmi bych doporučil spojit užitečné s užitečným, a pokud se bojíte angličtiny, tak číst anglickou knihu se slovníkem v ruce. Zejména účinná a masochistická je praktika, kdy si důsledně dohledáváte ve slovníku každé neznámé slovo, na které narazíte (= lepší než papírový slovník je cokoli digitálního). Zpočátku Vám čtení půjde pomalu, ale dost rychle na sobě pocítíte ten nárůst slovní zásoby. Několikery prázdniny jsem takto před lety za svobodna strávil. Funguje to v jakémkoli jazyce, ale angličtina je se slovníkem o to snesitelnější, že nemá nijak bizardní nepravidelné časování a skloňování (to maličko do základu Vás určitě naučili ve škole). Že ten jazyk umíte, začnete pociťovat tím způsobem, že nad ním nemusíte přemýšlet.
Hodně dobrá a přitom netradičně napsaná je kniha "How people think people think", probírá poměrně do hloubky důležité aspekty AI od psychologie přes formální logiku po robotiku a (multi)agentní systémy.
-
http://www.deeplearningbook.org/
-
Mrkněte zde:
https://bookauthority.org/books/new-artificial-intelligence-books
aktuální nové knihy věnující se AI
Číst odbornou literaturu v češtině je ztráta času - neaktuálnost, možné chyby v intepretaci překladu, atd.
-
Mrkněte zde:
https://bookauthority.org/books/new-artificial-intelligence-books
aktuální nové knihy věnující se AI
Číst odbornou literaturu v češtině je ztráta času - neaktuálnost, možné chyby v intepretaci překladu, atd.
Jedna rada zbytečná a druhá vyloženě nebezpečná. Ale i takové jsou internetové diskuze.
- Pro začátečníka je naprosto zbytečné, aby četl aktuální knihu. 20 let stará kniha mu poskytne zcela dostatečný základ pro to, aby si vybral oblast UI na kterou se zaměří a kterou bude studovat z 5 let staré knihy. A následně může číst výzkumné papery s informacemi, které ještě v žádné knize nejsou.
- Číst odbornou literaturu v češtině, je pro začátečníka dobrý nápad a to i v případě, že je jeho anglické čtení na vysoké úrovni. Při prvním studiu UI bude začátečník bojovat jak s tím o co tam jde, tak s porozuměním použité matematiky a je zcela zbytečné si tam dobrovolně přidávat další překážku v podobě cizího jazyka.
Pokud někdo neumí dobře anglicky, tak je fakt dobrý nápad vzít si nějakou beletrii (třeba takovou, kterou už ten člověk četl v češtině) a číst ji se slovníkem. To tady už padlo, ale pro odborné knihy - ty by ale měly být až další level.
Takže jako ten další level by měla být odborná literatura v angličtině v oboru, který čtenář dobře ovládá. Např. učebnice matematiky/fyziky/programování. Tím si čtenář vybuduje slovní zásobu, se kterou potom může číst učebnici UI v angličtině.
-
a je zcela zbytečné si tam dobrovolně přidávat další překážku v podobě cizího jazyka.
A tím cizím jazykem je v tomto případě čeština. Jednak když mi během čtení nebude něco jasné a budu to chtít vygooglit, tak budu řešit, jak se to jmenuje anglicky (protože i na blbém stackoverflow je toho o řád víc než na celém českém internetu), jednak až se dostanu na vyšší úroveň, kde už česká literatura neexistuje, budu při čtení té anglické řešit, jaký koncept se skrývá pod tímto anglickým slovíčkem.
Pokud českou, tak nějakou, kde se autor nesnažil za každou cenu používat českou terminologii.
-
a je zcela zbytečné si tam dobrovolně přidávat další překážku v podobě cizího jazyka.
A tím cizím jazykem je v tomto případě čeština. Jednak když mi během čtení nebude něco jasné a budu to chtít vygooglit, tak budu řešit, jak se to jmenuje anglicky (protože i na blbém stackoverflow je toho o řád víc než na celém českém internetu), jednak až se dostanu na vyšší úroveň, kde už česká literatura neexistuje, budu při čtení té anglické řešit, jaký koncept se skrývá pod tímto anglickým slovíčkem.
Pokud českou, tak nějakou, kde se autor nesnažil za každou cenu používat českou terminologii.
Jenže pokud neumíš dost dobře anglicky, tak ti při čtení odborného anglického textu nebude něco jasné nejméně 10x častěji.
Čím víc naložíš letadlo při startu, tím více nákladu převezeš na jeden let, skvělé. Ale pokud ho přeložíš, tak havaruješ. Pokud se rozhodneš učit 2 věci naráz- UI a odbornou angličtinu, tak se možná naučíš dvě věci na jeden zátah, skvělé. A možná to vzdáš, protože to bude moc těžké.
Koncept, že se žákům naloží přemýšlení o problému na více úrovních abstrakce naráz se ve výuce používá - ale ne jako efektivní učící metoda, ale jako filtr - když chceš oddělit ty hodně dobré od zbytku.
-
pujc si serii knih Umela inteligence 1-6 co vydala Academia. Najdes zde prehledove clanky z ruznych oblasti.
http://www.academia.cz/umela-inteligence-6--marik-vladimir--academia--2013
-
Blíží se léto, takže se blíží měsíc, dva, a v lepším případě i tři měsíce volna, tak proč toho času nevyužít?
Chystám se hodit síť do nového (perspektivního) jezírka, ale potřebuji si něco o místní fauně něco pročíst. (pro aspíky - to bylo obrazně řečeno)
Doporučím knihu "Už mi bylo patnáct, hurá jsem svéprávný a nebo ne?" a pak forum root.cz kde většinu dotazů pokládá "umělá inteligence".
-
pujc si serii knih Umela inteligence 1-6 co vydala Academia. Najdes zde prehledove clanky z ruznych oblasti.
http://www.academia.cz/umela-inteligence-6--marik-vladimir--academia--2013
Mařík a Štěpánková mě učili a musím říci, že učit uměli. Ovšem takhle knižní série... no jak to říct a neurazit... je psaná velmi nezáživně a teoreticky. Není to učebnice, dalo by se říci, že to je kompendium (ale někdo definuje kompendium za pomocí slova stručné).
Je to rozhodně dobrá kniha (píši kniha a přitom je to vlastně knihovna) k tomu, aby odradila začátečníka, který není 100% motivován.
-
Pokud někdo neumí dobře anglicky, tak je fakt dobrý nápad vzít si nějakou beletrii (třeba takovou, kterou už ten člověk četl v češtině) a číst ji se slovníkem. To tady už padlo, ale pro odborné knihy - ty by ale měly být až další level.
Takže jako ten další level by měla být odborná literatura v angličtině v oboru, který čtenář dobře ovládá. Např. učebnice matematiky/fyziky/programování. Tím si čtenář vybuduje slovní zásobu, se kterou potom může číst učebnici UI v angličtině.
To je s prominutím pěkná blbost. V odborné literatuře se používá standardní spisovná angličtina bez kudrlinek obohacená pouze o pár speciálních pojmů a obratů. Když se těch pár pojmů člověk naučí, má vystaráno.
Srovnej si to třeba se stopařovým průvodcem po galaxii... Úroveň angličtiny potřebná pro to, aby to člověk vstřebal je prostě někde jinde.
https://www.edgestudio.com/node/65522
Pokud českou, tak nějakou, kde se autor nesnažil za každou cenu používat českou terminologii.
Jenže pokud neumíš dost dobře anglicky, tak ti při čtení odborného anglického textu nebude něco jasné nejméně 10x častěji.
To by možná byla pravda, kdyby české odborné názvosloví bylo stejně kvalitní jako to anglické. Problém je, že není.
Vem si třeba pojmy probability a likelihood, které se oba překládají jako pravděpodobnost.
Přitom probability je skutečná pravděpodobnost něčeho, a likelihood je náš odhad té skutečné pravděpodobnosti.
Když to člověk vysvětluje v angličtině, nemá problém. Když to člověk vysvětluje v češtině, tak je v tom chaos.
-
Vem si třeba pojmy probability a likelihood, které se oba překládají jako pravděpodobnost.
Nebo speed a velocity, čeština fakt někdy sux.
-
pujc si serii knih Umela inteligence 1-6 co vydala Academia. Najdes zde prehledove clanky z ruznych oblasti.
http://www.academia.cz/umela-inteligence-6--marik-vladimir--academia--2013
Tato řada je super, akorát teda než to člověk přečte...
-
Vem si třeba pojmy probability a likelihood, které se oba překládají jako pravděpodobnost.
Nebo speed a velocity, čeština fakt někdy sux.
Proč myslíte, probability je pravděpodobnost, míra možnosti a likelihood je možnost. Speed je rychlost, velocity něco jako zobecněná hybnost.
-
Pokud někdo neumí dobře anglicky, tak je fakt dobrý nápad vzít si nějakou beletrii (třeba takovou, kterou už ten člověk četl v češtině) a číst ji se slovníkem. To tady už padlo, ale pro odborné knihy - ty by ale měly být až další level.
Takže jako ten další level by měla být odborná literatura v angličtině v oboru, který čtenář dobře ovládá. Např. učebnice matematiky/fyziky/programování. Tím si čtenář vybuduje slovní zásobu, se kterou potom může číst učebnici UI v angličtině.
To je s prominutím pěkná blbost. V odborné literatuře se používá standardní spisovná angličtina bez kudrlinek obohacená pouze o pár speciálních pojmů a obratů. Když se těch pár pojmů člověk naučí, má vystaráno.
Srovnej si to třeba se stopařovým průvodcem po galaxii... Úroveň angličtiny potřebná pro to, aby to člověk vstřebal je prostě někde jinde.
https://www.edgestudio.com/node/65522
Já si myslím, že platí pravý opak. Pokud čteš beletrii a špatně pochopíš jedno slovo, tak se v lepším případě nestane vůbec nic, v horším případě budeš mít zmatek v tom, co se tam děje.
Pokud ti unikne správný význam jediného odborného slova u matematicky orientovaného oboru, tak máš velký problém. Těch slov je hodně, fakt ji není pár. Je potřeba se je naučit předtím, než budou v textu, který popisuje pro čtenáře úplně neznámé věci. Právě proto jsem psal, že je potřeba prvně si přečíst nějakou učebnici něčeho, co člověk zná. Ta beletrie, kterou jsem doporučoval na úplný začátek vůbec nemusí používat květnatý jazyk. Každý učitel angličtiny ti poradí tituly, které jsou vhodné ke čtení pro začátečníky. Ty zjevně začátečník v angličtině nejsi, ale netvař se, že všichni dokáží naskočit rovnou do učebnice. Učebnice sice nepoužívají květnaté kudrlinky, ale zase používají určitý formální jazyk a některá slova používají v jiných významech, než začátečník čeká.
Pokud českou, tak nějakou, kde se autor nesnažil za každou cenu používat českou terminologii.
Jenže pokud neumíš dost dobře anglicky, tak ti při čtení odborného anglického textu nebude něco jasné nejméně 10x častěji.
To by možná byla pravda, kdyby české odborné názvosloví bylo stejně kvalitní jako to anglické. Problém je, že není.
Vem si třeba pojmy probability a likelihood, které se oba překládají jako pravděpodobnost.
Přitom probability je skutečná pravděpodobnost něčeho, a likelihood je náš odhad té skutečné pravděpodobnosti.
Když to člověk vysvětluje v angličtině, nemá problém. Když to člověk vysvětluje v češtině, tak je v tom chaos.
To je velmi mylná představa, že angličtina má odborné názvosloví kvalitní a čeština ne. Pokud se bavíme o ustálených sto let starých definicích, tak každý jazyk má něco. Angličtina např. zase u slova mass mate, jestli se baví o hmotě nebo o hmotnosti. Angličtina má jistě výhodu u terminologie v moderních oborech, protože v angličtině ta slova vznikají.
Ano, Čech bude mít při studiu vždy nějaké problémy s nepřesným překládáním termínů. Ale ty bude mít bez ohledu na to, jestli čte knihu v češtině, nebo angličtině. Vždy totiž bude docházet k překladu a je jenom o tom, jestli bude docházet k překladu už v té knize, nebo až ve čtenářově hlavě.
Teprve čtenář, který si nastuduje anglické definice těch anglických pojmů bude tohoto problému ušetřen. Pokud jsi neprošel anglickými kurzy matematiky, tak holt vždy bude přechodové období, než se ti anglická terminologie dostatečně zažije.
-
Pokud někdo neumí dobře anglicky, tak je fakt dobrý nápad vzít si nějakou beletrii (třeba takovou, kterou už ten člověk četl v češtině) a číst ji se slovníkem. To tady už padlo, ale pro odborné knihy - ty by ale měly být až další level.
Takže jako ten další level by měla být odborná literatura v angličtině v oboru, který čtenář dobře ovládá. Např. učebnice matematiky/fyziky/programování. Tím si čtenář vybuduje slovní zásobu, se kterou potom může číst učebnici UI v angličtině.
To je s prominutím pěkná blbost. V odborné literatuře se používá standardní spisovná angličtina bez kudrlinek obohacená pouze o pár speciálních pojmů a obratů. Když se těch pár pojmů člověk naučí, má vystaráno.
Srovnej si to třeba se stopařovým průvodcem po galaxii... Úroveň angličtiny potřebná pro to, aby to člověk vstřebal je prostě někde jinde.
https://www.edgestudio.com/node/65522
Já si myslím, že platí pravý opak. Pokud čteš beletrii a špatně pochopíš jedno slovo, tak se v lepším případě nestane vůbec nic, v horším případě budeš mít zmatek v tom, co se tam děje.
Pokud ti unikne správný význam jediného odborného slova u matematicky orientovaného oboru, tak máš velký problém. Těch slov je hodně, fakt ji není pár. Je potřeba se je naučit předtím, než budou v textu, který popisuje pro čtenáře úplně neznámé věci. Právě proto jsem psal, že je potřeba prvně si přečíst nějakou učebnici něčeho, co člověk zná. Ta beletrie, kterou jsem doporučoval na úplný začátek vůbec nemusí používat květnatý jazyk. Každý učitel angličtiny ti poradí tituly, které jsou vhodné ke čtení pro začátečníky. Ty zjevně začátečník v angličtině nejsi, ale netvař se, že všichni dokáží naskočit rovnou do učebnice. Učebnice sice nepoužívají květnaté kudrlinky, ale zase používají určitý formální jazyk a některá slova používají v jiných významech, než začátečník čeká.
Pokud českou, tak nějakou, kde se autor nesnažil za každou cenu používat českou terminologii.
Jenže pokud neumíš dost dobře anglicky, tak ti při čtení odborného anglického textu nebude něco jasné nejméně 10x častěji.
To by možná byla pravda, kdyby české odborné názvosloví bylo stejně kvalitní jako to anglické. Problém je, že není.
Vem si třeba pojmy probability a likelihood, které se oba překládají jako pravděpodobnost.
Přitom probability je skutečná pravděpodobnost něčeho, a likelihood je náš odhad té skutečné pravděpodobnosti.
Když to člověk vysvětluje v angličtině, nemá problém. Když to člověk vysvětluje v češtině, tak je v tom chaos.
To je velmi mylná představa, že angličtina má odborné názvosloví kvalitní a čeština ne. Pokud se bavíme o ustálených sto let starých definicích, tak každý jazyk má něco. Angličtina např. zase u slova mass mate, jestli se baví o hmotě nebo o hmotnosti. Angličtina má jistě výhodu u terminologie v moderních oborech, protože v angličtině ta slova vznikají.
Ano, Čech bude mít při studiu vždy nějaké problémy s nepřesným překládáním termínů. Ale ty bude mít bez ohledu na to, jestli čte knihu v češtině, nebo angličtině. Vždy totiž bude docházet k překladu a je jenom o tom, jestli bude docházet k překladu už v té knize, nebo až ve čtenářově hlavě.
Teprve čtenář, který si nastuduje anglické definice těch anglických pojmů bude tohoto problému ušetřen. Pokud jsi neprošel anglickými kurzy matematiky, tak holt vždy bude přechodové období, než se ti anglická terminologie dostatečně zažije.
Ahoj, a jak by to fungovalo u mě? Já jsem takový zvláštní případ, protože u mě se většina slovíček v hlavě z angličtiny do češtiny nepřekládá, v angličtině je vnímám tak, jak jsou. Ale moje jazyková úroveň je samozřejmě špatná, tak těch slovíček zas tolik neznám.
-
Ahoj, a jak by to fungovalo u mě? Já jsem takový zvláštní případ, protože u mě se většina slovíček v hlavě z angličtiny do češtiny nepřekládá, v angličtině je vnímám tak, jak jsou. Ale moje jazyková úroveň je samozřejmě špatná, tak těch slovíček zas tolik neznám.
Tak to fakt netuším. Pokud neumíš dobře anglicky a bereš anglické termíny bez vnitřního překladu v hlavě, tak je IMHO nemáš v té hlavě dobře definované a jsou to izolované objekty bez napojení na tvůj vnitřní znalostní aparát. Ale to je můj názor, nevím jak funguje tvůj mozek.
-
Pokud někdo neumí dobře anglicky, tak je fakt dobrý nápad vzít si nějakou beletrii (třeba takovou, kterou už ten člověk četl v češtině) a číst ji se slovníkem. To tady už padlo, ale pro odborné knihy - ty by ale měly být až další level.
Takže jako ten další level by měla být odborná literatura v angličtině v oboru, který čtenář dobře ovládá. Např. učebnice matematiky/fyziky/programování. Tím si čtenář vybuduje slovní zásobu, se kterou potom může číst učebnici UI v angličtině.
To je s prominutím pěkná blbost. V odborné literatuře se používá standardní spisovná angličtina bez kudrlinek obohacená pouze o pár speciálních pojmů a obratů. Když se těch pár pojmů člověk naučí, má vystaráno.
Srovnej si to třeba se stopařovým průvodcem po galaxii... Úroveň angličtiny potřebná pro to, aby to člověk vstřebal je prostě někde jinde.
https://www.edgestudio.com/node/65522
Já si myslím, že platí pravý opak. Pokud čteš beletrii a špatně pochopíš jedno slovo, tak se v lepším případě nestane vůbec nic, v horším případě budeš mít zmatek v tom, co se tam děje.
Pokud ti unikne správný význam jediného odborného slova u matematicky orientovaného oboru, tak máš velký problém. Těch slov je hodně, fakt ji není pár. Je potřeba se je naučit předtím, než budou v textu, který popisuje pro čtenáře úplně neznámé věci. Právě proto jsem psal, že je potřeba prvně si přečíst nějakou učebnici něčeho, co člověk zná.
[/quote]
No... Jsou slovíčka a slovíčka. Těch základních podle mě málo je. A ta pokročilejší ti buďto budou vysvětlena, nebo si stejně budeš muset dohledat věc, která se pod nimi ukrývá, protože ji třeba ani neznáš.
Každý učitel angličtiny ti poradí tituly, které jsou vhodné ke čtení pro začátečníky.
Ty zjevně začátečník v angličtině nejsi, ale netvař se, že všichni dokáží naskočit rovnou do učebnice.
Uznávám, že to co říkám vztahuji k lidem na nějaké gymplácké úrovni (~ B2).
Učebnice sice nepoužívají květnaté kudrlinky, ale zase používají určitý formální jazyk a některá slova používají v jiných významech, než začátečník čeká.
Jenže přesně tentýž problém má v češtině.
Pokud českou, tak nějakou, kde se autor nesnažil za každou cenu používat českou terminologii.
Jenže pokud neumíš dost dobře anglicky, tak ti při čtení odborného anglického textu nebude něco jasné nejméně 10x častěji.
To by možná byla pravda, kdyby české odborné názvosloví bylo stejně kvalitní jako to anglické. Problém je, že není.
Vem si třeba pojmy probability a likelihood, které se oba překládají jako pravděpodobnost.
Přitom probability je skutečná pravděpodobnost něčeho, a likelihood je náš odhad té skutečné pravděpodobnosti.
Když to člověk vysvětluje v angličtině, nemá problém. Když to člověk vysvětluje v češtině, tak je v tom chaos.
To je velmi mylná představa, že angličtina má odborné názvosloví kvalitní a čeština ne. Pokud se bavíme o ustálených sto let starých definicích, tak každý jazyk má něco. Angličtina např. zase u slova mass mate, jestli se baví o hmotě nebo o hmotnosti. Angličtina má jistě výhodu u terminologie v moderních oborech, protože v angličtině ta slova vznikají.
Ano, Čech bude mít při studiu vždy nějaké problémy s nepřesným překládáním termínů. Ale ty bude mít bez ohledu na to, jestli čte knihu v češtině, nebo angličtině. Vždy totiž bude docházet k překladu a je jenom o tom, jestli bude docházet k překladu už v té knize, nebo až ve čtenářově hlavě.
Teprve čtenář, který si nastuduje anglické definice těch anglických pojmů bude tohoto problému ušetřen. Pokud jsi neprošel anglickými kurzy matematiky, tak holt vždy bude přechodové období, než se ti anglická terminologie dostatečně zažije.
K jakému překladu?
-
Ahoj, a jak by to fungovalo u mě? Já jsem takový zvláštní případ, protože u mě se většina slovíček v hlavě z angličtiny do češtiny nepřekládá, v angličtině je vnímám tak, jak jsou. Ale moje jazyková úroveň je samozřejmě špatná, tak těch slovíček zas tolik neznám.
Tak to fakt netuším. Pokud neumíš dobře anglicky a bereš anglické termíny bez vnitřního překladu v hlavě, tak je IMHO nemáš v té hlavě dobře definované a jsou to izolované objekty bez napojení na tvůj vnitřní znalostní aparát. Ale to je můj názor, nevím jak funguje tvůj mozek.
Pro skutečnost skrývající se pod pojmy LSTM, či likelihood nemám český label, protože jsem neměl potřebu si nějaký vytvářet.
-
Vem si třeba pojmy probability a likelihood, které se oba překládají jako pravděpodobnost.
Nebo speed a velocity, čeština fakt někdy sux.
Proč myslíte, probability je pravděpodobnost, míra možnosti a likelihood je možnost. Speed je rychlost, velocity něco jako zobecněná hybnost.
Popravdě, neviděl jsem nikoho pojem možnost v tomhle kontextu používat.
Pojem míra možnosti mi nedává smysl. Probability je skutečná pravděpodobnost, ne nějaká "míra" našeho odhadu. Míra možnosti by značilo, že skutečnost je nějakou částí našeho odhadu. Jenže ono je to naopak. Náš odhad (likelihood) je odrazem skutečnosti (probability).
Zobecněná hybnost? Vždyť to je něco úplně jinýho.
-
Vem si třeba pojmy probability a likelihood, které se oba překládají jako pravděpodobnost.
Nebo speed a velocity, čeština fakt někdy sux.
Speed je rychlost, velocity něco jako zobecněná hybnost.
Velocity se ve fyzice taky překládá jako rychlost. Zobecněná hybnost existuje ve fyzice taky, ale je to něco jiného.
-
Hehe... ano rychlost (posunutí za čas) se u nás ve fyzice značí "v", takže velocity dává smysl. Jinak samotné slovo velocity mi připadá v anglině poněkud knižní, a odhadem je převzaté z románského jazykového okruhu. Asi jako u nás se vteřině musí říkat sekunda, pokud se bavíme o jednotce času.
-
Hehe... ano rychlost (posunutí za čas) se u nás ve fyzice značí "v", takže velocity dává smysl. Jinak samotné slovo velocity mi připadá v anglině poněkud knižní, a odhadem je převzaté z románského jazykového okruhu. Asi jako u nás se vteřině musí říkat sekunda, pokud se bavíme o jednotce času.
Nepochopils. Jde o konvenci. Speed a velocity je rozdíl. Angličtina ten rozdíl jedním slovem nedělá.
-
Takova beletristicka kniha od autora Andrew Ng, spoluzakladatele Coursery a ktery vede AI kurz na Stanfordu, dostupny i pro evropany prave pres courseru. Draft - ale stazitelny zdarma a ctivy.
https://github.com/xiaqunfeng/machine-learning-yearning
P.S. preskocte cinske znaky a muzete stahnout draft PDF kapitoly od autora, nebo se zaregistrujte
http://www.mlyearning.org/