Pokud někdo neumí dobře anglicky, tak je fakt dobrý nápad vzít si nějakou beletrii (třeba takovou, kterou už ten člověk četl v češtině) a číst ji se slovníkem. To tady už padlo, ale pro odborné knihy - ty by ale měly být až další level.
Takže jako ten další level by měla být odborná literatura v angličtině v oboru, který čtenář dobře ovládá. Např. učebnice matematiky/fyziky/programování. Tím si čtenář vybuduje slovní zásobu, se kterou potom může číst učebnici UI v angličtině.
To je s prominutím pěkná blbost. V odborné literatuře se používá standardní spisovná angličtina bez kudrlinek obohacená pouze o pár speciálních pojmů a obratů. Když se těch pár pojmů člověk naučí, má vystaráno.
Srovnej si to třeba se stopařovým průvodcem po galaxii... Úroveň angličtiny potřebná pro to, aby to člověk vstřebal je prostě někde jinde.
https://www.edgestudio.com/node/65522
Já si myslím, že platí pravý opak. Pokud čteš beletrii a špatně pochopíš jedno slovo, tak se v lepším případě nestane vůbec nic, v horším případě budeš mít zmatek v tom, co se tam děje.
Pokud ti unikne správný význam jediného odborného slova u matematicky orientovaného oboru, tak máš velký problém. Těch slov je hodně, fakt ji není pár. Je potřeba se je naučit předtím, než budou v textu, který popisuje pro čtenáře úplně neznámé věci. Právě proto jsem psal, že je potřeba prvně si přečíst nějakou učebnici něčeho, co člověk zná. Ta beletrie, kterou jsem doporučoval na úplný začátek vůbec nemusí používat květnatý jazyk. Každý učitel angličtiny ti poradí tituly, které jsou vhodné ke čtení pro začátečníky. Ty zjevně začátečník v angličtině nejsi, ale netvař se, že všichni dokáží naskočit rovnou do učebnice. Učebnice sice nepoužívají květnaté kudrlinky, ale zase používají určitý formální jazyk a některá slova používají v jiných významech, než začátečník čeká.
Pokud českou, tak nějakou, kde se autor nesnažil za každou cenu používat českou terminologii.
Jenže pokud neumíš dost dobře anglicky, tak ti při čtení odborného anglického textu nebude něco jasné nejméně 10x častěji.
To by možná byla pravda, kdyby české odborné názvosloví bylo stejně kvalitní jako to anglické. Problém je, že není.
Vem si třeba pojmy probability a likelihood, které se oba překládají jako pravděpodobnost.
Přitom probability je skutečná pravděpodobnost něčeho, a likelihood je náš odhad té skutečné pravděpodobnosti.
Když to člověk vysvětluje v angličtině, nemá problém. Když to člověk vysvětluje v češtině, tak je v tom chaos.
To je velmi mylná představa, že angličtina má odborné názvosloví kvalitní a čeština ne. Pokud se bavíme o ustálených sto let starých definicích, tak každý jazyk má něco. Angličtina např. zase u slova mass mate, jestli se baví o hmotě nebo o hmotnosti. Angličtina má jistě výhodu u terminologie v moderních oborech, protože v angličtině ta slova vznikají.
Ano, Čech bude mít při studiu vždy nějaké problémy s nepřesným překládáním termínů. Ale ty bude mít bez ohledu na to, jestli čte knihu v češtině, nebo angličtině. Vždy totiž bude docházet k překladu a je jenom o tom, jestli bude docházet k překladu už v té knize, nebo až ve čtenářově hlavě.
Teprve čtenář, který si nastuduje anglické definice těch anglických pojmů bude tohoto problému ušetřen. Pokud jsi neprošel anglickými kurzy matematiky, tak holt vždy bude přechodové období, než se ti anglická terminologie dostatečně zažije.