Fórum Root.cz
Ostatní => Odkladiště => Téma založeno: kojot4 23. 07. 2017, 12:16:51
-
Proč je tak oblíbené u mnoha lidí tuto náročnou profesi takto dehonestovat? Ještě jsem neslyšel nikoho říkat - "lékař, to je jen pako co předepisuje léky, to je moderní dělník", nebo "právník, to je jen cvičená opička co předčítá zákony, moderní dělňas".
Ve vší úctě si pod dělníkem představím člověka, kterého do jeho pozice zaučím v rozmezí řádu hodin až dnů. Dělník ve škodovce má školení týden, a pak může pracovat na 100%. Přeci jenom od toho mi i ten nejhorší programátor přijde dost rozdílný, protože na pochopení mnoha věcí jsou potřeba řádově měsíce, a co jsem viděl lidi bez praxe v IT, tak než se dostali na pozici Junior java programátora, tak jim to trvalo třeba rok samostudia mimo práci.
Ve vší upřímnosti, to mi moc jako nekvalifikovaná pracovní síla (rozuměj dělník) nepřijde...
-
Tak se jdi nekdy podivat do nejakeho velkeho korporatu a bude ti to jasnejsi :)
-
Pre enterprise aplikacie a vseliake korporatne veci, je to viac menej pravda. Programator (po urcitu uroven) je len pouzivatel framework, dostane zadanie a musi pomocou manualov a vzorov naprogramovat to co je mu zadane, nemusi moc rozmyslat, nemusi vymyslat algoritmy (to uz spravil niekto vyssie), proste len placa kod - velakrat len prehadzuje kod zo stackoverflow do aplikacie. Malokedy riesi daky iny problem okrem logiky aplikacie (napr. infra, alebo problem vo fw - to riesi zopar specialistov). 99% vymysli senior programator/architekt (v kazdej orgranizacii to znamena nieco ine) ale nema cas to kodit, tak ma zopar beznych programatorov co to robia za neho - lopaty :) Kym neexistuje automat co to bude robit tak firmy budu zamestnavat lacnych ludi, preto je nase cssr take plne takychto "software house"-ov. Jedneho dna sa objavi nieco co to bude robit a taktito programatori vymru.
Ini programatori v inych oblastiach to maju tazsie - pri pisani driveru, hry, kompilatora, frameworku musia podstatne viac rozmyslat.
-
Dnes vetsina programatoru neprogramuje, pouze lepi praci jinych a jeste mnohdy spatne.
Kvalitniho softwaru je jako safranu, sracek se produkuje kazdy den hojne mnozstvi.
Lide bez formalniho vzdelani, co by kolikrat VS ani nemeli sanci dokoncit, maji v nazvu pozice engineer.
-
Proč je tak oblíbené u mnoha lidí tuto náročnou profesi takto dehonestovat? Ještě jsem neslyšel nikoho říkat - "lékař, to je jen pako co předepisuje léky, to je moderní dělník", nebo "právník, to je jen cvičená opička co předčítá zákony, moderní dělňas".
Ve vší úctě si pod dělníkem představím člověka, kterého do jeho pozice zaučím v rozmezí řádu hodin až dnů. Dělník ve škodovce má školení týden, a pak může pracovat na 100%. Přeci jenom od toho mi i ten nejhorší programátor přijde dost rozdílný, protože na pochopení mnoha věcí jsou potřeba řádově měsíce, a co jsem viděl lidi bez praxe v IT, tak než se dostali na pozici Junior java programátora, tak jim to trvalo třeba rok samostudia mimo práci.
Ve vší upřímnosti, to mi moc jako nekvalifikovaná pracovní síla (rozuměj dělník) nepřijde...
Za tím je neomarxismus. Podle neomarxistu je dělník každý, kdo se živí prací, tedy činností za kterou je ochoten někdo dobrovolně zaplatit. A těmi lidmi, kteří se živí prací, neomarxisti z hloubi celé své duše opovrhují. A odtud se to dostalo sem.
-
Ve vší úctě si pod dělníkem představím člověka, kterého do jeho pozice zaučím v rozmezí řádu hodin až dnů.
To je nekvalifikovaný dělník, cvičená opice u pásu. A v podobné pozici je cvičená opice u klávesnice, která mydlí do kódu vygooglené třídy a metody, bez hlubšího pochopení co obsahují, natož schopnosti něco podobného vytvořit.
Vzdělání skutečně kvalifikovaného dělníka, schopného samostatné činnosti v určitém oboru, trvá několik let, včetně získání potřebné praxe. Ono se může zdát že opravit auto nebo natahat elektriku po baráku dovede každé pako, ale přemýšlej o tom až ti ten barák vyhoří nebo to auto nezabrzdí!
-
...
Za tím je neomarxismus. Podle neomarxistu je dělník každý, kdo se živí prací, tedy činností za kterou je ochoten někdo dobrovolně zaplatit. A těmi lidmi, kteří se živí prací, neomarxisti z hloubi celé své duše opovrhují. A odtud se to dostalo sem.
:o
Opravdu musíš zasrat každou diskusi těma svýma dřistama?
-
Lékař to je jen takový lepší instalatér, stará se o průchodnost trubek.
-
Za tím je neomarxismus. Podle neomarxistu je dělník každý, kdo se živí prací, tedy činností za kterou je ochoten někdo dobrovolně zaplatit. A těmi lidmi, kteří se živí prací, neomarxisti z hloubi celé své duše opovrhují. A odtud se to dostalo sem.
Protože podle neomarxistů dělnická třída zradila revoluci. A novým motorem revoluce už nebude dělník, ale delikvent nebo deviant.
-
...
Za tím je neomarxismus. Podle neomarxistu je dělník každý, kdo se živí prací, tedy činností za kterou je ochoten někdo dobrovolně zaplatit. A těmi lidmi, kteří se živí prací, neomarxisti z hloubi celé své duše opovrhují. A odtud se to dostalo sem.
:o
Opravdu musíš zasrat každou diskusi těma svýma dřistama?
Ty dřisty tvoří dnešní společenský diskurs, řečeno slovy klasického neomarxisty. Já za to nemohu, ale chcete-li rozumět dnešku, musíte to vědět. Dnes lidi berou za fakt ty neomarxistické dřisty, protože je je ve škole naučili, a lze je najít na místech, kde byste je nečekal. V pedagogice, lékařství, ale i fyzice.
-
Programovat ve vysokoúrovňových jazycích, kde je na jakoukoliv blbůstku k dispozici šest frameworků a i mobily mají takový přebytek výkonu, že nějakou výpočetní efektivitu není třeba řešit je celkem primitivní. Co člověk neví, to si vygooglí a zkopíruje ze StackOverflow. Na tom fakt není žádný kumšt.
-
Programovat ve vysokoúrovňových jazycích, kde je na jakoukoliv blbůstku k dispozici šest frameworků a i mobily mají takový přebytek výkonu, že nějakou výpočetní efektivitu není třeba řešit je celkem primitivní. Co člověk neví, to si vygooglí a zkopíruje ze StackOverflow. Na tom fakt není žádný kumšt.
Vysokoúrovňové jazyky tu jsou s námi už 50 let. A StackOverflow je prekursorem aplikace umělé inteligence, brzy bude normální, že znalosti, asociace, rozhodovací řetězce nebudou muset být uskladněny ve vaší hlavě, abyste je mohl používat. A i tak budou rozdíly v tom, jak je kdo bude umět využít. Kvalitativní rozdíly zůstanou.
-
Programovat ve vysokoúrovňových jazycích, kde je na jakoukoliv blbůstku k dispozici šest frameworků a i mobily mají takový přebytek výkonu, že nějakou výpočetní efektivitu není třeba řešit je celkem primitivní. Co člověk neví, to si vygooglí a zkopíruje ze StackOverflow. Na tom fakt není žádný kumšt.
inteligentní člověk neznovuvynalézá kolo.
-
Proč je tak oblíbené u mnoha lidí tuto náročnou profesi takto dehonestovat? Ještě jsem neslyšel nikoho říkat - "lékař, to je jen pako co předepisuje léky, to je moderní dělník", nebo "právník, to je jen cvičená opička co předčítá zákony, moderní dělňas"....
O všeobecných lekároch sa to zrovna zvykne hovoriť, že sú "dělníci medicíny". Veľkú čať ich práce by zvládol aj chatbot. Len ešte stále sú zábrany v tomto, a lekári proti podobným riešeniam protestujú.
Právnika by tiež chatbot zvládol robiť pri niektorých činnostiach. Zložitý kriminálny prípad, kde je množsto stôp, rozporuplných tvrdení a manipulácii, by chatbot nezvládol, ale jednoduchšie byrokratické súdy áno.
-
Proč je tak oblíbené u mnoha lidí tuto náročnou profesi takto dehonestovat? Ještě jsem neslyšel nikoho říkat - "lékař, to je jen pako co předepisuje léky, to je moderní dělník", nebo "právník, to je jen cvičená opička co předčítá zákony, moderní dělňas".
Ve vší úctě si pod dělníkem představím člověka, kterého do jeho pozice zaučím v rozmezí řádu hodin až dnů. Dělník ve škodovce má školení týden, a pak může pracovat na 100%. Přeci jenom od toho mi i ten nejhorší programátor přijde dost rozdílný, protože na pochopení mnoha věcí jsou potřeba řádově měsíce, a co jsem viděl lidi bez praxe v IT, tak než se dostali na pozici Junior java programátora, tak jim to trvalo třeba rok samostudia mimo práci.
Ve vší upřímnosti, to mi moc jako nekvalifikovaná pracovní síla (rozuměj dělník) nepřijde...
Proč je většina lidí od IT tak ukrutně ignorantská, pokud se týká jiných oborů?
Proč, když se řekne dělník, tak si hned představíš nekvalifikovaného dělníka? Ano, dnešní automatizované provozy projektovány tak, že je obsluhuje tzv. operátor - čili cvičená opice. Ale dělník je podstatně širší pojem. Historicky byly továrny plné jak málo kvalifikovaných a rychle zaučitelných dělníků tak i kvalifikovaných dělníků, kteří se museli prvně vyučit a pak celý život to řemeslo pilovat.
Víš, jak se před 100 lety vyráběly blatníky na auta? To je ta věc, kterou dneska z rovného plechu jeden stroj vymáčkne a druhý stroj ostřihne nepotřebné okraje. Dělník vzal rovný plech, a s kladívkem v ruce a kovadlinkou před sebou celý ten blatník vyklepal. Jeden jako druhý, všechny dokonale kulaté. Myslíš, že se zaučoval 14 dní? Proč používáš dělník jako synonymum ke slovu blbec, jsi snad sám blbec?
Ano, kvalifikovaní dělníci se v dnešní automatizované výrobě posunuli na místa údržbářů a seřizovačů těch strojů, případně dělají zakázkovou výrobu, ale pořád existují.
Nicméně pokud se o programátorech říká, že to jsou MODERNÍ dělníci, tak tím se právě odkazuje na to, že dělají to, co dělali dělníci DŘÍVE - tedy když byla v továrnách převaha těch kvalifikovaných.
Slovo dělník odkazuje na to, že něco vyrábíš - jednu věc za druhou, odkazuje na to, že vyrábíš dle not, které vytvořil někdo jiný. Což IMHO velmi dobře popisuje práci většiny dnešních programátorů.
Dělník IMHO dobře popisuje člověka, co např. v javě a nad ní postavených frameworcích den za dnem a úkol za úkolem upravuje informační systém pro nějakou firmu. Základní a kreativní rozhodnutí už byla učiněna dávno a někým úplně jiným - teď jde o to prostě implementovat požadavky podle zadání, tak aby to vyhovovalo architektuře toho IS a nějakým "best coding practices" dané firmy. Aby to vyhovovalo architektuře, kterou ten programátor-dělník sám nezvolil a nerozhodoval o ní, aby jel podle pravidel, která si sám nestanovil.
Nevidím podstatný rozdíl v tom, že dělník dostane výkres a musí obráběním vyrobit zadanou věc. To, že je někdo dělník vůbec neznamená, že u práce nemusí přemýšlet - jak ji udělat, aby to fungovalo. Děláš jako ten výše popsaný programátor nějaká omezená kreativní rozhodnutí (např. si volíš algoritmus a datové struktury)? Ale to dělá kvalifikovaný dělník taky, že se si v omezené míře plánuje technologický postup toho obrábění.
Více pokory a více všeobecného rozhledu by to chtělo :-D
-
Programovat ve vysokoúrovňových jazycích, kde je na jakoukoliv blbůstku k dispozici šest frameworků a i mobily mají takový přebytek výkonu, že nějakou výpočetní efektivitu není třeba řešit je celkem primitivní. Co člověk neví, to si vygooglí a zkopíruje ze StackOverflow. Na tom fakt není žádný kumšt.
inteligentní člověk neznovuvynalézá kolo.
To je pravda, nicméně inteligentní člověk:
- By to kolo vynalezl, kdyby neměl jinou možnost.
- Je schopný posoudit, zda to kolo, co mu někdo poskytl není náhodou šišaté či hranaté.
- Ví, že není kolo jako kolo a pro jeho potřeby bude vhodné jen nějaké konkrétní.
Když si tuhle analogii převedete do programátorské praxe, kolik code monkeys by dovedlo takto přemýšlet a pracovat?
-
inteligentní člověk neznovuvynalézá kolo.
Ne. Inteligentni clovek nevynaleza stejne kolo.
Kolo je dokonaly priklad. To je zname tak dlouho, ze se ani nevi od kdy. Presto po nekolika tisicich letech pouzivani prisel John Boyd Dunlop a udelal to jinak, lepe.
-
Proč je většina lidí od IT tak ukrutně ignorantská, pokud se týká jiných oborů?
Proč, když se řekne dělník, tak si hned představíš nekvalifikovaného dělníka? Ano, dnešní automatizované provozy projektovány tak, že je obsluhuje tzv. operátor - čili cvičená opice. Ale dělník je podstatně širší pojem. Historicky byly továrny plné jak málo kvalifikovaných a rychle zaučitelných dělníků tak i kvalifikovaných dělníků, kteří se museli prvně vyučit a pak celý život to řemeslo pilovat.
(...)
Nicméně pokud se o programátorech říká, že to jsou MODERNÍ dělníci, tak tím se právě odkazuje na to, že dělají to, co dělali dělníci DŘÍVE - tedy když byla v továrnách převaha těch kvalifikovaných.
Myslím, že pojem dělník zdegradoval mimo jiné vinou komunismu, který dělníky vpodstatě zneužil. Sám ovšem také zastávám názor, že je správné hájit původní význam slov a rehabilitovat je. To jde ovšem především praxí.
-
To je pravda, nicméně inteligentní člověk:
- By to kolo vynalezl, kdyby neměl jinou možnost.
- Je schopný posoudit, zda to kolo, co mu někdo poskytl není náhodou šišaté či hranaté.
- Ví, že není kolo jako kolo a pro jeho potřeby bude vhodné jen nějaké konkrétní.
Když si tuhle analogii převedete do programátorské praxe, kolik code monkeys by dovedlo takto přemýšlet a pracovat?
Různé profese pracují na různé úrovni abstrakce. Elektroinženýr pracující s tranzistory také nemusí znát kvantovou fyziku a postup výroby polovodičů. Nechci se hádat kdo je větší lopata. Přijde mi, že si na root chodí low level programátoři honit ego.
-
Proč je většina lidí od IT tak ukrutně ignorantská, pokud se týká jiných oborů?
Proč, když se řekne dělník, tak si hned představíš nekvalifikovaného dělníka? Ano, dnešní automatizované provozy projektovány tak, že je obsluhuje tzv. operátor - čili cvičená opice. Ale dělník je podstatně širší pojem. Historicky byly továrny plné jak málo kvalifikovaných a rychle zaučitelných dělníků tak i kvalifikovaných dělníků, kteří se museli prvně vyučit a pak celý život to řemeslo pilovat.
(...)
Nicméně pokud se o programátorech říká, že to jsou MODERNÍ dělníci, tak tím se právě odkazuje na to, že dělají to, co dělali dělníci DŘÍVE - tedy když byla v továrnách převaha těch kvalifikovaných.
Myslím, že pojem dělník zdegradoval mimo jiné vinou komunismu, který dělníky vpodstatě zneužil. Sám ovšem také zastávám názor, že je správné hájit původní význam slov a rehabilitovat je. To jde ovšem především praxí.
Tak komunismus a jeho glorifikace práce, zejména té dělnické (a čím špinavější tím lepší) jistě obrazu dělníků neprospěl. Nicméně bych řekl, že většina dnešní ignorance ohledně fyzické práce a výroby obecně je spíš prostě postindustriální záležitost.
Dělník je pro mnoho lidí v první řadě hlavně nadávka. Ovšem nemylme se - ajťák je v některých kruzích taktéž nadávka :-) Ale to, že někdo nechápe, co to je dělník a klouže jenom po té pejorativní slupce, to do toho bych fakt komunisty netahal.
Pokud odmyslím ten pejorativní posun slov dělník, tak bych řekl, že dělník ve výrobě (stavební a lesní a další dělníky teď stranou) se označuje spíše ten kvalifikovaný člověk, protože, těm co jsou zaškolitelní během 14 dní se říká operátor výroby. Zní to jako hrozný novotvar, ale celkem to, myslím, popisuje jejich nenáročnou obsluhu komplikovaných strojů.
-
Dělník je pro mnoho lidí v první řadě hlavně nadávka. Ovšem nemylme se - ajťák je v některých kruzích taktéž nadávka :-) Ale to, že někdo nechápe, co to je dělník a klouže jenom po té pejorativní slupce, to do toho bych fakt komunisty netahal.
Jo, tohle je přesnější věc. Přijde mi, že ajťákům se prostě často nadává, přičemž jejich profese není o nic jednodušší než profese třeba doktora nebo právníka. Když kolikrát vidím schopnosti doktorů, tak si nemyslím, že by to byla nějak extra nadřazená profese ajťákovi.
Na druhou stranu chápu, proč hodně lidí ajťákům nadává. Ten důvod je ten, že naprostá většina lidí přichází do styku pouze "s uživatelským supportem", což je ve většině ta úplně nejnižší třída ajťáků, lépe řečeno, když už se na nic nehodíš, tak jdeš dělat podporu koncákům.
Málokdo přijde do styku s opravdovými adminy, nebo třeba designéry aplikací. Přiznám se, že i já sám, když u nás v korporaci narazím na "podporu uživatelů", tak nadávám, jací ti ajťáci jsou paka. Hodně lidí mi přijde, že má takovej dojem, že ajťák = uživatelská podpora, a proto to znechucení...
-
Doktor (MUDr) většina lidí pomůže. Komu pomůže IT - že vymyslí nepřehledné UI?
Kdo umí líp komunikovat s lidma? MUDr a nebo IT? To první povolání se dělá s lidma, to druhý bez nich.
Dělník není nadávka, i MUDr na tomografii je dělník stejně jako je to běžnej obvoďák.
-
To je pravda, nicméně inteligentní člověk:
- By to kolo vynalezl, kdyby neměl jinou možnost.
- Je schopný posoudit, zda to kolo, co mu někdo poskytl není náhodou šišaté či hranaté.
- Ví, že není kolo jako kolo a pro jeho potřeby bude vhodné jen nějaké konkrétní.
Když si tuhle analogii převedete do programátorské praxe, kolik code monkeys by dovedlo takto přemýšlet a pracovat?
Různé profese pracují na různé úrovni abstrakce. Elektroinženýr pracující s tranzistory také nemusí znát kvantovou fyziku a postup výroby polovodičů. Nechci se hádat kdo je větší lopata. Přijde mi, že si na root chodí low level programátoři honit ego.
Mohl bych ten výrok otočit a říci, že si na root chodí code monkeys tužit přesvědčení, jakou dělají děsně intelektuální práci:)
Jádrem problému je posun významu slova „programátor” jako jméno profese. Nutná úroveň kvalifikace je prostě nižší než bývala, protože je potřeba produkovat obrovské masy nepříliš zajímavého kódu nad kterým není moc potřeba přemýšlet. Proto je zde dost programátorů-lepičů-dělníků-montérů, co tenhle kód píší a IMHO na tom není nic ostudného. Profese je to velmi žádaná a často slušně placená a jestli taxonomicky patřím mezi dělníky, ajťáky, geeky nebo lopaty je fakt putna, nebo ne?
-
Dělníci už dneska neexistují, to co dříve bývalo označováno slověm dělník je nyní označováno jako "operátor výroby", případně se jedná o různé nekvalifikované práce za pář šupů.
Pro dělníka platí:
1. Nízké kvalifikační požadavky, obvykle dělá jednoduchou repetitivní práci, často na směny.
2. Nízké platové ohodnocení (10-15 hrubého), tedy i nízké postasvení v rámci celospolečenské hierarchie.
3. Koncové postavení v rozhodovací hierarchii firmy, je na dně pyramidy moci.
Mezi dnešní dělníky tedy můžeme zařadit různé operátory výroby, uklízečky, skladníky, číšnice a servírky, kuchaře v obyčejných hospodách, stavební a montážní dělníky, zametače, řidiče kamionů, ochranky, pokladní, zěmstance marketů atd.. Mezi dělníky patří i řemeslnící kteří pracují jako něčí zaměstanci, tj. dělají závislou činnost - tam už je sice třeba nějaké vzdělání (ale 2-3 roky učňáku není nic moc...), ale body 1.-3. víceménně platí.
Pro dělníky často platí, že žijí životním stylem nižších dříd, tedy pravidelně po práci na pivo, cigára a automaty. Bují alkoholismus a další patologické chování. Objevuje se problém vyjít s pěnězi do výplaty. Takoví lidé sice obvykle ještě pracují, ale žijí třeba na ubytovnách a často pro svojí nespolehlivost mění zaměstnání.
-
To je pravda, nicméně inteligentní člověk:
- By to kolo vynalezl, kdyby neměl jinou možnost.
- Je schopný posoudit, zda to kolo, co mu někdo poskytl není náhodou šišaté či hranaté.
- Ví, že není kolo jako kolo a pro jeho potřeby bude vhodné jen nějaké konkrétní.
Když si tuhle analogii převedete do programátorské praxe, kolik code monkeys by dovedlo takto přemýšlet a pracovat?
Různé profese pracují na různé úrovni abstrakce. Elektroinženýr pracující s tranzistory také nemusí znát kvantovou fyziku a postup výroby polovodičů. Nechci se hádat kdo je větší lopata. Přijde mi, že si na root chodí low level programátoři honit ego.
Mohl bych ten výrok otočit a říci, že si na root chodí code monkeys tužit přesvědčení, jakou dělají děsně intelektuální práci:)
Jádrem problému je posun významu slova „programátor” jako jméno profese. Nutná úroveň kvalifikace je prostě nižší než bývala, protože je potřeba produkovat obrovské masy nepříliš zajímavého kódu nad kterým není moc potřeba přemýšlet. Proto je zde dost programátorů-lepičů-dělníků-montérů, co tenhle kód píší a IMHO na tom není nic ostudného. Profese je to velmi žádaná a často slušně placená a jestli taxonomicky patřím mezi dělníky, ajťáky, geeky nebo lopaty je fakt putna, nebo ne?
Tak ono ani programování Atmelů a podobně nevyžaduje extra rozsáhlé znalosti.
-
Ale veď to je totálny nezmysel. Naopak býva zvykom, že každý "debilko", ktorý má niečo spoločné s IT, je horenos. Je to tak u 90% mojich kolegov.
-
Myslím, že pojem dělník zdegradoval mimo jiné vinou komunismu, který dělníky vpodstatě zneužil.
zatímco kapitalista PsychoIT pojem dělník nedegraduje
Dělníci už dneska neexistují, to co dříve bývalo označováno slověm dělník je nyní označováno jako "operátor výroby", případně se jedná o různé nekvalifikované práce za pář šupů.
Pro dělníka platí:
1. Nízké kvalifikační požadavky, obvykle dělá jednoduchou repetitivní práci, často na směny.
2. Nízké platové ohodnocení (10-15 hrubého), tedy i nízké postasvení v rámci celospolečenské hierarchie.
3. Koncové postavení v rozhodovací hierarchii firmy, je na dně pyramidy moci.
Mezi dnešní dělníky tedy můžeme zařadit různé operátory výroby, uklízečky, skladníky, číšnice a servírky, kuchaře v obyčejných hospodách, stavební a montážní dělníky, zametače, řidiče kamionů, ochranky, pokladní, zěmstance marketů atd.. Mezi dělníky patří i řemeslnící kteří pracují jako něčí zaměstanci, tj. dělají závislou činnost - tam už je sice třeba nějaké vzdělání (ale 2-3 roky učňáku není nic moc...), ale body 1.-3. víceménně platí.
Pro dělníky často platí, že žijí životním stylem nižších dříd, tedy pravidelně po práci na pivo, cigára a automaty. Bují alkoholismus a další patologické chování. Objevuje se problém vyjít s pěnězi do výplaty. Takoví lidé sice obvykle ještě pracují, ale žijí třeba na ubytovnách a často pro svojí nespolehlivost mění zaměstnání.
-
No, ony ty moje 3 podmínky dneska splňuje i nejeden doktorand, to jsou takoví dělňasi školního systému :D
-
Myslím, že pojem dělník zdegradoval mimo jiné vinou komunismu, který dělníky vpodstatě zneužil.
zatímco kapitalista PsychoIT pojem dělník nedegraduje
Dělníci už dneska neexistují, to co dříve bývalo označováno slověm dělník je nyní označováno jako "operátor výroby", případně se jedná o různé nekvalifikované práce za pář šupů.
Pro dělníka platí:
1. Nízké kvalifikační požadavky, obvykle dělá jednoduchou repetitivní práci, často na směny.
2. Nízké platové ohodnocení (10-15 hrubého), tedy i nízké postasvení v rámci celospolečenské hierarchie.
3. Koncové postavení v rozhodovací hierarchii firmy, je na dně pyramidy moci.
Mezi dnešní dělníky tedy můžeme zařadit různé operátory výroby, uklízečky, skladníky, číšnice a servírky, kuchaře v obyčejných hospodách, stavební a montážní dělníky, zametače, řidiče kamionů, ochranky, pokladní, zěmstance marketů atd.. Mezi dělníky patří i řemeslnící kteří pracují jako něčí zaměstanci, tj. dělají závislou činnost - tam už je sice třeba nějaké vzdělání (ale 2-3 roky učňáku není nic moc...), ale body 1.-3. víceménně platí.
Pro dělníky často platí, že žijí životním stylem nižších dříd, tedy pravidelně po práci na pivo, cigára a automaty. Bují alkoholismus a další patologické chování. Objevuje se problém vyjít s pěnězi do výplaty. Takoví lidé sice obvykle ještě pracují, ale žijí třeba na ubytovnách a často pro svojí nespolehlivost mění zaměstnání.
PsychoIT vám dává klasickou představu marxistickou, to byla představa Marxe o dělnících, právě proto, že je takto viděl, udělal je nositeli násilné revoluce, jenže dělnící ho zklamali, někteří studovali a kreativně něco tvořili, aby zvýšili svůj společenský status a na revoluci kašlali a byli příkladem pro ostatní. Jinak v roce 1830 po odečtení dětské úmrtnosti byl průměrný věk dožití stejný jako dnes.
A to je stav do kterého chtějí pomocí demoralizace uvést společnost noví marxisté, kteří si uvědomili, že násilná revoluce není cesta a cíli demoralizace podřídili vzdělávací systém, média, ale často i korporátní praxi.
-
No, ony ty moje 3 podmínky dneska splňuje i nejeden doktorand, to jsou takoví dělňasi školního systému :D
Někdo ty bakaláře učit a cvičit musí...
-
Myslím, že pojem dělník zdegradoval mimo jiné vinou komunismu, který dělníky vpodstatě zneužil.
zatímco kapitalista PsychoIT pojem dělník nedegraduje
Dělníci už dneska neexistují, to co dříve bývalo označováno slověm dělník je nyní označováno jako "operátor výroby", případně se jedná o různé nekvalifikované práce za pář šupů.
Pro dělníka platí:
1. Nízké kvalifikační požadavky, obvykle dělá jednoduchou repetitivní práci, často na směny.
2. Nízké platové ohodnocení (10-15 hrubého), tedy i nízké postasvení v rámci celospolečenské hierarchie.
3. Koncové postavení v rozhodovací hierarchii firmy, je na dně pyramidy moci.
Mezi dnešní dělníky tedy můžeme zařadit různé operátory výroby, uklízečky, skladníky, číšnice a servírky, kuchaře v obyčejných hospodách, stavební a montážní dělníky, zametače, řidiče kamionů, ochranky, pokladní, zěmstance marketů atd.. Mezi dělníky patří i řemeslnící kteří pracují jako něčí zaměstanci, tj. dělají závislou činnost - tam už je sice třeba nějaké vzdělání (ale 2-3 roky učňáku není nic moc...), ale body 1.-3. víceménně platí.
Pro dělníky často platí, že žijí životním stylem nižších dříd, tedy pravidelně po práci na pivo, cigára a automaty. Bují alkoholismus a další patologické chování. Objevuje se problém vyjít s pěnězi do výplaty. Takoví lidé sice obvykle ještě pracují, ale žijí třeba na ubytovnách a často pro svojí nespolehlivost mění zaměstnání.
PsychoIT vám dává klasickou představu marxistickou, to byla představa Marxe o dělnících, právě proto, že je takto viděl, udělal je nositeli násilné revoluce, jenže dělnící ho zklamali, někteří studovali a kreativně něco tvořili, aby zvýšili svůj společenský status a na revoluci kašlali a byli příkladem pro ostatní. Jinak v roce 1830 po odečtení dětské úmrtnosti byl průměrný věk dožití stejný jako dnes.
A to je stav do kterého chtějí pomocí demoralizace uvést společnost noví marxisté, kteří si uvědomili, že násilná revoluce není cesta a cíli demoralizace podřídili vzdělávací systém, média, ale často i korporátní praxi.
Jen doufám, že to nedotáhneme tak "daleko" jako "západní" Britové, kde většinu společnosti tvoří chav scum a normální člověk aby se bál projít parkem za bílého dne.
-
Protože jimi většinou (stejně jako většina ajťáků) jsou - a není to žádná hamba.
-
delnik je rychlo nahraditelny ludsky stroj..
v manufakture, obsluhe strojov,programovani.
ak nie je prilis zlozite nahradit cloveka X clovekom Y, tak su to delnici
-
delnik je rychlo nahraditelny ludsky stroj..
v manufakture, obsluhe strojov,programovani.
ak nie je prilis zlozite nahradit cloveka X clovekom Y, tak su to delnici
Tak starého lékaře mladým nahradíte taky snadno. Vlastně i lékař bývá často dělníkem, léčí podle faktů, které sám neobjevil a jen se naučil. Když výsledky výzkumů někdo zfalšuje, a zveřejní, lékaři dělníci podle nich budou léčiti desítky let.
-
Tak se jdi nekdy podivat do nejakeho velkeho korporatu a bude ti to jasnejsi :)
+1
Do "ceskeho" IT se outsourcuje prace, ktera by v domaci zemi firmy vysla prilis draho. Do "ceskeho" prumyslu se outsourcuje prace podle stejneho kriteria. Sice jsem to prirovnani neznal, ale podobnost tam je...
-
Já bych to trochu otočil... proč si každá IT lopata, která jen podle šablon "maluje" něčí vize v nějakém FW myslí, že je něco víc, umělec, génius, nadčlověk... Osobně si myslím, že by klidně mohly vzniknout tříletý učňáky pro programátory, kde se bude učit ta opičí práce, kterou vykonává 90 procent těch dnešních "polobohů".
A schválně si můžete zkusit pokecat s nějakým neurochirurgem, kardiochirurgem atd., co si myslí o zubařích a prakticích.
A zkuste navštívit nějakýho dobrýho právníka, kterej zaměstnává, respektive často milostivě poskytuje zdarma praxi studujícím, nebo i čerstvě dostudovaným "taky právníkům", kteří se mu starají o veškerou nudu kolem. A spousta jich u toho zůstane - jsou to "možná trochu lepší sekretářky", který dělají vidimace, legalizace, vyřídí vám dědictví (pokud jste jediný dědic), rozvedou vás (pokud se strany předem dohodly a nejsou žádné spory)...
Prostě se smiřte s tím, že v IT je spousta dělníků a buďte rádi, že se mají zatím dobře, protože základy programování už se dnes učí snad i na popelářským učňáku, mladí se do toho vrhají, protože vidí prachy - schválně si pročtěte diskuze, kolik lidí, evidentně bez náznaků logického myšlení, se tu ptá, jak se stát programátorem... tahle zlatá IT éra už končí, protože zatím je opičáků pořád nedostatek, proto mají i relativně slušný platy, na to, co (ne)umí, ale i tak už je spousta firem, který to chápou a skládají dělnický týmy z opic, kterým platí asi tak stejně, jako uklízečce na full time.
-
Dělník je pro mnoho lidí v první řadě hlavně nadávka. Ovšem nemylme se - ajťák je v některých kruzích taktéž nadávka :-) Ale to, že někdo nechápe, co to je dělník a klouže jenom po té pejorativní slupce, to do toho bych fakt komunisty netahal.
Jo, tohle je přesnější věc. Přijde mi, že ajťákům se prostě často nadává, přičemž jejich profese není o nic jednodušší než profese třeba doktora nebo právníka. Když kolikrát vidím schopnosti doktorů, tak si nemyslím, že by to byla nějak extra nadřazená profese ajťákovi.
Na druhou stranu chápu, proč hodně lidí ajťákům nadává. Ten důvod je ten, že naprostá většina lidí přichází do styku pouze "s uživatelským supportem", což je ve většině ta úplně nejnižší třída ajťáků, lépe řečeno, když už se na nic nehodíš, tak jdeš dělat podporu koncákům.
Málokdo přijde do styku s opravdovými adminy, nebo třeba designéry aplikací. Přiznám se, že i já sám, když u nás v korporaci narazím na "podporu uživatelů", tak nadávám, jací ti ajťáci jsou paka. Hodně lidí mi přijde, že má takovej dojem, že ajťák = uživatelská podpora, a proto to znechucení...
No a pak jsou taky lidí, kteří zase považují ajťáky (a zejména programátory) za něco jako polobohy, protože musí být nesmírně inteligentní, když berou takové hrozné peníze.
Já opravdu nevím, co řešíš? Že se různí lidé chovají různě? Nikdy jsi neslyšel, jak někdo nadává doktorovi do řezníka, nebo podobně? Nikdy jsi neslyšel, jak někdo nadává na právníky, že když jsou dva, tak mají 3 právní názory?
-
Dělníci už dneska neexistují, to co dříve bývalo označováno slověm dělník je nyní označováno jako "operátor výroby", případně se jedná o různé nekvalifikované práce za pář šupů.
Pro dělníka platí:
1. Nízké kvalifikační požadavky, obvykle dělá jednoduchou repetitivní práci, často na směny.
2. Nízké platové ohodnocení (10-15 hrubého), tedy i nízké postasvení v rámci celospolečenské hierarchie.
3. Koncové postavení v rozhodovací hierarchii firmy, je na dně pyramidy moci.
Mezi dnešní dělníky tedy můžeme zařadit různé operátory výroby, uklízečky, skladníky, číšnice a servírky, kuchaře v obyčejných hospodách, stavební a montážní dělníky, zametače, řidiče kamionů, ochranky, pokladní, zěmstance marketů atd.. Mezi dělníky patří i řemeslnící kteří pracují jako něčí zaměstanci, tj. dělají závislou činnost - tam už je sice třeba nějaké vzdělání (ale 2-3 roky učňáku není nic moc...), ale body 1.-3. víceménně platí.
Pro dělníky často platí, že žijí životním stylem nižších dříd, tedy pravidelně po práci na pivo, cigára a automaty. Bují alkoholismus a další patologické chování. Objevuje se problém vyjít s pěnězi do výplaty. Takoví lidé sice obvykle ještě pracují, ale žijí třeba na ubytovnách a často pro svojí nespolehlivost mění zaměstnání.
Neboli ses rozhodl předefinovat význam slova dělník. Těžko na tvůj příspěvek reagovat. Netuším totiž, jak definuješ další termíny. Co je třeba alkoholismus? Je to nadměrné pití alkoholických nápojů, nebo zahrnuje i sváteční pití alkoholu? A co je ubytovna? Je to místo pro krátkodobé ubytování, které zahrnuje i hotely? Nebo zahrnuje i dlouhodobé bydlení v nájemních bytech? Nebo je tvoje definice naopak užší a zahrnuje pouze místa, kde jsou štěnice a švábi?
-
Dělníci už dneska neexistují, to co dříve bývalo označováno slověm dělník je nyní označováno jako "operátor výroby", případně se jedná o různé nekvalifikované práce za pář šupů.
Pro dělníka platí:
1. Nízké kvalifikační požadavky, obvykle dělá jednoduchou repetitivní práci, často na směny.
2. Nízké platové ohodnocení (10-15 hrubého), tedy i nízké postasvení v rámci celospolečenské hierarchie.
3. Koncové postavení v rozhodovací hierarchii firmy, je na dně pyramidy moci.
Mezi dnešní dělníky tedy můžeme zařadit různé operátory výroby, uklízečky, skladníky, číšnice a servírky, kuchaře v obyčejných hospodách, stavební a montážní dělníky, zametače, řidiče kamionů, ochranky, pokladní, zěmstance marketů atd.. Mezi dělníky patří i řemeslnící kteří pracují jako něčí zaměstanci, tj. dělají závislou činnost - tam už je sice třeba nějaké vzdělání (ale 2-3 roky učňáku není nic moc...), ale body 1.-3. víceménně platí.
Pro dělníky často platí, že žijí životním stylem nižších dříd, tedy pravidelně po práci na pivo, cigára a automaty. Bují alkoholismus a další patologické chování. Objevuje se problém vyjít s pěnězi do výplaty. Takoví lidé sice obvykle ještě pracují, ale žijí třeba na ubytovnách a často pro svojí nespolehlivost mění zaměstnání.
Neboli ses rozhodl předefinovat význam slova dělník. Těžko na tvůj příspěvek reagovat. Netuším totiž, jak definuješ další termíny. Co je třeba alkoholismus? Je to nadměrné pití alkoholických nápojů, nebo zahrnuje i sváteční pití alkoholu? A co je ubytovna? Je to místo pro krátkodobé ubytování, které zahrnuje i hotely? Nebo zahrnuje i dlouhodobé bydlení v nájemních bytech? Nebo je tvoje definice naopak užší a zahrnuje pouze místa, kde jsou štěnice a švábi?
Velmi správně, jde o definici pojmů a lživý (neuvědoměle) marxistický jazyk.
Tak jako PsychoIT definuje dělníky Marx. Protože dle německé neomarxistické strategie průmyslu 4.0 a starších marxistických představ, dělníky nahradí stroje, a člověk bude osvobozen od práce, hledají o koho by se "starali", koho by demoralizovali, proto do společenského diskursu zavádějí pojem "moderní dělník" - tedy programátor, lékař, učitel, každý kdo se živí prací, kdy práce je činnost za kterou jsou lidé ochotni dobrovolně zaplatit. Většina lidí pak tyto memy papouškuje, aniž by o nich uvažovala.
-
a jako ze nejsme? nebo tu nekdo povazuje moderni delniky za debily s lopatou?
-
Já bych to trochu otočil...
Aj v medicine kurvia obor rozni chiropraktici, ludovi liecitelia a amaterski zubari. Jediny dovod, preco zamestnavaju v informatike roznych chemikov, ekonomov a stredoskolakov je ten, ze su lacni.
-
a jako ze nejsme? nebo tu nekdo povazuje moderni delniky za debily s lopatou?
No podle neomarxistů i Marxe je práce něco odpuzujícího, čeho je třeba lidstvo zbavit. Vede to prý k odcizení. Marxismus je anticivilizační hnutí, které usiluje o rozložení civilizace. V dnešní době zcela ovládlo školství, média, státní byrokracii, elity bankovního i korporátního sektoru, dnešní lidé už ani neví, že nesmysly co plácají, pochází z neomarxismu (sexuální revoluce, neautoritativní výchova, společenský diskurs, ochrana spotřebitele, státní ochrana dětí atd.) Proto se řeší umělé problémy s marxistickým memem "moderní dělník".
-
Osobně si myslím, že by klidně mohly vzniknout tříletý učňáky pro programátory, kde se bude učit ta opičí práce, kterou vykonává 90 procent [...]
Něco jako Unicorn College?
-
[...] základy programování už se dnes učí snad i na popelářským učňáku
To je ale dobře, ne? Už Jobs říkával, že základy programování by měly být součástí všeobecného vzdělávání. Jde o logické myšlení jako v matice, jen u těch počítačů to jde učit zábavnější formou.
-
a jako ze nejsme? nebo tu nekdo povazuje moderni delniky za debily s lopatou?
No podle neomarxistů i Marxe je práce něco odpuzujícího,
Dělníci a IT mají 2 věci společný:
- Mají téměř vždy nulový vzdělání ze společenských věd. Vy jste ostatně dokonalým příkladem. :)
- Naprosto nemožně se oblíkají a jednají s jinejma lidma (opět... toto fórum budiž důkazem). Hodně tomu napomáhá výchova na techmických školách.
-
Dělníci a IT mají 2 věci společný:
- Mají téměř vždy nulový vzdělání ze společenských věd. Vy jste ostatně dokonalým příkladem. :)
Já myslím že Ivan Nový má vzdělání ve společenských vědách velmi rozsáhlé, jak koneckonců demonstruje v 90% svých příspěvků. Akorát že se jedná o vzdělání neoficiální, až alternativní
-
Osobně si myslím, že by klidně mohly vzniknout tříletý učňáky pro programátory, kde se bude učit ta opičí práce, kterou vykonává 90 procent [...]
Něco jako Unicorn College?
Kolik potřebujeme fyziků se specializací termodynamika kapalin a plynů a kolik instalatérů vodo/plyno? I absolventi Unicorn College se dobře uživí.
-
Dělníci a IT mají 2 věci společný:
- Mají téměř vždy nulový vzdělání ze společenských věd. Vy jste ostatně dokonalým příkladem. :)
Já myslím že Ivan Nový má vzdělání ve společenských vědách velmi rozsáhlé, jak koneckonců demonstruje v 90% svých příspěvků. Akorát že se jedná o vzdělání neoficiální, až alternativní
Vzdělání je něco jiného než potvrzování si vlastních předsudků selektivní četbou vybraných zdrojů...
-
Dělníci a IT mají 2 věci společný:
- Mají téměř vždy nulový vzdělání ze společenských věd. Vy jste ostatně dokonalým příkladem. :)
Já myslím že Ivan Nový má vzdělání ve společenských vědách velmi rozsáhlé, jak koneckonců demonstruje v 90% svých příspěvků. Akorát že se jedná o vzdělání neoficiální, až alternativní
Marxismus není vzdělání, ale nesmysl. Tedy Marx, Habermas, Fromm, Marcuse, a další. Místo Huntingtona si raději přečtěte Felikse Koneczného. To co produkují dnešní humanitní univerzity není vzdělání, ale marxistická indoktrinace. jejich absolventi jsou na tom hůře než ti Marxovi dělníci, nevzdělaní a ještě k tomu demoralizovaní.
-
Dělníci a IT mají 2 věci společný:
- Mají téměř vždy nulový vzdělání ze společenských věd. Vy jste ostatně dokonalým příkladem. :)
Já myslím že Ivan Nový má vzdělání ve společenských vědách velmi rozsáhlé, jak koneckonců demonstruje v 90% svých příspěvků. Akorát že se jedná o vzdělání neoficiální, až alternativní
To co produkují dnešní humanitní univerzity není vzdělání, ale marxistická indoktrinace. jejich absolventi jsou na tom hůře než ti Marxovi dělníci, nevzdělaní a ještě k tomu demoralizovaní.
Nepodmíněný základní příjem na ně! :D
-
Marxismus není vzdělání, ale nesmysl. Tedy Marx, Habermas, Fromm, Marcuse, a další. Místo Huntingtona si raději přečtěte Felikse Koneczného. To co produkují dnešní humanitní univerzity není vzdělání, ale marxistická indoktrinace. jejich absolventi jsou na tom hůře než ti Marxovi dělníci, nevzdělaní a ještě k tomu demoralizovaní.
Produkují Sorosovi prostituty. Je problém, že humanitní university nejsou financovány přímo, ale skrz Sorosovy neziskovky. Stát nemá kontrolu nad ideologickou stránkou výuky.
-
Já myslím že Ivan Nový má vzdělání ve společenských vědách velmi rozsáhlé, jak koneckonců demonstruje v 90% svých příspěvků. Akorát že se jedná o vzdělání neoficiální, až alternativní
Ale houby, alternativní názorové proudy sleduji dost dlouho, tenhle bot svojí debilitou překonává Aeronet s Leva-netem a Osudem dohromady. Cokoliv zmíní, to úplně překroutí. Víc rozumu než on má i průměrný muslimský fanatik...
-
Z takovymi trolly vynalezci internetu nepocitali. A delat se s tim neda nic, pokud nechceme cenzuru.
-
Marxismus není vzdělání, ale nesmysl. Tedy Marx, Habermas, Fromm, Marcuse, a další. Místo Huntingtona si raději přečtěte Felikse Koneczného. To co produkují dnešní humanitní univerzity není vzdělání, ale marxistická indoktrinace. jejich absolventi jsou na tom hůře než ti Marxovi dělníci, nevzdělaní a ještě k tomu demoralizovaní.
Produkují Sorosovi prostituty. Je problém, že humanitní university nejsou financovány přímo, ale skrz Sorosovy neziskovky. Stát nemá kontrolu nad ideologickou stránkou výuky.
Problém je, že vzdělání je zadarmo, že není hrazené přímo žáky. Učitelé tedy nepracují, chybí zpětná vazba trhu.
A věda se nedělá pro peníze.
Pak to dopadá tak, že Sokratův výrok "vím co vím a nevím co nevím", je nesmyslně přeložen "vím, že nic nevím" nějakým humanitním nedoukem, to, že tento překlad je dost starý znamená, že dnešní problémy nejsou nic nového :-)))
-
Financování škol v latinské civilizaci je žáky a donátory, v byzantské civilizaci státem a stát pak má kontrolu nad výukou. Latinská civilizace je personální, stát respektuje soukromí občana a byzantská civilizace je civilizace kolektivní, kde jednotlivec nic neznamená a stát může jeho privátní sféru jakkoliv regulovat.
Základ kultury USA je latinský, základ kultury Německa je byzantský. Mimochodem proto ten důraz na právní stát v Německu, který potencuje moc byrokracie a omezuje privátní sféru občanů, proto je neslučitelný s demokracií, kdy obsazením nejvyššího soudu můžete zablokovat demokratický proces přijímání zákonů a plíživou strategií umožnit zavádění vyšší a vyšší regulace občanů omezujících jejich privátní sféru. Jak se to dnes děje v EU, která pod vlivem Německa silně posiluje byzantské rysy dnešní evropské civilizace.
V Německu prvním zákonem, který v rámci právního státu byl přijat a byl prekursorem holocaustu, byl zákon o euthanázii, na který pak navazovaly všechny zákony, které holocaust umožnily v rámci německého právního státu. Poválečný Norimberský proces a denacifikace nevycházel z pravidel právního státu, v jejich rámci by nebyl možný, ale z latinského pojetí práva, kdy etika má přednost před zákony.
Ovšem problémem byzantské civilizace je stagnace, omezuje tvůrčí potenciál společnosti, což vede k technologické a kulturní stagnaci a posléze ekonomickému krachu. Je pak už je jen věcí státního teroru, kolik toho občané snesou. Takže budoucí vývoj EU je z toho zřejmý.
Výhodou, z hlediska občanů spíše nevýhodou, je její stabilita, dlouho není tak zle, aby s tím občané něco dělali, protože v čase roste jejich závislost na státu, ale stále to jde od desíti k pěti, protože byrokracie generuje poruchy, které neumožňují optimální rozdělení zdrojů.
-
Osobně si myslím, že by klidně mohly vzniknout tříletý učňáky pro programátory, kde se bude učit ta opičí práce, kterou vykonává 90 procent těch dnešních "polobohů".
Hm, nam na vejsce rikali, ze i kdyz za nas udela vetsinu prace software (a to plati na jakekoliv prakticke technice), tak inzenyri jsme proto, ze vime co je pod kapotou a vime kdy a kde a co ofixlovat, pripadne vedet proc jedno teseni je lepsi nez druhe.
A IMHO, je chyba rozdelovat lidi znalostne na dve skupiny - ti co maji sajnu a ti co nemaji. Ve skutecnosti jsou totiz ty skupiny tri - pro prvni je to vsechno magicka krabicka, druzi rozumi tem zakonum ktere jsou uvnitr, ale kdyby se pokouseli krabicku vyrobit, bude jim chybet znalost detailu, treti tu krabicku vyrobit umi.
A schválně si můžete zkusit pokecat s nějakým neurochirurgem, kardiochirurgem atd., co si myslí o zubařích a prakticích.
A zkuste navštívit nějakýho dobrýho právníka, kterej zaměstnává, respektive často milostivě poskytuje zdarma praxi studujícím, nebo i čerstvě dostudovaným "taky právníkům", kteří se mu starají o veškerou nudu kolem. A spousta jich u toho zůstane - jsou to "možná trochu lepší sekretářky", který dělají vidimace, legalizace, vyřídí vám dědictví (pokud jste jediný dědic), rozvedou vás (pokud se strany předem dohodly a nejsou žádné spory)...
Prostě se smiřte s tím, že v IT je spousta dělníků a buďte rádi, že se mají zatím dobře, protože základy programování už se dnes učí snad i na popelářským učňáku, mladí se do toho vrhají, protože vidí prachy - schválně si pročtěte diskuze, kolik lidí, evidentně bez náznaků logického myšlení, se tu ptá, jak se stát programátorem... tahle zlatá IT éra už končí, protože zatím je opičáků pořád nedostatek, proto mají i relativně slušný platy, na to, co (ne)umí, ale i tak už je spousta firem, který to chápou a skládají dělnický týmy z opic, kterým platí asi tak stejně, jako uklízečce na full time.
Jop, ale tihle first class odbornici obvykle netravi moc casu v diskuzich, ze ?
-
Já myslím že Ivan Nový má vzdělání ve společenských vědách velmi rozsáhlé, jak koneckonců demonstruje v 90% svých příspěvků. Akorát že se jedná o vzdělání neoficiální, až alternativní
Jo tááák. :o ;) ;D
-
Pre enterprise aplikacie a vseliake korporatne veci, je to viac menej pravda. Programator (po urcitu uroven) je len pouzivatel framework, dostane zadanie a musi pomocou manualov a vzorov naprogramovat to co je mu zadane, nemusi moc rozmyslat, nemusi vymyslat algoritmy (to uz spravil niekto vyssie), proste len placa kod - velakrat len prehadzuje kod zo stackoverflow do aplikacie. Malokedy riesi daky iny problem okrem logiky aplikacie (napr. infra, alebo problem vo fw - to riesi zopar specialistov). 99% vymysli senior programator/architekt (v kazdej orgranizacii to znamena nieco ine) ale nema cas to kodit, tak ma zopar beznych programatorov co to robia za neho - lopaty :) Kym neexistuje automat co to bude robit tak firmy budu zamestnavat lacnych ludi, preto je nase cssr take plne takychto "software house"-ov. Jedneho dna sa objavi nieco co to bude robit a taktito programatori vymru.
Ini programatori v inych oblastiach to maju tazsie - pri pisani driveru, hry, kompilatora, frameworku musia podstatne viac rozmyslat.
to zrejme hovoris z vlastnej skusenosti. to, ze pouzivas framework a jeho funkcionalitu, nerobi z teba horsieho programatora. keby si kazdy robi vsetko odznova, tak by sme boli asi este v praveku.
velakrat len prehadzuje kod zo stackoverflow do aplikacie
toto je riadny blabol. obycajnym copy-paste by to neslo ani skompilovat. A je ine, hodit si to do kodu, upravit a oddebuggovat si to a pochopit, ako to funguje.
pri pisani driveru, hry, kompilatora, frameworku musia podstatne viac rozmyslat
ty si nad svojim prispevkom asi veru moc nerozmyslal ;)
-
este by bolo vhodne napisat, kolko prispievatelov na roote robi vysokoodbornu pracu, nevyuziva nic vymyslene, vsetko si robia sami, alebo tu robia len ramena, pritom su to normalni programatori, ale len frustrovani :). To by sme ostali naozaj prekvapeni.
Ale tu asi kazdy riesi fourierove transformacie, gramatiky, pise si vlastne kompilatory, spracovava signaly a vymysla nove algoritmy, sme predsa na roooooote
-
este by bolo vhodne napisat, kolko prispievatelov na roote robi vysokoodbornu pracu, nevyuziva nic vymyslene, vsetko si robia sami, alebo tu robia len ramena, pritom su to normalni programatori, ale len frustrovani :). To by sme ostali naozaj prekvapeni.
Ale tu asi kazdy riesi fourierove transformacie, gramatiky, pise si vlastne kompilatory, spracovava signaly a vymysla nove algoritmy, sme predsa na roooooote
Spíše tu je hodně debilů, co jsou schopni napsat kreténismus jako "kdyby jsi se" apod. Pokud už chce něco takového mermomocí programovat, bylo by nejlepší začít grammar checkerem pro vlastní použití :)
-
este by bolo vhodne napisat, kolko prispievatelov na roote robi vysokoodbornu pracu, nevyuziva nic vymyslene, vsetko si robia sami, alebo tu robia len ramena, pritom su to normalni programatori, ale len frustrovani :). To by sme ostali naozaj prekvapeni.
Ale tu asi kazdy riesi fourierove transformacie, gramatiky, pise si vlastne kompilatory, spracovava signaly a vymysla nove algoritmy, sme predsa na roooooote
:D
jo, pisu si ve volnem case kompilator proceduralniho jazyka do bytecode a interpret toho bytecode. pro 8-bit cpu. uz pul roku. a jde to dva kroky v pred a jeden zpet. nekdy mne napada, jestli to vubec kdy dopisu... porad lepe straveny cas nez porovnani pohlavi tady v diskusich :)
-
kompilator proceduralniho jazyka do bytecode a interpret toho bytecode. pro 8-bit cpu
Takže další tokenizovaný BASIC? :)
-
este by bolo vhodne napisat, kolko prispievatelov na roote robi vysokoodbornu pracu, nevyuziva nic vymyslene, vsetko si robia sami, alebo tu robia len ramena, pritom su to normalni programatori, ale len frustrovani :). To by sme ostali naozaj prekvapeni.
Ale tu asi kazdy riesi fourierove transformacie, gramatiky, pise si vlastne kompilatory, spracovava signaly a vymysla nove algoritmy, sme predsa na roooooote
:D
jo, pisu si ve volnem case kompilator proceduralniho jazyka do bytecode a interpret toho bytecode. pro 8-bit cpu. uz pul roku. a jde to dva kroky v pred a jeden zpet. nekdy mne napada, jestli to vubec kdy dopisu... porad lepe straveny cas nez porovnani pohlavi tady v diskusich :)
to jste na tom dobře, já píšu překladač čtvrtým rokem a nedávno jsem všechno zahodil a začal znovu :)
-
to jste na tom dobře, já píšu překladač čtvrtým rokem a nedávno jsem všechno zahodil a začal znovu :)
vzdy je co vylepsovat :D, nic nie je dokonale
-
Marxismus není vzdělání, ale nesmysl. Tedy Marx, Habermas, Fromm, Marcuse, a další. Místo Huntingtona si raději přečtěte Felikse Koneczného. To co produkují dnešní humanitní univerzity není vzdělání, ale marxistická indoktrinace. jejich absolventi jsou na tom hůře než ti Marxovi dělníci, nevzdělaní a ještě k tomu demoralizovaní.
Produkují Sorosovi prostituty. Je problém, že humanitní university nejsou financovány přímo, ale skrz Sorosovy neziskovky. Stát nemá kontrolu nad ideologickou stránkou výuky.
Problém je, že vzdělání je zadarmo, že není hrazené přímo žáky. Učitelé tedy nepracují, chybí zpětná vazba trhu.
A věda se nedělá pro peníze.
Pak to dopadá tak, že Sokratův výrok "vím co vím a nevím co nevím", je nesmyslně přeložen "vím, že nic nevím" nějakým humanitním nedoukem, to, že tento překlad je dost starý znamená, že dnešní problémy nejsou nic nového :-)))
Jak souvisí bezplatné vzdělání se Sorosovými prostituty? Sorosova nadace platí svým lidem stipendia na nejdražších univerzitách. Zavazuje si je tak na celý život. Sám Soros provozuje vlastní univerzity.
-
Studium na Yale je pekelně drahé. Podívejte se, co tam studuje za individua a jaké problémy řeší.
https://www.youtube.com/watch?v=xK4MBzp5YwM
-
Prevelice se mi libi teze o opicich, co dohromady lepi frameworky. IMHO pochazi od lidi, co nepostoupili o moc dal za hello world.
Naucit se Spring Framework je narocnejsi, nez se naucit Javu SE, ve kterem je napsany. Naucit se javu je narocnejsi, nez se naucit tech par instrukci Atmelu. Ony existuji ruzne urovne slozitosti a abstrakce. Rest service ve springu je zalezitost par anotaci. V Jave uz je to vyzva fedrovana mavenem. V Atmelu projekt na rok.
-
Prevelice se mi libi teze o opicich, co dohromady lepi frameworky. IMHO pochazi od lidi, co nepostoupili o moc dal za hello world.
Naucit se Spring Framework je narocnejsi, nez se naucit Javu SE, ve kterem je napsany. Naucit se javu je narocnejsi, nez se naucit tech par instrukci Atmelu. Ony existuji ruzne urovne slozitosti a abstrakce. Rest service ve springu je zalezitost par anotaci. V Jave uz je to vyzva fedrovana mavenem. V Atmelu projekt na rok.
Nauč se Brainfuck. Má jen 8 instrukcí, takže to máš práci cca na dvě minuty. A pak v tom něco inteligentního napiš. Blbý, co?
Můžeme tu klidně vést diskuzi o tom, kdo je větší machr, protože používá složitější jazyk. Ale je to k ničemu. Každej je totiž nejlepší a každej se o to bude hádat. "Opice" nemá problém, naučit se syntaxi, pár vzorů a něco slepit. Opice má problém s tím, že nemá rozhled a bude pořád dokola všechno matlat v tom svým jazyku, s těma pár vzorama, i když se pro zadanou úlohu absolutně nehodí. A pak si tu bude honit triko, jak složitě zvládá programovat.
-
Prevelice se mi libi teze o opicich, co dohromady lepi frameworky. IMHO pochazi od lidi, co nepostoupili o moc dal za hello world.
Naucit se Spring Framework je narocnejsi, nez se naucit Javu SE, ve kterem je napsany. Naucit se javu je narocnejsi, nez se naucit tech par instrukci Atmelu. Ony existuji ruzne urovne slozitosti a abstrakce. Rest service ve springu je zalezitost par anotaci. V Jave uz je to vyzva fedrovana mavenem. V Atmelu projekt na rok.
Moc se mi líbí teze Java frikulínů, kteří si lepí svoje frameworky a myslí si, jaká je to raketová věda. Pokud bys někdy něco dělal na Atmelu, věděl bys, že do hry vstupuje faktor, který v Javě nikdy nepotkáš - reálná fyzika. Ono to většinou něco měří a řídí (reálný fyzikální systém) a bojuješ se zarušenými vstupy, kolísajícím napájecím napětím, spurious interrupts a různými dalšími HW problémy jednočipu, návrhu hardware a řízeného systému. Na všechno jsou minimální zdroje, málo paměti i výpočetního výkonu, který je navíc často osekaný požadavky na minimální spotřebu. V Javě tohle nikdy neuděláš.
-
Prevelice se mi libi teze o opicich, co dohromady lepi frameworky. IMHO pochazi od lidi, co nepostoupili o moc dal za hello world.
Naucit se Spring Framework je narocnejsi, nez se naucit Javu SE, ve kterem je napsany. Naucit se javu je narocnejsi, nez se naucit tech par instrukci Atmelu. Ony existuji ruzne urovne slozitosti a abstrakce. Rest service ve springu je zalezitost par anotaci. V Jave uz je to vyzva fedrovana mavenem. V Atmelu projekt na rok.
Jaký je smysl tohoto příspěvku? Komickou vložku už v tomto vlákně máme.
-
I na tom Atmelu používá každý nějaký framework, akorát, že vlastní, a to lze, protože aplikace nejsou rozsáhlé a vytváří a udržuje je jeden a tentýž člověk.
Při tvorbě rozsáhlejších systémů potřebujete jednotné postupy, které vám zajistí sdílený framework, který by si jinak musel vytvářet každý sám. Nikdo přece nepíše to samé pořád znovu a od počátku.
-
I na tom Atmelu používá každý nějaký framework, akorát, že vlastní, a to lze, protože aplikace nejsou rozsáhlé a vytváří a udržuje je jeden a tentýž člověk.
Při tvorbě rozsáhlejších systémů potřebujete jednotné postupy, které vám zajistí sdílený framework, který by si jinak musel vytvářet každý sám. Nikdo přece nepíše to samé pořád znovu a od počátku.
Tak nejak, Cpt. Obvious by to nerekl lepe.
Jenom snad ze "framework" je krapet posh nazev pro sbirku vlastnich Atmel subrutin.
Ono bez sdilenych frameworku a dalsich collaboration nastroju se vybec neda delat projekt, na kterem participuji 3 a vice vyvojari.
Ostatne i do Atmel sveta prosakuji tyto ohavnosti ze sveta lepicu kodu. Treba takova funkce sprintf() nebo strcpy(), kdejaka tupa opice slepi dohromady par tehle berlicek pro hlupaky, zatimco si mohli ekvivalent sami napsat v assembleru a ulozit do sve sbirky subrutin!
Pekna je Tuxikova reakce s brainfuckem, on je asi vazne presvedcen, se lidi pouzivaji Spring za ucelem, aby se mohli vytahovat v diskusich. V mem okoli lide obvykle pouzivaji nastroje typu Spring, CXF, Maven k tomu, aby byli schopni napr. napsat B2B connector na T-Mobile ordering system postaveny na WS s WS-Security extensions over HTTPS za 3 dny, namisto za rok.
-
Pekna je Tuxikova reakce s brainfuckem, on je asi vazne presvedcen, se lidi pouzivaji Spring za ucelem, aby se mohli vytahovat v diskusich. V mem okoli lide obvykle pouzivaji nastroje typu Spring, CXF, Maven k tomu, aby byli schopni napr. napsat B2B connector na T-Mobile ordering system postaveny na WS s WS-Security extensions over HTTPS za 3 dny, namisto za rok.
Tak jesli jen connector píšeš tři dny a ještě k tomu potřebuješ hromadu módních sra*ek, na který si za pár let nikdo nevzpomene, no tak to teda potěš koště.
-
Pekna je Tuxikova reakce s brainfuckem, on je asi vazne presvedcen, se lidi pouzivaji Spring za ucelem, aby se mohli vytahovat v diskusich. V mem okoli lide obvykle pouzivaji nastroje typu Spring, CXF, Maven k tomu, aby byli schopni napr. napsat B2B connector na T-Mobile ordering system postaveny na WS s WS-Security extensions over HTTPS za 3 dny, namisto za rok.
Dokážeš pochopit, že každá úloha vyžaduje jiná řešení? B2B connector nikdo soudný nebude psát na Atmelu, stejně tak jako řízení motoru nikdo soudný nebude dělat v Jave. Tvoje porovnání náročnosti vývoje v Javě s Atmelem podle počtu instrukcí Atmelu je naprosto ulítlé a mimo.
-
Pekna je Tuxikova reakce s brainfuckem, on je asi vazne presvedcen, se lidi pouzivaji Spring za ucelem, aby se mohli vytahovat v diskusich. V mem okoli lide obvykle pouzivaji nastroje typu Spring, CXF, Maven k tomu, aby byli schopni napr. napsat B2B connector na T-Mobile ordering system postaveny na WS s WS-Security extensions over HTTPS za 3 dny, namisto za rok.
Dokážeš pochopit, že každá úloha vyžaduje jiná řešení? B2B connector nikdo soudný nebude psát na Atmelu, stejně tak jako řízení motoru nikdo soudný nebude dělat v Jave. Tvoje porovnání náročnosti vývoje v Javě s Atmelem podle počtu instrukcí Atmelu je naprosto ulítlé a mimo.
Jo to chapu.
Jsou zde jini adepti co s tim maji potiz, napr. pisou blaboly o lepicich kodu apod...
-
Nauč se Brainfuck. Má jen 8 instrukcí, takže to máš práci cca na dvě minuty. A pak v tom něco inteligentního napiš. Blbý, co?
Můžeme tu klidně vést diskuzi o tom, kdo je větší machr, protože používá složitější jazyk. Ale je to k ničemu. Každej je totiž nejlepší a každej se o to bude hádat. "Opice" nemá problém, naučit se syntaxi, pár vzorů a něco slepit. Opice má problém s tím, že nemá rozhled a bude pořád dokola všechno matlat v tom svým jazyku, s těma pár vzorama, i když se pro zadanou úlohu absolutně nehodí. A pak si tu bude honit triko, jak složitě zvládá programovat.
Opičí přístup je psát stále dokola to co už napsali lidé předemnou a já mohu stavět na jejich práci.
-
kompilator proceduralniho jazyka do bytecode a interpret toho bytecode. pro 8-bit cpu
Takže další tokenizovaný BASIC? :)
No, syntax se da asi porovnat s nejakym tim BASICem z konce osmdesatek, ale opravdu se jedna o preklad do bytekodu, koneckoncu, WHILE, REPEAT..UNTIL i IF..THEN..ELSE se preklada na nejakou sekvenci instrukci <vyhodnot vyraz>, BRANCH-TRUE a JUMP.
Psani runtime knihovny je docela pohoda, hodne mensich, izolovanych uloh, na druhou stranu pri psani tokenizotaru a generatoru syntax stromu nadavam jak starej pirat.
Cilovy CPU neni zrovna skvelej na indexovani pameti, implementace stackframu procedury tak nejak smrdela, jak vykonem tak designem, toz jsem prisel s tim, ze lokalni promenne jsou staticky v pameti (respektive numericke promenne a heap reference na slozene promenne) a pri vstupu do procedury jdou kopie hodnot vsechny na heap a pri navratu zpet se prekopiruji zpet. Jaky jsem to genius. Pak o mesic pozdeji neco hledam, a ejhle, tohle reseni samozrejme uz nekdy v sedmdesatkach pouzili pri psani LISPu nebo ceho, kde meli uplne stejne problemy. A porad si nejsem jisty, jestli jsem prece jen nemel napsat uplne klasickej stackframe.
Brecel jsem radosti pri psani jadra matematickych rutin.
Vubec nevim co si pocit s DATA statementem. Vypada to jako prezitej koncept, ale da se na to divat jako na konstantni a anonymni zaznamy (records). Mozna bych mel implementovat spis rovnou zaznamy ? Nebo oboje ? Decisions, decisions.
Chci first class funkce. Ale mozna by stacily jen pointry na funkce ? Ale to se mi nelibi, spousta problemu s predavanim a vyzvedavanim parametru a navratovych hodnot ze zasobniku. Kdyz se to bude kontrolovat, tak proc uz nemit hlavicku procedury pred jejim kodem ? A kdy vlastne budu ze foo() == goo() ?
jo, asi mi to taky vydrzi na celou petiletku :D
-
kompilator proceduralniho jazyka do bytecode a interpret toho bytecode. pro 8-bit cpu
Takže další tokenizovaný BASIC? :)
No, syntax se da asi porovnat s nejakym tim BASICem z konce osmdesatek, ale opravdu se jedna o preklad do bytekodu, koneckoncu, WHILE, REPEAT..UNTIL i IF..THEN..ELSE se preklada na nejakou sekvenci instrukci <vyhodnot vyraz>, BRANCH-TRUE a JUMP.
Psani runtime knihovny je docela pohoda, hodne mensich, izolovanych uloh, na druhou stranu pri psani tokenizotaru a generatoru syntax stromu nadavam jak starej pirat.
Cilovy CPU neni zrovna skvelej na indexovani pameti, implementace stackframu procedury tak nejak smrdela, jak vykonem tak designem, toz jsem prisel s tim, ze lokalni promenne jsou staticky v pameti (respektive numericke promenne a heap reference na slozene promenne) a pri vstupu do procedury jdou kopie hodnot vsechny na heap a pri navratu zpet se prekopiruji zpet. Jaky jsem to genius. Pak o mesic pozdeji neco hledam, a ejhle, tohle reseni samozrejme uz nekdy v sedmdesatkach pouzili pri psani LISPu nebo ceho, kde meli uplne stejne problemy. A porad si nejsem jisty, jestli jsem prece jen nemel napsat uplne klasickej stackframe.
Brecel jsem radosti pri psani jadra matematickych rutin.
Vubec nevim co si pocit s DATA statementem. Vypada to jako prezitej koncept, ale da se na to divat jako na konstantni a anonymni zaznamy (records). Mozna bych mel implementovat spis rovnou zaznamy ? Nebo oboje ? Decisions, decisions.
Chci first class funkce. Ale mozna by stacily jen pointry na funkce ? Ale to se mi nelibi, spousta problemu s predavanim a vyzvedavanim parametru a navratovych hodnot ze zasobniku. Kdyz se to bude kontrolovat, tak proc uz nemit hlavicku procedury pred jejim kodem ? A kdy vlastne budu ze foo() == goo() ?
jo, asi mi to taky vydrzi na celou petiletku :D
v jakém jazyce implementujete? popř. jakými technologiemi/nástroji
-
Opičí přístup je psát stále dokola to co už napsali lidé předemnou a já mohu stavět na jejich práci.
Takhle obecně to platí i pro Stack Overflow - <ctrl+c> - <ctrl+v>. Problém není v tom, stavět na cizí práci, ostatně, pokud nemáš vlastní kompilátor, editor, prostředí... stejně na ní stavíš. Problém je v tom pochopit alespoň základy té cizí práce, posoudit, jestli se opravdu na daný problém hodí, posoudit další aspekty, jako třeba udržovanost, případně udržovatelnost té cizí práce atd. Opičák potom typicky includne 30 náhodně postahovaných knihoven, jejichž funkcionalita se z velké části překrývá a kód potom namastí, jak mu to zrovna přijde pod ruku, pokaždé jinak.
-
Takhle obecně to platí i pro Stack Overflow - <ctrl+c> - <ctrl+v>. Problém není v tom, stavět na cizí práci, ostatně, pokud nemáš vlastní kompilátor, editor, prostředí... stejně na ní stavíš. Problém je v tom pochopit alespoň základy té cizí práce, posoudit, jestli se opravdu na daný problém hodí, posoudit další aspekty, jako třeba udržovanost, případně udržovatelnost té cizí práce atd. Opičák potom typicky includne 30 náhodně postahovaných knihoven, jejichž funkcionalita se z velké části překrývá a kód potom namastí, jak mu to zrovna přijde pod ruku, pokaždé jinak.
Perfektní řešení neexistuje. U nekritických částí aplikace časově náročná optimalizace nedává smysl. Ušetřený čas lze využít efektivněji.
Udržovatelnost knihoven třetích stran bývá lepší než u home made řešení. Když už někdo kód zveřejní, většinou si dá záležet, aby byl kvalitní a otestovaný.
V libovolném projektu lze nalézt části, které by šly napsat lépe, ale zbytečně by to ten projekt prodražilo. To, že si nad tím bude nějaký Tuxík honit ego je vedlejší.
-
...
Za tím je neomarxismus. Podle neomarxistu je dělník každý, kdo se živí prací, tedy činností za kterou je ochoten někdo dobrovolně zaplatit. A těmi lidmi, kteří se živí prací, neomarxisti z hloubi celé své duše opovrhují. A odtud se to dostalo sem.
:o
Opravdu musíš zasrat každou diskusi těma svýma dřistama?
Ty dřisty tvoří dnešní společenský diskurs, řečeno slovy klasického neomarxisty. Já za to nemohu, ale chcete-li rozumět dnešku, musíte to vědět. Dnes lidi berou za fakt ty neomarxistické dřisty, protože je je ve škole naučili, a lze je najít na místech, kde byste je nečekal. V pedagogice, lékařství, ale i fyzice.
hawran - to je normální, řekneš mu, že tady ty jeho dřisty nikoho moc nezajímaj a on místo toho aby zmlknul, začne mlet ještě víc než před tim... ;D
-
Takhle obecně to platí i pro Stack Overflow - <ctrl+c> - <ctrl+v>. Problém není v tom, stavět na cizí práci, ostatně, pokud nemáš vlastní kompilátor, editor, prostředí... stejně na ní stavíš. Problém je v tom pochopit alespoň základy té cizí práce, posoudit, jestli se opravdu na daný problém hodí, posoudit další aspekty, jako třeba udržovanost, případně udržovatelnost té cizí práce atd. Opičák potom typicky includne 30 náhodně postahovaných knihoven, jejichž funkcionalita se z velké části překrývá a kód potom namastí, jak mu to zrovna přijde pod ruku, pokaždé jinak.
Perfektní řešení neexistuje. U nekritických částí aplikace časově náročná optimalizace nedává smysl. Ušetřený čas lze využít efektivněji.
Naprostý souhlas - tohle je věc kterou mnoho programátorů naprosto ignoruje. Neprogramuje se pro programování…
Udržovatelnost knihoven třetích stran bývá lepší než u home made řešení. Když už někdo kód zveřejní, většinou si dá záležet, aby byl kvalitní a otestovaný.
No… jak kdy. Když vidím z jakých slátanin jsou sestaveny některé aplikace se kterými mám "něco udělat"… publikovat nějakou splácanou knihovnu "řešící" naprostou trivialitu (kterou by pochopitelně lépe obsloužilo systémové řešení) na githubu nebo přes cocoapods a nebo někde jinde je dneska tak snadné, a zadrátovat jí do aplikace tak lákavé…
V libovolném projektu lze nalézt části, které by šly napsat lépe, ale zbytečně by to ten projekt prodražilo. To, že si nad tím bude nějaký Tuxík honit ego je vedlejší.
Vybalancovat tuhle věc je to umění o které tu běží.
-
Perfektní řešení neexistuje. U nekritických částí aplikace časově náročná optimalizace nedává smysl. Ušetřený čas lze využít efektivněji.
Nejde jen o náročnou optimalizaci, jde i o tu jednoduchou - použít správná řešení na správných místech. Ušetřený čas na pozdějších problémech lze využít efektivněji.
Udržovatelnost knihoven třetích stran bývá lepší než u home made řešení. Když už někdo kód zveřejní, většinou si dá záležet, aby byl kvalitní a otestovaný.
Tak to je absolutní kravina. To, že někdo plácne na web knihovnu nemá absolutně žádnou souvislost s její kvalitou. Tu musí ve 100 procentech případů posoudit ten, kdo ji chce použít. Někdy stačí vědět, že se jedná o knihovnu známou, používanou a udržovanou, jindy je žádoucí se na ní trochu kouknout.
V libovolném projektu lze nalézt části, které by šly napsat lépe, ale zbytečně by to ten projekt prodražilo. To, že si nad tím bude nějaký Tuxík honit ego je vedlejší.
Ne vždy znamená "napsat lépe" to samý, jako "bude to dražší". To je ten nejzásadnější problém opičáků - neskutečná touha po tom, udělat to co nejrychleji a jít u toho přes mrtvoly. Přitom občas stačí myslet a mohlo to být udělaný rychleji a lépe. Ale to je to, co typická programovací opice nedělá - prostě nemyslí. Pokud takový tým opic vede opět opice, je to konec. A opice se můžou být do prsou jak chtějí, že umí programovat, ale je jim to prd platný.
Já se nedivím, že tu pořád lidi brečí, že programují za 20k hrubýho. Ona totiž taková programátorská opice si víc nezaslouží, protože je to obyčejnej IT kopáč a stejně jako ten normální kopáč, pokud jej někdo nehlídá, není schopnej ani vykopat správně dlouhej, rovnej a hlubokej výkop.
Jinak mě napadá jedině něco o potrefené huse, nikde jsem nenapsal, že neexistují kvalitní programátoři, ale existence velkého množství těch nekvalitních je prostě realita a nevidím moc důvodů, proč by se ti kvalitní měli toho zbytku zastávat.
-
Ne vždy znamená "napsat lépe" to samý, jako "bude to dražší". To je ten nejzásadnější problém opičáků - neskutečná touha po tom, udělat to co nejrychleji a jít u toho přes mrtvoly. Přitom občas stačí myslet a mohlo to být udělaný rychleji a lépe. Ale to je to, co typická programovací opice nedělá - prostě nemyslí. Pokud takový tým opic vede opět opice, je to konec. A opice se můžou být do prsou jak chtějí, že umí programovat, ale je jim to prd platný.
Já se nedivím, že tu pořád lidi brečí, že programují za 20k hrubýho. Ona totiž taková programátorská opice si víc nezaslouží, protože je to obyčejnej IT kopáč a stejně jako ten normální kopáč, pokud jej někdo nehlídá, není schopnej ani vykopat správně dlouhej, rovnej a hlubokej výkop.
Jinak mě napadá jedině něco o potrefené huse, nikde jsem nenapsal, že neexistují kvalitní programátoři, ale existence velkého množství těch nekvalitních je prostě realita a nevidím moc důvodů, proč by se ti kvalitní měli toho zbytku zastávat.
Tuxiku a kolik jsi toho naprogramoval (naposledy v diskusi si pamatuji, ze jsi resil problemy jako admin :-D), ze mas pocit, ze jsi expert na to jak se ma a nema programovat :)
Za druhe, ten problem co se tu snazis navodit, ve skutecnosti neexistuje. Pouzije programator 30 knihoven ? No a ? Od toho ty knihovny jsou, od toho ma vetsina jazyku dobre vyresene verzovani + packagovani tech knihoven. Navic u spousty jazykovych ekosystemu je vetsina (ci alespon znacna cast) open source, takze v pripade problemu se do knihovny muzu podivat, opravit a poslat PR. A nemusim znovu vynalezat kolo.
Nevidim jediny duvod, proc bych si mel znovu a znovu programovat napr. connection pooling do DB (knihovna), REST framework (dalsi knihovna), validaci komponent (ditto), databazovy driver (zase knihovna), messaging knihovnu (knihovna!).
Naopak snaha o to se frameworkum a knihovnam vyhnout je typickym projevem ala NIH a vetsinou vede ke kodu, ktery se psal vecnost a stejne nefunguje (nebo nefunguje dobre). A misto zamereni se na problem, ktery realne je potreba resit, programator znovuobjevuje kolo... A s tou efektivitou, mozna bys byl prekvapeny v kolika pripadech tyhle snahy o nepouziti frameworku / knihovny, ktere jsem zazil, ve skutecnosti efektivitu snizily. A samozrejme, jsou knihovny horsi, lepsi, ale o tom to neni.
Naopak, pouziti standardnich knihoven a nejakeho frameworku, prinasi velke moznostvi vyhod. Neni nutne psat uz napsane, kod je snadneji pochopitelny (srovnej ucici krivku novacka na projektu s Spring vs vlastni framework), vetsinou je framework komplexni (vs vlastni reseni, psane na mimru, nerozsiritelne bez velkeho vyvoje) a mohl bych pokracovat dale a dale.
Ale ty to stejne nepochopis, protoze dokud si tuhle praci nevyzkousis
-
Ne vždy znamená "napsat lépe" to samý, jako "bude to dražší". To je ten nejzásadnější problém opičáků - neskutečná touha po tom, udělat to co nejrychleji a jít u toho přes mrtvoly. Přitom občas stačí myslet a mohlo to být udělaný rychleji a lépe. Ale to je to, co typická programovací opice nedělá - prostě nemyslí. Pokud takový tým opic vede opět opice, je to konec. A opice se můžou být do prsou jak chtějí, že umí programovat, ale je jim to prd platný.
Já se nedivím, že tu pořád lidi brečí, že programují za 20k hrubýho. Ona totiž taková programátorská opice si víc nezaslouží, protože je to obyčejnej IT kopáč a stejně jako ten normální kopáč, pokud jej někdo nehlídá, není schopnej ani vykopat správně dlouhej, rovnej a hlubokej výkop.
Jinak mě napadá jedině něco o potrefené huse, nikde jsem nenapsal, že neexistují kvalitní programátoři, ale existence velkého množství těch nekvalitních je prostě realita a nevidím moc důvodů, proč by se ti kvalitní měli toho zbytku zastávat.
Tuxiku a kolik jsi toho naprogramoval (naposledy v diskusi si pamatuji, ze jsi resil problemy jako admin :-D), ze mas pocit, ze jsi expert na to jak se ma a nema programovat :)
Za druhe, ten problem co se tu snazis navodit, ve skutecnosti neexistuje. Pouzije programator 30 knihoven ? No a ? Od toho ty knihovny jsou, od toho ma vetsina jazyku dobre vyresene verzovani + packagovani tech knihoven. Navic u spousty jazykovych ekosystemu je vetsina (ci alespon znacna cast) open source, takze v pripade problemu se do knihovny muzu podivat, opravit a poslat PR. A nemusim znovu vynalezat kolo.
Nevidim jediny duvod, proc bych si mel znovu a znovu programovat napr. connection pooling do DB (knihovna), REST framework (dalsi knihovna), validaci komponent (ditto), databazovy driver (zase knihovna), messaging knihovnu (knihovna!).
Naopak snaha o to se frameworkum a knihovnam vyhnout je typickym projevem ala NIH a vetsinou vede ke kodu, ktery se psal vecnost a stejne nefunguje (nebo nefunguje dobre). A misto zamereni se na problem, ktery realne je potreba resit, programator znovuobjevuje kolo... A s tou efektivitou, mozna bys byl prekvapeny v kolika pripadech tyhle snahy o nepouziti frameworku / knihovny, ktere jsem zazil, ve skutecnosti efektivitu snizily. A samozrejme, jsou knihovny horsi, lepsi, ale o tom to neni.
Naopak, pouziti standardnich knihoven a nejakeho frameworku, prinasi velke moznostvi vyhod. Neni nutne psat uz napsane, kod je snadneji pochopitelny (srovnej ucici krivku novacka na projektu s Spring vs vlastni framework), vetsinou je framework komplexni (vs vlastni reseni, psane na mimru, nerozsiritelne bez velkeho vyvoje) a mohl bych pokracovat dale a dale.
Ale ty to stejne nepochopis, protoze dokud si tuhle praci nevyzkousis
sice v podstate pravda, ale jen jsi to vratil k topicu, lepit kod z komponent muze uplne kazdej, stejne jak si kazdej muze postavit auto, co se dodava jako stavebnice. neexistuje jedinej duvod si takoveho montera kodu vazit, nedejboze ho platit.
k tematu fora, jedini lide v programovani kterych ja jsem ochotnej si vazit a nepovazuju je za delniky jsou ti, co veci zkousi jinak, po svym, nove pohledy na vec atd. coz jsou hobbisti, sem tam nejaky svezi startup, sem tam neco z akademicke sfery. par kvalitnich infividualu.
dost tezko respektovat nejake korporatni programatory a je uple fukt jestli je to junior nebo architekt. v podstate stejne vsichni delaji to kolo, jen o uroven vys.
btw driv mel software titulky (credits) skoro jak filmy. kolik komercniho sw dnes credits ma? a proc? protoze je uplne fuk kdo ho delal, na kvalitu to nema vliv....
-
Ne vždy znamená "napsat lépe" to samý, jako "bude to dražší". To je ten nejzásadnější problém opičáků - neskutečná touha po tom, udělat to co nejrychleji a jít u toho přes mrtvoly. Přitom občas stačí myslet a mohlo to být udělaný rychleji a lépe. Ale to je to, co typická programovací opice nedělá - prostě nemyslí. Pokud takový tým opic vede opět opice, je to konec. A opice se můžou být do prsou jak chtějí, že umí programovat, ale je jim to prd platný.
Já se nedivím, že tu pořád lidi brečí, že programují za 20k hrubýho. Ona totiž taková programátorská opice si víc nezaslouží, protože je to obyčejnej IT kopáč a stejně jako ten normální kopáč, pokud jej někdo nehlídá, není schopnej ani vykopat správně dlouhej, rovnej a hlubokej výkop.
Jinak mě napadá jedině něco o potrefené huse, nikde jsem nenapsal, že neexistují kvalitní programátoři, ale existence velkého množství těch nekvalitních je prostě realita a nevidím moc důvodů, proč by se ti kvalitní měli toho zbytku zastávat.
Tuxiku a kolik jsi toho naprogramoval (naposledy v diskusi si pamatuji, ze jsi resil problemy jako admin :-D), ze mas pocit, ze jsi expert na to jak se ma a nema programovat :)
Za druhe, ten problem co se tu snazis navodit, ve skutecnosti neexistuje. Pouzije programator 30 knihoven ? No a ? Od toho ty knihovny jsou, od toho ma vetsina jazyku dobre vyresene verzovani + packagovani tech knihoven. Navic u spousty jazykovych ekosystemu je vetsina (ci alespon znacna cast) open source, takze v pripade problemu se do knihovny muzu podivat, opravit a poslat PR. A nemusim znovu vynalezat kolo.
Nevidim jediny duvod, proc bych si mel znovu a znovu programovat napr. connection pooling do DB (knihovna), REST framework (dalsi knihovna), validaci komponent (ditto), databazovy driver (zase knihovna), messaging knihovnu (knihovna!).
Naopak snaha o to se frameworkum a knihovnam vyhnout je typickym projevem ala NIH a vetsinou vede ke kodu, ktery se psal vecnost a stejne nefunguje (nebo nefunguje dobre). A misto zamereni se na problem, ktery realne je potreba resit, programator znovuobjevuje kolo... A s tou efektivitou, mozna bys byl prekvapeny v kolika pripadech tyhle snahy o nepouziti frameworku / knihovny, ktere jsem zazil, ve skutecnosti efektivitu snizily. A samozrejme, jsou knihovny horsi, lepsi, ale o tom to neni.
Naopak, pouziti standardnich knihoven a nejakeho frameworku, prinasi velke moznostvi vyhod. Neni nutne psat uz napsane, kod je snadneji pochopitelny (srovnej ucici krivku novacka na projektu s Spring vs vlastni framework), vetsinou je framework komplexni (vs vlastni reseni, psane na mimru, nerozsiritelne bez velkeho vyvoje) a mohl bych pokracovat dale a dale.
Ale ty to stejne nepochopis, protoze dokud si tuhle praci nevyzkousis
sice v podstate pravda, ale jen jsi to vratil k topicu, lepit kod z komponent muze uplne kazdej, stejne jak si kazdej muze postavit auto, co se dodava jako stavebnice. neexistuje jedinej duvod si takoveho montera kodu vazit, nedejboze ho platit.
k tematu fora, jedini lide v programovani kterych ja jsem ochotnej si vazit a nepovazuju je za delniky jsou ti, co veci zkousi jinak, po svym, nove pohledy na vec atd. coz jsou hobbisti, sem tam nejaky svezi startup, sem tam neco z akademicke sfery. par kvalitnich infividualu.
dost tezko respektovat nejake korporatni programatory a je uple fukt jestli je to junior nebo architekt. v podstate stejne vsichni delaji to kolo, jen o uroven vys.
btw driv mel software titulky (credits) skoro jak filmy. kolik komercniho sw dnes credits ma? a proc? protoze je uplne fuk kdo ho delal, na kvalitu to nema vliv....
Jestli si pouziti knihoven predstavujes jako lepeni kodu, tak jsi dost mimo. Nebo si vazne myslis,ze kdyz chci udelat distribuovane reseni na realtime analyzu burzovnich dat, tak ze mi nekdo dodal vse naprogramovane a jen to pridam knihovny, ktere do sebe zapadnou jako puzzle?))
A ne, kazdy to delat nemuze, protoze resit algoritmy, datove struktury, logiku a architekturu aplikace musis porad, jen pouzivas vhodne nastroje, aby se neresilo to davno vymyslene, ale mohl ses zamerit na ten realny problem...
A jestli ty si nekoho vazis nebo ne, who cares, pokud mas potrebu se nad nekoho povysovat, tak prosim ))
-
Ne vždy znamená "napsat lépe" to samý, jako "bude to dražší". To je ten nejzásadnější problém opičáků - neskutečná touha po tom, udělat to co nejrychleji a jít u toho přes mrtvoly. Přitom občas stačí myslet a mohlo to být udělaný rychleji a lépe. Ale to je to, co typická programovací opice nedělá - prostě nemyslí. Pokud takový tým opic vede opět opice, je to konec. A opice se můžou být do prsou jak chtějí, že umí programovat, ale je jim to prd platný.
Já se nedivím, že tu pořád lidi brečí, že programují za 20k hrubýho. Ona totiž taková programátorská opice si víc nezaslouží, protože je to obyčejnej IT kopáč a stejně jako ten normální kopáč, pokud jej někdo nehlídá, není schopnej ani vykopat správně dlouhej, rovnej a hlubokej výkop.
Jinak mě napadá jedině něco o potrefené huse, nikde jsem nenapsal, že neexistují kvalitní programátoři, ale existence velkého množství těch nekvalitních je prostě realita a nevidím moc důvodů, proč by se ti kvalitní měli toho zbytku zastávat.
Tuxiku a kolik jsi toho naprogramoval (naposledy v diskusi si pamatuji, ze jsi resil problemy jako admin :-D), ze mas pocit, ze jsi expert na to jak se ma a nema programovat :)
Za druhe, ten problem co se tu snazis navodit, ve skutecnosti neexistuje. Pouzije programator 30 knihoven ? No a ? Od toho ty knihovny jsou, od toho ma vetsina jazyku dobre vyresene verzovani + packagovani tech knihoven. Navic u spousty jazykovych ekosystemu je vetsina (ci alespon znacna cast) open source, takze v pripade problemu se do knihovny muzu podivat, opravit a poslat PR. A nemusim znovu vynalezat kolo.
Nevidim jediny duvod, proc bych si mel znovu a znovu programovat napr. connection pooling do DB (knihovna), REST framework (dalsi knihovna), validaci komponent (ditto), databazovy driver (zase knihovna), messaging knihovnu (knihovna!).
Naopak snaha o to se frameworkum a knihovnam vyhnout je typickym projevem ala NIH a vetsinou vede ke kodu, ktery se psal vecnost a stejne nefunguje (nebo nefunguje dobre). A misto zamereni se na problem, ktery realne je potreba resit, programator znovuobjevuje kolo... A s tou efektivitou, mozna bys byl prekvapeny v kolika pripadech tyhle snahy o nepouziti frameworku / knihovny, ktere jsem zazil, ve skutecnosti efektivitu snizily. A samozrejme, jsou knihovny horsi, lepsi, ale o tom to neni.
Naopak, pouziti standardnich knihoven a nejakeho frameworku, prinasi velke moznostvi vyhod. Neni nutne psat uz napsane, kod je snadneji pochopitelny (srovnej ucici krivku novacka na projektu s Spring vs vlastni framework), vetsinou je framework komplexni (vs vlastni reseni, psane na mimru, nerozsiritelne bez velkeho vyvoje) a mohl bych pokracovat dale a dale.
Ale ty to stejne nepochopis, protoze dokud si tuhle praci nevyzkousis
sice v podstate pravda, ale jen jsi to vratil k topicu, lepit kod z komponent muze uplne kazdej, stejne jak si kazdej muze postavit auto, co se dodava jako stavebnice. neexistuje jedinej duvod si takoveho montera kodu vazit, nedejboze ho platit.
k tematu fora, jedini lide v programovani kterych ja jsem ochotnej si vazit a nepovazuju je za delniky jsou ti, co veci zkousi jinak, po svym, nove pohledy na vec atd. coz jsou hobbisti, sem tam nejaky svezi startup, sem tam neco z akademicke sfery. par kvalitnich infividualu.
dost tezko respektovat nejake korporatni programatory a je uple fukt jestli je to junior nebo architekt. v podstate stejne vsichni delaji to kolo, jen o uroven vys.
btw driv mel software titulky (credits) skoro jak filmy. kolik komercniho sw dnes credits ma? a proc? protoze je uplne fuk kdo ho delal, na kvalitu to nema vliv....
Jestli si pouziti knihoven predstavujes jako lepeni kodu, tak jsi dost mimo. Nebo si vazne myslis,ze kdyz chci udelat distribuovane reseni na realtime analyzu burzovnich dat, tak ze mi nekdo dodal vse naprogramovane a jen to pridam knihovny, ktere do sebe zapadnou jako puzzle?))
A ne, kazdy to delat nemuze, protoze resit algoritmy, datove struktury, logiku a architekturu aplikace musis porad, jen pouzivas vhodne nastroje, aby se neresilo to davno vymyslene, ale mohl ses zamerit na ten realny problem...
A jestli ty si nekoho vazis nebo ne, who cares, pokud mas potrebu se nad nekoho povysovat, tak prosim ))
tys me ale nepochopil, ja nerikam ze bych to tak nedelal (nebo ze je to spatne), ale jen ze je to duvod proc je to delnicka profese.
algoritmy? muzes mi prosim jmenovat par firtem na uzemi cr, kde se vymysleji algoritmy? otazka to neni ironicka, osobne stale hledam a v cr nemuzu moc najit, jedine realne a trochu komplikovanejsi algoritmy si vymyslim max ve svem volnem case pro zabavu......
-
jedine realne a trochu komplikovanejsi algoritmy si vymyslim max ve svem volnem case pro zabavu......
co jsi vymyslel?
-
jedine realne a trochu komplikovanejsi algoritmy si vymyslim max ve svem volnem case pro zabavu......
co jsi vymyslel?
fakt je to o me? tak jako driv jsem byl soucasti demo sceny, par pomerne vtipnych gpu algoritmu jsem myslim spachal. taky jsem podepsanej pod komercne nejuspesnejsi ceskou hrou, kde jsem mel trochu kreativni roli, ne vylozene delnik. to ale jen naokraj, na blbou otazku blba odpoved ;-)
-
kompilator proceduralniho jazyka do bytecode a interpret toho bytecode. pro 8-bit cpu
Takže další tokenizovaný BASIC? :)
No, syntax se da asi porovnat s nejakym tim BASICem z konce osmdesatek, ale opravdu se jedna o preklad do bytekodu, koneckoncu, WHILE, REPEAT..UNTIL i IF..THEN..ELSE se preklada na nejakou sekvenci instrukci <vyhodnot vyraz>, BRANCH-TRUE a JUMP.
Psani runtime knihovny je docela pohoda, hodne mensich, izolovanych uloh, na druhou stranu pri psani tokenizotaru a generatoru syntax stromu nadavam jak starej pirat.
Cilovy CPU neni zrovna skvelej na indexovani pameti, implementace stackframu procedury tak nejak smrdela, jak vykonem tak designem, toz jsem prisel s tim, ze lokalni promenne jsou staticky v pameti (respektive numericke promenne a heap reference na slozene promenne) a pri vstupu do procedury jdou kopie hodnot vsechny na heap a pri navratu zpet se prekopiruji zpet. Jaky jsem to genius. Pak o mesic pozdeji neco hledam, a ejhle, tohle reseni samozrejme uz nekdy v sedmdesatkach pouzili pri psani LISPu nebo ceho, kde meli uplne stejne problemy. A porad si nejsem jisty, jestli jsem prece jen nemel napsat uplne klasickej stackframe.
Brecel jsem radosti pri psani jadra matematickych rutin.
Vubec nevim co si pocit s DATA statementem. Vypada to jako prezitej koncept, ale da se na to divat jako na konstantni a anonymni zaznamy (records). Mozna bych mel implementovat spis rovnou zaznamy ? Nebo oboje ? Decisions, decisions.
Chci first class funkce. Ale mozna by stacily jen pointry na funkce ? Ale to se mi nelibi, spousta problemu s predavanim a vyzvedavanim parametru a navratovych hodnot ze zasobniku. Kdyz se to bude kontrolovat, tak proc uz nemit hlavicku procedury pred jejim kodem ? A kdy vlastne budu ze foo() == goo() ?
jo, asi mi to taky vydrzi na celou petiletku :D
v jakém jazyce implementujete? popř. jakými technologiemi/nástroji
Cilovej CPU je Z80, compiler je v Ruby. Vlastne se na tom Ruby ucim, zivi mne, stejne jako vetsinu korporatnich lopat, Java.
-
Když čtu tuhle diskusi, tak se zamýšlím jestli to označování neuráží dělníky (a to myslím zcela vážně).
-
jedine realne a trochu komplikovanejsi algoritmy si vymyslim max ve svem volnem case pro zabavu......
co jsi vymyslel?
fakt je to o me? tak jako driv jsem byl soucasti demo sceny, par pomerne vtipnych gpu algoritmu jsem myslim spachal. taky jsem podepsanej pod komercne nejuspesnejsi ceskou hrou, kde jsem mel trochu kreativni roli, ne vylozene delnik. to ale jen naokraj, na blbou otazku blba odpoved ;-)
Jako respekt, nemam v tomhle tolik zkusenosti, jedna participace na prvnim Fiasku, dvakrat na Forever, par blbosti do ruznych game comp, ale vzdy jsem povazoval za tezsi "lepit" velke projekty s vyuzitim knihoven, kde si clovek potrebuje udrzet pomerne sirokej kontext, nez kdyz se babram v izolovanem algoritmu.
-
jedine realne a trochu komplikovanejsi algoritmy si vymyslim max ve svem volnem case pro zabavu......
co jsi vymyslel?
fakt je to o me? tak jako driv jsem byl soucasti demo sceny, par pomerne vtipnych gpu algoritmu jsem myslim spachal. taky jsem podepsanej pod komercne nejuspesnejsi ceskou hrou, kde jsem mel trochu kreativni roli, ne vylozene delnik. to ale jen naokraj, na blbou otazku blba odpoved ;-)
Jako respekt, nemam v tomhle tolik zkusenosti, jedna participace na prvnim Fiasku, dvakrat na Forever, par blbosti do ruznych game comp, ale vzdy jsem povazoval za tezsi "lepit" velke projekty s vyuzitim knihoven, kde si clovek potrebuje udrzet pomerne sirokej kontext, nez kdyz se babram v izolovanem algoritmu.
programovani je cim dal jednodussi, je to jedna z branzi co aktivne pracuje na vlastni destrukci (zcela logicky a nevyhnutelne). ono ostatne, kod generujici dle slovniho zadani kod tu mozna bude nakonec driv nez robotizace nekterych delnickych profesi ;-)
-
jedine realne a trochu komplikovanejsi algoritmy si vymyslim max ve svem volnem case pro zabavu......
co jsi vymyslel?
fakt je to o me? tak jako driv jsem byl soucasti demo sceny, par pomerne vtipnych gpu algoritmu jsem myslim spachal. taky jsem podepsanej pod komercne nejuspesnejsi ceskou hrou, kde jsem mel trochu kreativni roli, ne vylozene delnik. to ale jen naokraj, na blbou otazku blba odpoved ;-)
Jako respekt, nemam v tomhle tolik zkusenosti, jedna participace na prvnim Fiasku, dvakrat na Forever, par blbosti do ruznych game comp, ale vzdy jsem povazoval za tezsi "lepit" velke projekty s vyuzitim knihoven, kde si clovek potrebuje udrzet pomerne sirokej kontext, nez kdyz se babram v izolovanem algoritmu.
programovani je cim dal jednodussi, je to jedna z branzi co aktivne pracuje na vlastni destrukci (zcela logicky a nevyhnutelne). ono ostatne, kod generujici dle slovniho zadani kod tu mozna bude nakonec driv nez robotizace nekterych delnickych profesi ;-)
Zadávat požadavky slovně to bude pěkná fuška, to se neujme. Spíše se jednotlivé aplikace budou samy generovat na základě vznikajících dat a budou žít, dokud je někdo bude používat.
-
ale vzdy jsem povazoval za tezsi "lepit" velke projekty s vyuzitim knihoven, kde si clovek potrebuje udrzet pomerne sirokej kontext, nez kdyz se babram v izolovanem algoritmu.
+1
Algoritmy jsou v tomhle jednodušší. Ale dnešní velké systémy už jen tak někdo nedá. Proto v korporacích většina SW vůbec nefunguje. Není to tak jednoduché jako stokrát zrychlit něco malinkého.
-
Ta otazka mi trochu pripomnela tohle video: https://www.youtube.com/watch?v=BKorP55Aqvg (https://www.youtube.com/watch?v=BKorP55Aqvg)
Ctyri lide z toho videa nejspis povazuji toho pateho z nich jen za delnika. Ale objektivne?
Z meho pohledu si programatori temito otazkami zbytecne skodi. A nedavaji si dostatecny kredit za odvedenou praci. Chapu to - chteji byt uprimni - ale bohuzel si tim taky skodi.
-
Ta otazka mi trochu pripomnela tohle video: https://www.youtube.com/watch?v=BKorP55Aqvg (https://www.youtube.com/watch?v=BKorP55Aqvg)
Ctyri lide z toho videa nejspis povazuji toho pateho z nich jen za delnika. Ale objektivne?
Z meho pohledu si programatori temito otazkami zbytecne skodi. A nedavaji si dostatecny kredit za odvedenou praci. Chapu to - chteji byt uprimni - ale bohuzel si tim taky skodi.
Celý problém dělník je/není je umělý a falešný, vychází ze škodlivé marxistické ideologie. Přínos každého je měřen ziskem, který jeho práce přinese. A reálnou mírou zisku je pouze trh. Ovšem tržní realizace některých prací může mít zpoždění i desítky let.
-
Přínos každého je měřen ziskem, který jeho práce přinese. A reálnou mírou zisku je pouze trh.
To by me zajimalo, kolik ten tvuj trh plati za trollovani v diskusi. :-)
-
Celý problém dělník je/není je umělý a falešný, vychází ze škodlivé marxistické ideologie. Přínos každého je měřen ziskem, který jeho práce přinese. A reálnou mírou zisku je pouze trh. Ovšem tržní realizace některých prací může mít zpoždění i desítky let.
jen si piskej fasisto - spojenci jdou najisto!
-
Přínos každého je měřen ziskem, který jeho práce přinese. A reálnou mírou zisku je pouze trh.
To by me zajimalo, kolik ten tvuj trh plati za trollovani v diskusi. :-)
Podla toho akym prinosom jeho trollovanie je. Ved to tam napisal.
-
kompilator proceduralniho jazyka do bytecode a interpret toho bytecode. pro 8-bit cpu
Takže další tokenizovaný BASIC? :)
No, syntax se da asi porovnat s nejakym tim BASICem z konce osmdesatek, ale opravdu se jedna o preklad do bytekodu, koneckoncu, WHILE, REPEAT..UNTIL i IF..THEN..ELSE se preklada na nejakou sekvenci instrukci <vyhodnot vyraz>, BRANCH-TRUE a JUMP.
Psani runtime knihovny je docela pohoda, hodne mensich, izolovanych uloh, na druhou stranu pri psani tokenizotaru a generatoru syntax stromu nadavam jak starej pirat.
Cilovy CPU neni zrovna skvelej na indexovani pameti, implementace stackframu procedury tak nejak smrdela, jak vykonem tak designem, toz jsem prisel s tim, ze lokalni promenne jsou staticky v pameti (respektive numericke promenne a heap reference na slozene promenne) a pri vstupu do procedury jdou kopie hodnot vsechny na heap a pri navratu zpet se prekopiruji zpet. Jaky jsem to genius. Pak o mesic pozdeji neco hledam, a ejhle, tohle reseni samozrejme uz nekdy v sedmdesatkach pouzili pri psani LISPu nebo ceho, kde meli uplne stejne problemy. A porad si nejsem jisty, jestli jsem prece jen nemel napsat uplne klasickej stackframe.
Brecel jsem radosti pri psani jadra matematickych rutin.
Vubec nevim co si pocit s DATA statementem. Vypada to jako prezitej koncept, ale da se na to divat jako na konstantni a anonymni zaznamy (records). Mozna bych mel implementovat spis rovnou zaznamy ? Nebo oboje ? Decisions, decisions.
Chci first class funkce. Ale mozna by stacily jen pointry na funkce ? Ale to se mi nelibi, spousta problemu s predavanim a vyzvedavanim parametru a navratovych hodnot ze zasobniku. Kdyz se to bude kontrolovat, tak proc uz nemit hlavicku procedury pred jejim kodem ? A kdy vlastne budu ze foo() == goo() ?
jo, asi mi to taky vydrzi na celou petiletku :D
v jakém jazyce implementujete? popř. jakými technologiemi/nástroji
Cilovej CPU je Z80, compiler je v Ruby. Vlastne se na tom Ruby ucim, zivi mne, stejne jako vetsinu korporatnich lopat, Java.
to není zrovna cutting edge, ale možná to ani není špatně
-
kod generujici dle slovniho zadani kod tu mozna bude nakonec driv nez ...
Je nebo není podle tebe COBOL dostatečně slovní zadání? Já bych řekl že jeho autorka v tom měla dost jasno ;D
Brecel jsem radosti pri psani jadra matematickych rutin.
Vubec nevim co si pocit s DATA statementem. Vypada to jako prezitej koncept, ale da se na to divat jako na konstantni a anonymni zaznamy (records).
Matematické rutiny Bill Gates koupil od kamaráda. Sám nedokázal udělat správně ani vyplňování plochy barvou. Naštěstí ty nejdůležitější věci naprogramoval Paul Allen, který to opravdu uměl.
DATA v BASICu nebo DATA ve FORTRANu? To je dost podstatný rozdíl! A co takhle data nekopírovat někam ale použít ukazatel na ně? Plus dynamická správa paměti... Koukni se od jedenácté minuty: https://www.youtube.com/watch?v=sFAsp3Ys0Xo (https://www.youtube.com/watch?v=sFAsp3Ys0Xo) (Koukni se na celé video, ať máš víc inspirace. Dex si s tím programem dal opravdu hodně práce... http://dexovo.cz/tag/basic (http://dexovo.cz/tag/basic))
Z80 má dvě sady registrů. Jednu můžeš použít třeba pro předávání parametrů funkcí. Víc než sedm jich budeš potřebovat opravdu výjimečně. Mimochodem, když jsem zjistil jak se v tom FORTRANu (velkými písmeny je <F77) předávají ukazatele na funkce, pochopil jsem že C opravdu není odvozené z Algolu!
LISP: http://kuna4.mk.cvut.cz/36jui/PomstaNerdu.html (http://kuna4.mk.cvut.cz/36jui/PomstaNerdu.html) Co dodat.
Pětiletku naprosto chápu. Já už šestým rokem vymýšlím vlastní počítač, malý stroj s bubnovou pamětí zhruba na úrovni roku 1960, složený z tranzistorových mikromodulů. Stylem že zhruba jednou za čtvrt roku se k tomu na týden až dva vrátím. Už mám většinu procesoru ;D
Kdybys to chtěl probrat s odborníky, tak 14.10 na Smíchově: http://www.bytefest.org/
-
Tuxiku a kolik jsi toho naprogramoval (naposledy v diskusi si pamatuji, ze jsi resil problemy jako admin :-D), ze mas pocit, ze jsi expert na to jak se ma a nema programovat :)
Že se tím neživím neznamená, že o tom nic nevím. Programuju pro zábavu už bez mála 30 let. Tragédií dnešního programování je to, že čitelnost kódu je upřednostňována před vším, včetně funkčnosti a nakonec to stejně čitelný není, vysvětlím dále...
Za druhe, ten problem co se tu snazis navodit, ve skutecnosti neexistuje. Pouzije programator 30 knihoven ? No a ? Od toho ty knihovny jsou, od toho ma vetsina jazyku dobre vyresene verzovani + packagovani tech knihoven. Navic u spousty jazykovych ekosystemu je vetsina (ci alespon znacna cast) open source, takze v pripade problemu se do knihovny muzu podivat, opravit a poslat PR. A nemusim znovu vynalezat kolo.
Ten problém existuje přesně tak, jak jsem ho popsal dříve - v těch 30 knihovnách je totiž zcela běžně spousta věcí zdvojená, ztrojená... a typická opice používá pokaždé jiný postup pro stále stejné operace podle toho, v jaké části zrovna co opsala ze Stack Overflow a většinou sama netuší, proč a jak to vlastně funguje. To zároveň značně znepřehledňuje kód, obzvlášť v případě, že polovina knihoven je z pochybných zdrojů a každá má jiný, nebo žádný, naming konvence.
Nevidim jediny duvod, proc bych si mel znovu a znovu programovat napr. connection pooling do DB (knihovna), REST framework (dalsi knihovna), validaci komponent (ditto), databazovy driver (zase knihovna), messaging knihovnu (knihovna!).
Pokud víš co děláš a víš, že jsou ty knihovny kvalitní, klidně.
Naopak snaha o to se frameworkum a knihovnam vyhnout je typickym projevem ala NIH a vetsinou vede ke kodu, ktery se psal vecnost a stejne nefunguje (nebo nefunguje dobre). A misto zamereni se na problem, ktery realne je potreba resit, programator znovuobjevuje kolo... A s tou efektivitou, mozna bys byl prekvapeny v kolika pripadech tyhle snahy o nepouziti frameworku / knihovny, ktere jsem zazil, ve skutecnosti efektivitu snizily. A samozrejme, jsou knihovny horsi, lepsi, ale o tom to neni.
Pro konkrétní úlohu může mít konkrétní FW význam, ale problém je v tom, že mladí už se ani neučí "čistý jakzyk" pod tím FW a rovnou všechno dělají jen v tom jednom vybraném a to nezávisle na tom, k čemu je určen. Potom to vypadá dost podobně, jako snaha se za každou cenu FW a knihovnám vyhýbat.
Naopak, pouziti standardnich knihoven a nejakeho frameworku, prinasi velke moznostvi vyhod. Neni nutne psat uz napsane, kod je snadneji pochopitelny (srovnej ucici krivku novacka na projektu s Spring vs vlastni framework), vetsinou je framework komplexni (vs vlastni reseni, psane na mimru, nerozsiritelne bez velkeho vyvoje) a mohl bych pokracovat dale a dale.
Důležité je to použití STANDARDNÍCH knihoven. Učící křivku nemá cenu srovnávat. Za prvé, je to individuální, za druhé to záleží na použití FW. Pokud ho někdo přiohne na něco, na co se nehodí, výsledek je stejný.
Ale ty to stejne nepochopis, protoze dokud si tuhle praci nevyzkousis
Ne, děkuji. Programování jako zaměstnání mě přestalo zajímat už dávno. Stačí, že se občas musím hrabat v cizím kódu. Kapitola sama pro sebe je potom diskuze s opičákama, kteří pro nás něco dělají. Nejdřív pohoda, není problém, všechno umíme, v zápětí ukáží absolutní nekompetenci při práci s databází - většinou je nacpeme do Oracle a polovina z těch, co tvrdí, že to není problém, tak se to pak za chodu učí a ještě navíc blbě. A nedej bože, když mají komunikovat se SAPem. Napřed není problém, potom trvají na komunikaci pomocí různých exportů a importů a posledně se dožadovali na úplnou kravinu nákupu connectoru za půl mega. Ten jsem jim napsal za den.
-
kokos riesite tu uplne picoviny a honite si ego. pri vasom mysleni by sme este asi pisali do kamena. toto sa vidi fakt len na roote.
-
jedine realne a trochu komplikovanejsi algoritmy si vymyslim max ve svem volnem case pro zabavu......
co jsi vymyslel?
fakt je to o me? tak jako driv jsem byl soucasti demo sceny, par pomerne vtipnych gpu algoritmu jsem myslim spachal. taky jsem podepsanej pod komercne nejuspesnejsi ceskou hrou, kde jsem mel trochu kreativni roli, ne vylozene delnik. to ale jen naokraj, na blbou otazku blba odpoved ;-)
Jako respekt, nemam v tomhle tolik zkusenosti, jedna participace na prvnim Fiasku, dvakrat na Forever, par blbosti do ruznych game comp, ale vzdy jsem povazoval za tezsi "lepit" velke projekty s vyuzitim knihoven, kde si clovek potrebuje udrzet pomerne sirokej kontext, nez kdyz se babram v izolovanem algoritmu.
programovani je cim dal jednodussi, je to jedna z branzi co aktivne pracuje na vlastni destrukci (zcela logicky a nevyhnutelne). ono ostatne, kod generujici dle slovniho zadani kod tu mozna bude nakonec driv nez robotizace nekterych delnickych profesi ;-)
Zadávat požadavky slovně to bude pěkná fuška, to se neujme. Spíše se jednotlivé aplikace budou samy generovat na základě vznikajících dat a budou žít, dokud je někdo bude používat.
Jakym zpusobem se budou generovat? Muzes to nejak blize popsat? Nebo dat nejaky priklad?
-
jedine realne a trochu komplikovanejsi algoritmy si vymyslim max ve svem volnem case pro zabavu......
co jsi vymyslel?
fakt je to o me? tak jako driv jsem byl soucasti demo sceny, par pomerne vtipnych gpu algoritmu jsem myslim spachal. taky jsem podepsanej pod komercne nejuspesnejsi ceskou hrou, kde jsem mel trochu kreativni roli, ne vylozene delnik. to ale jen naokraj, na blbou otazku blba odpoved ;-)
Jako respekt, nemam v tomhle tolik zkusenosti, jedna participace na prvnim Fiasku, dvakrat na Forever, par blbosti do ruznych game comp, ale vzdy jsem povazoval za tezsi "lepit" velke projekty s vyuzitim knihoven, kde si clovek potrebuje udrzet pomerne sirokej kontext, nez kdyz se babram v izolovanem algoritmu.
programovani je cim dal jednodussi, je to jedna z branzi co aktivne pracuje na vlastni destrukci (zcela logicky a nevyhnutelne). ono ostatne, kod generujici dle slovniho zadani kod tu mozna bude nakonec driv nez robotizace nekterych delnickych profesi ;-)
Zadávat požadavky slovně to bude pěkná fuška, to se neujme. Spíše se jednotlivé aplikace budou samy generovat na základě vznikajících dat a budou žít, dokud je někdo bude používat.
Jakym zpusobem se budou generovat? Muzes to nejak blize popsat? Nebo dat nejaky priklad?
Představte si továrnu, podnik a v něm mesch síť různých čidel, které produkují data, dnešní paradigma je, že existují deterministické algoritmy na jejich sběr, třídění, zpracování a zobrazení popřípadě zpětné zásahy a řídíci reakce. Ale k tomu lze přistoupit i jinak, vytvořit jiné paradigma zpracování informace, vytvořit z těch dat něco jako modifikované n-dimenzionální kohonenovy sítě a ty vhodným způsobem zobrazit, způsobem, který pomocí evolučního algoritmu vytvoří různé pohledy na souvislosti v těch datech generovaných továrnou. Pokud do evolučního a učícího procesu zahrnete i reakce uživatelů, kterými změříte relevanci pohledů, budou vám vznikat ony aplikace - pohledy automaticky.
Zcela prakticky, na terminál napíšete: objednávka Jan Novák 21.7.2032 a vysype se na vás pár pohledů, vy si vyberete, který vás zaujme, jeden bude právě ta objednávka, jiný součástky skladem potřebné k vyrobení objednávky, jiný třeba záliby Jana Nováka, nebo objednávky z regionu Jana Nováka, počet Janů mezi zákazníky, lidé kteří i objednali daný výrobek, věci, které si neobjednal nikdo, další třeba budou vzhledem k danému místu a čase irelevantní. Po čase fungování a učení se továrny, všude budou převážně ty informace, které právě potřebují.
Úplně stejně přece funguje trh v lidské společnosti.
Navíc když vhodné části natrénovaných síti přenesete do jiné továrny, síť se určité věci nebude muset učit znovu.
-
jedine realne a trochu komplikovanejsi algoritmy si vymyslim max ve svem volnem case pro zabavu......
co jsi vymyslel?
fakt je to o me? tak jako driv jsem byl soucasti demo sceny, par pomerne vtipnych gpu algoritmu jsem myslim spachal. taky jsem podepsanej pod komercne nejuspesnejsi ceskou hrou, kde jsem mel trochu kreativni roli, ne vylozene delnik. to ale jen naokraj, na blbou otazku blba odpoved ;-)
Jako respekt, nemam v tomhle tolik zkusenosti, jedna participace na prvnim Fiasku, dvakrat na Forever, par blbosti do ruznych game comp, ale vzdy jsem povazoval za tezsi "lepit" velke projekty s vyuzitim knihoven, kde si clovek potrebuje udrzet pomerne sirokej kontext, nez kdyz se babram v izolovanem algoritmu.
programovani je cim dal jednodussi, je to jedna z branzi co aktivne pracuje na vlastni destrukci (zcela logicky a nevyhnutelne). ono ostatne, kod generujici dle slovniho zadani kod tu mozna bude nakonec driv nez robotizace nekterych delnickych profesi ;-)
Zadávat požadavky slovně to bude pěkná fuška, to se neujme. Spíše se jednotlivé aplikace budou samy generovat na základě vznikajících dat a budou žít, dokud je někdo bude používat.
Jakym zpusobem se budou generovat? Muzes to nejak blize popsat? Nebo dat nejaky priklad?
Představte si továrnu, podnik a v něm mesch síť různých čidel, které produkují data, dnešní paradigma je, že existují deterministické algoritmy na jejich sběr, třídění, zpracování a zobrazení popřípadě zpětné zásahy a řídíci reakce. Ale k tomu lze přistoupit i jinak, vytvořit jiné paradigma zpracování informace, vytvořit z těch dat něco jako modifikované n-dimenzionální kohonenovy sítě a ty vhodným způsobem zobrazit, způsobem, který pomocí evolučního algoritmu vytvoří různé pohledy na souvislosti v těch datech generovaných továrnou. Pokud do evolučního a učícího procesu zahrnete i reakce uživatelů, kterými změříte relevanci pohledů, budou vám vznikat ony aplikace - pohledy automaticky.
Zcela prakticky, na terminál napíšete: objednávka Jan Novák 21.7.2032 a vysype se na vás pár pohledů, vy si vyberete, který vás zaujme, jeden bude právě ta objednávka, jiný součástky skladem potřebné k vyrobení objednávky, jiný třeba záliby Jana Nováka, nebo objednávky z regionu Jana Nováka, počet Janů mezi zákazníky, lidé kteří i objednali daný výrobek, věci, které si neobjednal nikdo, další třeba budou vzhledem k danému místu a čase irelevantní. Po čase fungování a učení se továrny, všude budou převážně ty informace, které právě potřebují.
Úplně stejně přece funguje trh v lidské společnosti.
Navíc když vhodné části natrénovaných síti přenesete do jiné továrny, síť se určité věci nebude muset učit znovu.
No nevim, moc se mi to nezda. V tovarne se resi nejake ERP a CRM, ne? Nedovedu si predstavit, jak na to napasovat neuronove site.
Je pravda, ze neuronova sit dokaze aproximovat libovolnou spojitou funkci na kompaktni mnozine s volitelnou presnosti. Ale problem je, ze vzdy tam bude nejaka chybovost a dale naucit takovou sit trva. Jak ji chces ucit v praxi?
Mimochodem algoritmus je vzdy deterministicky. Bylo by smutne, kdyby pokazde daval jiny vystup na stejny vstup
-
jedine realne a trochu komplikovanejsi algoritmy si vymyslim max ve svem volnem case pro zabavu......
co jsi vymyslel?
fakt je to o me? tak jako driv jsem byl soucasti demo sceny, par pomerne vtipnych gpu algoritmu jsem myslim spachal. taky jsem podepsanej pod komercne nejuspesnejsi ceskou hrou, kde jsem mel trochu kreativni roli, ne vylozene delnik. to ale jen naokraj, na blbou otazku blba odpoved ;-)
Jako respekt, nemam v tomhle tolik zkusenosti, jedna participace na prvnim Fiasku, dvakrat na Forever, par blbosti do ruznych game comp, ale vzdy jsem povazoval za tezsi "lepit" velke projekty s vyuzitim knihoven, kde si clovek potrebuje udrzet pomerne sirokej kontext, nez kdyz se babram v izolovanem algoritmu.
programovani je cim dal jednodussi, je to jedna z branzi co aktivne pracuje na vlastni destrukci (zcela logicky a nevyhnutelne). ono ostatne, kod generujici dle slovniho zadani kod tu mozna bude nakonec driv nez robotizace nekterych delnickych profesi ;-)
Zadávat požadavky slovně to bude pěkná fuška, to se neujme. Spíše se jednotlivé aplikace budou samy generovat na základě vznikajících dat a budou žít, dokud je někdo bude používat.
Jakym zpusobem se budou generovat? Muzes to nejak blize popsat? Nebo dat nejaky priklad?
Představte si továrnu, podnik a v něm mesch síť různých čidel, které produkují data, dnešní paradigma je, že existují deterministické algoritmy na jejich sběr, třídění, zpracování a zobrazení popřípadě zpětné zásahy a řídíci reakce. Ale k tomu lze přistoupit i jinak, vytvořit jiné paradigma zpracování informace, vytvořit z těch dat něco jako modifikované n-dimenzionální kohonenovy sítě a ty vhodným způsobem zobrazit, způsobem, který pomocí evolučního algoritmu vytvoří různé pohledy na souvislosti v těch datech generovaných továrnou. Pokud do evolučního a učícího procesu zahrnete i reakce uživatelů, kterými změříte relevanci pohledů, budou vám vznikat ony aplikace - pohledy automaticky.
Zcela prakticky, na terminál napíšete: objednávka Jan Novák 21.7.2032 a vysype se na vás pár pohledů, vy si vyberete, který vás zaujme, jeden bude právě ta objednávka, jiný součástky skladem potřebné k vyrobení objednávky, jiný třeba záliby Jana Nováka, nebo objednávky z regionu Jana Nováka, počet Janů mezi zákazníky, lidé kteří i objednali daný výrobek, věci, které si neobjednal nikdo, další třeba budou vzhledem k danému místu a čase irelevantní. Po čase fungování a učení se továrny, všude budou převážně ty informace, které právě potřebují.
Úplně stejně přece funguje trh v lidské společnosti.
Navíc když vhodné části natrénovaných síti přenesete do jiné továrny, síť se určité věci nebude muset učit znovu.
No nevim, moc se mi to nezda. V tovarne se resi nejake ERP a CRM, ne? Nedovedu si predstavit, jak na to napasovat neuronove site.
Je pravda, ze neuronova sit dokaze aproximovat libovolnou spojitou funkci na kompaktni mnozine s volitelnou presnosti. Ale problem je, ze vzdy tam bude nejaka chybovost a dale naucit takovou sit trva. Jak ji chces ucit v praxi?
Mimochodem algoritmus je vzdy deterministicky. Bylo by smutne, kdyby pokazde daval jiny vystup na stejny vstup
Chybovost v každém klasickém ERP je tak 10-20%. V CRM tak 50-60%. Jen se podívejte na účinnost reklamy na internetu, aktuálnost kontaktů zákazníků atp. Není nutné aby na stejný vstup byl pokaždé stejný výstup, naopak ten lišící se výstup může celý systém posunout k optimálnímu rozdělení zdrojů s kterým si tradiční deterministický algoritmus neporadí. V reálných podnikových podmínkách ten stejný vstup není vlastně stejný, protože vnitřní stav je jiný, který se ve vstupních datech explicitně nemusí projevit. Navíc každý systém vykazuje určitou míru hystereze.
-
No nevim, moc se mi to nezda. V tovarne se resi nejake ERP a CRM, ne? Nedovedu si predstavit, jak na to napasovat neuronove site.
Je pravda, ze neuronova sit dokaze aproximovat libovolnou spojitou funkci na kompaktni mnozine s volitelnou presnosti. Ale problem je, ze vzdy tam bude nejaka chybovost a dale naucit takovou sit trva. Jak ji chces ucit v praxi?
Mimochodem algoritmus je vzdy deterministicky. Bylo by smutne, kdyby pokazde daval jiny vystup na stejny vstup
člověče, ty jsi ještě neviděl jaké továrny už se staví.
Už teď stojí na umělé inteligenci, paralelním zpracování dat ze senzorů, predikcích a podobně. (prostě krásná matematika :-) )
https://www.youtube.com/watch?v=YlIyDhss4Cg (https://www.youtube.com/watch?v=YlIyDhss4Cg)
https://www.youtube.com/watch?v=sqCbYd8O8MU (https://www.youtube.com/watch?v=sqCbYd8O8MU)
https://www.youtube.com/watch?v=GKhSTjraHlU (https://www.youtube.com/watch?v=GKhSTjraHlU)
Ale všechno je v začátcích.
-
Ivánku, kamaráde, ty se překonáváš... vstup není stejný, kvůli rozdílnému vnitřnímu stavu? Co je to za blbost? Stejný vstup je stejný vstup, ať to obracíš jak chceš a vnitřní stav může způsobit jiný výstup. Na tom nic zvláštního není a netřeba to znovu objevovat. K ostatním příspěvkům snad jen... jsi normální kombinací komunisty, fašisty a kapitalisty - předkládáš svoje závěry jako fakta, ale nějak nám zapomínáš sdělovat, že ačkoliv tvoje "fakta" mají jistou logiku, tak ta je založená na účelově vykonstruovaných předpokladech, které pro svoji potřebu prezentuješ také jako fakta, což je z větší části blbost.
-
Ivánku, kamaráde, ty se překonáváš... vstup není stejný, kvůli rozdílnému vnitřnímu stavu? Co je to za blbost? Stejný vstup je stejný vstup, ať to obracíš jak chceš a vnitřní stav může způsobit jiný výstup. Na tom nic zvláštního není a netřeba to znovu objevovat. K ostatním příspěvkům snad jen... jsi normální kombinací komunisty, fašisty a kapitalisty - předkládáš svoje závěry jako fakta, ale nějak nám zapomínáš sdělovat, že ačkoliv tvoje "fakta" mají jistou logiku, tak ta je založená na účelově vykonstruovaných předpokladech, které pro svoji potřebu prezentuješ také jako fakta, což je z větší části blbost.
Směšujete vnitřní stav programu s vnitřním stavem reálného systému a to jsou dvě různé věci, nemáte totiž jistotu, že ta čidla pokrývají stav systému zcela přesně. Oponent rozporoval situaci, kdy stejným vstupním datům odpovídá jiný výstup a zapomněl na hysterezi.
A není to stejný vstup, protože je to vzorek z jiného stavu systému. Spíše si to musíte představit jako vektor [x1, x2, n1, n2, ... ] kde [x1, x2] je vstup do informačního systému a [n1, n2, ...] je neznámý stav systému, z hlediska tohoto pohledu reálné záleží odkud to [x1,x2] vezmete a přestože zdánlivě ty vstupní vzorky budou nominálně stejné, ve skutečnosti se o stejné vzorky nejedná. Možná díky klasifikačním možnostem kohonenových map, mohou být některé souvislosti [nj1, nj2, ...] syntetizovány ze vstupních dat [x1, x2] na základě natrénování sítě. Pak v situaci, kdy síť se dále učí na reálných vstupních datech, může stejnému vstupu odpovídat jiný výstup protože jde o do jisté míry živý systém.
A to by mohlo vést na ono předvídané automatické generování aplikací.
Jinak jste zcela uvězněn v aktuálním algoritmickém paradigmatu, když přichází post algoritmické paradigma, kdy stvořitel informačního systému nebude vědět, jak algoritmicky zpracování probíhá, algoritmus se bude tvořit sám ad hoc a bude proměnlivý. To ale v reálném světě není nic neobvyklého. Může to být problematické z hlediska víry, kdy naivní představa inteligentního designu může být, že vše je předem naplánováno, ale ta představa je v rozporu s postulátem svobodné vůle dané jednotlivci a připuštěním nedeterminismu ve vývoji reality, který z toho vyplývá.
-
Že se tím neživím neznamená, že o tom nic nevím. Programuju pro zábavu už bez mála 30 let. Tragédií dnešního programování je to, že čitelnost kódu je upřednostňována před vším, včetně funkčnosti a nakonec to stejně čitelný není, vysvětlím dále...
Ale blbost, takovy trend tu vubec neni. Dyt se podivej na soucasne trendy v jazycicich - syntaxe (a citelnost) se spise snizuje, jazyky se stavaji komplikovanejsimi (ale efektivnejsimi pro zapis). Je to videt i na te zprofanovane Jave :)
Ale to, ze programujes ve volnem case je presne to, o cem mluvim - nemas proste dostatecny prehled / nadhled na problemy realneho vyvoje. Je to podobne jako ze bastleni na Arduinu ti neda nadhled u prumyslove vyroby el. zarizeni.
Je extremni rozdil si neco bastlit sam, vicemene pro zabavu, a vyvijet produkt s dalsimi 100 vyvojari.
Ten problém existuje přesně tak, jak jsem ho popsal dříve - v těch 30 knihovnách je totiž zcela běžně spousta věcí zdvojená, ztrojená... a typická opice používá pokaždé jiný postup pro stále stejné operace podle toho, v jaké části zrovna co opsala ze Stack Overflow a většinou sama netuší, proč a jak to vlastně funguje. To zároveň značně znepřehledňuje kód, obzvlášť v případě, že polovina knihoven je z pochybných zdrojů a každá má jiný, nebo žádný, naming konvence.
Ale blbost, to absolutne neni pravda. A v jakem jazyku? Prijde ti, ze treba bezne pouzivane Java knihovny maji kazda jine naming konvence? Zcela urcite ne.
Knihovny se vetsinou pridavaji na reseni konkretnich problemu (napr. protokol, ovladac, integrace, ....) a na treba realnych projektech, ktere jsem vedl, ten prunik je velmi velmi maly. A i kdyz nejaky je, nikoho to netrapi u nejakych malickosti.
Prijde mi, ze si to trochu predstavujes jako hurvinek valku. Nebo pokud ti vadi veci typu, ze napr. jedna knihovna pouziva Jackson, druha gson, tak to je uplne fuk - pokud je ta zavislost izolovana (pouziva si to interne kazda ta knihovna). Jediny drawback je par kb vetsi binarka, ale to fakt dneska nikoho netrapi treba v te serverove Jave :-)
Nebo se bavme konkretne, kde ti treba prijde (u jakych knihoven) ze je takovy presah, ktere se bezne pouzivaji na ruznych projektech soucasne...
Pro konkrétní úlohu může mít konkrétní FW význam, ale problém je v tom, že mladí už se ani neučí "čistý jakzyk" pod tím FW a rovnou všechno dělají jen v tom jednom vybraném a to nezávisle na tom, k čemu je určen. Potom to vypadá dost podobně, jako snaha se za každou cenu FW a knihovnám vyhýbat.
Citation needed. A neni to pravda dle me zkusenosti - staci se podivat na to, co treba mladi programuji na skolach - prave tam naopak hodne chybi zkusenost s nejakymi FW, protoze ve skolach je uci si vynalezat kolo dokola a dokola (a blbe hlavne).
Důležité je to použití STANDARDNÍCH knihoven. Učící křivku nemá cenu srovnávat. Za prvé, je to individuální, za druhé to záleží na použití FW. Pokud ho někdo přiohne na něco, na co se nehodí, výsledek je stejný.
Ucici krivku prave smysl sledovat ma, protoze schopnost zaucit noveho cloveka do projektu je v realnem vyvoji extremne dulezita. Pokud si vse naprogramuji sam misto pouziti beznych reseni, tak jen stizim vstup dalsiho programatora. Samozrejme, jsou velmi specificke projekty, kde je to nutne, ale tech je minimum.
Ne, děkuji. Programování jako zaměstnání mě přestalo zajímat už dávno. Stačí, že se občas musím hrabat v cizím kódu. Kapitola sama pro sebe je potom diskuze s opičákama, kteří pro nás něco dělají. Nejdřív pohoda, není problém, všechno umíme, v zápětí ukáží absolutní nekompetenci při práci s databází - většinou je nacpeme do Oracle a polovina z těch, co tvrdí, že to není problém, tak se to pak za chodu učí a ještě navíc blbě. A nedej bože, když mají komunikovat se SAPem. Napřed není problém, potom trvají na komunikaci pomocí různých exportů a importů a posledně se dožadovali na úplnou kravinu nákupu connectoru za půl mega. Ten jsem jim napsal za den.
Tak misto mudrovani na diskusich zmente dodavatele :-)
-
a jako ze nejsme? nebo tu nekdo povazuje moderni delniky za debily s lopatou?
No podle neomarxistů i Marxe je práce něco odpuzujícího, čeho je třeba lidstvo zbavit. Vede to prý k odcizení. Marxismus je anticivilizační hnutí, které usiluje o rozložení civilizace. V dnešní době zcela ovládlo školství, média, státní byrokracii, elity bankovního i korporátního sektoru, dnešní lidé už ani neví, že nesmysly co plácají, pochází z neomarxismu (sexuální revoluce, neautoritativní výchova, společenský diskurs, ochrana spotřebitele, státní ochrana dětí atd.) Proto se řeší umělé problémy s marxistickým memem "moderní dělník".
nevim co je za umelohmotny pojem "neoomarxismus" - ten pouzivaji nejcastej lide kteri se mylne zarazji do t.zv. "pravice", ale klasicky marxismus zaklada na tom ze prave prace stvorila z opice cloveka. nicmene, v nejblizsi budoucnosti prace opravu bude pro cloveka neco tak nesmyslneho a zbytecneho, jako pro obcany stareho rima. vratime se na stromy?
-
Já bych se Tuxíka trochu zastal: ono dost záleží na oblasti kde se člověk pohybuje.
Knihovny se vetsinou pridavaji na reseni konkretnich problemu (napr. protokol, ovladac, integrace, ....) a na treba realnych projektech, ktere jsem vedl, ten prunik je velmi velmi maly. A i kdyz nejaky je, nikoho to netrapi u nejakych malickosti.
Tohle je pochopitelně správně.
Ale já třeba poslední dobou programuju aplikace pro iOS a tam se šíří zvyklosti (zavlečené podle mně lidmi kteří původně programovali webové aplikace) natahat do aplikace desítky závislostí na různých často ani ne frameworcích ale prostě externích knihovničkách i na věci které buď problémů, nebo s trochou toho programování okolo, řeší přímo systémové frameworky, případně se spolehlivé fungování systémových frameworků snaží nahradit něčím "lepším", nejlépe "multiplatformním" s analogickou funkčností (to je další mor který spolehlivě práci nakonec přidělá).
Odstrašujícím příkladem budiž různé udělátory na onačejší alert a dialogová okna s omalovánkami (u kterých pochopitelně nefunguje systémové nastavení vzhledu pomocí UIAppearence) a jiná vylepšení která akorát ukazují že autor nepochopil fungování systémového UIKItu a jak s ním dosáhnou požadovaného výsledku.
Výsledkem není že se programátor soustředí na vlastní fungování aplikace, ale naopak na to jak donutit ten bleší cirkus aby se choval nějak konzistentně.
-
Já bych se Tuxíka trochu zastal: ono dost záleží na oblasti kde se člověk pohybuje.
Tohle je pochopitelně správně.
Ale já třeba poslední dobou programuju aplikace pro iOS a tam se šíří zvyklosti (zavlečené podle mně lidmi kteří původně programovali webové aplikace) natahat do aplikace desítky závislostí na různých často ani ne frameworcích ale prostě externích knihovničkách i na věci které buď problémů, nebo s trochou toho programování okolo, řeší přímo systémové frameworky, případně se spolehlivé fungování systémových frameworků snaží nahradit něčím "lepším", nejlépe "multiplatformním" s analogickou funkčností (to je další mor který spolehlivě práci nakonec přidělá).
Odstrašujícím příkladem budiž různé udělátory na onačejší alert a dialogová okna s omalovánkami (u kterých pochopitelně nefunguje systémové nastavení vzhledu pomocí UIAppearence) a jiná vylepšení která akorát ukazují že autor nepochopil fungování systémového UIKItu a jak s ním dosáhnou požadovaného výsledku.
Výsledkem není že se programátor soustředí na vlastní fungování aplikace, ale naopak na to jak donutit ten bleší cirkus aby se choval nějak konzistentně.
No, ale to neni typicky problem pouzivani knihoven, ale ze si nekdo takovou piiip vynuti v pozadavcich na aplikaci. Myslim, ze malokdy si programatori tohle zvoli sami. A bohuzel s takovymi pozadavky jsem se mockrat setkal, kdy zakaznik chtel ohnout standardni vzhled veci (nad dovoleny ramec v systemu) a nechtel si nechat vymluvit, proc je to neskutecne spatny napad..
Moc nechapu proc na iOS ale pouzivat multiplatformni knihovny, kdyz je to stejne neprenosne na jinou platformu, to jsem vazne nepochopil...
-
No, ale to neni typicky problem pouzivani knihoven, ale ze si nekdo takovou piiip vynuti v pozadavcich na aplikaci. Myslim, ze malokdy si programatori tohle zvoli sami. A bohuzel s takovymi pozadavky jsem se mockrat setkal, kdy zakaznik chtel ohnout standardni vzhled veci (nad dovoleny ramec v systemu) a nechtel si nechat vymluvit, proc je to neskutecne spatny napad..
Moc nechapu proc na iOS ale pouzivat multiplatformni knihovny, kdyz je to stejne neprenosne na jinou platformu, to jsem vazne nepochopil...
Moje zkušenost - možná platformě specifická - je jiná: je to typicky volba programátora. Třeba ty zmiňované UI udělátka jsou postavené nad systémovým UIKit, který akorát "hackují". I poměrně šílené UI věci se dají na iOS udělat když se člověk ponoří trochu hlouběji do jeho možností a úroveň nativních systémových frameworků CoreGraphics nebo CoreAnimation - to ale většina těchto udělátek nedělá - naopak se to snaží nějak "ochcat".
A ty multiplatformní frameworky: to obvykle vychází z toho že se paralelně vyvíjejí aplikace pro iOS a Android a programátorům přijde že bude jednodušší a rychlejší "se naučit" nějakou multiplatformní technologii a pak ji naroubovat do aplikací obou platforem (a manažeři se o tom rádi nechají přesvědčit) . Overhead toho jak to pak napojit na nativní frameworky a udržovat to tuto představu obvykle (pozdě) vyvrátí.
Já v téhle oblasti opravdu vidím cosi jako paradigma odporu k (možná strachu z) "nativnímu" programování a představě o superioritě skládání komponent třetích stran jako vyšší formě vývojářství. Osobně si myslím že to je pomýlené, příliš vychýlené mimo rozumné použití externích frameworků a ready-made komponent. A také si myslím že to je důsledek toho že mnoho lidí začíná programovat nejprve webové věci kde je toto naopak skoro nutnost - a toho že tito vývojáři pak zobecňují tuto zkušenost i tam kde to není vhodný přístup.
-
a jako ze nejsme? nebo tu nekdo povazuje moderni delniky za debily s lopatou?
No podle neomarxistů i Marxe je práce něco odpuzujícího, čeho je třeba lidstvo zbavit. Vede to prý k odcizení. Marxismus je anticivilizační hnutí, které usiluje o rozložení civilizace. V dnešní době zcela ovládlo školství, média, státní byrokracii, elity bankovního i korporátního sektoru, dnešní lidé už ani neví, že nesmysly co plácají, pochází z neomarxismu (sexuální revoluce, neautoritativní výchova, společenský diskurs, ochrana spotřebitele, státní ochrana dětí atd.) Proto se řeší umělé problémy s marxistickým memem "moderní dělník".
nevim co je za umelohmotny pojem "neoomarxismus" - ten pouzivaji nejcastej lide kteri se mylne zarazji do t.zv. "pravice", ale klasicky marxismus zaklada na tom ze prave prace stvorila z opice cloveka. nicmene, v nejblizsi budoucnosti prace opravu bude pro cloveka neco tak nesmyslneho a zbytecneho, jako pro obcany stareho rima. vratime se na stromy?
Tak to jste toho Marxe nečetl. Přece základním pojmem marxismu a i toho nového je pojem odcizení. A to odcizení pochází z práce, takže člověk který nepracuje nemůže být dle marxismu odcizený. Proto je třeba práci zlikvidovat. Člověk dle marxismu, zvláště toho nového, není tvor hodný následování, a proto má dojít k depopulaci Země, dle neomarxistů. Neomarxisté vycházejí z Franfurktské školy, tedy ti, kteří hlásají, že k rozbití společnosti, není třeba provádět násilnou a krvavou revoluci, jak chtěl Marx a provedl v Rusku Lenin, ale je možno k němu dojít jinými metodami. No a proč je třeba rozbít společnost, no proto aby zmizela a práce a s ní odcizení.
Práce není, že něco děláte, ale práce je pouze a jen, když děláte to, co si od vás někdo dobrovolně za své peníze koupí.
Ano samozřejmě, že levice je zlo v čisté podobě.
-
Moje zkušenost - možná platformě specifická - je jiná: je to typicky volba programátora. Třeba ty zmiňované UI udělátka jsou postavené nad systémovým UIKit, který akorát "hackují". I poměrně šílené UI věci se dají na iOS udělat když se člověk ponoří trochu hlouběji do jeho možností a úroveň nativních systémových frameworků CoreGraphics nebo CoreAnimation - to ale většina těchto udělátek nedělá - naopak se to snaží nějak "ochcat".
A ty multiplatformní frameworky: to obvykle vychází z toho že se paralelně vyvíjejí aplikace pro iOS a Android a programátorům přijde že bude jednodušší a rychlejší "se naučit" nějakou multiplatformní technologii a pak ji naroubovat do aplikací obou platforem (a manažeři se o tom rádi nechají přesvědčit) . Overhead toho jak to pak napojit na nativní frameworky a udržovat to tuto představu obvykle (pozdě) vyvrátí.
No, ale to se pak bavime o uplne jine veci. Pouzit nejaky multiplatformni framework na vyvoj aplikace (Xamarin, Cordova,...) je vec zcela pochopitelna, i kdyz z ni plyne spousta omezeni (napr. prave omezene napojeni na nativni veci - muj nazor je, ze je lepsi nepredstirat, ze to neni nativni aplikace a udelat to UI platformne nezavisle - samozrejme s respektovanim nejakych zakladnich zvyklosti platformy [napr. back Android vs iOS]). Je to neco za neco, nativni aplikace bude vzdy vypadat lepe, ale tomu kompromisu za usetrene naklady rozumim.
Já v téhle oblasti opravdu vidím cosi jako paradigma odporu k (možná strachu z) "nativnímu" programování a představě o superioritě skládání komponent třetích stran jako vyšší formě vývojářství. Osobně si myslím že to je pomýlené, příliš vychýlené mimo rozumné použití externích frameworků a ready-made komponent. A také si myslím že to je důsledek toho že mnoho lidí začíná programovat nejprve webové věci kde je toto naopak skoro nutnost - a toho že tito vývojáři pak zobecňují tuto zkušenost i tam kde to není vhodný přístup.
S tim webem mas asi pravdu, to je dane ale tim, ze soucasne HTML / JS je neco jako assembler moderni doby - nikdo v tom uz nedela, skoro vsichni pouzivaji nejaky framework (React, Angular,...) a do JS jen transpiluji (TypeScript, Dart, i novejsi JS :-D).
Ale priznam se, ze s problemem, co popisujes jsem se nikdy nejak moc nesetkal - bud vyvijim nativni aplikaci pro mobil, pak proste se musim smirit s tim, ze vse delam 2x . Nebo delam hybridni aplikaci v nejakem multiplatformnim frameworku a musim se smirit s tim, ze to neni nativni aplikace. Ale z me zkusenosti tim cas vyrazne usetrim oproti vyvoji 2x.
Ale asi by pomohlo si rict o jakych knihovnach / frameworcich se tu bavime. Ja mam osobne dobrou zkusenost prave treba s tim Xamarinem nebo Ionicem (nad Cordovou). V obojim se da vyvijet velmi produktivne multiplatformne, ale samozrejme jde poznat, ze to nativni aplikace neni. Ale to uz je pak rozhodnuti byznysu, zda chce investovat do vyvoje 2x nebo se smirit s omezenimi cross platform nastroju, na to neexistuje univerzalni reseni.
-
Moje zkušenost - možná platformě specifická - je jiná: je to typicky volba programátora. Třeba ty zmiňované UI udělátka jsou postavené nad systémovým UIKit, který akorát "hackují". I poměrně šílené UI věci se dají na iOS udělat když se člověk ponoří trochu hlouběji do jeho možností a úroveň nativních systémových frameworků CoreGraphics nebo CoreAnimation - to ale většina těchto udělátek nedělá - naopak se to snaží nějak "ochcat".
A ty multiplatformní frameworky: to obvykle vychází z toho že se paralelně vyvíjejí aplikace pro iOS a Android a programátorům přijde že bude jednodušší a rychlejší "se naučit" nějakou multiplatformní technologii a pak ji naroubovat do aplikací obou platforem (a manažeři se o tom rádi nechají přesvědčit) . Overhead toho jak to pak napojit na nativní frameworky a udržovat to tuto představu obvykle (pozdě) vyvrátí.
No, ale to se pak bavime o uplne jine veci. Pouzit nejaky multiplatformni framework na vyvoj aplikace (Xamarin, Cordova,...) je vec zcela pochopitelna, i kdyz z ni plyne spousta omezeni (napr. prave omezene napojeni na nativni veci - muj nazor je, ze je lepsi nepredstirat, ze to neni nativni aplikace a udelat to UI platformne nezavisle - samozrejme s respektovanim nejakych zakladnich zvyklosti platformy [napr. back Android vs iOS]). Je to neco za neco, nativni aplikace bude vzdy vypadat lepe, ale tomu kompromisu za usetrene naklady rozumim.
Já v téhle oblasti opravdu vidím cosi jako paradigma odporu k (možná strachu z) "nativnímu" programování a představě o superioritě skládání komponent třetích stran jako vyšší formě vývojářství. Osobně si myslím že to je pomýlené, příliš vychýlené mimo rozumné použití externích frameworků a ready-made komponent. A také si myslím že to je důsledek toho že mnoho lidí začíná programovat nejprve webové věci kde je toto naopak skoro nutnost - a toho že tito vývojáři pak zobecňují tuto zkušenost i tam kde to není vhodný přístup.
S tim webem mas asi pravdu, to je dane ale tim, ze soucasne HTML / JS je neco jako assembler moderni doby - nikdo v tom uz nedela, skoro vsichni pouzivaji nejaky framework (React, Angular,...) a do JS jen transpiluji (TypeScript, Dart, i novejsi JS :-D).
Ale priznam se, ze s problemem, co popisujes jsem se nikdy nejak moc nesetkal - bud vyvijim nativni aplikaci pro mobil, pak proste se musim smirit s tim, ze vse delam 2x . Nebo delam hybridni aplikaci v nejakem multiplatformnim frameworku a musim se smirit s tim, ze to neni nativni aplikace. Ale z me zkusenosti tim cas vyrazne usetrim oproti vyvoji 2x.
Ale asi by pomohlo si rict o jakych knihovnach / frameworcich se tu bavime. Ja mam osobne dobrou zkusenost prave treba s tim Xamarinem nebo Ionicem (nad Cordovou). V obojim se da vyvijet velmi produktivne multiplatformne, ale samozrejme jde poznat, ze to nativni aplikace neni. Ale to uz je pak rozhodnuti byznysu, zda chce investovat do vyvoje 2x nebo se smirit s omezenimi cross platform nastroju, na to neexistuje univerzalni reseni.
Nemyslel jsem přímo Xamarin nebo Cordobu, ale že někdo vyvíjí nativně (tj. Swift/Obj-C v Xcode) a stejně do toho natahá marginální externí pomocníčky, nebo komplexní "multiplatformní" knihovny nahrazující systémové řešení - s tím že mu to ulehčí práci.
Xamarin a Cordoba mají v určitých specifických případech svůj význam ale pokud je ta aplikace jenom trochu komplexní (uvnitř) tak z pohledu dlouhodobé údržby/rozvoje se imho nevyplatí. Např. věci jako integrace do systému, složitější síťová komunikace atd. se stejně musí dělat zvlášť. S tím že u aplikace vyvíjené v Xamarinu apod. je nejlíp se nesnažit tu multiplatformitu v Ui a chování zakrývat pochopitelně souhlasím. Jak píšeš, jde o to si to na začátku spočítat a pak si správně vybrat vhodný nástroj.
-
Směšujete vnitřní stav programu s vnitřním stavem reálného systému a to jsou dvě různé věci, nemáte totiž jistotu, že ta čidla pokrývají stav systému zcela přesně. Oponent rozporoval situaci, kdy stejným vstupním datům odpovídá jiný výstup a zapomněl na hysterezi.
A není to stejný vstup, protože je to vzorek z jiného stavu systému. Spíše si to musíte představit jako vektor [x1, x2, n1, n2, ... ] kde [x1, x2] je vstup do informačního systému a [n1, n2, ...] je neznámý stav systému, z hlediska tohoto pohledu reálné záleží odkud to [x1,x2] vezmete a přestože zdánlivě ty vstupní vzorky budou nominálně stejné, ve skutečnosti se o stejné vzorky nejedná. Možná díky klasifikačním možnostem kohonenových map, mohou být některé souvislosti [nj1, nj2, ...] syntetizovány ze vstupních dat [x1, x2] na základě natrénování sítě. Pak v situaci, kdy síť se dále učí na reálných vstupních datech, může stejnému vstupu odpovídat jiný výstup protože jde o do jisté míry živý systém.
A to by mohlo vést na ono předvídané automatické generování aplikací.
Jinak jste zcela uvězněn v aktuálním algoritmickém paradigmatu, když přichází post algoritmické paradigma, kdy stvořitel informačního systému nebude vědět, jak algoritmicky zpracování probíhá, algoritmus se bude tvořit sám ad hoc a bude proměnlivý. To ale v reálném světě není nic neobvyklého. Může to být problematické z hlediska víry, kdy naivní představa inteligentního designu může být, že vše je předem naplánováno, ale ta představa je v rozporu s postulátem svobodné vůle dané jednotlivci a připuštěním nedeterminismu ve vývoji reality, který z toho vyplývá.
Zní to hezky, ale doporučoval bych méně fantazírovat. Vyvodit z toho, že stejné vstupy mohou mít různé výstupy, automatické generování aplikací, mi připadá kapku přitažené za vlasy. Jako já jsem AI pozitivista, ale myslim si, že dokud někdo nepřijde s revolučním hardwarem, tak skutečnou AI, která bude schopná řešit zcela obecné generické problémy jen tak nevyvinou. Myslím si totiž, že se současným HW to dost dobře není možné.
-
...
Zní to hezky, ale doporučoval bych méně fantazírovat. Vyvodit z toho, že stejné vstupy mohou mít různé výstupy, automatické generování aplikací, mi připadá kapku přitažené za vlasy. Jako já jsem AI pozitivista, ale myslim si, že dokud někdo nepřijde s revolučním hardwarem, tak skutečnou AI, která bude schopná řešit zcela obecné generické problémy jen tak nevyvinou. Myslím si totiž, že se současným HW to dost dobře není možné.
Ze současného algoritmického paradigmatu vyplývá, že ten hw je používán špatně, totiž algoritmicky. Místo aby se používal k vytvoření pole (ve smyslu prostoru) pro optimalizační hru stavů. Ono je jedno, zda k nastavení sítě dojdete pracným postupem trénování a nebo ho nastřelíte napoprvé správně. Máme složité algoritmy běžící na složitém hw, místo mít jednoduché algoritmy běžící na jednoduchém paralelním hw, se vzájemnými interakcemi, což by mohlo změnit výkonové potřeby pro vytvoření AI a dodat potřebnou plasticitu. Samotný "výpočet" by pak probíhal v procesním prostředí hry stavů, která by neměla přímý vztah k algoritmickému prostředí, tak jak k hw disku nemají přímý vztah data na něm uložená a mohou být v jeho rámci libovolně přemísťována, aniž by to změnilo jejich význam.