Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: David 19. 04. 2017, 18:00:54
-
Mam vystudovane magisterske studium informacnich systemu a uvazuji nad tim ze si podam prihlasku na dalsi VS. Nechci vsak studovat dalsi IT ale spise neco co vyuziju v praxi, tedy uvazuji nad obory jako finance, bankovnictvi - tedy nejspise nad ekonomkou. Jaka domena je podle vas v IT nejperspektivnejsi a proc?
-
Mam vystudovane magisterske studium informacnich systemu a uvazuji nad tim ze si podam prihlasku na dalsi VS. Nechci vsak studovat dalsi IT ale spise neco co vyuziju v praxi, tedy uvazuji nad obory jako finance, bankovnictvi - tedy nejspise nad ekonomkou. Jaka domena je podle vas v IT nejperspektivnejsi a proc?
Asi fintech, a to buď AI poradenství nebo HFT. Proč? Točí se v tom velké peníze. A není to nuda.
-
HFT
Asi bych to uchopil více zeširoka - algorithmic trading. HFT je toho součástí.
Btw, škoda, že skončil seriál https://www.root.cz/serialy/zaciname-s-aos/
-
Tak musim rict ze fintech vypada docela lakave. Popravde me na skole krome AI jeste zaujaly distribuovane systemy (takze jsem uvazoval nad teleco domenou, nebo necim podobnym). Ale asi to vypada ze se nakonec priklonim k tem financim. Diky moc za rady :-)
-
krestni mas vhodne, ale co rodove jmeno?
pusti te aspon do nejakeho elitniho klubu na odpovidajici pozici, kdyz ne rovnou k zednarum?
nebo budes pucflek na zachodech?
zvladnes dohledat komu patri blazon toho klubu?
http://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/slovensky-policejni-sef-celi-kritice-podepsal-prohlaseni-povazujici-migraci-za-utok-na-evropskou-civilizaci_201701270721_pjadrny
a kde vsude se rozlezli?
-
Mam vystudovane magisterske studium informacnich systemu a uvazuji nad tim ze si podam prihlasku na dalsi VS. Nechci vsak studovat dalsi IT ale spise neco co vyuziju v praxi, tedy uvazuji nad obory jako finance, bankovnictvi - tedy nejspise nad ekonomkou. Jaka domena je podle vas v IT nejperspektivnejsi a proc?
co je to perspektivni domena?
-
Vidím to zcestné ze dvou důvodů.
1) Pokud máš hotovou VŠ, tak je objektivně pitomost studovat druhou jenom proto, abys získal doménové znalosti potřebné pro tvorbu informačních systémů v daném oboru.
Ty znalosti by měly jít získat výrazně snáze a rychleji, než absolvovat hromadu obecných povinných předmětů a navíc i nějaké odborné. A taky levněji. Aha, tady se neplatí školné, takže do určitého počtu let je pro tebe vlastně levnější studovat druhou VŠ, než jakákoliv jiná varianta.
Ale přiznám se, že vlastně nevím, jaká jiná varianta by to měla být. Většina z nás asi získala doménové znalosti tím, že se nechala zaměstnat u firmy, co se specializovala na daný obor a naučila se to přirozeně v praxi a případně nějakým samostudiem.
2) Je úplná pitomost jít studovat druhou VŠ podle toho co je "nejperspektivnější v IT". Zaměř se na něco, co tě nějak baví, k čemu máš nějaký vztah.
Nebo snad kdybych tady teď napsal, že nejperspektivnější jsou třeba digitální zobrazovací metody v medicíně, tak to jako půjdeš dělat i když tě jinak biologie a medicína nezajímá?
To kolik peněz budeš brát bude stejně hlavně záviset na tom jak dobrý jsi ty konkrétně a co ty konkrétně umíš a méně na tom pro jaký obor budeš to své IT dělat.
-
Vidím to zcestné ze dvou důvodů.
1) Pokud máš hotovou VŠ, tak je objektivně pitomost studovat druhou jenom proto, abys získal doménové znalosti potřebné pro tvorbu informačních systémů v daném oboru.
Ty znalosti by měly jít získat výrazně snáze a rychleji, než absolvovat hromadu obecných povinných předmětů a navíc i nějaké odborné. A taky levněji. Aha, tady se neplatí školné, takže do určitého počtu let je pro tebe vlastně levnější studovat druhou VŠ, než jakákoliv jiná varianta.
Ale přiznám se, že vlastně nevím, jaká jiná varianta by to měla být. Většina z nás asi získala doménové znalosti tím, že se nechala zaměstnat u firmy, co se specializovala na daný obor a naučila se to přirozeně v praxi a případně nějakým samostudiem.
2) Je úplná pitomost jít studovat druhou VŠ podle toho co je "nejperspektivnější v IT". Zaměř se na něco, co tě nějak baví, k čemu máš nějaký vztah.
Nebo snad kdybych tady teď napsal, že nejperspektivnější jsou třeba digitální zobrazovací metody v medicíně, tak to jako půjdeš dělat i když tě jinak biologie a medicína nezajímá?
To kolik peněz budeš brát bude stejně hlavně záviset na tom jak dobrý jsi ty konkrétně a co ty konkrétně umíš a méně na tom pro jaký obor budeš to své IT dělat.
Může jít na PhD. To je nejen zdarma, ještě by dostal první 4 roky slušné stipendium a mohl by za grantové peníze jezdit na konference na Havaj, na Bali nebo do Japonska. I když to nakonec náhodou nedokončí, znalosti, zkušenosti a kontakty mu zůstanou.
-
Vidím to zcestné ze dvou důvodů.
1) Pokud máš hotovou VŠ, tak je objektivně pitomost studovat druhou jenom proto, abys získal doménové znalosti potřebné pro tvorbu informačních systémů v daném oboru.
Ty znalosti by měly jít získat výrazně snáze a rychleji, než absolvovat hromadu obecných povinných předmětů a navíc i nějaké odborné. A taky levněji. Aha, tady se neplatí školné, takže do určitého počtu let je pro tebe vlastně levnější studovat druhou VŠ, než jakákoliv jiná varianta.
Ale přiznám se, že vlastně nevím, jaká jiná varianta by to měla být. Většina z nás asi získala doménové znalosti tím, že se nechala zaměstnat u firmy, co se specializovala na daný obor a naučila se to přirozeně v praxi a případně nějakým samostudiem.
2) Je úplná pitomost jít studovat druhou VŠ podle toho co je "nejperspektivnější v IT". Zaměř se na něco, co tě nějak baví, k čemu máš nějaký vztah.
Nebo snad kdybych tady teď napsal, že nejperspektivnější jsou třeba digitální zobrazovací metody v medicíně, tak to jako půjdeš dělat i když tě jinak biologie a medicína nezajímá?
To kolik peněz budeš brát bude stejně hlavně záviset na tom jak dobrý jsi ty konkrétně a co ty konkrétně umíš a méně na tom pro jaký obor budeš to své IT dělat.
Může jít na PhD. To je nejen zdarma, ještě by dostal první 4 roky slušné stipendium a mohl by za grantové peníze jezdit na konference na Havaj, na Bali nebo do Japonska. I když to nakonec náhodou nedokončí, znalosti, zkušenosti a kontakty mu zůstanou.
Tak pokud vystudoval IT, tak asi nemůže jít na PhD na bankovnictví. Tedy přihlášku si asi podat může, ale...
A třeba ho někde i vezmou - PhD studium je v Česku kapitola sama pro sebe. Ale fakt pochybuji, že pokud ho někde vezmou k postgraduálnímu studiu bankovnictví, i když o bankovnictví nic neví, že to bude škola, která posílá doktorandy na "hezké" zahraniční konference :-D
-
Vidím to zcestné ze dvou důvodů.
1) Pokud máš hotovou VŠ, tak je objektivně pitomost studovat druhou jenom proto, abys získal doménové znalosti potřebné pro tvorbu informačních systémů v daném oboru.
Ty znalosti by měly jít získat výrazně snáze a rychleji, než absolvovat hromadu obecných povinných předmětů a navíc i nějaké odborné. A taky levněji. Aha, tady se neplatí školné, takže do určitého počtu let je pro tebe vlastně levnější studovat druhou VŠ, než jakákoliv jiná varianta.
Ale přiznám se, že vlastně nevím, jaká jiná varianta by to měla být. Většina z nás asi získala doménové znalosti tím, že se nechala zaměstnat u firmy, co se specializovala na daný obor a naučila se to přirozeně v praxi a případně nějakým samostudiem.
2) Je úplná pitomost jít studovat druhou VŠ podle toho co je "nejperspektivnější v IT". Zaměř se na něco, co tě nějak baví, k čemu máš nějaký vztah.
Nebo snad kdybych tady teď napsal, že nejperspektivnější jsou třeba digitální zobrazovací metody v medicíně, tak to jako půjdeš dělat i když tě jinak biologie a medicína nezajímá?
To kolik peněz budeš brát bude stejně hlavně záviset na tom jak dobrý jsi ty konkrétně a co ty konkrétně umíš a méně na tom pro jaký obor budeš to své IT dělat.
Může jít na PhD. To je nejen zdarma, ještě by dostal první 4 roky slušné stipendium a mohl by za grantové peníze jezdit na konference na Havaj, na Bali nebo do Japonska. I když to nakonec náhodou nedokončí, znalosti, zkušenosti a kontakty mu zůstanou.
Tak pokud vystudoval IT, tak asi nemůže jít na PhD na bankovnictví. Tedy přihlášku si asi podat může, ale...
A třeba ho někde i vezmou - PhD studium je v Česku kapitola sama pro sebe. Ale fakt pochybuji, že pokud ho někde vezmou k postgraduálnímu studiu bankovnictví, i když o bankovnictví nic neví, že to bude škola, která posílá doktorandy na "hezké" zahraniční konference :-D
Může, interdisciplinární obory jsou teď v módě a mají podporu EU.
-
Vidím to zcestné ze dvou důvodů.
1) Pokud máš hotovou VŠ, tak je objektivně pitomost studovat druhou jenom proto, abys získal doménové znalosti potřebné pro tvorbu informačních systémů v daném oboru.
Ty znalosti by měly jít získat výrazně snáze a rychleji, než absolvovat hromadu obecných povinných předmětů a navíc i nějaké odborné. A taky levněji. Aha, tady se neplatí školné, takže do určitého počtu let je pro tebe vlastně levnější studovat druhou VŠ, než jakákoliv jiná varianta.
Ale přiznám se, že vlastně nevím, jaká jiná varianta by to měla být. Většina z nás asi získala doménové znalosti tím, že se nechala zaměstnat u firmy, co se specializovala na daný obor a naučila se to přirozeně v praxi a případně nějakým samostudiem.
2) Je úplná pitomost jít studovat druhou VŠ podle toho co je "nejperspektivnější v IT". Zaměř se na něco, co tě nějak baví, k čemu máš nějaký vztah.
Nebo snad kdybych tady teď napsal, že nejperspektivnější jsou třeba digitální zobrazovací metody v medicíně, tak to jako půjdeš dělat i když tě jinak biologie a medicína nezajímá?
To kolik peněz budeš brát bude stejně hlavně záviset na tom jak dobrý jsi ty konkrétně a co ty konkrétně umíš a méně na tom pro jaký obor budeš to své IT dělat.
Může jít na PhD. To je nejen zdarma, ještě by dostal první 4 roky slušné stipendium a mohl by za grantové peníze jezdit na konference na Havaj, na Bali nebo do Japonska. I když to nakonec náhodou nedokončí, znalosti, zkušenosti a kontakty mu zůstanou.
Tak pokud vystudoval IT, tak asi nemůže jít na PhD na bankovnictví. Tedy přihlášku si asi podat může, ale...
A třeba ho někde i vezmou - PhD studium je v Česku kapitola sama pro sebe. Ale fakt pochybuji, že pokud ho někde vezmou k postgraduálnímu studiu bankovnictví, i když o bankovnictví nic neví, že to bude škola, která posílá doktorandy na "hezké" zahraniční konference :-D
Může, interdisciplinární obory jsou teď v módě a mají podporu EU.
Interdisciplinární obory jsou v módě snad odjakživa. :-D Akorát to za mě tedy znamenalo, že člověk studuje fakticky oba obory a obou toho hodně ví. Ne, že nastupuje na postgraduální studium s tím, že je v daném oboru nepopsaný list.
-
Vidím to zcestné ze dvou důvodů.
1) Pokud máš hotovou VŠ, tak je objektivně pitomost studovat druhou jenom proto, abys získal doménové znalosti potřebné pro tvorbu informačních systémů v daném oboru.
Ty znalosti by měly jít získat výrazně snáze a rychleji, než absolvovat hromadu obecných povinných předmětů a navíc i nějaké odborné. A taky levněji. Aha, tady se neplatí školné, takže do určitého počtu let je pro tebe vlastně levnější studovat druhou VŠ, než jakákoliv jiná varianta.
Ale přiznám se, že vlastně nevím, jaká jiná varianta by to měla být. Většina z nás asi získala doménové znalosti tím, že se nechala zaměstnat u firmy, co se specializovala na daný obor a naučila se to přirozeně v praxi a případně nějakým samostudiem.
2) Je úplná pitomost jít studovat druhou VŠ podle toho co je "nejperspektivnější v IT". Zaměř se na něco, co tě nějak baví, k čemu máš nějaký vztah.
Nebo snad kdybych tady teď napsal, že nejperspektivnější jsou třeba digitální zobrazovací metody v medicíně, tak to jako půjdeš dělat i když tě jinak biologie a medicína nezajímá?
To kolik peněz budeš brát bude stejně hlavně záviset na tom jak dobrý jsi ty konkrétně a co ty konkrétně umíš a méně na tom pro jaký obor budeš to své IT dělat.
Může jít na PhD. To je nejen zdarma, ještě by dostal první 4 roky slušné stipendium a mohl by za grantové peníze jezdit na konference na Havaj, na Bali nebo do Japonska. I když to nakonec náhodou nedokončí, znalosti, zkušenosti a kontakty mu zůstanou.
Tak pokud vystudoval IT, tak asi nemůže jít na PhD na bankovnictví. Tedy přihlášku si asi podat může, ale...
A třeba ho někde i vezmou - PhD studium je v Česku kapitola sama pro sebe. Ale fakt pochybuji, že pokud ho někde vezmou k postgraduálnímu studiu bankovnictví, i když o bankovnictví nic neví, že to bude škola, která posílá doktorandy na "hezké" zahraniční konference :-D
Může, interdisciplinární obory jsou teď v módě a mají podporu EU.
Interdisciplinární obory jsou v módě snad odjakživa. :-D Akorát to za mě tedy znamenalo, že člověk studuje fakticky oba obory a obou toho hodně ví. Ne, že nastupuje na postgraduální studium s tím, že je v daném oboru nepopsaný list.
Tak nevím jak ve Švejkistánu, ale v Británii a USA jen běžné, že člověk studuje na BSc, MSc a PhD klidně zcela odlišné obory. Zvlášť u toho PhD záleží spíše na přístupu ke vědě a výzkumu než na předchozím studiu, navíc student PhD si může zapsat, jaké předměty chce.
-
Tak nevím jak ve Švejkistánu, ale v Británii a USA jen běžné, že člověk studuje na BSc, MSc a PhD klidně zcela odlišné obory. Zvlášť u toho PhD záleží spíše na přístupu ke vědě a výzkumu než na předchozím studiu, navíc student PhD si může zapsat, jaké předměty chce.
Tak tam je hlavně jiný systém, že student často nestuduje konkrétní vymezený obor, ale ten obor si fakticky sám tvoří výběrem předmětů ze širokého univerzitního spektra. Tím potom může vzniknout dojem, že někdo jde do dalšího stupně školy studovat něco úplně jiného, než studoval dosud.
Případně je tam systém major-minor, čili hlavního a vedlejšího oboru.
Další odlišnost je ta, že zatímco magisterské studium v Česku je jednoznačně navazující na předchozí bakalářské, tak zejména na prestižních amerických univerzitách je to jinak. Čtyřletý bakalář je zcela plnohodnotný VŠ titul a prakticky nikdo tam od zaměstnanců neočekává magisterský titul. Takže do magisterského studia se hlásí hlavně lidi, co mají Bc. z horší (méně prestižní, méně kvalitní) školy - aby měli (teď když už na to mají) taky titul z té dobré školy. Takže magisterské studium je tam celkově koncipováno jinak.
Do PhD můžete (tedy v STEM oborech) nastoupit i jenom s Bc. titulem v oboru - protože, jak už jsem psal, je to plnohodnotný titul. Ale že byste mohl nastoupit do PhD studia, aniž byste se v tom oboru orientoval - o tom jsem tedy neslyšel.
A upřímně - připadá mi to jako tuplovaný nesmysl. PhD si platíte (pokud nejste fakt dobrý, abyste dosáhl na nějaké vhodné stipendium) a každý si zatraceně dobře rozmýšlí, co mu to ty výdaje navíc přinesou. Navíc PhD studium je spojeno se slušným rizikem, že titul sice dosáhnete, ale nevyprodukujete alespoň nadprůměrný paper, takže vás nebude chtít nikdo, kdo hledá doktory a ti, kdo hledají bakaláře a magistry vás nebudou chtít už vůbec, protože jste překvalifikovaný. Jít do PhD studia "poznávat jiný obor" může dávat smysl v Česku, kde je spoustu věcí vzhůru nohama, ale fakt nevěřím, že do toho takhle jde v USA více než zanedbatelné množství lidí.
-
Tak nevím jak ve Švejkistánu, ale v Británii a USA jen běžné, že člověk studuje na BSc, MSc a PhD klidně zcela odlišné obory. Zvlášť u toho PhD záleží spíše na přístupu ke vědě a výzkumu než na předchozím studiu, navíc student PhD si může zapsat, jaké předměty chce.
Tak tam je hlavně jiný systém, že student často nestuduje konkrétní vymezený obor, ale ten obor si fakticky sám tvoří výběrem předmětů ze širokého univerzitního spektra. Tím potom může vzniknout dojem, že někdo jde do dalšího stupně školy studovat něco úplně jiného, než studoval dosud.
Případně je tam systém major-minor, čili hlavního a vedlejšího oboru.
Další odlišnost je ta, že zatímco magisterské studium v Česku je jednoznačně navazující na předchozí bakalářské, tak zejména na prestižních amerických univerzitách je to jinak. Čtyřletý bakalář je zcela plnohodnotný VŠ titul a prakticky nikdo tam od zaměstnanců neočekává magisterský titul. Takže do magisterského studia se hlásí hlavně lidi, co mají Bc. z horší (méně prestižní, méně kvalitní) školy - aby měli (teď když už na to mají) taky titul z té dobré školy. Takže magisterské studium je tam celkově koncipováno jinak.
Do PhD můžete (tedy v STEM oborech) nastoupit i jenom s Bc. titulem v oboru - protože, jak už jsem psal, je to plnohodnotný titul. Ale že byste mohl nastoupit do PhD studia, aniž byste se v tom oboru orientoval - o tom jsem tedy neslyšel.
A upřímně - připadá mi to jako tuplovaný nesmysl. PhD si platíte (pokud nejste fakt dobrý, abyste dosáhl na nějaké vhodné stipendium) a každý si zatraceně dobře rozmýšlí, co mu to ty výdaje navíc přinesou. Navíc PhD studium je spojeno se slušným rizikem, že titul sice dosáhnete, ale nevyprodukujete alespoň nadprůměrný paper, takže vás nebude chtít nikdo, kdo hledá doktory a ti, kdo hledají bakaláře a magistry vás nebudou chtít už vůbec, protože jste překvalifikovaný. Jít do PhD studia "poznávat jiný obor" může dávat smysl v Česku, kde je spoustu věcí vzhůru nohama, ale fakt nevěřím, že do toho takhle jde v USA více než zanedbatelné množství lidí.
vy dva musite bejt perspektivni kdyz vas tak ctu
-
To jsou zase solidni pindy. Samozřejmě, že lze studovat jiné Bc, Mgr i Ph.D. Proč by v tom měl být problém? Zejména u technických oborů bývá poměrně široký překryv, takže někdo (garant oboru, nejaka komise) snadno zhodnoti, jestli je predchozi vzdelani dostatecne. Deje se to bezne na nejvetsich univerzitach v cesku (nejake pseudoskoly snad nebudeme vubec diskutovat)
Zejmena u Ph.D., ktere stoji na vlastnim vyzkumu s vedeckych publikacich je to dost flexibilni.
Sam mam Ing. z jednoho oboru, Ph.D. z jineho oboru, a zavim se uspesne IT, kterem jsem nestudoval vubec. Nakonec tituly dneska v soukromem sektoru nikoho nezajimaji, zalezi jen na tom co umite.
Tazatel udela urcite nejlepe, kdyz se prihlasi na Ph.D. na obor, ktery ho zajima. Garant studia mu urcite rekne, zda je to mozne.
-
Zejména u technických oborů bývá poměrně široký překryv, takže někdo (garant oboru, nejaka komise) snadno zhodnoti, jestli je predchozi vzdelani dostatecne.
Jsi si jistý, že tu diskutuješ správně? Tady se vychází ze situace, když někdo vystudoval IT - informační systémy a teď by šel studovat PhD nějakého finančního oboru (nejspíš na nějakou ekonomickou fakultu. Tedy oboru o kterém nic netuší (o kterém se chce právě něco dozvědět).
To, že když někdo vystuduje na elektrofakultě silnoproud se zaměřením na motory, tak že může jít dělat PhD na strojárnu na katedru konstrukce točivých strojů, to je celkem jasné, o tom se tady fakt nebavíme :-D
-
Zejména u technických oborů bývá poměrně široký překryv, takže někdo (garant oboru, nejaka komise) snadno zhodnoti, jestli je predchozi vzdelani dostatecne.
Jsi si jistý, že tu diskutuješ správně? Tady se vychází ze situace, když někdo vystudoval IT - informační systémy a teď by šel studovat PhD nějakého finančního oboru (nejspíš na nějakou ekonomickou fakultu. Tedy oboru o kterém nic netuší (o kterém se chce právě něco dozvědět).
To, že když někdo vystuduje na elektrofakultě silnoproud se zaměřením na motory, tak že může jít dělat PhD na strojárnu na katedru konstrukce točivých strojů, to je celkem jasné, o tom se tady fakt nebavíme :-D
vystudoval IT => měl moře matiky => může jít třeba na ekonometrii
Obecně, jak tu už zaznělo, PhD není o tom něco se o něčem dozvědět. Navíc nevíme, co o čem "tuší", třeba na IT na MFF jsou taky ekonomické předměty (tedy aspoň před nějakými 25 lety byly).
-
tím jsem si celkem jistý. Znám lidi co vystudovali ekonomickou fakultu a Ph.D. dělají v IT oboru. Zcela nepochybně to jde i opačně.
Úplně běžné jsou poměrně významnější změny Mgr->Ph.D. Na Ph.D. v oblasti matematiky nebo fyziky se objevují absolventi třeba strojního, materiálového nebo chemického inženýrství a naopak. Více je to vidět na technických VŠ (Ing.), kde je vyšší hodinová dotace a širší záběr předmětů během studia. Mezi obory se pak proplouvá snadno. Klasické univerzity (Mgr.) mají méně hodin, uzší záběr předmětů a velký rozptyl mezi obory.
-
Zejména u technických oborů bývá poměrně široký překryv, takže někdo (garant oboru, nejaka komise) snadno zhodnoti, jestli je predchozi vzdelani dostatecne.
Jsi si jistý, že tu diskutuješ správně? Tady se vychází ze situace, když někdo vystudoval IT - informační systémy a teď by šel studovat PhD nějakého finančního oboru (nejspíš na nějakou ekonomickou fakultu. Tedy oboru o kterém nic netuší (o kterém se chce právě něco dozvědět).
To, že když někdo vystuduje na elektrofakultě silnoproud se zaměřením na motory, tak že může jít dělat PhD na strojárnu na katedru konstrukce točivých strojů, to je celkem jasné, o tom se tady fakt nebavíme :-D
vystudoval IT => měl moře matiky => může jít třeba na ekonometrii
Obecně, jak tu už zaznělo, PhD není o tom něco se o něčem dozvědět. Navíc nevíme, co o čem "tuší", třeba na IT na MFF jsou taky ekonomické předměty (tedy aspoň před nějakými 25 lety byly).
To je jako ve školce. Tak znova a od začátku.
Původní tazatel (David) dokončil IT školu a teď chce studovat jiný obor. Téměř jistě proto, aby získal doménové znalosti v tom oboru a propojil tak své IT vzdělání s konkrétním oborem a stal se tak velmi cenným zaměstnancem.
Neví o jaký obor by se mělo jednat - čili nemá asi k žádnému oboru blízko. V době svého IT studia se zřejmě ani studijně ani mimostudijně o jiný obor nezajímal - jinak by se nás tu teď neptal na jaký obor má teď jít, pouze velmi obecně zmiňuje finance a bankovnictví - ale nezdá se, že by k tomu měl nějaký vztah - prostě mu to připadá jako perspektivní.
Tenhle člověk prostě nepatří na PhD studium v jiném oboru. S tím PhD jsi začal zboji ty - a to byl od tebe prostě krok vedle. Nejsi schopný uznat chybu a místo toho to okecávaš obecnými pravdami, že se PhD v jiném oboru studovat dá. Jistě že dá - ale ne za podmínek, které tady máme.
PhD není o tom, získat základy v oboru - to jsem psal já - a jsem velmi rád, že se na tom shodneme, protože tím by měla být ukončena debata, jestli je vhodné mu PhD studium doporučovat.
-
Zejména u technických oborů bývá poměrně široký překryv, takže někdo (garant oboru, nejaka komise) snadno zhodnoti, jestli je predchozi vzdelani dostatecne.
Jsi si jistý, že tu diskutuješ správně? Tady se vychází ze situace, když někdo vystudoval IT - informační systémy a teď by šel studovat PhD nějakého finančního oboru (nejspíš na nějakou ekonomickou fakultu. Tedy oboru o kterém nic netuší (o kterém se chce právě něco dozvědět).
To, že když někdo vystuduje na elektrofakultě silnoproud se zaměřením na motory, tak že může jít dělat PhD na strojárnu na katedru konstrukce točivých strojů, to je celkem jasné, o tom se tady fakt nebavíme :-D
vystudoval IT => měl moře matiky => může jít třeba na ekonometrii
Obecně, jak tu už zaznělo, PhD není o tom něco se o něčem dozvědět. Navíc nevíme, co o čem "tuší", třeba na IT na MFF jsou taky ekonomické předměty (tedy aspoň před nějakými 25 lety byly).
To je jako ve školce. Tak znova a od začátku.
Původní tazatel (David) dokončil IT školu a teď chce studovat jiný obor. Téměř jistě proto, aby získal doménové znalosti v tom oboru a propojil tak své IT vzdělání s konkrétním oborem a stal se tak velmi cenným zaměstnancem.
Neví o jaký obor by se mělo jednat - čili nemá asi k žádnému oboru blízko. V době svého IT studia se zřejmě ani studijně ani mimostudijně o jiný obor nezajímal - jinak by se nás tu teď neptal na jaký obor má teď jít, pouze velmi obecně zmiňuje finance a bankovnictví - ale nezdá se, že by k tomu měl nějaký vztah - prostě mu to připadá jako perspektivní.
Tenhle člověk prostě nepatří na PhD studium v jiném oboru. S tím PhD jsi začal zboji ty - a to byl od tebe prostě krok vedle. Nejsi schopný uznat chybu a místo toho to okecávaš obecnými pravdami, že se PhD v jiném oboru studovat dá. Jistě že dá - ale ne za podmínek, které tady máme.
PhD není o tom, získat základy v oboru - to jsem psal já - a jsem velmi rád, že se na tom shodneme, protože tím by měla být ukončena debata, jestli je vhodné mu PhD studium doporučovat.
Trochu moc domněnek, zeptej se teda tazatele, jestli to, co mu podsouváš, je pravda, a pak se můžeme bavit dál.
-
Trochu moc domněnek, zeptej se teda tazatele, jestli to, co mu podsouváš, je pravda, a pak se můžeme bavit dál.
Já jsem tazateli už něco napsal - proč si myslím, že jeho postoj je špatný a jaký obor by si měl vybrat (takový, ke kterému má vztah). Nemám žádný důvod se dotazovat více (pokud nějak nezareaguje).
Ano - to, že nejspíš neexistuje obor mimo IT, který by byl pro tazatele vhodný k PhD studiu, to je moje domněnka. Vzhledem ke způsobu, jakým se v úvodu vlákna zeptal, to považuji za zdaleka nejpravděpodobnější hypotézu. Jestli by se měl někdo ptát tazatele více, tak bys to měl být ty - předtím, než pro něj budeš navrhovat PhD v jiném oboru.
-
tím jsem si celkem jistý. Znám lidi co vystudovali ekonomickou fakultu a Ph.D. dělají v IT oboru. Zcela nepochybně to jde i opačně.
Úplně běžné jsou poměrně významnější změny Mgr->Ph.D. Na Ph.D. v oblasti matematiky nebo fyziky se objevují absolventi třeba strojního, materiálového nebo chemického inženýrství a naopak. Více je to vidět na technických VŠ (Ing.), kde je vyšší hodinová dotace a širší záběr předmětů během studia. Mezi obory se pak proplouvá snadno. Klasické univerzity (Mgr.) mají méně hodin, uzší záběr předmětů a velký rozptyl mezi obory.
Už jsem to psal zbojovi, to shrnutí platí i pro tebe.
Já tady s tebou mohu stokrát souhlasit s tím, co píšeš (kromě první věty), ale trvám na tom, že jsi ve špatné diskuzi.
V PhD studiu se studuje jenom velmi úzký výsek nějakého oboru. Člověk hlavně dělá na svém tématu a píše doktorandskou práci v tom svém tématu.
A musí mít o čem psát. Musí mít předpoklady, musí ten obor znát. Může ho klidně znát z jiné strany (fyzika vs. technika, ekonomie vs IT), to není tak podstatné. Ale musí ho znát. Není to tak, že se jde na PhD učit základy toho oboru. Vždyť ty sám jsi psal, že bude někdo hodnotit, jestli má dostatečné vzdělání pro dané PhD studium.
Máš pocit, že ty podmínky jsou u Davida splněny? Jako se nás tady ptá, který obor má dělat, který má perspektivu - takže David ten obor zná (i když ještě neví, jaký to je)?
-
PhD je v takovém případě naprostý nesmysl. Tam je cílem dělat vědu – ne učit se – a je to hodně časově náročné.
Tohle je přesně případ na další Bc. nebo Mgr./Ing. Pokud už OP má úspěšně vystudováno, měl by v tom umět chodit, nezabere mu to moc času a cena studia je tuším několik tisíc ročně (což se dá pokrýt studijním stipendiem).
-
Ty znalosti by měly jít získat výrazně snáze a rychleji, než absolvovat hromadu obecných povinných předmětů a navíc i nějaké odborné. A taky levněji. Aha, tady se neplatí školné, takže do určitého počtu let je pro tebe vlastně levnější studovat druhou VŠ, než jakákoliv jiná varianta.
Co jsem to dohledaval nejakych pet let zpet, tak studium "zadarmo" v takovem pripade neni. Pokud uz ma mgr titul, tak dalsi magisterske studium stat neplati a s vekem to nesouvisi.
-
Ano, platí poplatek za další studium, který je ale (na poměry IT) zanedbatelný (řádově 2500 Kč/rok) nebo žádný (podle školy).
-
Ano, platí poplatek za další studium, který je ale (na poměry IT) zanedbatelný (řádově 2500 Kč/rok) nebo žádný (podle školy).
Souhlas, na pomery IT je to velmi levne, nesrovnatelne s nejakou Amerikou. Ale treba na FITu tedy nebyl tak nizky snad ani za semestr, natoz za rok.
-
Pro upřesnění (pokud se za poslední rok dva nic nezměnilo): ty poplatky se počítají z příspěvku ministerstva na studenta a škola si je nemůže stanovit zcela libovolně, měly by jít do školního fondu na stipendia atp. (škola si s nimi nemůže dělat, co chce).
Poplatky jsou dva: za další a delší studium. Další studium je po dokončení prvního a vyjde na ty cca 2500 ročně, delší studium po překročení standardní délky studia (započítávají se dřívější neúspěšná studia) a vyjde na 10-30 tisíc za každých započatých 6 měsíců studia (ale větší školy to AFAIK rády dobrým studentům zčásti prominou). Při překrývajících se studiích je výpočet, kdy se který poplatek vyžaduje, složitý.
-
Už jsem to psal zbojovi, to shrnutí platí i pro tebe.
Já tady s tebou mohu stokrát souhlasit s tím, co píšeš (kromě první věty), ale trvám na tom, že jsi ve špatné diskuzi.
V PhD studiu se studuje jenom velmi úzký výsek nějakého oboru. Člověk hlavně dělá na svém tématu a píše doktorandskou práci v tom svém tématu.
A musí mít o čem psát. Musí mít předpoklady, musí ten obor znát. Může ho klidně znát z jiné strany (fyzika vs. technika, ekonomie vs IT), to není tak podstatné. Ale musí ho znát. Není to tak, že se jde na PhD učit základy toho oboru. Vždyť ty sám jsi psal, že bude někdo hodnotit, jestli má dostatečné vzdělání pro dané PhD studium.
Máš pocit, že ty podmínky jsou u Davida splněny? Jako se nás tady ptá, který obor má dělat, který má perspektivu - takže David ten obor zná (i když ještě neví, jaký to je)?
Nehodnotím, jaká alternativa je pro tazatele správná, neboť neposkytl dostatek informací. Pouze reaguji na tvrzení, že navázat Ph.D. v jiném oboru je nesmysl ( k čemuž ani vy nemáte dost informací), nebo že to nejde (což je zjevně nesmysl).
Nicméně, po Ing., Ph.D. a několika letech praxe v IT mě taky napadlo, rozšířit si obzory jen tak pro radost. Jenže školy na tohle nejsou připraveny. Při studiu Bc., Mgr. po vás klidně budou chtít znovu procházet předměty, které jste jíž absolvoval v míře 5x náročnější dříve, máte z nich státníce nebo rovnou diplom, a jako interního doktoranda by vás je klidně nechali učit. Ale hned jak vlezete do Bc studia, bude po vás nějaká kráva, co to celé řídí požadovat absolvování záladních předmětů a dělat zkoušku z derivací a integrálů. Ti lidi jsou často úplně mimo realitu, a nechápou, že na takové kraviny nemáte, čas ani chuť, už tak vás to stojí úsilí a peníze, a za ně logick očekáváte něco jiného. Tím se vracíme k tomu Ph.D. Tam úplně stačí, že máte na to vyrobit kvalifikovanou práci na dané téma, které zapadne do oboru. Předměty si navolíte jaké chcete, povinných je jen pár a dají se zvládnout i bez předhozího Mgr studia.
Zcela konkrétně by tazatel mohl dělat nějaké téma Bankovnictví+IT a studovat jenom to co ho zajímá, a nikoliv to co nějaký blb dal do studijního plánu a pak požaduje jeho splnění i po absolventech o 2 stupně vyššího vzdělání. To nemůžete myslet vůbec vážně.
-
Už jsem to psal zbojovi, to shrnutí platí i pro tebe.
Já tady s tebou mohu stokrát souhlasit s tím, co píšeš (kromě první věty), ale trvám na tom, že jsi ve špatné diskuzi.
V PhD studiu se studuje jenom velmi úzký výsek nějakého oboru. Člověk hlavně dělá na svém tématu a píše doktorandskou práci v tom svém tématu.
A musí mít o čem psát. Musí mít předpoklady, musí ten obor znát. Může ho klidně znát z jiné strany (fyzika vs. technika, ekonomie vs IT), to není tak podstatné. Ale musí ho znát. Není to tak, že se jde na PhD učit základy toho oboru. Vždyť ty sám jsi psal, že bude někdo hodnotit, jestli má dostatečné vzdělání pro dané PhD studium.
Máš pocit, že ty podmínky jsou u Davida splněny? Jako se nás tady ptá, který obor má dělat, který má perspektivu - takže David ten obor zná (i když ještě neví, jaký to je)?
Nehodnotím, jaká alternativa je pro tazatele správná, neboť neposkytl dostatek informací. Pouze reaguji na tvrzení, že navázat Ph.D. v jiném oboru je nesmysl ( k čemuž ani vy nemáte dost informací), nebo že to nejde (což je zjevně nesmysl).
Nicméně, po Ing., Ph.D. a několika letech praxe v IT mě taky napadlo, rozšířit si obzory jen tak pro radost. Jenže školy na tohle nejsou připraveny. Při studiu Bc., Mgr. po vás klidně budou chtít znovu procházet předměty, které jste jíž absolvoval v míře 5x náročnější dříve, máte z nich státníce nebo rovnou diplom, a jako interního doktoranda by vás je klidně nechali učit. Ale hned jak vlezete do Bc studia, bude po vás nějaká kráva, co to celé řídí požadovat absolvování záladních předmětů a dělat zkoušku z derivací a integrálů. Ti lidi jsou často úplně mimo realitu, a nechápou, že na takové kraviny nemáte, čas ani chuť, už tak vás to stojí úsilí a peníze, a za ně logick očekáváte něco jiného. Tím se vracíme k tomu Ph.D. Tam úplně stačí, že máte na to vyrobit kvalifikovanou práci na dané téma, které zapadne do oboru. Předměty si navolíte jaké chcete, povinných je jen pár a dají se zvládnout i bez předhozího Mgr studia.
Zcela konkrétně by tazatel mohl dělat nějaké téma Bankovnictví+IT a studovat jenom to co ho zajímá, a nikoliv to co nějaký blb dal do studijního plánu a pak požaduje jeho splnění i po absolventech o 2 stupně vyššího vzdělání. To nemůžete myslet vůbec vážně.
Je pravda, že neuznání základních předmětů je krávovina, ale zas na druhou stranu pár derivací a integrálů by člověk v takové situaci hravě zvládl. Nicméně s tím PhD je vidět, že víte, o čem mluvíte (na rozdíl od jiných, nebudu jmenovat...).
-
Nehodnotím, jaká alternativa je pro tazatele správná, neboť neposkytl dostatek informací. Pouze reaguji na tvrzení, že navázat Ph.D. v jiném oboru je nesmysl ( k čemuž ani vy nemáte dost informací), nebo že to nejde (což je zjevně nesmysl).
Jenže takové tvrzení tady nikdy nezaznělo. Tedy ne jako obecně platné. Bylo vztaženo k nějaké konkrétní situaci. Jistě - schovávej se za nedostatek dat, ale to, že tazatel nemá dost znalostí v jiném oboru (vzdáleném od IT), aby v něm mohl dělat doktorandskou práci (klidně částečně s IT související), je myslím jasně nepravděpodobnější varianta.
A bez ohledu na to, jak je na tom tazatel se znalostmi v jiném oboru - tak já jsem udělal nějaké prohlášení, že něco nejde - a současně jsem tam napsal ten předpoklad, ze kterého to platí. Tedy, že neví o bankovnictví nic.
Víš, kdybys napsal, že jsem vlastně napsal trivialitu na úrovni "nebude-li pršet, nezmoknem", tak bych se pousmál a řekl ti, že máš pravdu.
Ale vehemence s jakou mě přesvědčuješ, že to jde - za úplně jiných podmínek, ta mě prostě překvapuje.
Já tedy naši debatu chápu asi takto:
Já: Ztroskotanec na moři umře žízní. Tedy, když nemá vodu.
Ty: To není pravda, přežít se dá. A tady je mnoho příkladů lidí, co přežili, stačilo, že měli vodu.
-
Je pravda, že neuznání základních předmětů je krávovina, ale zas na druhou stranu pár derivací a integrálů by člověk v takové situaci hravě zvládl. Nicméně s tím PhD je vidět, že víte, o čem mluvíte (na rozdíl od jiných, nebudu jmenovat...).
No, když jsem na to tehdy koukal, zbytečný balast (míněno pro opakování) v případě Bc tvořil řádově 60-70% (inženýrský základ je prostě jeden). Nejde o to, že nezvládnete jednu zbytenou zkoušku. Jde o velké množství toho balastu. Vezmu-li váš příklad, co se ověřuje při zkoušce z derivací a integrálů u absolventa X semestrů VŠ matematiky? Během studia už student prokázal, že je schopen tomu porozumět a používat to. I kdyby látku zapomněl, snadno si ji případě potřeby připomene v literatuře. To je přece VŠ vzdělání - absolvent umí používat informace a dokáže je aplikovat. Přístup stylem, "to vám přece nemůže vadit si to zopakovat", je vlastně smutným výkřikem " naše diplomy nestojí za nic".
Jenže takové tvrzení tady nikdy nezaznělo. Tedy ne jako obecně platné. Bylo vztaženo k nějaké konkrétní situaci. Jistě - schovávej se za nedostatek dat, ale to, že tazatel nemá dost znalostí v jiném oboru (vzdáleném od IT), aby v něm mohl dělat doktorandskou práci (klidně částečně s IT související), je myslím jasně nepravděpodobnější varianta.
Jediný, kdo zde teoretizuje, jste vy. Tazatel může jako absolvent IT dělat Ph.D. v oblasti financí a bankovnictví zcela bez problémů. Stačí najít vhodné téma.
-
Jediný, kdo zde teoretizuje, jste vy. Tazatel může jako absolvent IT dělat Ph.D. v oblasti financí a bankovnictví zcela bez problémů. Stačí najít vhodné téma.
Ano, zcela dle očekávání. Tvůj příspěvek je sice formálně správný, akorát vůbec nepasuje do zdejší diskuze.
Tazatel může dělat PhD v jakémkoliv oboru, kde
- má nějaký solidní background a současně
- se to téma opírá o IT, kde využije ty své magisterské znalosti.
Téma propojující svět financí a IT může klidně vypsat katedra na IT škole, stejně jako katedra na nějaké ekonomické škole. Pokud ale tazatel ten ekonomicko-finanční background nemá, tak silně pochybuji, že pro něj existuje vhodné téma v oblasti financí. Ano, může se stát, že nějaká katedra finančnictví vypíše čistě IT zadání, protože bude potřebovat ve svém obecně finančním výzkumu nějaký dílčí IT subvýzkum. A prakticky se rozhodnou, že udělají čisté IT zadání, protože se jim na to bude snáze shánět ten řešitel. A takový výzkumný úkol pak může řešit i někdo bez toho finančního backgroundu. Ale pak to bude PhD z oblasti finančnictví maximálně tak formálně.
Znovu, jako malým dětem, opakuji, že tazatel se ptá po dalším studiu v jiném oboru, protože se CHCE NAUČIT NĚCO V NOVÉM/JINÉM OBORU. Celá PhD část diskuze je tudíž zcela jalová. Já přiznávám svůj díl viny na tom, že tady ta jalová diskuze je, ale já jsem ten, kdo říká, že jdete špatně a kdo se snaží poukazovat na původní zadání.
Teoretizování je přesně tvůj přístup, kdy píšeš obecné, teoreticky platné věci, které ale nezapadají do reality zadání od původního tazatele.
-
Me to prijde perspektivni.
-
Je pravda, že neuznání základních předmětů je krávovina, ale zas na druhou stranu pár derivací a integrálů by člověk v takové situaci hravě zvládl. Nicméně s tím PhD je vidět, že víte, o čem mluvíte (na rozdíl od jiných, nebudu jmenovat...).
No, když jsem na to tehdy koukal, zbytečný balast (míněno pro opakování) v případě Bc tvořil řádově 60-70% (inženýrský základ je prostě jeden). Nejde o to, že nezvládnete jednu zbytenou zkoušku. Jde o velké množství toho balastu. Vezmu-li váš příklad, co se ověřuje při zkoušce z derivací a integrálů u absolventa X semestrů VŠ matematiky? Během studia už student prokázal, že je schopen tomu porozumět a používat to. I kdyby látku zapomněl, snadno si ji případě potřeby připomene v literatuře. To je přece VŠ vzdělání - absolvent umí používat informace a dokáže je aplikovat. Přístup stylem, "to vám přece nemůže vadit si to zopakovat", je vlastně smutným výkřikem " naše diplomy nestojí za nic".
Ano, souhlas, trvat na opakování toho "základu" je nesmysl a ztráta času. Když už tím člověk jednou prošel na srovnatelné škole, je na požadované úrovni a nic mu to nedá. Zajímalo by mne, jak je na tom v tomto ohledu vyspělé zahraničí, ale to už moc odbočuju.
-
... Zajímalo by mne, jak je na tom v tomto ohledu vyspělé zahraničí, ale to už moc odbočuju.
... mytus o vyspelem zahranici me nikdy neprestane fasinovat ... :}
-
... Zajímalo by mne, jak je na tom v tomto ohledu vyspělé zahraničí, ale to už moc odbočuju.
... mytus o vyspelem zahranici me nikdy neprestane fasinovat ... :}
Vyspělé zahraničí je v ...., tedy pokud to tam Trump nedá do pořádku :-)))
-
Hlavně si vybrat, jestli dělat spíš do vědy nebo businessu.
Zde to bude dost nepopulární, nicméně alespoň za zvážení by stálo MBA.
-
Hlavně si vybrat, jestli dělat spíš do vědy nebo businessu.
Zde to bude dost nepopulární, nicméně alespoň za zvážení by stálo MBA.
ty chces aby zas zboj celou noc histericky probrecel zejo ...
-
MBA :D :D
mlady blby ambiciozni
-
Hlavně si vybrat, jestli dělat spíš do vědy nebo businessu.
Zde to bude dost nepopulární, nicméně alespoň za zvážení by stálo MBA.
Není náhodou MBA vzdělání pro lidi s několikaletou praxí? Absolvent VŠ by zpravidla neměl splnit ani kvalifikační kritéria pro podání přihlášky (lidí, kteří pár let úspěšně podnikají a k tomu studují VŠ, bude minimum)
BTW o úrovni MBA a kdo to všechno v praxi dostane by asi byla zjímavá diskuze.
-
HFT
Asi bych to uchopil více zeširoka - algorithmic trading. HFT je toho součástí.
Btw, škoda, že skončil seriál https://www.root.cz/serialy/zaciname-s-aos/
To si ale delate kozy, ze? Totalne nesmyslny clanek :)
-
Není náhodou MBA vzdělání pro lidi s několikaletou praxí?
MBA je značka, která v různých částech planety různý obsah. V Česku je fakticky učiliště pro střední a vyšší management. Čili nastupovat v Česku na MBA jako absolvent-magistr, nedává vůbec žádný smysl. Řekl bych dokonce, že pouhých několik let praxe po magisterském absolutoriu je málo.
Praxe je samozřejmě jiná - a proto mají lidé s titulem MBA takovou pověst, jakou mají.
Doporučovat MBA studium absolventovi IT, který zřejmě IT dělat chce, jenom chce poznat nějaký perspektivní obor, ve kterém to IT bude dělat - to je zatím největší úlet této diskuze. Těžko říct, jestli to txt myslel vážně, nebo jestli už je diskuze tak dada, že mu přišlo, že sem ten nápad patří.
-
Znovu, jako malým dětem, opakuji, že tazatel se ptá po dalším studiu v jiném oboru, protože se CHCE NAUČIT NĚCO V NOVÉM/JINÉM OBORU. Celá PhD část diskuze je tudíž zcela jalová. Já přiznávám svůj díl viny na tom, že tady ta jalová diskuze je, ale já jsem ten, kdo říká, že jdete špatně a kdo se snaží poukazovat na původní zadání.
Teoretizování je přesně tvůj přístup, kdy píšeš obecné, teoreticky platné věci, které ale nezapadají do reality zadání od původního tazatele.
Připojím osobní zkušenost. Vystudoval jsem PhD v oboru biomedicínská informatika. Znalosti z biologie a medicíny jsem měl jen středoškolské, Mgr v IT. Svoboda výběru předmětů byla zcela na mne, ale musel jsem mít sebekázeň a sám si vybrat kurzy nebo předměty z biologie a medicíny, které mne zajímali a zároveň byli relevantní pro projekty ostatních PhD studentů a výzkumných skupin. Docházel jsem klidně na přednášky se studenty medicíny, nebo Bc. Mgr. studia biologie. Důležité je dostat se na takovou úroveň, že rozumíš ostatním z oboru a pak ti přijmou článek v oborovém časopisu. Kolega měl třeba štěstí a dělal výpočetní systém pro nano materiály, a po několika letech mu vyšel článek v Nature, kde figuroval jako druhý autor. Já měl podobné štěstí a vyšel mi článek (opět druhý autor) v jiném oborovém časopise - ne zas tak slavný jako Nature. Když jsem měl grant, nebo jsem se přidal na nějaký projekt, měl jsem i finance na nějaké konference, po Evropě je jich habaděj. Nejdále jsem byl v Japonsku, nebo na měsíční stáži v USA.
Jediné nebezpečí, je že po studiu skončíš jako vysoce kvalifikovaný - někdy se též říká překvalifikovaný, v česku se po tobě mohou dívat trochu podezřele po aférách s rychlodoktoráty některých potentátů. Ale buď narazíš na firmu v oboru, do které zapadneš, nebo pokračuješ ve vědecké dráze - na západě jsou platy v akademické sféře tak o 10-30% menší než v komerční, u nás je věda podfinancována a celkově s horším řízením - ale vyjímky existují a časy se lepší.
-
Znovu, jako malým dětem, opakuji, že tazatel se ptá po dalším studiu v jiném oboru, protože se CHCE NAUČIT NĚCO V NOVÉM/JINÉM OBORU. Celá PhD část diskuze je tudíž zcela jalová. Já přiznávám svůj díl viny na tom, že tady ta jalová diskuze je, ale já jsem ten, kdo říká, že jdete špatně a kdo se snaží poukazovat na původní zadání.
Teoretizování je přesně tvůj přístup, kdy píšeš obecné, teoreticky platné věci, které ale nezapadají do reality zadání od původního tazatele.
Připojím osobní zkušenost. Vystudoval jsem PhD v oboru biomedicínská informatika. Znalosti z biologie a medicíny jsem měl jen středoškolské, Mgr v IT. Svoboda výběru předmětů byla zcela na mne, ale musel jsem mít sebekázeň a sám si vybrat kurzy nebo předměty z biologie a medicíny, které mne zajímali a zároveň byli relevantní pro projekty ostatních PhD studentů a výzkumných skupin. Docházel jsem klidně na přednášky se studenty medicíny, nebo Bc. Mgr. studia biologie. Důležité je dostat se na takovou úroveň, že rozumíš ostatním z oboru a pak ti přijmou článek v oborovém časopisu. Kolega měl třeba štěstí a dělal výpočetní systém pro nano materiály, a po několika letech mu vyšel článek v Nature, kde figuroval jako druhý autor. Já měl podobné štěstí a vyšel mi článek (opět druhý autor) v jiném oborovém časopise - ne zas tak slavný jako Nature. Když jsem měl grant, nebo jsem se přidal na nějaký projekt, měl jsem i finance na nějaké konference, po Evropě je jich habaděj. Nejdále jsem byl v Japonsku, nebo na měsíční stáži v USA.
Jediné nebezpečí, je že po studiu skončíš jako vysoce kvalifikovaný - někdy se též říká překvalifikovaný, v česku se po tobě mohou dívat trochu podezřele po aférách s rychlodoktoráty některých potentátů. Ale buď narazíš na firmu v oboru, do které zapadneš, nebo pokračuješ ve vědecké dráze - na západě jsou platy v akademické sféře tak o 10-30% menší než v komerční, u nás je věda podfinancována a celkově s horším řízením - ale vyjímky existují a časy se lepší.
Zajímavé. Z jaké školy je to PhD?
-
Znovu, jako malým dětem, opakuji, že tazatel se ptá po dalším studiu v jiném oboru, protože se CHCE NAUČIT NĚCO V NOVÉM/JINÉM OBORU. Celá PhD část diskuze je tudíž zcela jalová. Já přiznávám svůj díl viny na tom, že tady ta jalová diskuze je, ale já jsem ten, kdo říká, že jdete špatně a kdo se snaží poukazovat na původní zadání.
Teoretizování je přesně tvůj přístup, kdy píšeš obecné, teoreticky platné věci, které ale nezapadají do reality zadání od původního tazatele.
Připojím osobní zkušenost. Vystudoval jsem PhD v oboru biomedicínská informatika. Znalosti z biologie a medicíny jsem měl jen středoškolské, Mgr v IT. Svoboda výběru předmětů byla zcela na mne, ale musel jsem mít sebekázeň a sám si vybrat kurzy nebo předměty z biologie a medicíny, které mne zajímali a zároveň byli relevantní pro projekty ostatních PhD studentů a výzkumných skupin. Docházel jsem klidně na přednášky se studenty medicíny, nebo Bc. Mgr. studia biologie. Důležité je dostat se na takovou úroveň, že rozumíš ostatním z oboru a pak ti přijmou článek v oborovém časopisu. Kolega měl třeba štěstí a dělal výpočetní systém pro nano materiály, a po několika letech mu vyšel článek v Nature, kde figuroval jako druhý autor. Já měl podobné štěstí a vyšel mi článek (opět druhý autor) v jiném oborovém časopise - ne zas tak slavný jako Nature. Když jsem měl grant, nebo jsem se přidal na nějaký projekt, měl jsem i finance na nějaké konference, po Evropě je jich habaděj. Nejdále jsem byl v Japonsku, nebo na měsíční stáži v USA.
Jediné nebezpečí, je že po studiu skončíš jako vysoce kvalifikovaný - někdy se též říká překvalifikovaný, v česku se po tobě mohou dívat trochu podezřele po aférách s rychlodoktoráty některých potentátů. Ale buď narazíš na firmu v oboru, do které zapadneš, nebo pokračuješ ve vědecké dráze - na západě jsou platy v akademické sféře tak o 10-30% menší než v komerční, u nás je věda podfinancována a celkově s horším řízením - ale vyjímky existují a časy se lepší.
Zajímavé. Z jaké školy je to PhD?
Já to studoval na lékařské fakultě - 1.LF UK. Dá se to studovat na ČVUT, možná na přírodovědecké fakultě UK, nebo i na jiné škole - záleží jakého si vybereš školitele. http://pdsb.avcr.cz/
-
Mam vystudovane magisterske studium informacnich systemu a uvazuji nad tim ze si podam prihlasku na dalsi VS. Nechci vsak studovat dalsi IT ale spise neco co vyuziju v praxi, tedy uvazuji nad obory jako finance, bankovnictvi - tedy nejspise nad ekonomkou. Jaka domena je podle vas v IT nejperspektivnejsi a proc?
Nemrhejte casem dalsim studiem. Vim ze to s cerstvym diplomem tak nevypada, ale jedinou skutecnou omezenou komoditou je cas.