Fórum Root.cz
Hlavní témata => Sítě => Téma založeno: darebacik 12. 07. 2023, 09:02:06
-
Potrebujem prepojit 2 budovy optikou (nebranim sa ani metalike, ale optika bude zrejme po vsetkych strankach lepsia).
Budovy su od seba asi 50-60m. Obe budovy su murovane, takze najskor na obidve budovy musim kupit nejake kotvy (bud tam je tehla, alebo kvadra, to neviem).
Co sa tyka samotneho kablu (nedavam sem linky, kvoly reklame), tak nasiel som nieco take, (udajne by to mal byt samonosny kabel).
OPTIX Opticky patchcord SC/PC - SC/PC 100m, 3mm, G.657A2, simplex, outdoor Konvertor na metaliku
TP-LINK TL-FC311A-2 ,WDM Media Converter, SM, SC, 2km, TX/RX: 1550/1310 nmKotva na uchytenie optickeho kablu (vraj to drzi dobre)
Kotva FISH-U, DROP (2,5-4 mm)Ako riesite prepojenie vy ?
Mam nieco zmenit, alebo by to mohlo byt OK ?
-
opticky kabel sam o sobe neobsahuje kovy, takze bych se zadnych blesku nebal i kdyby jen tak lezel na zemi/v zemi.
ale jak se to zavesi na kovovy nosny kabel, tak uz bych se bal blesku.
-
Těžko řešit nějaké blesky, když neznáme výšku budov, jejich umístění v terénu či zástavbě, a ani stav současné ochrany před bleskem.
Optika má pochopitelně tu výhodu, že případný blesk po ni nesjede až do připojených zařízení, neboť vodivé bude jen nosné lano, které by mělo stačit na jednom konci uzemnit.
-
Těžko řešit nějaké blesky, když neznáme výšku budov, jejich umístění v terénu či zástavbě, a ani stav současné ochrany před bleskem.
Optika má pochopitelně tu výhodu, že případný blesk po ni nesjede až do připojených zařízení, neboť vodivé bude jen nosné lano, které by mělo stačit na jednom konci uzemnit.
pevny plastovy vlasec by to taky mohl unest.
-
Těžko řešit nějaké blesky, když neznáme výšku budov, jejich umístění v terénu či zástavbě, a ani stav současné ochrany před bleskem.
Optika má pochopitelně tu výhodu, že případný blesk po ni nesjede až do připojených zařízení, neboť vodivé bude jen nosné lano, které by mělo stačit na jednom konci uzemnit.
pevny plastovy vlasec by to taky mohl unest.
Nebo kevlarový špagát z Alíka, UV odolný :-). Nicméné samonosný kabel je určitě nejlepší řešení.
-
...
Pokud kabel venkem, tak alespon v husim krku, lepe v chranicce. Jinak se ti za 5let rozpadne. Nez to zavesovat, je mnohem lepsi po vsech strankach to zakopat. Principielne se to da protahnout i existujicim potrubim, pokud tam nejake vhodne je (odpad napr). Na tyhle vzdalenosti (50m) nezajistis to aby ti ten kabel nevlal ve vetru = postupne se urve.
A je k tomu jeste poreba dodat, ze pokud by to bylo mimo nejaky privatni areal, tak tahani cehokoli vzduchem je legislativne naprosto nogo.
Zaveseny instalace co mam pod palcem jsou do 5m, a i to je casem problem.
-
Podla webu je to "udajne" samonosny, ale neviem co je nosicom, ci je to nejaka umelyna, alebo kov. Zakopat, urcite nie, lebo to by bolo omnoho financne narocnejsie (je to v ramci arealu, takze legislativne netreba nic riesit).
Do husieho krku by to tiez nebolo idealne. Dalsich 70m husieho krku, potom to tlacit rucne tiez nie je ziadna zabava. A koniec koncov na webe predajcu je uvedene, outdoor, takze bude splnat aj nejaku UV odolnost.
Videl som aj vacsich operatorov internetu tahat optiku po stlpoch a nedavali to do ziadnej chranicky.
Co mam skusenost s metalikou, tak tahal som FTP cca 50m a zatial to 15 rokov drzi v pohode (ako nosic som pouzil ocelove lanko). Utahovacie pasky po niekolko rokoch popraskali, tak som kabel o lanko pripevnil medenenymi drotikmi.
Az taku vedu v tom nevidim, nechcem to nejako zlahcovat. Potrebujem to jednoducho tahat vzduchom. Previs by som chcel minimalny aky je mozny. Vietor sa velmi nema o co opriet, kedze lanko je dost tenke.
-
Pokud kabel venkem, tak alespon v husim krku, lepe v chranicce. Jinak se ti za 5let rozpadne.
...
Na tyhle vzdalenosti (50m) nezajistis to aby ti ten kabel nevlal ve vetru = postupne se urve.
Kabel určený pro venkovní instalaci musí vydržet desítky let. Jinak by musela být všechna telefonní vedení i elektrické přípojky dávno rozpadlé.
Obyčejný husí krk se vám vám venku za pár let taky rozpadne.
Sloupy el. vedení jsou od sebe v podobných vzálenostech a nikde nic nevlaje.
Těžko řešit nějaké blesky, když neznáme výšku budov, jejich umístění v terénu či zástavbě, a ani stav současné ochrany před bleskem.
Optika má pochopitelně tu výhodu, že případný blesk po ni nesjede až do připojených zařízení, neboť vodivé bude jen nosné lano, které by mělo stačit na jednom konci uzemnit.
pevny plastovy vlasec by to taky mohl unest.
Ale jakou to má životnost? Časem se to bude natahovat, až se to přetrhne.
-
To jiste, proto se ty kabely uz desitky let nikde neinstaluji. Husi krky se delaji v UV odolne uprave, nevydrzi to vecne, ale alespon nejak to ten kabel chrani. Kabel na sloupech ma uplne jinou konstrukci je vyrazne masivnejsi a hmotnejsi nez opticka nit. A ty sloupy nejsou 50m od sebe, ale spis tak 30, v zavisloti na pouzitym kabelu a mrazove oblasti. Ona nam na tom totiz ... prekvapeni... voda mrzne. Coz opet zvysuje zatizeni, pruhyb ...
A presene proto ze to neni zadnej problem, tak existuje legislativa ktera narizuje vsechny rozvody (datovy a NN) predelat pod zem. Pricemz v ramci obci jsou jako podzemni reseny i rozvody VN.
Apropos, desitky let nevydrzi optika ani v chranicce podzemi ... takze laskave neblabol. Zivotnost je v naprosto idealnich podminkach kolem 25let, realne 15-20.
-
Napr. viem, ze velky ISP Slovanet, natahuje optiku v malych dedinach po stlpoch a robia to 10-ky malych dedinskych ISP.
-
To jiste, proto se ty kabely uz desitky let nikde neinstaluji. Husi krky se delaji v UV odolne uprave, nevydrzi to vecne, ale alespon nejak to ten kabel chrani. Kabel na sloupech ma uplne jinou konstrukci je vyrazne masivnejsi a hmotnejsi nez opticka nit. A ty sloupy nejsou 50m od sebe, ale spis tak 30, v zavisloti na pouzitym kabelu a mrazove oblasti. Ona nam na tom totiz ... prekvapeni... voda mrzne. Coz opet zvysuje zatizeni, pruhyb ...
A proto sám výrobce kabelu píše ve specifikaci kabelu např toto:
Použití kabelu :venkovní, vnitřní, kolektory, trubky, volně, ložený, převěsy až 160m, zafouknutelný až na 500m
Běžně dostupný Masterlan DROPX optický kabel (https://download.discomp.cz/Masterlan/datasheets/Masterlan_DROPX_singlemode.pdf)
-
Venkovní optické samonosné kabely se běžně instalují, to zase někdo objevil Ameriku. I ČEZ a EGD (EON) dokonce tu optiku tahají mezi sloupy NN i VN, když je např. potřeba dostat pojítko na BTS mobilních operátorů na velké vzdálenosti.
-
To jiste, proto se ty kabely uz desitky let nikde neinstaluji. Husi krky se delaji v UV odolne uprave, nevydrzi to vecne, ale alespon nejak to ten kabel chrani. Kabel na sloupech ma uplne jinou konstrukci je vyrazne masivnejsi a hmotnejsi nez opticka nit. A ty sloupy nejsou 50m od sebe, ale spis tak 30, v zavisloti na pouzitym kabelu a mrazove oblasti. Ona nam na tom totiz ... prekvapeni... voda mrzne. Coz opet zvysuje zatizeni, pruhyb ...
A presene proto ze to neni zadnej problem, tak existuje legislativa ktera narizuje vsechny rozvody (datovy a NN) predelat pod zem. Pricemz v ramci obci jsou jako podzemni reseny i rozvody VN.
Apropos, desitky let nevydrzi optika ani v chranicce podzemi ... takze laskave neblabol. Zivotnost je v naprosto idealnich podminkach kolem 25let, realne 15-20.
Ty kabely desítky let visí na sloupech a fungují. Jaký jiný důkaz chceš? Kabely pro venkovní použití venku překvapivě přežijí. Nemluvě o tom, že ty materiály jsou dnes ještě odolnější, než před desítkami let.
Najdi si nadzemní el. vedení alespoň na mapě a měřičem vzdálenosti si změř rozteč sloupů. Třeba u nás v obci je u sloupů z předpjatého betonu o výšce 8-9m rozteč běžně přes 50m.
-
Podla webu je to "udajne" samonosny, ale neviem co je nosicom, ci je to nejaka umelyna, alebo kov. Zakopat, urcite nie, lebo to by bolo omnoho financne narocnejsie (je to v ramci arealu, takze legislativne netreba nic riesit).
Do husieho krku by to tiez nebolo idealne. Dalsich 70m husieho krku, potom to tlacit rucne tiez nie je ziadna zabava. A koniec koncov na webe predajcu je uvedene, outdoor, takze bude splnat aj nejaku UV odolnost.
Videl som aj vacsich operatorov internetu tahat optiku po stlpoch a nedavali to do ziadnej chranicky.
Co mam skusenost s metalikou, tak tahal som FTP cca 50m a zatial to 15 rokov drzi v pohode (ako nosic som pouzil ocelove lanko). Utahovacie pasky po niekolko rokoch popraskali, tak som kabel o lanko pripevnil medenenymi drotikmi.
Az taku vedu v tom nevidim, nechcem to nejako zlahcovat. Potrebujem to jednoducho tahat vzduchom. Previs by som chcel minimalny aky je mozny. Vietor sa velmi nema o co opriet, kedze lanko je dost tenke.
Vy jste asi ze SW oddeleni, ne? Infrastruktura se fakt tahle nebastli.
Pujcit si minibagr nebo najmout par volnych rukou a nechat je to vykopat bude zalezitost nizsich jednotek tisic korun.
Zakopat tam vetsi chranicku (dalsi 1 tis / 50m) nebo mozna i dve.
A pak stahnout na pocatek obycejny LC-LC kabel at tam nemusite nic navarovat.
Poradne to zdokumentovat a zanest do archivu arealu.
A z cenove narocnosti muzete odhadovat pristi rust zasitovani.
Pokud tohle nechcete podstupovat, tak si kupte nejaky multigigabitovy bezdratovy pojitko v 60 GHz a nazdar.
-
Doporucuji se podivat po nejakem samonosnem kabelu - napr. https://www.alternetivo.cz/kabel-opticky-samonosny-flat-drop-fttx-12-vlaken-sm-9-125-g-652d-clt-pe-cerny-7-5-x-3-9mm-1-6kn-prevesy-do-100m_d53695.html
Zadna lanka ani nic dalsiho tahat nemusite - to by byla zbytecna komplikace.
Samonosne Flat kabely jsou silnejsi a vic toho vydrzi. Delaji se jeste samonosne drop kabely, ty se zase vyznacuji mensim prumerem kolem 3mm. Nicmene pro instalaci, ktera ma neco vydrzet a chcete udelat skoky delsi nez je roztec sloupu, doporucuju pouzit ten Flat Drop.
Potrebujem prepojit 2 budovy optikou (nebranim sa ani metalike, ale optika bude zrejme po vsetkych strankach lepsia).
Budovy su od seba asi 50-60m. Obe budovy su murovane, takze najskor na obidve budovy musim kupit nejake kotvy (bud tam je tehla, alebo kvadra, to neviem).
Co sa tyka samotneho kablu (nedavam sem linky, kvoly reklame), tak nasiel som nieco take, (udajne by to mal byt samonosny kabel).
OPTIX Opticky patchcord SC/PC - SC/PC 100m, 3mm, G.657A2, simplex, outdoor Konvertor na metaliku
TP-LINK TL-FC311A-2 ,WDM Media Converter, SM, SC, 2km, TX/RX: 1550/1310 nmKotva na uchytenie optickeho kablu (vraj to drzi dobre)
Kotva FISH-U, DROP (2,5-4 mm)Ako riesite prepojenie vy ?
Mam nieco zmenit, alebo by to mohlo byt OK ?
-
Podla webu je to "udajne" samonosny, ale neviem co je nosicom, ci je to nejaka umelyna, alebo kov. Zakopat, urcite nie, lebo to by bolo omnoho financne narocnejsie (je to v ramci arealu, takze legislativne netreba nic riesit).
Do husieho krku by to tiez nebolo idealne. Dalsich 70m husieho krku, potom to tlacit rucne tiez nie je ziadna zabava. A koniec koncov na webe predajcu je uvedene, outdoor, takze bude splnat aj nejaku UV odolnost.
Videl som aj vacsich operatorov internetu tahat optiku po stlpoch a nedavali to do ziadnej chranicky.
Co mam skusenost s metalikou, tak tahal som FTP cca 50m a zatial to 15 rokov drzi v pohode (ako nosic som pouzil ocelove lanko). Utahovacie pasky po niekolko rokoch popraskali, tak som kabel o lanko pripevnil medenenymi drotikmi.
Az taku vedu v tom nevidim, nechcem to nejako zlahcovat. Potrebujem to jednoducho tahat vzduchom. Previs by som chcel minimalny aky je mozny. Vietor sa velmi nema o co opriet, kedze lanko je dost tenke.
Vy jste asi ze SW oddeleni, ne? Infrastruktura se fakt tahle nebastli.
Pujcit si minibagr nebo najmout par volnych rukou a nechat je to vykopat bude zalezitost nizsich jednotek tisic korun.
Zakopat tam vetsi chranicku (dalsi 1 tis / 50m) nebo mozna i dve.
A pak stahnout na pocatek obycejny LC-LC kabel at tam nemusite nic navarovat.
Poradne to zdokumentovat a zanest do archivu arealu.
A z cenove narocnosti muzete odhadovat pristi rust zasitovani.
Pokud tohle nechcete podstupovat, tak si kupte nejaky multigigabitovy bezdratovy pojitko v 60 GHz a nazdar.
Neviem... keby si prisiel na dane miesto, tak by si povedal, ze "chlapi, natiahnite to vzduchom". Je tam dost blba situacia. Ide to aj cez cast tenisoveho kurtu, bazen a pod ... a nanajvys je tam sorry za vyraz ale dost bordel.
-
Vy jste asi ze SW oddeleni, ne? Infrastruktura se fakt tahle nebastli.
Pujcit si minibagr nebo najmout par volnych rukou a nechat je to vykopat bude zalezitost nizsich jednotek tisic korun.
Zakopat tam vetsi chranicku (dalsi 1 tis / 50m) nebo mozna i dve.
A pak stahnout na pocatek obycejny LC-LC kabel at tam nemusite nic navarovat.
Poradne to zdokumentovat a zanest do archivu arealu.
A z cenove narocnosti muzete odhadovat pristi rust zasitovani.
Pokud tohle nechcete podstupovat, tak si kupte nejaky multigigabitovy bezdratovy pojitko v 60 GHz a nazdar.
A vy asi prodáváte rohlíky, ne?
Vy víte, že mezi těmi budovami je volná plocha? Pokud je tam jakákoli zpěvněná plocha, která se bude muset přetnout a uvést do původního stavu, může to být sakra čára přes rozpočet. O dalších inženýrských sítích, ke kterým není dokumentace, ani nemluvě. Netřeba ani zmiňovat další objekty, které mohou být výkopu v cestě.
Cena materiálu je to nejmenší, nejdražší je práce. O možných průserech, kdy třeba překopnete nějaký nezdokumentovaný kabel a na celý den odstavíte výrobní areál z provozu, asi není třeba hovořit.
Ano, lze to řešit bezdrátem, třeba AirFibre, pokud je přístup na střechu (a kabelová trasa tam). Životnost bezdrátu ale není taková, jako u kabelu.
Pokud je rozpočet, lze drát pod zem dostat i protlakem, kdy cena je cca 1000kč/m, a není třeba rozkopat areál. I zde ale platí, že v cestě může být jiná infrastruktura, či objekty (základy).
-
Ak mam porovnat ulozenie kablu do vykopu + vsetko s tym spojene a natiahnut kabel vzduchom, tak financne to je neporovnatelne.
Jedna sa o navrtanie 2x skoba do muriva a natiahnutie kablu. Plus prevrtat optiku do vnutra budovy.
Vnutri to pychnut do nejakej scame krabice s media konvertorom a dalej tahat k switchu UTP/FTP, ale to uz je dalsia kapitola.
Za dalsie ta optika (https://www.tesshop.sk/optix-opticky-patchcord-sc-pc-sc-pc-70m-3mm-g-657a2-simplex-outdoor_d7742.html) co som nasiel stoji 70m 27€. Tieto kotvy (https://www.tesshop.sk/kotva-fish-u-drop-2-5-4-mm-_d5922.html) tu optiku celkom dobre drzia.
-
nebo co treba 60 ghz pojitko?
-
Kabel je kabel a cena spoja bude niekde inde. Co som pozeral, tak od 200€ vyssie
-
nebo co treba 60 ghz pojitko?
Co myslis, jak dlouho na to vyrobce bude dodavat aktualizace? Mesic?
-
Tak to může být i výhoda, lepší než když se to po každé druhé aktualizaci rozbije...
UBNT snad podporuje svoje zařízení docela dlouho, ale pořád to znamená mít na každém konci škatuli s počítačem v sobě. Navíc to musí být napájeno, a adaptéry jsou udalší věc, co se ráda kazí.
Ten kabel má výhodu v tom, že ho člověk strčí přímo do switche a nic dalšího (co by se mohlo pokazit) k tomu není potřeba.
-
nebo co treba 60 ghz pojitko?
Co myslis, jak dlouho na to vyrobce bude dodavat aktualizace? Mesic?
Tak třeba takový Mikrotik podporuje vše co vyrobil už asi 15 let. Při downloadu/upgradu je třeba pouze vybrat správnou verzi pro typ CPU (https://mikrotik.com/download) co je v zařízení.
-
K čemu u P2P pojítka aktualizace? Několik takových přes Nanostation M5 mám od roku 2010 a FW se tam aktualizoval snad jednou jedinkrát někdy před 10 roky naposledy. V 60 GHz tomu nebude jinak, každopádně kabel je kabel, o tom žádná.
-
K čemu u P2P pojítka aktualizace? Několik takových přes Nanostation M5 mám od roku 2010 a FW se tam aktualizoval snad jednou jedinkrát někdy před 10 roky naposledy. V 60 GHz tomu nebude jinak, každopádně kabel je kabel, o tom žádná.
Tak občas se aktualizace FW i "v anténách" hodí, viz např.
https://www.root.cz/clanky/virus-v-bezdratovych-routerech-skynet/ (https://www.root.cz/clanky/virus-v-bezdratovych-routerech-skynet/)
https://www.lupa.cz/clanky/csirt-varuje-pred-utoky-na-ubiquity-jednotky-virus-kosi-wi-fi-site-v-cesku/ (https://www.lupa.cz/clanky/csirt-varuje-pred-utoky-na-ubiquity-jednotky-virus-kosi-wi-fi-site-v-cesku/)
Ono heslo co není rozbité neopravuj má i svoje meze.
-
Co myslis, jak dlouho na to vyrobce bude dodavat aktualizace? Mesic?
Tak třeba takový Mikrotik podporuje vše co vyrobil už asi 15 let. Při downloadu/upgradu je třeba pouze vybrat správnou verzi pro typ CPU (https://mikrotik.com/download) co je v zařízení.
No ale zkuste si nacpat do RB751U RouterOS sedmičkové verze. Ono to bootne, teoreticky by i fungovalo, ale každou chvilku se restartuje se zpanikařeným kernelem, popř. když už zařízení běží, odezva Winboxu je 20 sekund na každý klik.
Takže to má své meze, byť pochopitelné.
Jinak na mých Nanostation M5 - čili skoro už historické rádio - jsem zrovna teď nedávno updatoval na 6.3.11, i když jsem v changelogu nenašel nic moc podstatného. Psali by vůbec UBNťáci do changelogu drobné bugfixy a security fixy?
-
K čemu u P2P pojítka aktualizace? Několik takových přes Nanostation M5 mám od roku 2010 a FW se tam aktualizoval snad jednou jedinkrát někdy před 10 roky naposledy. V 60 GHz tomu nebude jinak, každopádně kabel je kabel, o tom žádná.
Tak občas se aktualizace FW i "v anténách" hodí, viz např.
https://www.root.cz/clanky/virus-v-bezdratovych-routerech-skynet/ (https://www.root.cz/clanky/virus-v-bezdratovych-routerech-skynet/)
https://www.lupa.cz/clanky/csirt-varuje-pred-utoky-na-ubiquity-jednotky-virus-kosi-wi-fi-site-v-cesku/ (https://www.lupa.cz/clanky/csirt-varuje-pred-utoky-na-ubiquity-jednotky-virus-kosi-wi-fi-site-v-cesku/)
Ono heslo co není rozbité neopravuj má i svoje meze.
P2P pojítko v nějakém privátním areálu a privátní síti, tam je spousta dalších možností, jak neoprávněnému přístupu zabránit, to bych vůbec neřešil a nespojoval s nějakými UBNT ve veřejném prostoru.
-
Viete poradit teda nejaky ptp spoj na 50-60m Gbit ?
-
Viete poradit teda nejaky ptp spoj na 50-60m Gbit ?
i metalika zvladne gbit/s ne?
optika ok, wigig, wifi.
-
No ale zkuste si nacpat do RB751U RouterOS sedmičkové verze. Ono to bootne, teoreticky by i fungovalo, ale každou chvilku se restartuje se zpanikařeným kernelem, popř. když už zařízení běží, odezva Winboxu je 20 sekund na každý klik.
Takže to má své meze, byť pochopitelné.
Jinak na mých Nanostation M5 - čili skoro už historické rádio - jsem zrovna teď nedávno updatoval na 6.3.11, i když jsem v changelogu nenašel nic moc podstatného. Psali by vůbec UBNťáci do changelogu drobné bugfixy a security fixy?
Tak vzít si jako příklad nejlevnější šméčko, to není moc vypovídající. Většina hw má 64MB ram a tam RoS7 není problém. Pro RoS 7 je nutnost 64MB ram. Reálně není problém aktualizovat 10 let.
Zdar Max
-
Viete poradit teda nejaky ptp spoj na 50-60m Gbit ?
Ked Gbit, tak asi 60 GHz. Len tam je dalsi zadrhel, ze 60 GHz je citlive na vodu vo vzduchu (dazd, sneh), preto je lepsie zariadenie s 5 GHz fallbackom - sice to za dazda nepojde Gbit, ale aspon pobezi.
Nieco ako Mikrotik Wireless Wire Cube - to uz su dve sparovane zariadenia, staci vybalit a zapojit. Tiez treba pamatat, ze 60 GHz spoje treba registrovat (https://www.portal60ghz.sk).
-
Věř mi, že až bude pršet tak, že spoj na 60 GHz od Mikrotiku nebude na 50 m mít signál, tak nejspíš budeš mít úplně jiné problémy. Třeba kde rychle sehnat neopren a ploutve... :)
Za 3/4 roku mi to na 100m nikdy nespadlo, bez ohledu na sílu deště, nebo sněhu. Maximálně si to dvakrát na pár desítek vteřin podřadilo na nižší rychlost, ale kdybych zrovna neměl puštěnou konzoli, abych v real-time věděl, co to udělá, neměl bych šanci si toho všimnout.
Doporučované MikroTik Wireless Wire Cube Pro, případně MikroTik Wireless Wire nRAY je volba, která bude vážně trotfest spolehlivá. Jestli chceš ušetřit, tak 60 m dá i MikroTik Wireless Wire s prstem v nose ...
Viete poradit teda nejaky ptp spoj na 50-60m Gbit ?
Ked Gbit, tak asi 60 GHz. Len tam je dalsi zadrhel, ze 60 GHz je citlive na vodu vo vzduchu (dazd, sneh), preto je lepsie zariadenie s 5 GHz fallbackom - sice to za dazda nepojde Gbit, ale aspon pobezi.
Nieco ako Mikrotik Wireless Wire Cube - to uz su dve sparovane zariadenia, staci vybalit a zapojit. Tiez treba pamatat, ze 60 GHz spoje treba registrovat (https://www.portal60ghz.sk).
-
Ja sa nebranim ani radiu ptp, ale podme porovnat. Co som si vsimol, tak vela ludi sa uchyluje k MK wireless cube a pod. Pozeral som cenu, tak spoj stoji 235€ (drziak je sucastou balenia, takze OK).
Ked by som dal optiku, tak samotny samonosny kabel 27€
Nejake konzolky na drzanie do 8€
2x media konvertor 60€
2x napajanie 10€
Vsetko spolu 105€
A ak by som mal porovnat opticke vlakno a radio, tak asi vsetci daju za pravdu, ze kabel je kabel. A za dalsie letne burky neovplivnia optiku, ale wifi skatulka moze kludne padnut.
Ak by bolo nejake rozumne radio niekde okolo 100€, tak by som uvazoval.
-
Na 60m neřeš nějaký rádio, ale dej tam kabel a je jedno, jestli metaliku nebo optiku. Jestli máš strach, že se to urve, tak to uchyť stahovacími UV pásky na ocelový lanko (ale optika je samonosná, takže zbytečnost) nebo rovnou použij závěs: https://www.solarix.cz/product.jsp?artno=27655195
-
Na 60m neřeš nějaký rádio, ale dej tam kabel a je jedno, jestli metaliku nebo optiku.
V kontextu mé profesionální deformace, pokud to půjde venkem, a poběží po tom Ethernet, tak jednoznačně radši optiku než metaliku. Řešit ochranu Ethernetu proti přepětí určitě nechcete, SM optika neklade strop průchodnosti apod.
Pokud to bude mít kovové nosné lanko, ať už zvlášť nebo v konstrukci kabelu, tak bych ho uzemnil na obou koncích, venku z budovy. Což znamená bádat o stavu vnějšího hromosvodu, nebo si přivést vlastní svod někde od stávajícího uzemnění = od paty baráku. V nouzi uzemnit uvnitř budovy, samostatným tlustým (16+mm2 měď) vodičem někam na patu baráku. Käždopádně bych to nosné kovové lanko netahal pokud možno vůbec dovnitř do domu, a pokud to jinak nejde, tak zakončit někde hned za zdí a navařit nebo naspojkovat zbytek optické trasy k IT technologii už elektricky nevodivým kabelem.
Ty věci ohledně uzemnění kvůli bleskům si částečně cucám z palce, na základě mého aktuálního zadumání nad EN62305. Nejsem ale v oboru licencovaný profesionál = jsem jedna paní co povídala. Měl by se k tomu vyjádřit někdo od fochu, na základě obhlídky místa instalace.
-
Nadzemní metalické vedení běžně tahá třeba Cetin jako telefonní linky a žádný problém. Také venkovních koax. kabelů od antén a satelitů nebo UTP kabelů na bezdrátový net je všude spousta a úplně v pohodě. Hlavně ten venkovní kabel musí mít UV ochranu a být v PE provedení, aby po pár letech nebylo po něm.
-
Pokud to bude mít kovové nosné lanko, ať už zvlášť nebo v konstrukci kabelu, tak bych ho uzemnil na obou koncích, venku z budovy.
IMHO, jak jsem již psal, nechcete uzemňovat oba konce, kvůli rozdílným zemním potenciálům. Předpokládám, že obě budovy budou mít rozdíllný (nepropojený) zemnící systém.
-
Nosné lanko/drát na závěsném kabelu se nikdy neuzemňuje, je to nesmysl a zbytečná komplikace (a nejspíš by to bylo víc ke škodě, než k užitku).
-
IMHO, podle normy by to mělo být uzemněno.
-
Ano radsej by som to tahal optikou a aj keby bol nosicom kov, tak by som uzemnil len na jednej strane (ak vobec). Ak by bolo uzemnene na oboch koncoch, tak rozdiel potencialov medzi budovami by bol nanajvys par voltov a data v optike by to aj tak nijak neovplivnilo.
-
Použij optiku. Vzal bych samonostný kabel s kevlarovou vložkou. Za pár šupů se dělají čtyř až osmivláknové singlemode kabely s kevlarem, má to cca 3,5 mm průměr a dovoluje převěs cca 100 metrů u osmivlákna a až cca 150 m čtyřvláken bez kovu. Na těch 60 metrů pohoda a nemusíš řešit ocelové lanko (to zemění/nezemnění záleží pak na provedení, přístupnosti pro laiky, co je v okolí, ...).
Narval bych tam normální 1000BaseLX na 2 vlákna a ještě budeš mít rezervu 2~6 vláken, když si vzpomeneš za rok na něco dalšího. WDM jednovlálno je krásné, mám je rád, ale zrovna mi zkazili dovolenou, kdy si ty zařízení nerozuměla dle očekávání a svítilo to vždy jen jedním směrem, s 1000BaseLX místo 1000BaseBX pak na první dobrou (zkrátka asi byly ty krabice na koncích frekvenčně trošku ujeté a s WDM SFP moduly si nerozuměly, s klasickým dvouvláknem to nevadilo, a to jsme si myslel, že tenhle problém už neuvidím). :-)
-
Ak by bolo uzemnene na oboch koncoch, tak rozdiel potencialov medzi budovami by bol nanajvys par voltov a data v optike by to aj tak nijak neovplivnilo.
To nemusí být tak úplně pravda, to se musí změřit. Hlavně vám tím nosným lanem poteče nějaký proud, což nechcete.
No a neuzeměné to mít nechcete, to pak lano bude mít svůj potenciál, a bude tam naindukované nějaké napětí.
Uzemnění se nedělá kvůli vlivu na přenášená data, u optiky asi nemožné, ale především kvůli bezpečnosti.
-
IMHO, podle normy by to mělo být uzemněno.
Podle jaké konkrétní normy by měly být závěsné kabely uzemněny?
-
Podle te o hromosvodech napriklad. V zavislosti na umisteni a okolnich instalacich samozrejme. Ze stejneho duvodu se pripojuji okapy, klidne i plechove parapety atd atd.
BTW: Dve budovy, vzdalenost 30m, napeti eth kabel vs kollik ... 160V. Jo, taky nechteli slyset ze se to jinak nez optikou udelat neda.
....
Tak třeba takový Mikrotik podporuje vše co vyrobil už asi 15 let. Při downloadu/upgradu je třeba pouze vybrat správnou verzi pro typ CPU (https://mikrotik.com/download) co je v zařízení.
Jo, a kazda druha to ze stavu funguje to blbe, dostane do stavu nefunguje to vubec.
K čemu u P2P pojítka aktualizace? Několik takových přes Nanostation M5 mám od roku 2010 a FW se tam aktualizoval snad jednou jedinkrát někdy před 10 roky naposledy. V 60 GHz tomu nebude jinak, každopádně kabel je kabel, o tom žádná.
Kupodivu ne kazdej chce, a dneska uz dokonce smi, nechat kde koho browsat po sve siti. Jako firma za to muzes dostat celkem slusnej flastrik.
...
2x media konvertor 60€
...
To by me zajimalo, proc porad nekdo vymejsli takovouhle kravinu. Kazdej normalni switch ma SFP, a SFPcko stoji kilo. Tri desetigigovy.
Nadzemní metalické vedení běžně tahá třeba Cetin jako telefonní linky a žádný problém. ...
To by me zajimalo kde, kdyz je to zakazane. Legislativa totiz jasne rika, ze se zadna nadzemni vedeni instalovat nesmi, a vsechna existujici se musi dat pod zem.
-
IMHO, podle normy by to mělo být uzemněno.
Podle jaké konkrétní normy by měly být závěsné kabely uzemněny?
Záleží na místních podmínkách, ale kdekoli vede venku něco kovového, končí to na baráku a nemá to jasně definovanou cestu do země, tak bych hledal rozhřešení v IEC EN ČSN 62305 . Mám asi z půlky rozepsaný takový populárně naučný digest - až to během pár týdnů dokrofu, tak bych sem třeba přidal odkaz, jestli mi v tom Alzheimer nezabrání. Nemám to vyštudované a nemám na to zkoušky ani jiné papíry, takže ohledně toho uzemnění tady víceméně s gustem trollím :-)
Ta norma podle mého nikde neříká "nosné kovové lanko závěsného kabelu ve vnějším prostředí musí být bezpodmínečně uzemněno". Mluví o ochraně objektů před úderem blesku vnějším bleskosvodem (lightning protection system) a o ochraně lidí a majetku uvnitř objektu. Základním nástrojem je uzemnění. Společná ochranná zem uvnitř, zvenčí bleskosvod, v zemi zahrabaná zemnící soustava, to vše důkladně pospojit na patě objektu. Pokud vedou nějaké dráty mezi objekty, tak buď přímo uzemnit na patě jednotlivého objektu, nebo pokud jsou ty dráty signálové či napájecí, tzn. přímo uzemnit je nelze, tak je třeba jim "přistřihnout křídla" vhodným svodičem. Jsou tam definované zóny bleskové ochrany, jak se posuzuje "částečné zastínění" vnějším bleskosvodem (ZBO 0b), co je to "bezpečná vzdálenost" od vnějšího bleskosvodu (protože tento v okamžiku úderu sám o sobě kope.) A nějaká další témata a detaily...
Kevlar = aramid, to zní dobře. Syntetické vlákno = uhlovodík = izolant, nevede elektřinu. Na rozdíl třeba od uhlíkových vláken.
-
BTW: Dve budovy, vzdalenost 30m, napeti eth kabel vs kollik ... 160V. Jo, taky nechteli slyset ze se to jinak nez optikou udelat neda.
Oho, 160V ! Doufám, že se ti zvrhlíci obratem pustili do revize rozvodů PE a N v obou objektech. Tohle totiž nezní ani trochu zdravě. Měli Vám zdvořile poděkovat za bezplatné upozornění na havarijní stav jejich elektra a objednat u Vás tu optiku.
-
V životě jsem neviděl ani jeden jediný závěsný metalický kabel od Cetinu pro tel. linky, který by byl uzemněný na nosném lanku. Ten kabel vede z dřevěného nebo betonového sloupu na nějaký hák na domě a tím to končí, nikde se žádné uzemnění nekoná.
-
To, že to někdo možná dělá blbě neznamená, že to musíte dělat blbě taky.
-
Připadá mi, že zemnění kdečeho je docela věda (bez ironie). Ale zároveň z toho mám taky dojem, že špatně provedené uzemnění může taky napáchat víc škody než užitku. Pokud by mi nějaký odborník, který má problematiku opravdu dobře nastudovanou a ví přesně, co dělá, neřekl, že mám lanko uzemnit (a jak), nechal bych ho bez zemnění - pokud už by tedy muselo být vodivé.
Ale jako úplně nejlepší varianta se mi v tomto případě jeví použít ten samonosný kabel s kevlarovou výztuží, tam není co řešit.
-
Ano, samonosný optický kabel řeší spoustu neduhů.
Jinak pokud by měl kabel nějaký spád, pozor na zatékání vody po kabelu, buď přímo otvorem do budovy, nebo po fasádě. Je fajn udělat kus před vstupem do budovy na kabelu "U", aby voda stekla v nejnižší části pryč.
-
Ano, ta "úkapová smyčka" před vstupem do budovy je dobrá připomínka.
-
To, že to někdo možná dělá blbě neznamená, že to musíte dělat blbě taky.
Jasně, Cetin s počtem přípojek v řádu statisíců a desítkami let na trhu to dělá blbě, zatímco ty jsi ředitel Zeměkoule :D
-
V životě jsem neviděl ani jeden jediný závěsný metalický kabel od Cetinu pro tel. linky, který by byl uzemněný na nosném lanku. Ten kabel vede z dřevěného nebo betonového sloupu na nějaký hák na domě a tím to končí, nikde se žádné uzemnění nekoná.
Máte pravdu. Taky jsem zamlada jeden takový kabel měl domů. Nosné lanko končilo jenom tak na háku na fasádě rodinného domku. Signálová sekce pokračovala dovnitř, bez jakýchkoli svodičů.
Ono dokud byl na konci toho telefonního dvoudrátu jenom telefonní přístroj, tak vcelku stačilo, držet se za bouřky od aparátu dál. Telefonní přístroj neměl uzemnění, a s diferenciální složkou si asi dokázal nějak poradit (nejspíš obsahoval aspoň varistor nebo tak něco).
Až když jsem si pořídil modem, uzemněný DB9 kabelem k počítači, a asi dvakrát jsem na modemu opravoval ohořelé linkové rozhraní, přidal jsem na linku krabičku s dvěma levnými svodiči - a byl klid. Ale byla to v té době takhle doma věc neslýchaná. Stejně tak svodiče na 3f 400V - nevím zda je to v novostavbách dnes už povinné, každopádně ve stávajících instalacích se to ani omylem nekoná. Ono ve stávající elektroinstalaci potkáte věci... přesně jak se to dělalo dlouhá léta.
Důstojné svodiče v krabičce třeba se šroubovací svorkovnicí, nedejbože na DIN lištu, jsou dost nedůstojně drahé :-)
-
To, že to někdo možná dělá blbě neznamená, že to musíte dělat blbě taky.
Jasně, Cetin s počtem přípojek v řádu statisíců a desítkami let na trhu to dělá blbě, zatímco ty jsi ředitel Zeměkoule :D
Ale z jakého roku? Jak již zaznělo, spousta těch vedení je z dob, kdy na konci telefoního drátu byl hloupý telefonní přístroj. Čím starší, tím odolnější. Dříve byly jiné normy.
I tak si pamatuju doby, kdy bylo ve zvyku před bouřkou odpojit telefon a televizi. Když jsem dělal v telekomunikacích, bylo běžné, že třeba půlce dědiny po bouřce pochcípaly telefony. Pak se to samé dělo s modemy. A prozíraví vlastnící počítačů, v době kdy počítač stál ještě několik výplat, ten telefonní kabel z modemu před bouřkou vyndavali taky, často i kabel napájecí pro jistotu.
Dříve si člověk musel veškerý HW draze koupit či pronajmout, takže se lidé podle toho chovali. Dneska dostanete modem zadarmo nebo "zadarmo" a když chcípne, bez keců vám ho většinou vymění, protože platíte za službu.
-
Internet po telefonních linkách se pro veřejnost začal nabízet v roce 1996. Takže argument, že neuzemněná závěsná vedení jsou jenom z dob telefonních přístrojů, se moc brát nedá. Kromě toho - i kdyby to tak bylo - je celkem fuk, jestli je na konci vedení telefonní přístroj nebo splitter pro tel/modem nebo něco jiného, když se bavíme o uzemnění.
Zdaleka největší problém jsou spíš zemněná zařízení na straně uživatele, takže typicky ten PC připojený do rozvodné sítě 230V, kde je uzemnění někde přes jímací tyč pod rozvaděčem apod. Samotný závěsný kabel skutečně uzemněný být nemusí a také není.
-
Ještě bych dodal, že řeč není o prevenci přepětí na vedení (protože optika), ale o (ne)uzemnění nosného lanka. Lanko je izolované (= zavěšené na stěnách a nikam dál vodivě propojené, pokud nedojde na ono sáhodlouze diskutované uzemnění) vně budov, nevstupuje dovnitř a není na něm vodivý kabel, tudíž je to něco docela jiného. Takže tahat sem problematiku toho, jestli CETIN může nebo nemůže tahat vedení vzduchem a jestli to tak je dobře nebo ne, asi úplně nedává smysl.
-
Dneska je to složitý. Za mých mladých let se na háky věšeli odsouzenci pro výstrahu a ochranu před bleskem spolehlivě řešila zapálená hromniční svíčka...
Add samotné nosné lanko natažené mezi baráky. Je fakticky jedno, zda na něm visí optika, napájecí kabel, nevychovaný sousedův spratek. Ohladně samotného lanka jde o cizí vodivou část, která není součastí elektrické instalace, ale za určitých podmínek (při poruše nečeho nebo atmosférické jevy) může přivést elektrický potenciál, třeba i jen potenciál lokální země sousedního konce.
Uzemnění je jedno možné řešení, druhé je oddálení, což je běžnější jev. Pokud je zakončeno tak, že je splněna vzdálenost proti přeskoku výboje (bacha na to co je ve zdi nebo z druhé strany) a je dodržena vzdálenost od možnosti dotyku toho lanka (vzdálenost je jiná, pokud jde o prostor kam vstupuje elektricky nevzdělaný lajk nebo profesionál), tak zemnit netřeba. Pokud jde někdo něco páchat na tom lanku (odstřihnot toho visícího spratka), tak má postupovat tak, že se má přesvědčít o beznapěťovém stavu lana.
-
Ještě bych dodal, že řeč není o prevenci přepětí na vedení (protože optika), ale o (ne)uzemnění nosného lanka. Lanko je izolované (= zavěšené na stěnách a nikam dál vodivě propojené, pokud nedojde na ono sáhodlouze diskutované uzemnění) vně budov, nevstupuje dovnitř a není na něm vodivý kabel, tudíž je to něco docela jiného. Takže tahat sem problematiku toho, jestli CETIN může nebo nemůže tahat vedení vzduchem a jestli to tak je dobře nebo ne, asi úplně nedává smysl.
Cetin se sem tahá proto, že on u svých závěsných vedení vlastně nedělá nic jiného, než co potřebuje udělat autor dotazu, tj. propojit mezi sebou dva body. Cetin propojí kabel z rozvodného sloupu do domu a autor dotazu zase jeden dům s druhým domem. Tedy v podstatě to stejné.
A co si tak vzpomínám z dřívějších dob na sídlištích, tak se mezi sebou propojovaly i domy skrz společné televizní antény přes koax. kabel na závěsné spirále, přičemž také žádné uzemnění tam nikdy nebylo.
-
Jenže přípojka ze sloupu CETINu do domu nebude mít 50m a nebude kdo ví jak vysoko. O výšce propoje, výšce budov není v tomto tématu ani zmínka. Proto tazatel dostal obecnou poučku o možné nutnosti lano uzemnit. Načež se tu rozjela obecná diskuse.
Ano, dříve se běžně tahaly kabely z paneláku na panelák. Dodnes se dělá spoustu prasečin. Hraje se na to, že úder blesku je vzácný jev a i kdyby v jeho důsledku měli celému paneláku odejít televize, těžko se bude někdo nečeho po někom domáhat. Pořád je ale lepší, když už k úderu blesku dojde, když výboj sjede do země kudy má, tedy bleskosvodem, než když si bude hledat cestu třeba trubkama ve stoupačkách. Ona je nakonec vodivá i mokrá fasáda, které průchod výboje také moc dobře neudělá.
Na internetu se dají najít videa úderů blesků, včetně úderů do převěsů a sloupů.
-
Ze sloupu do domu to vedení může mít až 100m, což je garance závěsného kabelu. A jak je vysoko záleží na tom, jak je vysoký dům. Ostatně i ten Cetin si občas na vesnicích v bytovkách tahá převěsy mezi domy. Už bych to nesmyslné a ničím neopodstatněné téma uzemňování závěsných kabelů opustil, protože jak již bylo napsáno, tak se to nikdy nedělalo a dělat ani nebude. Samozřejmě kdo si chce vytvářet problémy a pak je řešit, klidně může.
-
Tak jak je to s tím samotným nosným závěsným kovovým lanem viz výše.
Co se týče metalického vedení vstupujícího pak dovnitř - a je jedno zda telefon, TV, elektrika, ... a je i zcela jedno, zda to jde vzduchem nebo zemí, tak tam byl vývoj dlouhý. Začínalo se tou hromničkou, dneska chce ČSN EN 62305 řešit ochranu proti přepětí - ale není to demagogicky, pokud usoudím, že riziko je akceptovatelné, tak nemusím - počet vypočtených mrtvých/zraněných následkem přepětí/požáru/výbuchu plynu/zřícením budovy/... nepřesáhne přípustnou hodnotu pro daný typ nemovitosti (akorát pojištovna to může vidět jinak v případě hrazení škod). :-)
Uvědomte si, že když se oháníte tím Cetin pověšeným kabelem, tak jemu to je jedno. On má na straně ústředny přepěťovky pro sebe. Na straně domu je to věc majitele nemovitosti, aby si je osadil (a někdy je dával i dávno bývalý SPT Telekom, pokud to šlo do firmy a byla tam drahá pobočková ústředna, domácnost nikdy). Reskeptive Cetin a ani třeba distributor elektriky mi nesmí kabelem poslat nic, co odporuje příslušné normě kvality dodávky elektrické energie např. A ta je napsaná na to, že má distributor někde na sloupu/u trafa bleskojistku a to nejhorší ořeže, ostatní je na majiteli baráku to řešit. Pokud by přišlo víc, tak je to na triko distribuce, ale budete mít problém mu to dokázat.
A situace je tak, že když mi to přivede převěsem, nosné lano omotá kolem kovového zábradlí balkónu, do vedení hodí blesk a mě to upálí ruce, že jsem zrovna stál na balkóně, tak to celé jde za majitelem nemovistosti. Cetin se bude smát, i když to udělal špatně, tak je věcí majitele nemovistosti si pohlídat, aby to bylo dobře.
Pro původního tazatele platí pořád - použít kabel s kevlarem a nemusí nic dál řešit, zvláště v případě, že chce ten kabel evidentně zatáhnout až do baráku někam do servrovny. Při použití kabelu s nosným kovovým lanem v sobě, tak to by bylo dost nešťastné řešení z pohledu zavlečení vnějšího bordelu do servrovny. I u toho kevlarového kableu bude izolační bezpečná vzdálenost někde na úrovni 2 metry suchého kabelu.
-
Stále ještě cítím jakousi potřebu akademicky trollit :-) Je to už mimo původní téma a kevlar to řeší, ale to kovové lanko mi nedá spát - v kontextu 62305. Ono striktní aplikací pouček té normy na ohavně kompromisní realitu lze dojít k různým zvrhlostem :-) Jasně už jsme tu do detailu probrali, že záleží na vzdálenostech a výšce kudy to lanko povede apod. - v této rovině bych zmínil ještě valící se kouli o poloměru 20 - 60 m podle místních podmínek (nebo-li podle třídy ochrany).
Ohledně "bezpečného oddálení", tady si dloubnu: netýká se to náhodou spíš bezpečné vzdálenosti od správně konstruovaného vnějšího bleskosvodu? Jako že v této vzdálenosti je bezpečné, umisťovat předměty, které má bleskosvod svou přítomností chránit. Protože vnější bleskosvod v okamžiku zásahu bleskem vyvine po dobu pár mikrosekund nepříjemně vysoké "zbytkové" napětí proti zemi. Je to výsledek jeho indukčnosti - a dále také odporu svodu směrem do země.
Tu normu bohužel podrobně neznám a kolega M D zjevně ví dost dobře, o čem mluví, narozdíl ode mne. Asi proto mě překvapuje, že kolega zmiňuje bezpečné oddálení neuzemněného kovového předmětu ve venkovním prostředí, ve smyslu oddálení od domu (jakožto objektu hodného ochrany).
Z mého pohledu obecně: to lanko je cosi kovového v exteriéru a končí to na obou koncích možná nebezpečně blízko baráku. Podle mého je to kandidát na připojení k vnějšímu bleskosvodu. Pak ovšem na tom nesmí viset metalické signálové vedení - leda pokud bude dodrženo bezpečné oddálení (viz výše). Tohle bezpečné oddálení bych chtěl vidět, ve vzdálenosti 30+ metrů od posledního společného uzemnění :-DDD To je právě jedna z těch absurdních situací, které by z normy plynuly - vím o dalších.
A ano - bavíme se tu ve skutečnosti o optice (a kevlaru).
Jo a pokud se týče běžného rozdílu zemních potenciálů mezi budovami, tak mě napadá, vetknout doprostřed délky nosného kovového lana mezi budovami izolátor :-) Koncepčně něco na tento způsob (https://www.radio-shop.cz/izolatory/), akorát si nejsem jist, jestli by tyhle drobné plastové součástky udržely tah nosného lanka. Samozřejmě by takový izolátor neodizoloval blesk, ale o to nejde, proto by to bylo na obou koncích uzemněno na hromosvod.
Hmm... to by byl opravdu boží paskvil :-) Kdo by to uzřel, ten by nechápal. Jedno oko by nezůstalo suché.
-
Pokud povede metalické vedení po nosném laně, které je uzemněno, tedy defacto se stává samo bleskosvodem, tak pochopitelně by tam musel být určitý odstup mezi samotným lanem a kabelem, což je nepraktické. Stále to ale neřeší problém se samotným metalickým kabelem, ve kterém se může indukovat napětí. Takový kabel by měl být stíněný, stínění by mělo být uzemněno, a to jsme zase tam, kde jsme byli...
Odkazovaný izolátor je pochopitelně hloupost, neboť ten by v tahu nevydržel ani samotné natahování kabelu, ale izolátor, jako se používají na vedeních VN by to asi řešil. Prakticky by ten izolátor nemusel být ani uprostřed, ale klidně na jednom z konců, jenže to je pak to samé, jako jeden konec neuzemňovat, a to jsme pak opět tam, kde jsme byli.
-
Na 50m by ten závěs mohl být na horolezeckém laně, to se uzemňovat nemusí a vydrží :D
-
Otázkou je, jak to lano bude vypadat 5+ letech venku.
-
.: Horolezecké dynamické lano není dobrý nápad. :-) Je pružné a natahuje se jak žvejkačka. Ten nosný člen musí se natahovat méně, než ten zavěšený kabel, jinak místo opory to bude přítěž. To už spíše statické pracovní lano, ale i tak to bude ekonomicky nesmysl. :-(
GPU: To nosné lano se stane bleskosvodem když do něj udeří blesk. Pokud tam lano nebude, ale jen ten metalický kabel (nebo kabel+nezeměné lano v těsné konstalaci), tak když do něj praští blesk, tak celá energie blesku ti jde do baráku dovnitř po té signálové cestě. Pokud je to lano zeměno, tak značná část energie jde do země a jen část jde po signálové cestě do baráku=mnohem lepší konstalace.
Ano, dneska se žádá to řešit oddálením, ale ne vždy to jde a norma to pak připouští. Jen je třeba mít v takovém případě zapojeny správně přepěťovky, pokud se osazují. Např. pro převesem přivedené NN napájení do baráku strana 24: http://www.mojeenergie.cz/?download=_/_ld879/PNE-33-0000-5.pdf (to je obrázek fakticky z ČSN EN 62 305)
Tazatel upřesnil, že ten převěs je mezi dvěma baráky v jednom areálu firmy. Tam platí, že objekty v jednom areálu mají mít své zemnící sostavy propojeny, takže pokud by dělal převěs kovovým lanem a uzemní to na obou koncích, neměl by nastat problém s velkými rozdíky potenciálů. A jinak se požívá to, co jste vymysleli, jen v trochu robustnějším provedení, pokud budu zemnit oba konce a nebude to na "stejné zemi" (slovy PNE 33 0000-1: instalace izolační bariéry mezi částmi připojenými k různým uzemňovacím soustavám).
František Ryšánek: Tak 62305 je noční můra sama o sobě. :-) A vypadá to, že neřeší některé věcí, co třeba starší braly v úvahu (hm, třeba ve výpočtech bezpečné vzdálenosti možnost přeskoku po mokré fasádě skrápěné deštěm?).
Ten test valící koulí mi řekne, zda ten převěs je fakticky potenciálním bleskosvodem, když padne do LPZ0a a nebo řeším indukované věci v LPZ0b.
To lanko ukončené někde na fasádě je "cizí vodivá část". I když to bude nosné lano, kotvy, výložník, ... od přípojky NN do 1 kVac, tak pokud to je 3,5 m nad zemí a 1 m od možnosti dotyku ze stran (např. od oken), tak z pohledu ochrany proti dotyku se zemnit nemusí, když je to přivedeno izolovaným vodičem. Z pohledu přepětí je to magičtější: cizí vodivé části se uzemňují, pokud je to potřebné, např. vzhledem k oblouku, kapacitní neboinduktivní vazbě. Má to na hrbu projektant, co si uhájí. :-)
Hm, listuji ještě kniškou, což je pěkný přehled, ale zrovna tento případ nikde nerozebírají (jen v SW sekci je prográmek pro výpočet sběrných ploch od pod/nadzemních vedení jdoucí do baráku): https://www.kniska.eu/kniska
-
Ještě je dobré zmínit jednu věc - ten převěs mezi budovami rozhodně nemusí být vždy jenom v nejvyšším bodě (střecha), ale může být klidně i níž, čímž se pochopitelně i snižuje riziko účinků atmosférické elektřiny.
-
@ M D díky za podrobný výklad, a za připomenutí Kníšky :-)
Je to sice zde v tématu off topic, ale měl bych jeden doplňující dotaz, Vy byste to mohl vědět:
jak jste říkal, že budovy v rámci areálu mají mít navzájem pospojená uzemnění, jak tohle vypadá na rozvodnách a trafačkách? Předpokládám, že tam si na tom dávají záležet víc než kdo jiný? Ve velké rozvodně může být větší centrální domek a pár menších domků "periferních" pro technologie ochran, tu a tam volně stojící veliké trafo (nebo sousedí přenosová rozvodna s distribuční trafačkou), mezi tím je lesík vysokých stožárů i nižších kovových "nosných struktur"... to všechno má propojené země?
-
František Ryšánek: Nu, už jsme asi nebohého tazazele totálně znechutili a odehnali, jak je dobrým zvykem tady u většiny témat. :-(
Ano, rozvodny se řeší trochu důkladněji, než je doma zvykem, kde chrstnu 2 kyble vody k uzemění den před příchodem revizáka, aby to vyšlo. :-)
Rozvodny/trafačky a domečky kolem... Když vezmu třeba rozvodnu 110 kV/22 kV. Každý ten domeček (22 kV rozvodna, ochranářské domečky, ostatní haraburdí) má svoji zemnící soustavu. Často má v podlaze (v každém patře) síť ok 15x15 cm a toto je napojeno pak na obvodový zemnič v základu, pak další po obvodu, minimálně v prostoru vstupů pro vytvoření ekvipotenciálního prahu a kolem je namláceno něco tyčí do země, tak 2 m hloubky. Nu, pak ta 110 kV část má mřížovou uzemňovací síť o ploše kolem 2000~4000 m2. Zkrátka plocha 40x50 m z pásoviny oka třeba 2x5 m (věc počítání), na okrajích méně hustě. Po obvodu často opět přibito do hloubky stovkou tyčí a pak po různu ještě zemnící jímky. K tomuto je připojeno vše, co tam je - trafa (kolejnice i nádoba, pokud se zemní středový bod trafa tak ten má svůj svod), sloupy a všechno to stojící harampádí. Mimimálně každý krám 2 svody (zemnit se musí každý vodivý objekt větší jak 5x5 cm). Připojuje se na to i ten plot, co stojí kolem v uctivé vzdálenosti. Ten má ještě svůj prahový zemnič dokola cca metr vně plotu (opět jako nášlapné vyrovnání). A s tímto se i definovaně propojují ty zemnící soustavy těch domečků, protože ta zemnící síť obstupuje ty domečky často ze všech stran. Kdyby to tak propojené nebylo, tak při poruše na té 110 kV větvi, tak krom pečených krtků výlétajících ze země (v místě poruchového svodu teplota té zemnící sítě může jít na 300-400°C během sekundy a na některé děje se reaguje třeba až po několika sekundách), tak by mohli začít padat i trochu popálení elektrikáři v těch domečkách, protože se to rozváží a potenciál země se mi zvedne a krok při daném krokovém napětí může být poslední... Propojení je obecně požadovaný stav. Aby se nepropojovalo, tak by musela být bezpečná vzdálenost mezi zemnícími sítěmi pro jednotlivé hladiny.
Velikost té zemnící sítě u 220 kV/110 kV už je plocha 40.000 m2 (ale už větší rozestup ok, třeba 10x50 m).
U domečků trafaček 22 kV/0,4 kV už je obvyklá jedna společná zemnící síť pro oba potenciály (i společná pracovní a ochranná), zde už obvkyle v podlaze obvodový zemnič a pak druhý předsunutý o metr dál kolem, z toho v rozích mláceno do země něco tyčí. Pokud je to kabelové, tak je běžnější jev, že se pokládjaí zemnící pásky 25 m podél kabelu na dvě strany místo mlácení tyčí. Aby se oddělovaly zemnící sítě, tak to jsou spíše speciální případy - např měnírny, kdy do toho začnou kecat bludné proudy. Pak ta zem pro 22 kV a 0,4 kV musí být miniálně 20 metrů od sebe (záleží na podloží). Hm, pro tu vvn/vn není v PNE žádný pěkný obrázek, max příloha 9 zde http://www.mojeenergie.cz/?download=_/_ld874/PNE-33-0000-1.pdf
Pro 22/0,4 kV je to pěkně popsáno pro různé varianty v kapitole 2.5 zde https://www.mojeenergie.cz/?download=_/_ld880/PNE-33-0000-4.pdf
Dataily by se pak hledaly asi hlavně v ČSN EN 50522 (uzemňování elektrických instalací AC nad 1 kV), protože si přiznejme, že jsem zkrachovalý strojař, kterého sebereflexe po třetím spadlém mostu dohnala do náruče IT/OT v energetice. :-)
U areálů se mají zemící sítě budov také propojovat. A má se to dělat i ve městě, pokud jsou blízko sebe ty zemnící sítě, taže kde jsou od sebe nn zemnící sítě pod 5 metrů, tak se preferuje propojení (vytváření "globální uzemňovací soustavy"). Jde tu i o elektrochemii, aby ty zemniče déle vydrželi. Stopku pro propojování opět můžou být bludné proudy (mám-li poblíž metro/tramvaj/trolejbus/...).
Padl tu ten metalický Ethernet na 30 metrů mezi baráky od sebe a 160 V proti zemi - tomu by ta městská uzemňovací soustava měla bránit. Ale dokáži si představit, že i když to v těch barákách bude dobře tak toto naměřím - zkrátka jsou to rohový baráky, mezi nima nevhodný podklad každý má kolem sebe svoji zem (nepropojenou, je to 20+ m) a každý barák je na konci vedení z jiné trafačky... Pamatuji, kdy jsem takto potkal rozdíl 50 V i uvnitř jednoho rozlehlého baráku kdysi při tahání ještšě žlutého coaxu pro 10Base5. Detail, že specifikace IEEE 802.3 v takové situaci metalický Base Ethernet zakazuje, tak to je už jen poznámka bokem (povolený rozdíl potenciálů je 1 Vpp a kabel nesmí vést mimo jednu budovu a ani mezi různými napájecími soustavami a taktéž zónami ochran před přepětím, taková instalace je přípustná jen v případě, že všechny metalicky vodivě propojené Ethernet prvky mají od výrobce takovou instalaci výslovně povolenu).
-
zajimave cteni o nastrahach elektriny.
a nestacily by kvalitni gumaky na napetove rozdily v zemi kdyz padne na zem kabel?
jaky rozdi napetil clovek klidne muze prekrocit, predpokladam ze odpor lidskeho tela bude podobny.
-
@M D : díky za bezvadnej výklad v kostce, už dám pokoj :-)
-
František Ryšánek: Nu, už jsme asi nebohého tazazele totálně znechutili a odehnali, jak je dobrým zvykem tady u většiny témat. :-(
Ano, rozvodny se řeší trochu důkladněji, než je doma zvykem, kde chrstnu 2 kyble vody k uzemění den před příchodem revizáka, aby to vyšlo. :-)
...
Ja som to uz ani nedocital, pretoze je toho vela.
Ten 70-100m patchcord som v ruke nemal, ale obavam sa, ze to nebudem vediet uzemnit, ked tam neuvidim ziadny kov a plast uzenit neviem.
Netreba robit z toho take halo ako keby som medzi tymi budovami tahal plynove 300-vkove potrubie 5m nad zemou.
Ale vdaka za obsirnejsiu reakciu.
-
a nestacily by kvalitni gumaky na napetove rozdily v zemi kdyz padne na zem kabel?
jaky rozdi napetil clovek klidne muze prekrocit, predpokladam ze odpor lidskeho tela bude podobny.
Počítá se s odporem těla cca (ruka-ruka, ruka-noha) 800 ohm, smradlavé škrpály 1000 ohm pro dotykové napětí 700 V. Je to popsáno v PNE-33-0000-4, jak se pracuje s doplňkovo izolací obuvi.
Ale nejde jen o ten krok (ten hrozí jen blízko toho propalu, podobně jako LPZ 0C). Máš pracky někde v NN části, prdne zkrat 110 kV a zem ti letí o hezkých pár kV...
Izolované holínky (10 kV za mokra, 30 kV za sucha) je běžná výbava u čet řešící ty padené dráty v polích.
Na rozvodnách spíše boty, co mají parametry typu: dlohodobě 1 kV, krátkodobě 20 kV a tepelně 300°C minutu-dvě.
@M D : díky za bezvadnej výklad v kostce, už dám pokoj :-)
Tady je ještě diplomka, kde na konci v příloze B je hezky ta VVN zemnící síť nakreslena: https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=15225
Hle tazatel žije, bude třeba napsat i něco karmicky pozitivního k tématu... :-)
-
Ten 70-100m patchcord som v ruke nemal, ale obavam sa, ze to nebudem vediet uzemnit, ked tam neuvidim ziadny kov a plast uzenit neviem.
Krása je v tom, že použitím toho optického samonosného kabelu s kevlarem, tak nemusíš zemnit z pohledu ochran těch baráků. Pokud ty kotvy budou v místě, kde na ně nedosáhne náhodně člověk (metr od oken a spol), podobně daleko od svodů bleskosvodů, tak nemusíš zemnit ani ty kotvy.
V reálu, pokud by ti ten mokrý převěs trefil blesk, tak ti ho asi přepálí a něco málo výboje se přenese na zdi po mokrém kabelu.
Jiná věc je, pokud by ten kabel byl hodně důležitý, tak jej chránit před zásahem blesků. Když se budu večer nudit, tak vysvětlím (i s ohledem na to, co psal pan Tečkstran té úrovně střechy).
Netreba robit z toho take halo ako keby som medzi tymi budovami tahal plynove 300-vkove potrubie 5m nad zemou.
Aha, jasně. Tohle budeš muset zemnit. TPG 702 04 pro plynovod výše jak 4 metry nad zemí a/nebo pokud je nadzemní část delší jak 20 m, tak je vyžadováno zemnění. Nutno splnit ČSN EN 62305-1 ed.2, ČSN 03 8376 a ČSN 33 2000-5-54 ed. 3.
Pokud ta trubka bude mít stěnu silnější jak 4 mm ocele, tak netřeba pro ni zvlášť bleskosvod a může rovnou sloužit jako náhodný jímač (tlouštka při které přímý zásah blesku nepropálí trubku a ani by neměl nárůst teploty jít nad zápalnou mez - tohle asi příští verze norem změní).
Trubku nutno zemnit po 30 metrech, takže při těch 60 metrech je ideál na vstupech do těch baráků a uprostřed. Toto platí pro nadzemní potrubí uvnitř areálů vně budov. Dálkové trubkovody je jiná kategorie (starší normy chtěly zetmnit po 100 m).
To platí pro Česko, ale dle dotazu u člověka z distribuce, tak na Slovensku to bude obdobné. :-)
-
V životě jsem neviděl ani jeden jediný závěsný metalický kabel od Cetinu pro tel. linky, který by byl uzemněný na nosném lanku. Ten kabel vede z dřevěného nebo betonového sloupu na nějaký hák na domě a tím to končí, nikde se žádné uzemnění nekoná.
Tak nejak souhlas, 2x vodorovne nosniky zapustene do baraku a na nich sloup elektrickeho vedeni (asi nejlepe to popise pismenko F vzhuru nohama ) a na tom pridelany telefonni drat. Kdyz v ramci rekonstrukce el. rozvodu zakopavali do zeme rekli at si sjedname technika. Ten prijel a prdnul telefonni drat na chem. kotvu do steny baraku. A je tam tusim dodnes. Foto ilustr. (https://diskuse.elektrika.cz/index.php?action=dlattach;topic=25622.0;attach=19244;image)
-
K odpovedi se pripravi spolek holubaru, budou nasledovat houbari, rybari a konecne slovo bude mit Jarka Houtkovcova z 1p. Tohle vlakno je krasna ukazka toho proc je nase spolecnost tam kde je. Z kazdeho prdu lze podle norem udelat megaproblem svetoveho razeni. Do toho vstoupi "osobni" vyklad danych norem a mame to na urovni OSN. Hezky den.
-
Popravdě jsem M D vytrollil trochu schválně - to jsem ještě netušil, jak obsáhlé má k tomu dotazu znalosti. Jeho odpověď mi dost rozšířila obzory. Omlouvám se za OT - komu to vadí, ať nečte :-)
-
Popravdě jsem M D vytrollil trochu schválně - to jsem ještě netušil, jak obsáhlé má k tomu dotazu znalosti. Jeho odpověď mi dost rozšířila obzory. Omlouvám se za OT - komu to vadí, ať nečte :-)
Z me strany to rozhodne nebyl osobni utok na kohokoliv v teto diskuzi, spise postesknuti ( pokusem o vtipnou formu ) jak si delame svet slozitym a nepripada mi ze bychom se tim moc hybaly kupredu. To papirovani nas vsechny zadusi ;-) Jinak ja bych to natahl na pankace, stylem nosne lanko ukotvene do steny budov ( jeli mozne ) a bylo by. Nejvice by me asi zajimal souhlas s natazenim toho "propoje" z hlediska vlastniku budovd ( poskozeni plaste ). Hezky den vsem.