Fórum Root.cz
Ostatní => Odkladiště => Téma založeno: l2api 02. 01. 2015, 18:44:15
-
... a ake miesto v nej mat.
Zdravim Vas,
otvaram tuto diskusiu kedze si Vase nazory vazim a zaroven som na ne zvedavy.
Long story short: Studoval som a robim informatiku par rokov. Vacsinou vo forme manazera kde riadim team profikov a kontrolujem a navrhujem riesenia. Dokazem si fajn zarobit ale mam problem. V poslednom case som prilis zavisly ako manazer na externych zdrojoch a casto si uvedomujem ze ak nieco nestihnu alebo pokazia, tak si to sice zliznu - ale ja s nimi ..
Uvazujem ze chcem z toho kolotoca von a ist smerom nejakej specializacie... Otazka je co je podla vas dobry plan? Ktorym smerom ist a comu sa venovat?
Vychadzajme z toho ze ma bavi vsetko a vo vsetkom som skvely (nie som ale zauima ma vseobecny nazor bez ovplyvnovania mojou osobnostou).
Hmm? Development? Administracia? Securuty? Consulting? A a a? Co myslite ze by bol fajn plan na 5-10 najblizsich rokov?
-
Jestli jsi delal managera a bavilo te to, tak jsi v podstate k nicemu. Pokud bys mel zajem o specializaci, tak bys urcite neridil lidi.
Ale jestli chces radu, tak se dej na matematiku.
-
Docela by mě zajímalo, co je to podle tebe závislost na externích zdrojích. To by mohl říct každý. Výrobce čistého křemíku je závislý na dolech a energiích, výrobce čipů na výrobci křemíku, výrobce hw na výrobcích čipů, ty na dodávkách hw a tvůj zákazník na tobě. V čem je problém?
Přílišná závyslost na externích zdrojích kde se něco nestíhá by se také dala přeložit jako špatná organizace práce a chyba managementu a né těch externích zdrojů. A adcházet kvůli tomu z vedoucí pozice? ... pokud na ni někdo nemá tak asi ano.
Ana tvoji otázku. Development? Administracia? Securuty? Consulting? ... cokoliv z toho v čem budeš lepší než dobrej ti vidělá hodně peněz. Cokoliv kde budeš průměrnej ti vydělá na chleba.
-
jasne a jenom ajtici vykonavaji praci ze vzduchu a bez externich zavislosti, proto kdyz sem tady vedouci, tak musim zduraznit, ze jen ja jsem zavisly na externalitach.
kdyz prestanes s vymluvama uz v otazce, tak se tu treba zapoji i nekdo vic nez trolove.
-
jinak security... to je takovy IT jednorozec. kazdy to zna jen z vypraveni, v urcitych kruzich vyzivne tema, vydelat se de leda na tech pohadkach o tom, protoze nic takoveho neexistuje. tech firem, co zkouselo toho jednorozce vypestovat a prodat uz zkrachovalo za poslednich 30 let docela dost.
a kdyz nekdo placne security, tak v podstate nikdy nevi co chce, ale urcite nebude mit na zaplaceni toho co si objedna.
-
Zajímavé téma. Ale také dost subjektivní. Před několika lety se říkalo, že "budoucností" budou mobilní aplikace. Na to jsem se specializoval a několik let to neslo hromadu peněz, ale postupně to šlo vzhledem k rostoucí konkurenci do kytek. Takže moje skromná predikce rozhodně neplatí na 5-10 let (spíše 1-3): Momentálně se rozmáhá "internet věcí" a s tím spojené backendy. V této oblasti mám několik nových zakázek a tendence se zdá být (prozatím) vzestupná.
-
Před několika lety se říkalo, že "budoucností" budou mobilní aplikace.
Budoucnost patri hliniku.
-
dekuju za nazory :)
nereste tu zavislost na externich zdrojich, proste pokrikovat po lidech me nebavi a chci z toho ven. neni to otazka skillu ani penez ale ciste chute ... proste vad mi pocit ze skoro kazdy problem dokazyu vyresit, schovam ho za firmu, narazim na to 30% a dam to externistovi... a nechci to uz delat, vadi mi ze mam malo let a uz sem v pozici (ktera sice vydelava) nic neznamena... takovych kecalku jak sem ja .. nevim proste nejsem na sebe pysny ... rikam, je to tezke, nereste to, proste chci zmenu...
budu reagovat na dve casti : mobilni apliakce, ano ja delam android, na zacatk usem kodil ted manazuju, a ano neco sem tim vydelal, par projektu bylo ale to co sem si od toho sliboval neprislo ... :)
a hlavne na co sem rad ze se toho nekto chytil je security: ja sem to podhodil tak nenapadne :) ale v podstate je to tema na ktere me vase nazory a skusenosti zajimaji nejvice ... dve predstavy : ethical hacking vs. corporate security - myslite ze je to opravdu blbost a je to jenom z pohadek? ze corporacky bud na to jebou nebo si to delaj sami a jini zas nepusti korunu? a ethical hacking? je to taky jenom pohadka a u nas to proste nejde?
ani v jednom nejsem doma, ale kodit umim a co to mi skola dala a verim ze pokud bych chtel tak do 1-2 let bych nebyl uplne na zhozeni .... hmmm?
-
Jestli se citis jako manager dobry, tak se posun vyse a treba zorganizuj svuj vlastni projekt
-
viz nazory ostatnich , pokud se citis jako dobry manager , tak bez urazky stojiz za houby .
pokud to uz nestihas nebo mas jine problemy , tak vitej do teamu vyhorelych , kup si medvidka myvala , odjed na dovolenou a de3j si tak mesit pauzu .
Pokud uz nevis koho by jsi z nudy buzeroval, tak tady jsi na spatne adrese .
Nebo se nech zametanet u IBM (pokud se tam dostanes) a tyhle blbosti nebudes mit cas.
-
co bude za 10let je hrozne tezke az nepredpoveditelne rici, kdyz za 5let bude globalni valka , ... asi tak nejak
-
co bude za 10let je hrozne tezke az nepredpoveditelne rici, kdyz za 5let bude globalni valka , ... asi tak nejak
Tak by se naopak dalo rici, ze budoucnost informatiky je v kulickovych pocitadlech a mechanickych kalkulatorech na kliku.
-
vadi mi ze mam malo let a uz sem v pozici (ktera sice vydelava) nic neznamena... takovych kecalku jak sem ja .. nevim proste nejsem na sebe pysny ... rikam, je to tezke, nereste to, proste chci zmenu...
Co znamená, že to vydělává? Abys pak nedělal někde super security týpka za třetinu.
-
Dej se na to, co tě bude bavit. Peníze nejsou všechno. A odhadnout, co bude frčet za 5-10 let, nedokáže nikdo tady na fóru. Na tom si vylámou zuby jiné kapacity. Důležitý je chtít se učit. Teď můžeš dělat něco a za pět let něco úplně jinýho. Takovej už je dneska svět technologií.
-
A proč jsem to takhle napsal? Protože si myslím, že vyloženě špičkovej v nějakým oboru dost možná nebudeš nikdy. Tím nemyslím nic zlýho, jen mi přijde, že bys jinak už tu svou cestu měl. Ale z logiky věci nemůže být špičkovej odborník každej. A ani to není pro spokojenej život potřeba. Čili na tom není nic špatnýho. Zdá se mi, že nestavíš peníze na úplně první místo. Což je z mýho pohledu sympatický. Proto jsem radil, aby ses zaměřil na něco, co tě bude bavit a čímž zároveň dokážeš vydělat peníze, který ti budou stačit. Myslím si, že tady na fóru žádnou konkrétní odpověď na svůj dotaz nedostaneš. Jako že za tebe samozřejmě nikdo nerozhodne. Ale odpovědi ti můžou pomoct si urovnat vlastní priority a zájmy. A tak to má být :) Držím palce, aby sis vybral to, co bude tobě konkrétně vyhovovat.
Jinak já osobně jsem odborník na bezpečnost Windows technologií. Ač to spousta lidí, zvlášť na serveru o Linuxu, bude považovat za oxymorón.
-
jedina budoucnost je IT-stetka 8)
-
V utorok zacina CES a tam nejake trendz na 3-% rokov budu ukazane.
Ale predpoved na 10 rokov je predpoved z krystalovej gule
Preco?
V takom obdobi hrozi uz prichod disruptivnej technologie
"
Úvaha: Jak kolabují IT giganti
Michal Rybka , publikováno 25.2.2011
Zmapujme si teď některé faktory, které stojí za zánikem zdánlivě silných výrobců.
Příchod disruptivní technologie
Disruptivní technologie jsou takové, které „mění pravidla hry“. V okamžiku, kdy přicházejí, se stávají tradiční technologie zastaralé a nevyhnutelně do několika let naprosto zmizí, protože nejsou konkurenceschopné"
http://pctuning.tyden.cz/multimedia/16-elektronika/20269-uvaha-jak-kolabuji-it-giganti?start=2
"Jak dlouho se dokážete udržet v IT na špičce?
autor: Michal Rybka , publikováno 25.10.2008
V "průměrném" technologickém oboru je poločas zastarávání informací zhruba 10 let (tedy polovina toho, co o technologiích z daného oboru víte, do deseti let zastará), u počítačových technologií jde o dobu kratší než pět let. Když tak sleduji kupříkladu mobilní telefony, mám dojem, že poločas zastarávání je tam někde mezi jedním až dvěma lety. Přestanete se na dva roky zajímat o mobilní technologie - a procitnete ve zcela odlišném světě."
http://pctuning.tyden.cz/multimedia/16-elektronika/11869-jak_dlouho_se_dokazete_udrzet_v_it_na_spicce?start=1
"Úvaha: Proč jsou vlastně staří ajťáci konzervativní
autor: Michal Rybka , publikováno 11.1.2013
Obecná poučka říká, že zastarávání znalostí v moderních technologiích je takové, že za deset let je polovina znalostí nepoužitelných. S nástupem IT se proces ještě o něco zrychlil, a to tak, že pokud aktivně neděláte na nejmodernějších technologiích, dá se říci, že jste mimo. Pokud děláte v IT, v podstatě vám nezbývá, než se průběžně učit to, co právě potřebujete.
V IT v podstatě potřebujete znát naprosté fundamenty, jako je matematika, algoritmy a složitost, případně ergonomie a slaboproud. Tyhle věci se vám budou hodit celoživotně. Ještě by se daly identifikovat nějaké „napůl užitečné“ znalosti, jako je historie počítačových technologií, architektura operačních systémů, počítačová terminologie a návrh software s pomocí nějakých CASE nástrojů, nicméně tyhle věci už podléhají změnám (tyto znalosti ztrácí hodnotu po 15–20 letech)."
"
http://pctuning.tyden.cz/hardware/multimedia-zvuk-tv/26036-uvaha-proc-jsou-vlastne-stari-ajtaci-konzervativni
Takze povedat, co bude za 10 rokov v IT je nemozne, Moja rada ako "polokonzervy",ktora uci OS a de facto histoiru a sucasnost pocitacovych technologii, by som radil robit nieco, co nikto nerobi a ma to potencial stat sa disruptivnou technologiou...
Takze napr. pocitace bez CPU (len s GPU), mozu niecim takym byt..
-
Ono jedna disruptivna technologia prisla na trh vcera:
Red Hat Work On Improving Glibc Math Performance
Published on 02 January 2015 02:02 PM EST
Siddhesh Poyarekar of Red Hat has written a blog post about how he's improved the multi-precision number math performance for glibc.
Siddhesh pushed into glibc-2.18 upstream performance improvements of about eight times for the slowest path of the pow function inside glibc. Other functions received significant performance improvements too thanks to improving the multi-precision code-path.
http://www.phoronix.com/scan.php?page=news_item&px=MTg3NzY
-
se mi tvůj přístup.
Moje zkušenost: měl jsem v životě štěstí v tom, že jsem si při "hlavní činnosti" (studiu, práci) vždycky pro pobavení hrál s něčím, co mi přišlo zajímavý a zábavný a z té zkušenosti s tím se pak vyklubala nějaká další "hlavní činnost" ;) Nikdy jsem to primárně neplánoval nějakým racionálním kalkulem "tohle je perspektivní, tomu se budu věnovat". Myslím, že to takhle jde udělat, pokud tě nic vyloženě netlačí (peníze, narůstající frustrace ze současné práce atd.)
K té budoucnosti IT: jsem v tomhle docela konzervativní a vyloženě nesnáším takový ten hype marketing "náš produkt je revoluční a změní celý svět!" Když už se pokusit něco předvídat, tak bych vycházel z jednoduchýho principu, který platil vždycky a nějakou dobu asi ještě platit bude: když je něco pro lidi užitečné, budou to používat a kupovat.
Takže je myslím dobrý sledovat po očku trendy, ale to neznamená naskakovat na každej hype a žrát každý marketing i s navijákem. Spíš tu věc kriticky promýšlet ("K čemu je to vlastně dobrý? Co by se na tom muselo změnit, aby to bylo fakt užitečný?") a chvilku si počkat, jestli tu hype křivku projde úspěšně, nebo upadne v zapomění. Hype využít na seznamování se s tím a vážně přemýšlet o tom, že bych se tím mohl živit, až tehdy, když hype opadne.
Ale jde to i jinak: nemálo lidí funguje tak, že serfuje na hypových vlnách - svezou se s trendem a až opadne, nastoupí do dalšího. To už si musíš zvážit sám, jestli ti takový přístup vyhovuje nebo ne :) Já osobně tohle nesnáším.
Momentálně se rozmáhá "internet věcí" a s tím spojené backendy. V této oblasti mám několik nových zakázek a tendence se zdá být (prozatím) vzestupná.
No on se "momentálně" rozmáhá už pár let ;) Spousta lidí o tom mele, spousta lidí se do toho vlaku vehementně tlačí, protože tam tuší potenciál, ale racio to zatím moc nemá. Chybí právě ty rozumné, střízlivé jůz kejsy. Třeba různá řešení pro "chytré domy" jsou tady už nějakých deset let a nepřijde mi, že by to byla nějaká bomba, spíš bych řekl, že to je na úrovni hračky pro lidi, kteří neví, co s penězma :) Ovládat rolety tabletem je sice strašně cool, ale normálnímu člověku zas tak moc nevadí vstát a zatáhnout si roletu ručně - zvlášť pokud tím ušetří desítky tisíc ;)
Ale přesto si myslím, že tohle je fakt zajímavá oblast a že má budoucnost spíš proto, že to prostě jinak být nemůže ;) - různý krabičky prostě budou chtít na net čím dál víc a jejich propojování, vytěžování dat a ovládání prostě bude zajímavá (a zatím celkem panenská) oblast. Určitě tady bude zajímavý dělat "cherry-picking" - sledovat to a vyhmátnout nějakou sub-niku, nějaký palčivý problém a chytře ho vyřešit - vyřešit něco konkrétního a vyřešit to dobře. Oproti tomu si vůbec nemyslím, že je zajímavý přijít jenom s nějakou další krabičkou, která "komunikuje přes internet" - protože ve většině případů to znamená, že jenom někam odesílá nějaká nezajímavá data, která nikdo neanalyzuje, neinterpretuje a tímpádem na to uživatel kouká pár týdnu po zakoupení produktu a pak ho to přestane bavit, protože mu to nic nepřináší...
...takže když se nad tím zamyslíš, tak v IoT segmentu bude asi hodně perspektivní kritický myšlení, UX, chápání potřeb zákazníka a jeho sociálních vazeb (ta opovrhovaná sociologie!), analýza dat a decentralizovaný, škálovatelný sw/sys design (funkcionální programování?!). Na tyhle oblasti bych vsadil boty.
-
se mi tvůj přístup.
"Líbí" :)
-
Budoucnost je v sitich ktere napada krize duvery na te se dobre vydelavat a ma dnes spise tendenci rust. Uzivatele jsou povetsinou hloupi takze vidim budoucnost v tom prinesti jim duveryhodnost a jednoduchost, i kdyz to obcas hranici s blbosti. Dneska se da jeste pomerne slusne vydelat na webovych aplikacich a vsim okolo. Budoucnost je jeste ve vetsi virtualizaci prostoru impersonifikaci a stim souvisejicich technologiich. A kdyz nahlednu jeste vic do budoucna a vliv technologii na zivot a ekonomiku jednou zotrocime ty mene schopne tak ze si od nich budeme pronajimat mozek do systemu. Jiz dnes mame problem stim ze ty jednodussi cinnosti pro mene schopne nahrazujeme technikou. Budoucnost vidim v krizeni matrixu a borgu :-) ti schopni budou sdilet vedomi a ti mene schopni budou v suterenech otrocit na jednoduchych vypocetnich vecech jako cteni obrazku :-D konec vesteni... jdu programovat
-
Jiste je jen jedno: cena bude klesat s pribyvanim IT lidi (pokud bude lidska populace stagnovat, klesat, nebo rust tempem pomalejsim, nez jakym pribyvaji IT lidi, pak jich na jednoho IT cloveka bude porad min a min).
-
no prece prijde konecne ta AI co uz ma 40 let spozdeni ;-)
za sebe, spis bych se zajimal o pruniky s jinymi obory, mozna vice inspirace masem. aplikace typu if-then-else uz dnes existuji na vse na co jsou treba, IT je dnes strasne nestabilni svet prolezly chybami danymi desne zastaralymi paradigmaty. je treba zabit turinga, kde nepatrna chybka v jedinem bitu zpusobi uplne jiny vysledek. novy hw, nove jazyky, nove mysleni.
ale to asi bude za vic nez 10 let
ne internet veci, ale internet bytosti. uhlikovych i kremikovych
-
a nebo z praktictejsi stranky, na to co bude aktualni jiz par let sleduji granty a aktivity Darpy, jedna z mala organizaci co aktivne premysli dopredu. treba namatkou
http://www.darpa.mil/Opportunities/Solicitations/DARPA_Solicitations.aspx
-
Moc čtete sci-fi. Ideální literatura na vystřízlivění je nějaká knížka z 60-80. let o tom, jak bude vypadat svět po roce 2000. Je to obvykle velmi zábavné čtení o tom, jak budeme bydlet v koloniích na Měsíci :)
-
no vsak proto pisu ze to ma 40 let spozdeni :-) ale po dobe AI zimy se zas neco zacina dit....
-
co bude za 10let je hrozne tezke az nepredpoveditelne rici, kdyz za 5let bude globalni valka , ... asi tak nejak
Tak by se naopak dalo rici, ze budoucnost informatiky je v kulickovych pocitadlech a mechanickych kalkulatorech na kliku.
https://www.youtube.com/watch?v=ZDn_DDsBWws
-
no vsak proto pisu ze to ma 40 let spozdeni :-) ale po dobe AI zimy se zas neco zacina dit....
No ono v té podobě, jak si to tenkrát představovali, to možná nepřijde nikdy ;)
Co se začíná dít? Myslíš jako Watson a tak? To nevím, jakej by na normálního smrtelníka mohlo mít vliv. IBM sice "smart planet" docela tlačí, ale zatím to na mě působí spíš jako vize než produkt...
-
no prece prijde konecne ta AI co uz ma 40 let spozdeni ;-)
za sebe, spis bych se zajimal o pruniky s jinymi obory, mozna vice inspirace masem. aplikace typu if-then-else uz dnes existuji na vse na co jsou treba, IT je dnes strasne nestabilni svet prolezly chybami danymi desne zastaralymi paradigmaty. je treba zabit turinga, kde nepatrna chybka v jedinem bitu zpusobi uplne jiny vysledek. novy hw, nove jazyky, nove mysleni.
ale to asi bude za vic nez 10 let
ne internet veci, ale internet bytosti. uhlikovych i kremikovych
AI bude mit zpozdeni a jeste dalsich 40 let. To co ted vznika budou jen dalsi expertni omezeneucelove systemy. Ono taky kdo by se obtezoval s vyvojem umele inteligence, kdyz staci 9 mesicu hodit kramfleky na stul a narodi se inteligence neumela. A kdyz vezmu pripady jako je BLEK co si muze o tech 9 mesicich nic nedelani jen nechat zdat, tak nevidim duvod, proc by asocialni programator mel investovat cas do neceho co jeste vic zuzi asocialni manevrovaci prostor. Pro vyvoj AI neexistuje dost dobre oduvodnitelna motivace nez frajereni "we can" nejakeho hypersociala nebo ze by si to BLEK vzal jako terapii... Stejne ani nejsou poradne zaklady pro nic jineho nez dalsi expertni system. Matematika tvrdosijne trva na pouzivani reprezentace a degraduje se tak o operace nad interpretacemi. A turing z toho matematickeho kriplika vychazi jako dalsi jednoucelovy system. Nejlip je to videt na odmitani nekonecna jako cisla. Aby byly ty pocitace pouzitelny, tak bylo potreba vyhodit matematicke chapani oboru hodnot a definicniho oboru a rozsirit datovy typ o NaN. Jenze ten datovy typ porad vychazi z toho stejneho omylu s trvani na reprezentaci interpretace.
-
Ono taky kdo by se obtezoval s vyvojem umele inteligence, kdyz staci 9 mesicu hodit kramfleky na stul a narodi se inteligence neumela.
The best computer is a man, and it’s the only one that can be mass-produced by unskilled labor.
Wernher von Braun (ano, ten raketovy konstrukter :) )
-
Ono taky kdo by se obtezoval s vyvojem umele inteligence, kdyz staci 9 mesicu hodit kramfleky na stul a narodi se inteligence neumela.
The best computer is a man, and it’s the only one that can be mass-produced by unskilled labor.
Wernher von Braun (ano, ten raketovy konstrukter :) )
tak ja se jeste priucim z jeho: "I have learned to use the word "impossible" with the greatest caution."
krizeneho s "fail because they are based on theory that, with nine women pregnant, you can get a baby in a month."
ty absolutni formulace o neexistenci motivace... ono tech 9 mesicu na vyrobu zni jako cela vecnost a kdyz se k tomu pridaji jeste roky po narozeni k dosazeni nejake meritelne urovne fungovani...
pri tak kratkych intervalech jako ma IT co tu odkazal uz nekdo driv
http://pctuning.tyden.cz/multimedia/16-elektronika/11869-jak_dlouho_se_dokazete_udrzet_v_it_na_spicce?start=1
a to radsi nesrovnavam s tim jak rychle by se dokazal presunout nejlidnatejsi narod sveta na jiny svetadil (pokud by se jim zachtelo).
takze motivace by se asi nasla.
-
A proc se vlastne zdrzovat vyrobou? Na svete mame cca 7 mld lidi, kteri jako jednotlivci jsou (az na par vyjimek) z hlediska chodu sveta postradatelni.
-
A proc se vlastne zdrzovat vyrobou? Na svete mame cca 7 mld lidi, kteri jako jednotlivci jsou (az na par vyjimek) z hlediska chodu sveta postradatelni.
tak te tady vitam u nas v klubu postradatelnych :-D
-
prymek: ne watsona jsem nemyslel, to je spis ukrok stranou. myslim neuralni processory, projekt synapse atd. spolu s nastupem autonomnich agentu, botu atd se zacina trochu oteplovat a do ai se investuje. robotika taky oziva. darpa urban challenge, autonomni auta letadla atd. buduje se na soucasnych, budou treba jine technologie
ale i ten watson neni uplne k zahozeni, i z pohledu investic.
-
@ferren: jo, ta robotika se hybe, ale vsechno tohle jsou vicemene "technicky" veci, nevim o tom, ze by se konala nejaka kvalitativni zmena. Je to porad na hony vzdaleny od snu z tech 60. let...
-
@ferren: jo, ta robotika se hybe, ale vsechno tohle jsou vicemene "technicky" veci, nevim o tom, ze by se konala nejaka kvalitativni zmena. Je to porad na hony vzdaleny od snu z tech 60. let...
tak ono kvalitativne uz tu mame stavebnici ve stylu ikea... bleeeeee... kdo by chtel skladat byt jen soft ekvivalent 70 trilionu na 70 trilionu na 70 trilionu dilu coz by melo byt odhadovane mnozstvi subcastic hmoty co tvori zatim znamou inteligenci.
turing je dualitni, otazkou je do jake miry dostatecne. automat je i reprezentace i interpretace. takze by melo jit vystacit si s datovym typem pointerove aritmetiky na turinga. a udelat iterator, co z te interpretace bude s kazdou iteraci ziskavat zpresnujici reprezentaci a soucasne tu interpretaci menit proti proti senzorum, zda ziskana reprezentace odpovida zmerenemu.
a pak proti tomu das tech 9 mesicu do protivahy...
a k tem pokusum o kvalitu. snaha by byla vyz treba ibm synapse. sice na to jdou uplne blbe, protze 2d topologie je bude prilis omezujici, ale to je porad dokola... ( http://www.root.cz/clanky/zpracovani-obrazu-analogovym-pocitacem-mozkem-co-je-uvnitr-a-proc/nazory/vlakno/9/ viz ten odkaz na YT sixty symbols)
-
kvalitativni zmena neni ze dne na den, tema je tu ale 5-10 let to by se neco mpohnout mohlo. dokonce spis bude muset. s soucasnymi technologii neumime delat spolehlive veci, od deravych os po koncove aplikace.
ibm synapse je jen dukaz rozjezdu, ktery zacina tam kde minula ai vlna zkoncila (kdyz vyschly investice a zajem). jen si myslim ze se ted do ai obecne zas zacinaji vrazet prachy.
my lidi evidentne nedokazem pocitac neco naucit, neprustrelne formulovat problem. samoucici samoorganizujici systemy budem potrebovat. neni o tom jestli neni levnejsi zplodit dalsiho caparta:-) my potrebujem umeleho programatora pro bezne aplikace:-)
-
@ferren: bylo by to fajn, kdyby se opravdu něco pohlo, ale nebudu moc optimista, dokud nějaký skvělý produkt, založený na úplně novém konceptu, nebudu mít v ruce a neshledám ho užitečným. Zatím mě jenom nudí nějakýma přiblblýma hodinkama, co se musí každý den nabíjet ;)
-
@ferren: bylo by to fajn, kdyby se opravdu něco pohlo, ale nebudu moc optimista, dokud nějaký skvělý produkt, založený na úplně novém konceptu, nebudu mít v ruce a neshledám ho užitečným. Zatím mě jenom nudí nějakýma přiblblýma hodinkama, co se musí každý den nabíjet ;)
tak produkt uz konecne meli. pouzili watsona jako primou vnitropodnikovou konkurenci pro gmail/vyhledavani/google search engine, kdyz to tezi data z ostatnich ibm produktu a kdo vi o jaky dalsi datovy agenty to rozsiri nez zkrachuji. konecne aspon pochopili, ze jestli to maji prodat meli by nabizet neco co lidi kupuji alespon v prilehlem stoleti/desetileti, kdyz uz chteji riskovat takovou z pohledu IT meritek casovou propast.
ale osobne jsem kvalitativne malinko skeptik, ale nevsadil bych si na to. jen je proste sance, ze turing bude tim chybejicim dilem te ikea skladacky a bude to nedostatecna interpretace. nikdo totiz neuvazuje v presnych cislech aby kvantifikoval pravdepodobnost jevu stejne absurdne jako u fuzzy a nikdo tak nikdo nema interpretaci ve ktere uvazuje natolik ustalenou a nemennou, aby nedokazal odpovedet pokazde jinak, kdyz se zachce. ale zas je malinka sance, ze na to bude stacit ten update interpretace v dalsi iteraci.
-
teda ne ze bych tu jejich integraci watsona videl. jen to tak z tech par kousku info vypada, ze by to mohlo mimo jine zastat o dost lepsim zpusobem i ty google produkty a nabidnout o dost vic navic.
-
ale jestli to budou prodavat jako nahradu za sekretarku pro uplne vsechny zamestnance ve firme, tak tomu bude chybet periferie co vykour vedoucim.
-
i kdyz mozna se jeste budem divit odkud prijde ten impulz pro kvalitativni posun v AI... primo ze srdce kultu materialismu.
http://www.bloomberg.com/news/2014-12-18/in-search-of-lost-time-algos-didn-t-wait-on-fed-nuance.html
-
Před několika lety se říkalo, že "budoucností" budou mobilní aplikace.
Budoucnost patri hliniku.
jo taky bych hlasoval pro hlinik vpichovany primo do mozkomisniho moku. alzheimer zni jako dobry plan pro dalsi ucast na IT.
cely obor se s javou vrhl masivne bezpointerovym smerem a ulozit do promenne vstupni bod je desny opruz. misto toho, aby omezeni bourali tak jako v prikladu s tim NaN, tak jde cely obor do sracek a bud zavadi primo nova dalsi omezeni nebo prinejmensim jako ty metody ulozene v promenne v jave prasi tak, ze je to navrzene zamerne demotivujici to pouzivat.
-
Zdravim Vas,
dakujem za vase nazory - velmi slusna debata, a nechcel som to nechat neslusne bez podakovania.
Rozmyslal som, par dni prebehlo a pravdepodobne to bude tak ako niektori z vas pisali. Venovat sa tomu co zatial robim, mat nejake bokovky co ma bavia a tie mozno prerastu neskor v nieco vacsie - inak naozaj to tak bolo v poslednom case (1-2 roky) ze bokovky ktore zacali ako zvedavost a hobby (arduino/raspi) priniesli zauimave zakazky.
Kazdopadne v mojom "manazerskom svete" sa podarilo odstranit problem ktory sa tvaril ako neodstranitelny a viedol ku mojej frustracii z externych zdrojov, jedneho cloveka som vymenil a voila veci sa hybu ak osa maju - takze uz to nie je take cierne a sede ako to bolo...
Kazdopadne sa budem snazit si najst svoju "profi" cestu tym co ma prirodzene bavi a uvidime kam sa tym dostanem.
Inak k tej automatizacii domu - tie moje raspi/arduino veci riesili presne toto a uvazoval som ze sa mojemu rieseniu ktore som robil klientovi budem venovac viac.. uvidime :) hento ma celkom bavilo.
Dakujem aj za tipy na sledovanie trendov :) pekny den este
-
A my děkujeme za hezký téma k diskusi :)
Inak k tej automatizacii domu - tie moje raspi/arduino veci riesili presne toto a uvazoval som ze sa mojemu rieseniu ktore som robil klientovi budem venovac viac.. uvidime :) hento ma celkom bavilo.
Mohl bys o tom napsat trochu něco víc? Já nad domácí automatizací docela přemýšlím, ale napadá mě jenom málo věcí, který by fakt stálo za to udělat. Mám měření teploty bezdrátovýma udělátkama, měření spotřeby elektřiny (docela podrobně - 5 různých bodů) a zámek na kartu. Ten zámek jsem si jenom zbastlil, ale namontovat se mi ho už rok nechce, takže to zjevně není až takový terno :), měření elektřiny mám proto, že se tím částečně živím, jinak bych to asi nedělal. Takže jediný, co mně osobně docela stojí za to, je měření teploty (a chtěl bych časem ještě dodělat řízení kotle).
Máš nějaký tipy, co dalšího (užitečnýho) by se dalo zbastlit? Mě nic nenapadlo a to jsem nad tím přemýšlel docela dlouho :)
-
Mirku z urobenych worth sharing mam len jeden :) ostatne boli nuda.
Kazdopadne prisla info ze jeden znamy chcel kupit novu klimatizaciu (stara mu fungovala) len preto ze nemala "planovanie a drzanie teploty" ... ze si nastavis ze chcem doma o 17:00 ked pridem z prace 24 stupnov. Napriklad.
No a ta stara mala ovladac, tak supho arduino, raspi, IR diody a teplotne cidlo. IR simulovalo ovladac, raspi sa staralo o planovanie, kontrolu dat a pristup z vonka (basic web interface) ... mohol si nastavit nech sa mu to zapina a vypina, nech sa mu drzi teplota a mohol to kontrolovat a menit z roboty... no a potom som tak sedel a uvazoval som ze co vsetko je dnes na IR, ako sa to da este jednoduchsie a mensie spravit, ze to cez wifinu schovas hocikam a mozno by to mohla byt najaka basic automatizacia IR pristupnych veci... ci uz na detekciu pohybu, niekto sa pohne nieco sa zapne, alebo napriklad na jednoduche tlesknutie / hlasovy povel ...
akoze cele velmi primitivne ale s tym IR plus mozno moznosthou google API na analyzu hlasu to nemusi byt ako vedlajsi projekt zle ... ak tomu dorobim pekny interface a mozno este nejake tools.. preco nie ...
-
"roomba vysavaj"
"pustit telku"
"klima schlad"
"video nahraj"
"pust youtube"
a a a ...
vsetky tie zariadenia maju ovladac a to uz ide celkom easy...
-
Primitivnost imho nevadí, spíš naopak! ;)
Jsme asi netypická domácnost, ale vůbec nic na IR nemáme :) Roombu máme, ale nižší model bez ovládání. Už dosluhuje, tak uvidíme, co bude mít jeho nástupce. Nejvíc se těším na to, že stará Roomba mi zůstane na hraní ;)
Jediná věc, kterou bych fakt chtěl zkusit rozjet (spíš jako pokus než že bych to potřeboval), je lokace člověka v rámci baráku. Akorát jsem ještě nevymyslel, jak to udělat jednoduše. Nejspíš nějaký RF modul s RSSI + nějaká triangulace... Až budu mít někdy víc času, tak bych si s tím chtěl pohrát.
-
Lokacia cloveka v ramci domu. Hmm.
Mozem vediet teoreticke vyuzite? Ide o lokaciu konkretnych osob alebo celkovo len o info ze niekto je niekde. Pripadny modul co by clovek mal - moze byt lubovolny, alebo je nutnost inregrovat funkcionalitu uz do veci ktore so sebou nosime (mobil)?
Mal som projekt lokalizacie osob v nakupnom centre a riesenim boli WIFI beacony a meranie sily signalu, human device bol smartphone s appkou na pozadi... Len to by v dome asi moc neslo.. resp data by neboli presne (a asi by to koli wifi beacnonom - co izba to beacon aj drahe)
-
Mozem vediet teoreticke vyuzite?
Jak jsem psal, zaujalo mě to spíš jako teoretickej problém, využití bych kdyžtak našel až potom ;) Mohlo by to snad být zajímavý kvůli optimalizaci topení a svícení nebo třeba i jenom jako legrácka - vyrenderovat mapu toho, jak se člověk pohyboval po baráku třeba za poslední měsíc by bylo docela cool ;)
Možná řešit to přes RF je zbytečnej overkill, třeba by stačily i jenom dobře rozmístěné detektory pohybu a dobrý algoritmus na serveru, který by to vyhodnocoval (musel by poznat, že člověk z místnosti neodešel - tj. je tam, jenom se nehýbe). Nevím, zatím je to jenom ve fázi nápadu a nemám teď čas se tomu věnovat :(
-
rf je overkill suhlas :) detektor pohybu je fajn ale neriesi problem nehybnej osoby :) ked si uz ochodny "vratat" v kazdej izbe na detektor co tak :
pokial by mi islo len o pohyb osoby a statistiku napriklad "v ktorej miestnosti sa zdrzuju ludia najcastejsie" tak co dvere to dve svetelne cidla a jeden laser, luc rozpolit a poslat na cidla ktore su od seba ja neviem 2 cm... a vtedy viec si dverami niekto vosiel alebo odysiel? (dva lasery by boli mozno lepsie ale ked sa da usetrit preco nie)... a ked by si mal info o dverach tak vies o miestnostiach ... taky mini raspi s wireless modulom, adapterom, krytom a a a a by nevysiel viac ako 20-30 eur podla mna ... len musis mat vsade zastrcku :P
-
pokial by mi islo len o pohyb osoby a statistiku napriklad "v ktorej miestnosti sa zdrzuju ludia najcastejsie" tak co dvere to dve svetelne cidla a jeden laser, luc rozpolit a poslat na cidla ktore su od seba ja neviem 2 cm... a vtedy viec si dverami niekto vosiel alebo odysiel? (dva lasery by boli mozno lepsie ale ked sa da usetrit preco nie)... a ked by si mal info o dverach tak vies o miestnostiach ... taky mini raspi s wireless modulom, adapterom, krytom a a a a by nevysiel viac ako 20-30 eur podla mna ... len musis mat vsade zastrcku :P
Jako tohle není úplně blbej nápad. Určitě bych to neřešil přes raspi, stačila by nějaká attiny + levný RF modul a baterka. Akorát je to blbý s tím laserem, že by měl dvě části, obě s baterkou - při počtu třeba 7 dveří jsme na 14 baterkách, to by je člověk pořád jenom vyměňoval ;) Leda vést napájení + komunikaci zvonkáčem, ale komu by se zas chtělo to instalovat? :)
Možná nemá smysl se to snažit vymýšlet a nejjednodušší by bylo použít něco na způsob http://en.wikipedia.org/wiki/IBeacon
-
Jasne, preboha uz mi sibe. Samozrejme arduino a xbee. Baterky meh, zastrcku radsej. A ibeaconje ok ale doma ti je ak chodis bez mobilu na nic. Ja casto kukam TV bez mobilu tak isto ako aj toaleta a sprcha. Do toho nskupneho strediska co sme robili sme o tom uvazovali ale simple wifi vyhralo :-)
-
Tyhle úvahy a diskuse o tom, jak se IT každých 10 let mění, se mi hrozně líbí. Je to takové odlehčené scifi povídání. Dobře se to čte. Ale to je tak celé.
Realita je taková, že když se přenesete o 40 let zpět, tak IT vypadalo vlastně úplně stejně jako dnes. U jazyků se časem jen mění syntax, paradigmata se ovšem nemění. Datové struktury jsou 40 let pořád tytéž. Jen s kosmetickými obměnami, které jsou dané více méně jen možnostmi HW a efektivním způsobem uložení. Operační systémy furt na stejných principech. Virtualizace, kontejnery, všechno existuje x desítek let.
Jediné co se mění jsou velikosti úložišť a rychlost zpracování, ale společně s tím velikost zpracovávaných dat . Skoro se mi chce říct, že relativně to vychází pořád nastejno (je jedno, zda máte 1MB dat a zpracujete je za hodinu, nebo 10GB dat a zpracujete je za hodinu). Lidé jsou ochotni čekat pouze určitou dobu a tomu se podřizuje to co se zpracovává. Dále se mění dostupnost HW. Před 30 lety měl počítač s trochou přeháněním 1 člověk ze sta, dneska má člověk počítačů víc (i když se tomu třeba neříká počítač, ale třeba tablet, mobil, foťák apod).
Lidé, kteří mají pocit, že se neustále všechno mění hrozně rády nasedají na hype vlny (jak to správně popsal Mirek Prýmek), a taky je sami vytvářejí. Takže data neustále přelévají tuhle na key-value, tuhle do dokumentů, tuhle do grafových db, tuhle do sloupců a o každé předchozí technologii prohlašují (po pár měsících) jak je neskonale zastaralá. Když z jakékoliv supermoderní IT technologie utřete ten hype výcak, tak zjistíte, že je to jen reinkarnace toho, co už tu bylo hodně dávno.
Takže budoucnost IT za 5-10 let závisí na tom, zda má člověk nasazené hype brýle. Pokud ano, tak za 10 let se IT kompletně změní. Pokud je člověk ale nohama na zemi, tak IT za 10 let bude vypadat úplně stejně jako vypadá dnes a úplně stejně, jako před x desítkami let. Jen se možná změní jméno nejoblíbenějšího jazyka, jen se změní název služby pro ukládání dat, jen se zvýší velikosti úložišť a společně s tím velikost dat. A pořád budou existovat lidé, kteří budou vytvářet hype technologické bubliny a účelově na nich vydělávat.
-
Primitivnost imho nevadí, spíš naopak! ;)
Jsme asi netypická domácnost, ale vůbec nic na IR nemáme :)
to jses tu spravne. z toho seznamu... akorat pust youtube. a to jeste zahrabany az ve virtualce.
-
Realita je taková, že když se přenesete o 40 let zpět, tak IT vypadalo vlastně úplně stejně jako dnes. U jazyků se časem jen mění syntax, paradigmata se ovšem nemění. Datové struktury jsou 40 let pořád tytéž. Jen s kosmetickými obměnami, které jsou dané více méně jen možnostmi HW a efektivním způsobem uložení. Operační systémy furt na stejných principech. Virtualizace, kontejnery, všechno existuje x desítek let.
kdyz vydim posledni dobou v matematice kupu pocitacovych dukazu, co bude trvat vecnost lidem overit/potvrdit a neschopnost klasickych metod obsahnout soucasne dukazy v prijatelnem objemu - viz abc konjunktura, tak je podle me celkem jasne, ze si nekdo toho zadrhelu v klasickem pojeti vsimne a casem z toho snad neco vypadne.
-
kdyz vydim
Tak to už je moc! :D
-
kdyz vydim
Tak to už je moc! :D
Tje jako woe buoucnost tý čežtiny né?
-
Rád bych tu myšlenku trochu upravil a možná i zpřesnil.
Lidé, kteří mají pocit, že se neustále všechno mění hrozně rády nasedají na hype vlny
Komplikovanost a změny jsou závislé na mentálních schopnostech pozorovatele. Nebo-li, jednodušší jsou v tom tak zmateni, že se pořád v tom nejsou schopni vyznat a považují to na NEW.
-
Předvídám vám budoucnost, proto slyšte a važte slova má!
1) Smrt agile metodologií
Agile je pouhý hype, který vznikl spolu s rychlým rozvojem webu a jeho technologií. Agilní týmy byly, jsou a budou schopny dodávat rychle a levně software malé až střední komplexnosti, avšak trh bude časem přesycen a mnozí malí hráči odpadnou, už dnes dělá weby kde kdo a konkurence je veliká. Ve velkých firmách kde se programují složité, tzv. enterprise, systémy však bude časem agile zcela zahozen jako nefunkční přístup, protože v praxi často jenom sloužil k ospravedlnění prasáckému programování tak aby se hlavně stihl deadline a doručení zákazníkovi. Především přístup kdy se neplánuje architektura aplikace a bastlí se jednotlivé "user stories" v naději že architektura aplikace vyplyne sama a nebo se bude refaktorovat bude zahozen a vše se vrátí do starých kolejí, protože nejeden takto řízený projekt nakonec skončil fiaskem.
2) SOA sa na nás bude smát PaaS
Jak asi všichni víme, tak SOA (service oriented architecture) je mrtvý a opuštěný přístup. Ale to vůbec nevadí, protože se nám mrška překabátila do pláštíku jménem PaaS (platform as a service). Jednotlivé dostupné platformy budou nutit programátory k tomu, aby prakticky programovali SOA, akorát už tomu tak nebudou říkat a nebudou mít plnou kontrolu, to jak bude aplikace nakonec fungovat bude dáno právě dodavatelem PaaS. Vznikne mnoho nových vendor lock-inů a s tím i nejedno fiasko když dodavatel platformy padne.
3) Zpoplatnění některých knihoven Javy
Některé knihovny v Javě budou zpoplatněny Oraclem, následně i open source řešení na nich stavějící budou vyžadovat koupi licence. Oracle bude ještě více nenažraný a hodně toho spoliká. V korporátních kruzích dojde tento rok k oblibě JavaFX, aby se pak další roky přepisovalo na HTML5. Budeme svědky migrace mezi technologiemi od Oracle a od Microsoftu, což ale není nic nového, tohleto veselé kyvadlo.
Místo JavaScriptu se rozšíří TypeScript a podobné chujky (ECMA6...?)
Koho baví psát v JavaScriptu, jak se moderní webové trendy budou více a více uchycovat v korporátním prostředí, vznikne stále větší potřeba pro silně typovou kontrolu i v JavaScriptu. Na projektech které mají třeba 100 programátorů opravdu není rozumné vše pokrýt unit testy, rozhraní mezi subystémy musí být jasně definovaná.
Transkompilace
Bazmeky jako Haxe čeká zajímavá budoucnost, i když zrovna u tohohle "herního" trochu pochybuji. Nikoho už nebude bavit psát logiku x krát v různých jazycích. Lze ale očekávat, že se něco prosadí. Pokud se objeví transkompiler který generuje JavaScript a uložené procedury do databází, tak mu plánuji skvělou budoucnost. Z toho také plyne že nelze zatracovat ani procedurální paradigma.
Smrt funkcionálního programování
Funkcionální programování se neuchytí, a ani F# s tím nic moc nezmění. Funkcionálně budou programovat pouze malé týmy špičkových programátorů, kteří tím budou schopni v určitých oblastech konkurovat daleko větším týmům. Ve velkých společnostech kde je velká fluktuace se ale dál bude psát v Javě a C#, protože lidské opice jsou levné a ve firmách mají vendor lock-in na několik velkých společností. Nikdo nebude chtít riskovat, že když mu z projektu napsaném funkcionálně odejdou lidi že za ně nenajde náhradu!
-
Jo jsem kokot a blbě jsem to překlikal a neprohlíd kua.
-
Smrt funkcionálního programování
Rozumím tomu, co chceš říct a jaké jsou k tomu podle tebe důvody. Ale: pokud by došlo k tomu, že by se funkcionální programování stalo opravdu potřebným/chtěným/nejlepším řešením (ať už potřeba masivní paralelizace nebo cokoli jinýho), proč by nemohlo dojít k tomu, že se stávající nebo noví programátoři na FP prostě nepřeškolí. Co tomu brání? Je FP příliš intelektuálně náročné? Zas tak strašný to není, ne? Zvlášť pokud by se objevila nová generace programátorů, kteří by FP používali prakticky od začátku, takže by nemuseli projít tak bolestným mindtwistem...
-
Některé knihovny v Javě budou zpoplatněny Oraclem, následně i open source řešení na nich stavějící budou vyžadovat koupi licence.
ktore napriklad? spoplatnia java ee?
Pokud je člověk ale nohama na zemi, tak IT za 10 let bude vypadat úplně stejně jako vypadá dnes a úplně stejně, jako před x desítkami let.
mne to pride ako pozorovanie z takej perspektivy, ze az to nie je pravda. sada dovednosti neni rovnaka: pokial teda nie ste cobolista
-
proč by nemohlo dojít k tomu, že se stávající nebo noví programátoři na FP prostě nepřeškolí. Co tomu brání? Je FP příliš intelektuálně náročné? Zas tak strašný to není, ne?
Programovací paradigma určují vývojáři hardware a ti z určitých důvodů zvolili paradigma imperativní a přes to nejede vlak. Všechny pokusy o změnu na úrovni politiky v software skončily neúspěchem a takhle selže i funkcionální programování. Zřejmě se ukáže, že stačí do tradičních jazyků zabudovat lambda funkce, map-reduce a podobné vylomeniny a o opravdické funkcionální programování nikdo nestojí.
-
Programovací paradigma určují vývojáři hardware a ti z určitých důvodů zvolili paradigma imperativní a přes to nejede vlak.
To je imho nevalidní důvod, protože dneska většina jazyků stejně běží na nějakém virtuálním stroji (třeba zásobníkovém), takže ten skutečný hw pod tím to zas tak přímo neovlivňuje.
Nebo jednodušeji: protipříklad: SQL.
Zřejmě se ukáže, že stačí do tradičních jazyků zabudovat lambda funkce, map-reduce a podobné vylomeniny a o opravdické funkcionální programování nikdo nestojí.
No já jsem psal: "pokud by došlo k tomu, že by se funkcionální programování stalo opravdu potřebným/chtěným/nejlepším řešením". Je to hypotetická otázka. (nehádám se s tebou, dost možná budeš mít pravdu, jenom odpovídáš na něco jiného, než jsem se ptal)
-
Můžete si napsat VM dle libosti, načež se zjistí že to byla opět slepá cesta a budete k tomu chtít JIT a JIT je komplikovaná forma preprocesoru pro imperativní programování :-)
SELECT možná, uživatelské SQL funkce a procedury jsou imperativní.
Hádat se také nebudu, to je lepší vyrazit na pivo ;-)
-
Myslím že přinejmenším u velkých podnikových systémů se funkcionální programování hned tak neuchytí, samozřejmě že u hardwaru to asi bude jinak, třeba nějaká ta grafika a nebo výpočty tak tam to má šanci. IT se už dost fragmentovalo a bude se fragmentovat ještě více, takže to lze vidět různě.
Podívejme se na to ale třeba z hlediska pracovních pozic, třeba velká budoucnost se věští počítačovému vidění, ale zkuste si najít nabídku práce přes nějaký portál kde toto chtějí. V porovnání s běžnými pozicemi různých kodérů PHP/Java/.NET je jich málo, dokonce i databázových specialistů na MSSQL/Oracle je daleko více.
Je dost možné, že nové technologie které přijdou a které v konečném důsledku ovlivní celý svět nebude obecně příliš mnoho lidí používat. Někdo třeba udělá novou službu která se rozšíří stejně jako Facebook nebo Twitter a použije k tomu funkcionální programování nebo já nevím třeba nějakou vymakanou umělou inteligenci, ale naprostá většina programátorů zůstanou patlalové, minimálně to tak zůstane dokud se všude bude vyučovat jako první jazy Java nebo třeba C#.
Vůbec třeba do dnes nebyl vyřešen konflikt mezi objektovým a relačním modelem, ne na všechno se hodí objekty. A tak vznikají srandy jako Linq nebo alespoň lokální kopie dat v SQLite, případně jiné zhůvěřilosti. Je asi pravda, že funkcionální programování řeší mnohé problémy OOP, prostě zmizí, nevzniká takový boiler plate tak jako ve staticky typovaných objektově orientovaných jazycích.
Stejně si ale nedovedu představit, jak bude při funkcionálním programování prováděno pochopení systému, když člověk přijde na novou pracovní pozici a má alespoň to OOP tak si projde třídy v hierarchii a snadno najde ty kusy kódu, které mohou být znovu použity, ale pokud někde "ve vzduchu" visí nějaká funkce která něco dělá, jak se o ní člověk dozví? Tohle je problém i klasických procedurálních neobjektových jazyků. Částečně to samozřejmě řeší moduly, takže asi v F# budou věci v assembly, nevím jestli to má i namespacy, nedíval jsem se, ty by ale situaci taky zlepšily. Ale možná, že ve funcionálním paradigmatu duplikace kódu tolik nevadí, netuším, možná je spíš pozitivní - když se změní funkce na které závisí několik pomyslných stromů volání, tak se musí všechny otestovat, a když by jedna funkce ovlivňovala několik modulů rozdělených mezi jednotlivé týmy, no nevím nevím.
-
Smrt funkcionálního programování
Rozumím tomu, co chceš říct a jaké jsou k tomu podle tebe důvody. Ale: pokud by došlo k tomu, že by se funkcionální programování stalo opravdu potřebným/chtěným/nejlepším řešením (ať už potřeba masivní paralelizace nebo cokoli jinýho), proč by nemohlo dojít k tomu, že se stávající nebo noví programátoři na FP prostě nepřeškolí. Co tomu brání? Je FP příliš intelektuálně náročné? Zas tak strašný to není, ne? Zvlášť pokud by se objevila nová generace programátorů, kteří by FP používali prakticky od začátku, takže by nemuseli projít tak bolestným mindtwistem...
Napřed musí někdo (konečně) nahlas říci, že OOP skutečně není ta legendární stříbrná kulka řešící všechny problémy IT (a při pohledu na zatím všechna ORM to je spíš naopak, když už dneska mám rýpavou náladu :-)
-
Vůbec třeba do dnes nebyl vyřešen konflikt mezi objektovým a relačním modelem, ne na všechno se hodí objekty.
No právě. Já teď i několikrát za den pendluji mezi Clojure a Javou, takže vidím, jak zcela odlišný přístup k řešení volím v jednotlivých jazycích, resp. v různých paradigmatech. V Javě je to klasika - funkcionalita schovaná do tříd (metod), hierarchie, použití základních datových struktur většinou taky "schované". V Clojure (a jiných FP to velmi pravděpodobně bude podobné) je ḱód tvořen základními funkcemi a jejich kompozicemi operujícími nad základními datovými strukturami - v podstatě si skoro pořád vystačím s vektorem a mapou :-) semtam nějaká ta množina. Navíc to má blíž k relačnímu modelu, když už je ho tedy zapotřebí použít při komunikaci s SQL DB.
-
Jedním z možných přístupů pro ty co nechtějí moc přemýšlet je nepoužívat objektovost k reprezentaci problémové domény, ale pouze jako nástroj pro sdílení společných částí kódu. Například když budu mít "skripty" na přidání položky objednávky a třeba smazání zákazníka, tak oba dědí ze společné třídy která obsahuje společný kód jako třeba vytvoření konekšny, transakci, odchytání chyb a podobně a ve které se volají abstraktní metody které se definují až v potomku a teprve tam se třeba píše SQL nebo něco volá, tak vůbec k tomu konfliktu nedojde. Pokud to navíc není dělané statickými metodami ale jako objekt tak vlastně každá instance je funkční objekt který se vytvoří, nahází se do něj v konstruktoru parametry, pak se zavolá a nakonec se vybere výsledek a objekt zahodí, takže de facto funguje funkcionálně.
Modelovat doménu se někdy vyplatí, někdy nevyplatí. Takový přístup zase může vést k jiné srandě, a sice že se camraj objekty které mají jenom membery a nemají skoro žádnou funkcionalitu, leda tak třeba inicializaci ale žádnou logiku, takže fungují jak struktury. Čím blbější je programátor, tím lepší je vyhýbat se OOP pokud to jen jde, a OOP použít jen pro podporu procedurálního programování. Třeba v C++ nadefinovat pěkné pomocné třídy s přetíženými operátory (třeba matice, různé tabulky atp.), ale samotnou logiku řešit procedurálně. Hodně kódu lze ušetřit už tím, že pro filtraci tabulky se použije jeden řádek namísto procházení na místě ručně. Taky v C# a Javě jdou samozřejmě použít generics/templaty, hlavně ať to ale nesouvisí s doménou. Linq je celkem luxus vynález, ale ani u něj není jistá jeho budoucnost...
-
Můžete si napsat VM dle libosti, načež se zjistí že to byla opět slepá cesta a budete k tomu chtít JIT a JIT je komplikovaná forma preprocesoru pro imperativní programování :-)
...to ale nijak neodporuje FP. Když mám v Erlangu deset tisíc procesů, tak samozřejmě každej z nich funguje imperativním způsobem (a dokonce je naprogramovanej imperativním způsobem). Nevidím v tom striktní buď - anebo (narozdíl od FP vs. OOP).
Pokud by se FP mělo začít používat, tak proto, co reálně přináší, ne pro to, aby nějaká světlá strana síly porazila temnou, aby zvítězil nějaký superčistý akademický koncept. Přínos FP je hlavně v tom, že ja jasné, jakými cestičkami plynou data, kde je jaké API, co s čím souvisí a tímpádem co může běžet paralelně na druhém konci planety. Narozdíl od OOP, které o izolaci sice hodně mluví, ale ještě nikdo ji nikdy v reálu neviděl.
Napřed musí někdo (konečně) nahlas říci, že OOP skutečně není ta legendární stříbrná kulka řešící všechny problémy IT
Tak oni to všichni FP-programátoři říkají celkem hlasitě, ale zatím jsou považovaní za nerdy mezi nerdy*. Ono se není moc čemu divit, když každá první hodina programování začíná výkladem toho, co je to objekt :)
Celý to je prostě jenom o tom, jestli reálná potřebnost FP někdy převáží nedostatek FP-programátorů. A to se imho rozhodne čistě mimo-IT jevy a procesy :)
* https://plus.google.com/109540561880466469418/posts/UQkQB7DMqQ4
Stejně si ale nedovedu představit, jak bude při funkcionálním programování prováděno pochopení systému, když člověk přijde na novou pracovní pozici a má alespoň to OOP tak si projde třídy v hierarchii a snadno najde ty kusy kódu, které mohou být znovu použity, ale pokud někde "ve vzduchu" visí nějaká funkce která něco dělá, jak se o ní člověk dozví? Tohle je problém i klasických procedurálních neobjektových jazyků. Částečně to samozřejmě řeší moduly, takže asi v F# budou věci v assembly, nevím jestli to má i namespacy, nedíval jsem se, ty by ale situaci taky zlepšily. Ale možná, že ve funcionálním paradigmatu duplikace kódu tolik nevadí, netuším, možná je spíš pozitivní - když se změní funkce na které závisí několik pomyslných stromů volání, tak se musí všechny otestovat, a když by jedna funkce ovlivňovala několik modulů rozdělených mezi jednotlivé týmy, no nevím nevím.
Např. Erlang má moduly, Elixir má navíc i namespacy. Ale v tom bych ten zásadní Rozdíl neviděl. Spíš v organizaci kódu. V FP je to taková fordovská výrobní linka - jasné vstupy a jasné výstupy každé části, jasná větvení a slučování. Oproti tomu v OOP je to často taková pavučina - kdokoli se rozmyslí, šáhne odkudkoli kamkoli. Proto se mluví o tom, že pokud se začne používat opravdová masivní paralelizace, bude FP stát za řeč.
-
P.S. když říkám OOP, tak tím myslím "to, co se obvykle OOP nazývá". Jinak totiž Erlang je de facto jeden z nejčistějších skutečně OOP jazyků, jaký existuje ;)
-
Je dost možné, že nové technologie které přijdou a které v konečném důsledku ovlivní celý svět nebude obecně příliš mnoho lidí používat.
samozrejme. staci se kouknout do serialu prichod hackeru kolik lidi skakalo kolem eniacu.
-
Pokud by se FP mělo začít používat, tak proto, co reálně přináší, ne pro to, aby nějaká světlá strana síly porazila temnou, aby zvítězil nějaký superčistý akademický koncept.
Reálně přináší přehlednější kód pro některé druhy úloh. Budoucnost ukáže zda je ten to přínos dostatečný nebo nedostatečný pro větší rozšíření.
Oproti tomu v OOP je to často taková pavučina - kdokoli se rozmyslí, šáhne odkudkoli kamkoli. Proto se mluví o tom, že pokud se začne používat opravdová masivní paralelizace, bude FP stát za řeč.
Masivní paralelizaci brání užívání konceptu globálních a statických proměnných. OOP s tím nesouvisí. Jakmile v projektu zlikvidujete globální/statické proměnné, masivní paralelizaci nestojí nic v cestě a to s i bez OOP.
-
Masivní paralelizaci brání užívání konceptu globálních a statických proměnných. OOP s tím nesouvisí. Jakmile v projektu zlikvidujete globální/statické proměnné, masivní paralelizaci nestojí nic v cestě a to s i bez OOP.
Nejen. Ještě důležitější je imutabilita. Jestliže v OOP někam předám odkaz na objekt, tak už si nikdy nemůžu být jistý, že si ho neuložil a nehrábne do něj ve chvíli, kdy se mi to nebude hodit. Můžu samozřejmě projít kód a podívat se, jestli si odkaz ukládá, ale znamená to zanořit se do stromu volání tak hluboko, jak hluboko se odkaz předává. A výsledek tohodle zkoumání bude platit jenom do první úpravy kódu. U FP tohle neexistuje.
Další věc je, že u FP můžu předávat libovolnou část stavu. Např. (tohle je jenom ilustrace, nechytejte mě za slovo prosím) mám stav o deseti položkých, jedna z nich je pole. Když chci ke všem položkám v poli přičíst jedničku, udělám to v FP mapem a jsem si stoprocentně jistej, že je to paralelizovatelné. V OOP budu nejspíš provádět nějakou operaci nad celým objektem, takže to paralelizovatelné (automaticky) není. Jasně, i v OOP to můžu udělat stylem getPole, map, setPole, ale bude to porušení zásad OOP a tímpádem to většina lidí tak neudělá a ten, kdo to udělá, bude čelit výhradám kolegů, že neumí OOP. Nebo to celé obalím metodou zvysOJednickuPole, ale tím se pořád dostanu do stejného problému, jenom na jiné úrovni - v tu chvíli bude objekt blokován na jiné operace. To opět v FP není, protože když dělám nějakou operaci na jedné části stavu, můžu s klidem paralelně dělat jinou na jiné části. Zase: jde to udělat i v OOP, ale nevede to k pěknému kódu. Rozdíl je prostě v to, že v FP vždycky jasně vím, jaká operace se dělá s jakou částí dat, v OOP to musím složitě zjišťovat, zamykat, odemykat, prostě napsat nějaký explicitní boilerplate. Čím víc ho je, tím víc je kód nečitelný.
-
Masivní paralelizaci brání užívání konceptu globálních a statických proměnných. OOP s tím nesouvisí. Jakmile v projektu zlikvidujete globální/statické proměnné, masivní paralelizaci nestojí nic v cestě a to s i bez OOP.
Nejen. Ještě důležitější je imutabilita.
Tady pozor na termity :-). Měl jsem docela dlouhou e-mailovou debatu s pár Javisty, kteří pořád mluvili o imutabilitě a jak by to při přidání do stdlib pomohlo například ve Swingu (což na druhou stranu porušuje konvence collection API :-) a já pořád nechápal, proč mě opravují, že předpokládám něco co neplatí a co je podle nich zbytečné. Nakonec to vyšlo najevo - jedna větev OOP (přesněji Java-OOP) programátorů, když napíšou "immutable list", tak tím myslí to, že do toho seznamu se nedají přidávat a ubírat prvky, ne, že jsou immutable i položky seznamu (samozřejmě rekurzivně). Prostě jiný svět, stejné slovo s odlišným významem :-)
-
Nakonec to vyšlo najevo - jedna větev OOP (přesněji Java-OOP) programátorů, když napíšou "immutable list", tak tím myslí to, že do toho seznamu se nedají přidávat a ubírat prvky, ne, že jsou immutable i položky seznamu (samozřejmě rekurzivně). Prostě jiný svět, stejné slovo s odlišným významem :-)
Jojo, tohle je i v pythonu - např. volá se odkazem, ten nemůžu změnit, ale můžu změnit stav toho objektu. Takže pokud potřebuju změnit parametr, stačí prostě použít singleton. Imutabilita jak řemen :)
-
Předávání odkazu na instanci nevadí, odkaz zanikne se zánikem instance kam jsme odkaz předali, globální proměnná není = nemáme problém.
Bohužel immutabilita není použitelná pro reálné projekty, z důvodu současného hardware. Problematika blokování a zámků souvisí právě s nemožností realizovat koncept immutable v praxi.
A bez immutable pravděpodobně nelze ve FP vůbec realizovat paralelizaci.
-
Předávání odkazu na instanci nevadí, odkaz zanikne se zánikem instance kam jsme odkaz předali, globální proměnná není = nemáme problém.
Neříkal jsem, že to vadí. Byl to příklad, jak vpašovat mutabilitu do formálně imutabilní položky (stejně jako to funguje u immutable arrays, jak říkal PT).
Bohužel immutabilita není použitelná pro reálné projekty, z důvodu současného hardware. Problematika blokování a zámků souvisí právě s nemožností realizovat koncept immutable v praxi.
String v Javě je v praxi nepoužitelný?!
A bez immutable pravděpodobně nelze ve FP vůbec realizovat paralelizaci.
Platí silnější tvrzení: Bez immutability není žádné FP.
-
Bohužel immutabilita není použitelná pro reálné projekty, z důvodu současného hardware. Problematika blokování a zámků souvisí právě s nemožností realizovat koncept immutable v praxi.
Jako z duvodu, ze to nepodporuje programovaci jazyk?
-
String v Javě je v praxi nepoužitelný?!
Koncept stringů vykazuje stejné nedokonalosti, při intenzivních změnách se masivně kopíruje.
Platí silnější tvrzení: Bez immutability není žádné FP.
Děkuji za potvrzení.
Jako z duvodu, ze to nepodporuje programovaci jazyk?
Jako z důvodu, že hardware neumí efektivně zkopírovat paměť.
-
Kucííííí, oběéééééééééééééd!
;D
Dejte si pokoj alespoň v neděli, ;)
( z Vás musí mít doma radost, :) )
-
Koncept stringů vykazuje stejné nedokonalosti, při intenzivních změnách se masivně kopíruje.
Nedokonalost v jednom konkrétním způsobu užití neimplikuje nepoužitelnost.
-
Aby nedošlo k nedorozumění ve speciálních případech je to vhodné, ale nesmí to být jediná možnost.
-
Aby nedošlo k nedorozumění ve speciálních případech je to vhodné, ale nesmí to být jediná možnost.
To jsme se nějak posunuli od "je to v praxi nepoužitelné" ;)
Metodologicko-logická poznámka: pokud chci o algoritmech něco tvrdit, tak mi každé pevné omezení zjednodušuje situaci. Pokud je nějaké omezení jenom možnost, jsem ve stejně obtížné situaci, jako bych ho neměl vůbec. A paralelizovatelnost není nic jiného než zakuklené tvrzení o algoritmu. Nejobtížněji by se paralelizoval program v assebleru, kde nemám omezení vůbec žádná.
Konkrétní příklad:
1: var x=Y;
2: f(x);
3: ...
Co můžu tvrdit?
pure FP: vím jistě, že řádek 2 můžu vypustit
volnější FP: vím jistě, že na řádku 3 platí x=Y úplně stejně jako před voláním f
Python: vím jistě, že x=Y, pokud je Y primitivní typ. Jinak nevím nic.
Stejně tak např. u FP vím, že můžu v algoritmu nahradit f(x) výrazem f(Y). V jiných jazycích to s jistotou nevím.
-
Jako z duvodu, ze to nepodporuje programovaci jazyk?
Jako z důvodu, že hardware neumí efektivně zkopírovat paměť.
Jasne ale zakladem nemennych datovych struktur byva sdileni struktury (structural sharing), takze se - samozrejme ne vzdy - da neustalym kopiim zabranit. Priklady - vazany seznam je nejtypictejsi, vektor v Clojure dalsi priklad, podobne i stromy apod. Ma to samozrejme omezeni, ale da se s nimi kupodivu dost dobre vyzit :-) U mutable struktur je sdileni struktury o dost komplikovanejsi.
-
To jsme se nějak posunuli od "je to v praxi nepoužitelné" ;)
Jestliže je immutable povinné a jiný způsob neexistuje, tak na momentální praktické nepoužitelnosti tohoto přístupu se nic nezměnilo :-) Že se s tím pracuje lépe teoreticky je jasné.
-
Že se s tím pracuje lépe teoreticky je jasné.
Nejde o to, že se s tím líp teoreticky pracuje, ale že je vůbec možný něco o tom kódu konstatovat. A např. tu automatickou paralelizaci bez takovýho konstatování prostě udělat nejde, v tom je ta pointa.
Nemám vůbec v úmyslu kohokoli přesvědčovat o tom, že FP je nejlepší věc na světě, ale myslím, že je zbytečný odrazovat lidi od zajímavýho konceptu něčím, co není pravda.
-
a akka + actor model + val v scale?
-
automatickou paralelizaci bez takovýho konstatování prostě udělat nejde.
Na paralelizaci A.MakeIt() nebo A=A+1 nepotřebuji konstatování ani immutable.
Že s tím v FP máte problémy je možné, ale ty se mě netýkají ;)
-
A[i].MakeIt() nebo A[i]=A[i]+1
-
Na paralelizaci A.MakeIt() [...] nepotřebuji konstatování ani immutable.
Ale jdi. Potřebuješ několik konstatování :)
Např.:
1. v poli se neopakuje tentýž objekt
2. metoda MakeIt() nešahá (libovolně hluboko v stromu volání!) na tentýž objekt ze dvou různých objektů - tj. např. nesmí dojít k tomu, že by dva objekty v poli držely odkaz na tentýž objekt.
Ani jedno z toho nejsi schopnej v OOP obecně garantovat.
Q.E.D.
-
To mě nemůže zastavit před tím zavolat 1000x MakeIt() paralelně :)
Kdo potřebuje garance musí si holt najít něco jiného, např FP a počkat až se mu to různě překopíruje ;)
-
To mě nemůže zastavit před tím zavolat 1000x MakeIt() paralelně :)
To určitě ne. Akorát to možná spadne nebo zničí data :)
-
Co vidim vo velkej firme kde pracujem (korporacia) tak trendy ktore sa pokusaju presadit su nasledovne:
Virtualizacia + Cloud (Openstack, VMware, ESX, atd...)
Hlavna vyhoda co si predstavuju ma byt v tom, ze nebude sa riesit ziadny troubleshooting systemov (minimalny) ale proste sa cez Openstack naprovisionuje nove OS a ide sa dalej
Prechod z UNIX na Linux+Windows (UNIX=HP,AIX,Solaris su povazovane za legacy a strategickou platformou sa stava Windows a Linux)
Eliminacia malych HW serverov (klasicke male 1U 2U koncia, nahradzaju ich Superdomy a podobne velke alternativy)
Eliminacia sietovych zariadeni (Namiesto switchu od CISCA dame server a nalozime ho kartami atd...)
Cele sa to riadi manazerskym mottom: "Ked mame cloud nepotrebujeme server" :D
-
no jo tak to vypadá že budou už jenom cloudy.
Akorát i na CES se o tom dost říkalo, kupříkladu tady na blogu (http://print24.com/blog/2015/01/samsung-to-team-with-oracle-over-cloud-services/) se šeptá o spojení sama sunga a věštkyni.
Jo tak to asi bude budoucnost datové komunikace...
-
Prechod z UNIX na Linux+Windows (UNIX=HP,AIX,Solaris su povazovane za legacy a strategickou platformou sa stava Windows a Linux)
No neviem. Z mojej skusenosti, napr. banky chcu bezne nasadzovat nove systemy na na AIX aj ked maju aj napr. RHEL a to aj aplikacie, ktore mi nepridu kriticke a na HW, kde maju OS na vyber. Nezda sa mi, ze by AIX mizol a mali novu strategicku platformu. Co prinesie Linux v ich pripade takychto zakaznikov? Klucove serverove produkty, co maju, tam bezia, nove aplikacie nehladaju na nete, vykon, skalovatelnost a dostupnost to ma vybornu.
-
Akorát i na CES se o tom dost říkalo, kupříkladu tady na blogu (http://print24.com/blog/2015/01/samsung-to-team-with-oracle-over-cloud-services/) se šeptá o spojení sama sunga a věštkyni.
Srandicky ale predvcerom som si prvy krat na cloude renderoval obrazok, bezalo to v 4 vlaknach, trvalo to asi ako keby som si to spustil na i7 nb. Mohol som to pustit ale aj v 25 vlaknach samozrejme by to stalo viac $.
PS Tomuto vlaknu predpovedam 500 prispevkov a ze porazi vlakno dennik studenta a dokonca aj vlakno legalnost predaja software :-)
-
Prechod z UNIX na Linux+Windows (UNIX=HP,AIX,Solaris su povazovane za legacy a strategickou platformou sa stava Windows a Linux)
No neviem. Z mojej skusenosti, napr. banky chcu bezne nasadzovat nove systemy na na AIX aj ked maju aj napr. RHEL a to aj aplikacie, ktore mi nepridu kriticke a na HW, kde maju OS na vyber. Nezda sa mi, ze by AIX mizol a mali novu strategicku platformu. Co prinesie Linux v ich pripade takychto zakaznikov? Klucove serverove produkty, co maju, tam bezia, nove aplikacie nehladaju na nete, vykon, skalovatelnost a dostupnost to ma vybornu.
To je pomerne jednoduchy. Banka (a nejen ta) nepotrebuje primarne ani uber vykon, ani uber hitech novinky. Ona potrebuje predevsim stabilitu. A tu ti ani linux nezajisti. Leda ze by sis ho delal sam. Provozovat system bezezmen, tak aby byl v podobe ve kterym prosel nejakym auditem 20+let, to je to, co by banka rada.
Ad cloudy - jen modni vlna, az par managoru vykopnou, protoze se firemni data valej verejne po netu, tak to prejde (pripadne po par vyplavenych datacentrech). Virtualizace jiste, jeden HW vpohode utahne i desitky virtualu. Snadno se to administruje, zaroven to "od prirody" prinasi HA ...
Oni by managori nejradsi ani nezalohovali, zeano. Stoji to totiz penize, a IT firme nic nevydelava (jak sem se od jednoho dozvedel). Sem se ho ptal, proc firma plati havarijko na auta ... ze to firme nic nevydelava.
-
Akorát i na CES se o tom dost říkalo, kupříkladu tady na blogu (http://print24.com/blog/2015/01/samsung-to-team-with-oracle-over-cloud-services/) se šeptá o spojení sama sunga a věštkyni.
Srandicky ale predvcerom som si prvy krat na cloude renderoval obrazok, bezalo to v 4 vlaknach, trvalo to asi ako keby som si to spustil na i7 nb. Mohol som to pustit ale aj v 25 vlaknach samozrejme by to stalo viac $.
PS Tomuto vlaknu predpovedam 500 prispevkov a ze porazi vlakno dennik studenta a dokonca aj vlakno legalnost predaja software :-)
Znas boinc(seti a dalsi)? Je(byl) tam projekt, kde si daval svuj vykon prave na reneder obrazku. Za ten vykon si dostaval jednotky, za ktery si moh "koupit" vlastni cas. p2p sit desitky tisic vlaken k dizpozici.
-
Znas boinc(seti a dalsi)? Je(byl) tam projekt, kde si daval svuj vykon prave na reneder obrazku. Za ten vykon si dostaval jednotky, za ktery si moh "koupit" vlastni cas. p2p sit desitky tisic vlaken k dizpozici.
Nepoznam a zacinam sa citit ako fosilia, uz to ze renderovanie predo mnou skusili traja kolegovia ukazuje ze som asi zaspal dobu, ja som minul 4 kredity oni uz davno preliezli 100 :'(
-
Prechod z UNIX na Linux+Windows (UNIX=HP,AIX,Solaris su povazovane za legacy a strategickou platformou sa stava Windows a Linux)
No neviem. Z mojej skusenosti, napr. banky chcu bezne nasadzovat nove systemy na na AIX aj ked maju aj napr. RHEL a to aj aplikacie, ktore mi nepridu kriticke a na HW, kde maju OS na vyber. Nezda sa mi, ze by AIX mizol a mali novu strategicku platformu. Co prinesie Linux v ich pripade takychto zakaznikov? Klucove serverove produkty, co maju, tam bezia, nove aplikacie nehladaju na nete, vykon, skalovatelnost a dostupnost to ma vybornu.
Víc lidí co to bude umět opravovat.
Ne že by se AIX v základních principech lišil, ale AIX se doma nikdo sám/na škole nenaučí (nemůžete si udělat virtuálku/nainstalovat to, zdroje v redbook jsou dost out-of-date). A to nemluvím o těch hlavních věcech jako je HACMP (hle ono je to i pro linux).
Stačí poguuglit a uvidíte jak se lidi (indové ::)) ptají na maličkosti a to nejen ohledně AIX, řekl bych, že se to týká obecně enterprise řešení (db2/oracle/aix) - kolikrát si říkám jak je možné, že někdo tak nekompetentní menežuje něco tak drahýho :)
-
Prechod z UNIX na Linux+Windows (UNIX=HP,AIX,Solaris su povazovane za legacy a strategickou platformou sa stava Windows a Linux)
(...) Nezda sa mi, ze by AIX mizol a mali novu strategicku platformu. Co prinesie Linux v pripade takychto zakaznikov? (...)
Víc lidí co to bude umět opravovat. (...)
To by sa aj mestsky dopravny podnik mohol zbavit autobusov a vozit ludi v obycajnych autach, lebo najde viac ludi, co ich vie soferovat.
-
To by sa aj mestsky dopravny podnik mohol zbavit autobusov a vozit ludi v obycajnych autach, lebo najde viac ludi, co ich vie soferovat.
Ale to by pak všude byly zácpy :)
IMHO banky ten AIX použijou protože se jim za funkčnost zaručí BigBlue, kterýmu si to taky můžou dovolit zacálovat.
Nevidim do toho, ale ze zkušeností to padá stejně jako ten linux - možná proto, že to nemenežujou profící, kterých bude prostě míň a ještě budou dražší.
-
Stačí poguuglit a uvidíte jak se lidi (indové ::)) ptají na maličkosti a to nejen ohledně AIX, řekl bych, že se to týká obecně enterprise řešení (db2/oracle/aix) - kolikrát si říkám jak je možné, že někdo tak nekompetentní menežuje něco tak drahýho :)
Pocul som teoriu podla ktorej kazdy Ind ktory pracuje 5 rokov je povyseny do riadiacej funkcie. Cize pracanti maju prax 1-4 roky co je pre programatora biedne malo.
-
Akorát i na CES se o tom dost říkalo, kupříkladu tady na blogu (http://print24.com/blog/2015/01/samsung-to-team-with-oracle-over-cloud-services/) se šeptá o spojení sama sunga a věštkyni.
Srandicky ale predvcerom som si prvy krat na cloude renderoval obrazok, bezalo to v 4 vlaknach, trvalo to asi ako keby som si to spustil na i7 nb. Mohol som to pustit ale aj v 25 vlaknach samozrejme by to stalo viac $.
PS Tomuto vlaknu predpovedam 500 prispevkov a ze porazi vlakno dennik studenta a dokonca aj vlakno legalnost predaja software :-)
Tak to už jo ... to je rychlost..... au. 8)