Aby nedošlo k nedorozumění ve speciálních případech je to vhodné, ale nesmí to být jediná možnost.
To jsme se nějak posunuli od "je to v praxi nepoužitelné"

Metodologicko-logická poznámka: pokud chci o algoritmech něco tvrdit, tak mi každé pevné omezení zjednodušuje situaci. Pokud je nějaké omezení jenom možnost, jsem ve stejně obtížné situaci, jako bych ho neměl vůbec. A paralelizovatelnost není nic jiného než zakuklené tvrzení o algoritmu. Nejobtížněji by se paralelizoval program v assebleru, kde nemám omezení vůbec žádná.
Konkrétní příklad:
1: var x=Y;
2: f(x);
3: ...
Co můžu tvrdit?
pure FP: vím jistě, že řádek 2 můžu vypustit
volnější FP: vím jistě, že na řádku 3 platí x=Y úplně stejně jako před voláním f
Python: vím jistě, že x=Y, pokud je Y primitivní typ. Jinak nevím nic.
Stejně tak např. u FP vím, že můžu v algoritmu nahradit f(x) výrazem f(Y). V jiných jazycích to s jistotou nevím.