O to jsme se pokoušeli, bez výsledku. Obdrželi jsme dosti arogantní odpověď ve stylu "co je na webu je volně k užití a když to tam autor dal tak souhlasí s kopírováním".
Paráda, tohle jsou právě ty podklady, které potřebuješ – je to v podstatě přiznání a pan soudce jim jistě vysvětlí, že takhle autorské právo nefunguje.
Screenshoty se sice dají zfalšovat, ale to nevadí, spor se asi nebude ubírat směrem: „zfalšovali jste screenshoty, abyste nás křivě obvinili – my nic nekrademe“. Pořídil bych je a to jak z těch webů, tak z webarchivu – to je nezávislá strana v tomto sporu, které se dá věřit, že to datum, které tam je, je skutečně platné. Navíc si můžeš opatřit svědky, kteří potvrdí, že to dílo viděli nejdřív u vás a až teď se objevilo u žalované strany.
abys k vůli práci za pár stovek (logotyp, pokud to není CocaCola, se pohybuje okolo pár stovek)
To jsi tedy z levného kraje – i když to bude práce začínajícího studenta, je to o řád víc. (nepočítám „webová studia“ dodávající banánovou kvalitu, kterou sesmolí za pět minut – kvůli tomu by snad ani nikdo nepsal dotaz do diskuse). A u profesionální práce jsi u několik řádů výše.
Co se týče fotek – stanov si nějakou hodinovou sazbu (ani nemusí být moc vysoká) a počítej, že ten fotograf musel někam jít, tam fotit, u sebe to pak vyvolávat + platit vybavení a ateliér. Opět jsi nad hranicí škody pro trestný čin – nemluvě o tom, že porušení autorského práva je trestným činem bez ohledu na výši.
Soud by měl každopádně rozhodnout, že žalovaná strana se musí zdržet užívání díla. A ty náklady (na logo, fotky…) budou mít maximálně vliv na výši odškodného.