Asi záleží na tom, jak silná je ta jeho porucha. Pokud bych měl tvojí otázku zodpovědět přímo, tak já jsem důkaz toho, že člověk může být slušný programátor i s dyslexií. Já jsem v dětství byl diagnostikován jako dyslektik a dysortografik. Měl jsem problémy se čtení a psaním, záměny m/n atp. Překonal jsem to cvičením (čtení pomocí okénka, atp.). Teď v dospělosti se také živím programováním (C++ nebo Java) a problémy s tím rozhodně nemám při programování.
Pokud jde o to věnovat se programování mimo školu, tak to je samozřejmé. Programování/kódování zdrojových kódů je dovednost, která se dá nacvičit stejně, jako hra na piano nebo fotbal. Když tomu věnuješ svůj čas, tak se zlepšuješ, když na to dlabeš tak saješ. Podle toho, co píšeš se mi zdá, že tvůj kamarád prostě málo cvičí tuhle dovednost. S neodpovídajícími identifikátory by pomohla lepší znalost angličtiny, která se také dá prostě nacvičit.
A k tomu, jestli se tím bude moct živit? Mno, to se stane mnoha lidem, že studují jednu školu a pak dělají něco úplně jiného. Pokud chce jen být Ing. či Mgr., a je mu jedno na jaké škole a má jiné životní plány, než se věnovat programování, tak na tom není celkem nic špatného.