Zaprvé: Vykašli se na LACP. Je to peklo, které si často dělá úplně co chce, a to s největší pravděpodobností vlivem podivné implementace v některých switchích - zvolil sis vůbec nejhorší možnou cestu k jinak celkem jednoduchému cíli, a dle tvého výpisu to evidentně na straně switche nedělá, co dělat má... Své studium začni tady:
https://www.kernel.org/doc/Documentation/networking/bonding.txtPokud se nechceš laděním LACP zdržovat, udělej to staticky:
auto bond0
iface bond0 inet static
address XXX
netmask XXX
network XXX
gateway XXX
slaves eth1 eth2
bond_mode 0 (balance-rr) = protože chceš pouze rozkládat zátěž, tedy nepotřebuješ failover (jako ten to ale funguje také) ani žádné další zvláštní funkce, které bonding umožňuje
eth1 a eth2 nepotřebují mít v souboru "interfaces" žádnou specifickou konfiguraci, stačí, že existují, a k jejich nahození dojde v momentě nahození bondu.
Na straně switche to sice pak také není úplně snadné, protože každý switch používá trochu jiný způsob konfigurace a trochu jinou terminologii, nicméně statický load-sharing mezi sdruženými porty lze udělat na drtivé většině (na některých dokonce ani žádný jiný!) Některé L3 switche ještě umožňují vybrat a nastavit, jak se má load-balancing dělat, zda na základě zdrojové/cílové IP adresy nebo zdrojové/cílové MAC adresy - tuhle úvahu nechám zcela na tobě, volba správné varianty výrazně záleží na struktuře a typu provozu, který přes síťové karty běží.
Že to doopravdy funguje jak má, nejlépe poznáš ve výpisu "ifconfig -a" (sorry, vážení příznivci "ip", tohle prostě funguje, tak není třeba vymýšlet, jak to udělat pomocí "ip"), kde bude provoz velmi přesně rozdělen rovným dílem mezi všechny bondované interfacy.
Na straně switche je pak totéž vidět v libovolné statistice bondovaných rozhraní. Pozor pouze na problém srovnávání srovnatelného - Frames vs. Packets vs. Bytes....