reklama

Státnicová otázka - RAID

ABLincoln

Státnicová otázka - RAID
« kdy: 02. 04. 2014, 15:30:24 »
nazdar nazdar,
trosku by som potreboval poradit ohladom statnicovej otazocky, resp. prikladu. Mame disk Seagate ST4000DM000 s parametrami:
MTBF(MTTF) = 750 000 hours
AFR = 0.34%
Average data transfer rate read/write = 146 MB/s
Average read seek time = 8.5ms
Average write seek time = 9.5ms
RPM = 5900
Capacity = 4TB

Vybral som si jednu z moznosti RAID 10. K vytvoreniu pola som pouzil 4 disky, co je minimalne pre RAID 10. No a uloha znie, vypocitat MTTDL a MTTR.
Vedeli by ste mi trosku pomoct?

Na nete som nasiel ze MTTR je doba potrebna k obnove poskodeneho disku, ale toto ziadny vyrobca ani neudava a nenasiel som nato ziadny vzorec.

Dakujem
« Poslední změna: 02. 04. 2014, 19:12:41 od Petr Krčmář »

reklama


Kolemjdoucí

Re:Statnicova otazka - RAID
« Odpověď #1 kdy: 02. 04. 2014, 15:39:35 »
Na nete som nasiel ze MTTR je doba potrebna k obnove poskodeneho disku, ale toto ziadny vyrobca ani neudava a nenasiel som nato ziadny vzorec.

Když jste nenašel vzorec tak nejspíš nezbývá než ho vymyslet. Co takhle MTTR spočítat pomocí těch 146 MB/s? Špatný disk se vyhodí, místo něj se do pole dá nový disk na který je třeba ze zbytku pole nakopírovat příslušná data...

ABLincoln

Re:Statnicova otazka - RAID
« Odpověď #2 kdy: 02. 04. 2014, 15:50:34 »
No tiez som nad tym uvazoval. Len mi vyslo celkom vysoke cislo.

Postup:

4TB = 4194304MB
doba prekopirovania = 4194304 / 146 = 28728,11 sekund -> doba za ktoru sa to prekopiruje. To som premenil na hodiny, co mi vyslo nieco okolo 8hod a to sa mi zda celkom vela.

Sten

Re:Statnicova otazka - RAID
« Odpověď #3 kdy: 02. 04. 2014, 15:54:28 »
MTTR disku = kapacita / rychlost zápisu. MTTR pro RAID 10 je 0 (výpadek disku nezpůsobí výpadek pole). MTTDL je hodně složité, tady je, jak se to počítá. Oboje jsou ale čísla akorát pro markeťáky (= naprosto k ničemu) :)

Kolemjdoucí

Re:Statnicova otazka - RAID
« Odpověď #4 kdy: 02. 04. 2014, 15:57:44 »
No tiez som nad tym uvazoval. Len mi vyslo celkom vysoke cislo.

Postup:

4TB = 4194304MB
doba prekopirovania = 4194304 / 146 = 28728,11 sekund -> doba za ktoru sa to prekopiruje. To som premenil na hodiny, co mi vyslo nieco okolo 8hod a to sa mi zda celkom vela.

Vítejte v praxi IT provozu. Ano, rebuild velkého RAID pole trvá dlouho, obzvlášť když měníte tak velký disk. U RAID 10 to ještě není tak kritické, větší sranda je to u RAID 5, protože tam v tu chvíli stačí aby odešel libovolný ze zbývajících disků (což je v tu chvíli díky jejich zvýšené zátěži ještě o trochu pravděpodobnější) a je po datech...


Lol Phirae

Re:Statnicova otazka - RAID
« Odpověď #5 kdy: 02. 04. 2014, 15:59:44 »
Úplně nesmyslná otázka...  ::) Jednak, jak už někdo zmínil, ty marketingové hodnoty jsou na velké hnědé mazlavé, za druhé, samozřejmě záleží na tom, jestli to tam prdnu jako hotswap, event. hotspare, a na té mašině mezitím normálně poběží stávající služby, nebo holt všechno bude celou dobu down a poběží jen ta obnova, a dál pochopitelně na nastavení OS, např. u Linuxu viz

Kód: [Vybrat]
/proc/sys/dev/raid/speed_limit_max
/proc/sys/dev/raid/speed_limit_min

ABLincoln

Re:Statnicova otazka - RAID
« Odpověď #6 kdy: 02. 04. 2014, 16:03:06 »
Teraz som trosku na rozpakoch. Pri RAID 10 je MTTR = 0, kedze to neovplyvni nijak chod pola alebo je nutne pri vypadku jedneho disku v RAID 10 prekopirovat 4TB dat, co by v tom pripade znamenalo tych 8hod, ako som napisal?

Ak je pripad RAID 0,  tak tam sa asi o ziadnom MTTR ani neda hovorit, kedze v pripade pola RAID 0 sa pride o vsetky data?

Lupex

Re:Statnicova otazka - RAID
« Odpověď #7 kdy: 02. 04. 2014, 16:05:44 »
těch 8 hodin je také čistá teorie, bude platit v případě prázdného nevyužívaného pole a to ještě možná, protože kontinuálně to stejně nepojede na plnou rychlost. V realu s polem které je v provozu, počítejte, že na rebild disku se použije maximálně 10-15 procent dostupného IO, ostatní IO sežerou servery a procesy využívající dané pole. čím více tím to bude horší.

    v případě MDraid by Vás mohla zajímat položka /proc/sys/dev/raid/speed_limit_[min|max] kde se dá nastavit minimální a maximální rychlost syncu. Čím vyšší min, tím se disk rychleji bude syncovat, ale omezí se kapacita IO pro aplkace nebo servery.

ABLincoln

Re:Statnicova otazka - RAID
« Odpověď #8 kdy: 02. 04. 2014, 16:11:48 »
Och jo, zas teoreticke sracky a prax je uplne ina. Tzn. ak uvazujeme z Average data transfer rate = 146 MB/s 15%, to je 21.9 MB/s, potom to cini skoro 54 hod na prekopirovanie. WTF!

Lupex

Re:Statnicova otazka - RAID
« Odpověď #9 kdy: 02. 04. 2014, 16:23:59 »
No, nevěříte tomu ? Zkuste si rebuidnout pole 4x4TB R10 na kterém máte několik VM serverů přes iSCSI, popřípadě vytížené DB servery s velikým RW do pole. Pokud dáte vysokou prioritu do resync pošlete servery do kytek. Proto rebuid R5 pole není legrace pokud se jedná o veliké disky 2-4TB, může to trvat klidně 48 hodin a více. ten disk Vám neudělá 146MB/s write kontinuálně po celou dobu, navíc nejde jen o write do failnutého disku, ale také o read z těch zdravých.

Sten

Re:Statnicova otazka - RAID
« Odpověď #10 kdy: 02. 04. 2014, 16:26:17 »
Teraz som trosku na rozpakoch. Pri RAID 10 je MTTR = 0, kedze to neovplyvni nijak chod pola alebo je nutne pri vypadku jedneho disku v RAID 10 prekopirovat 4TB dat, co by v tom pripade znamenalo tych 8hod, ako som napisal?

Ak je pripad RAID 0,  tak tam sa asi o ziadnom MTTR ani neda hovorit, kedze v pripade pola RAID 0 sa pride o vsetky data?

No, ona neexistuje žádná pevně dané definice, co MTTR znamená. Pokud vycházím z definice, že MTTR znamená, jak dlouho trvá, než je daná služba opět k dispozici (Mean Time to Recovery v původním významu), pak MTTR pro RAID 10 je 0 (pokud se tedy degradované pole nerozhodnete odstavit do skončení replikace), nicméně pro daný disk v tom poli je rovna době, než se na něj dostanou data. Pak do toho můžete i přimíchat nutnost fyzické výměny disku, pokud tam není hotspare. Anebo můžete použít definici, že MTTR znamená, jak dlouho trvá, než je dané služba opět v plném provozu (Mean Time to Repair). Pak by MTTR RAIDu bylo rovno MTTR daného disku. A ještě existují další definice: Mean Time to Respond, Mean Time to Replace, Mean Time to Resolve ap., samozřejmě do toho můžete nebo nemusíte počítat latentní dobu (od objevení chyby do její detekce) a tak dále.

U RAID 0 bráno bez vnějších vlivů nemá Mean Time to Recovery smysl. U složitějších systémů s RAID 0 se MTTR většinou počítá jako doba obnovení (Mean Time to Recover), v tomto případě většinou ze záloh. Ale jak sám vidíte, čísla to jsou dost k ničemu, když se k tomu neuvede, co vlastně znamenají a co do nich započítáváte.

ABLincoln

Re:Statnicova otazka - RAID
« Odpověď #11 kdy: 02. 04. 2014, 16:30:11 »
No, nevěříte tomu ?

Len ci tomu uveri komisia, ked im poviem taketo cislo  ;D

Lol Phirae

Re:Statnicova otazka - RAID
« Odpověď #12 kdy: 02. 04. 2014, 16:36:39 »
Len ci tomu uveri komisia, ked im poviem taketo cislo  ;D

Tohle se skutečně někde dává jako státnicová otázka? Bože... (A propos, už den volba toho disku je nesmyslná, ty disky jsou pro RAID naprosto nevhodné, to pole se neustále bude sypat. Jinak to je početní cvičení tak pro ZŠ s tím, že zjištěný "výsledek" je úplně k ničemu.)

Jinak z praxe třeba nedávná migrace RAID-1 => RAID-10 (4 x 2TB) - no prostě v pátek když padla se to pustilo a v pondělí ráno bylo s velkým štěstím hotovo.  ::)

ABLincoln

Re:Statnicova otazka - RAID
« Odpověď #13 kdy: 02. 04. 2014, 16:38:30 »
ten disk v otazke konkr. nie je uvedeny, to som si zvolil nahodne, na skuske bude nejaky tiez zvoleny. Ja som si vybral tento, kedze pri niektorych som nevedel najst potrebne parametre :)

Lol Phirae

Re:Statnicova otazka - RAID
« Odpověď #14 kdy: 02. 04. 2014, 16:57:22 »
ten disk v otazke konkr. nie je uvedeny, to som si zvolil nahodne, na skuske bude nejaky tiez zvoleny.

Konečně najdu knížku, která říká: „Matematiky se mnohostranně používá ve vědě. Uvedeme vám příklad z astronomie, což je nauka o hvězdách." Otočím stránku a tam se praví: „Červené hvězdy mají teplotu čtyři tisíce stupňů, žluté hvězdy mají teplotu pět tisíc stupňů...", až sem je to v pořádku. Pokračují: „Zelené hvězdy mají teplotu sedm tisíc stupňů, modré hvězdy mají teplotu deset tisíc stupňů, fialové hvězdy mají teplotu... (nějaké velké číslo." Žádné zelené nebo fialové hvézdy neexistují, i když údaje pro ostatní jsou zhruba správné - zase potíže! A takhle vypadalo všechno: psal to někdo, kdo pořádné nevěděl, o čem mluví, takže to bylo vždycky trochu špatně! A jak dobře učit podle knížek napsaných lidmi, kteří pořádně nerozumějí tomu, o čem mluví, to nedovedu pochopit. Nevím proč, ale ty knížky byly mizerné; MIZERNÉ PO VŠECH STRÁNKÁCH!

S poslední učebnicí jsem tedy byl spokojený, byla to první knížka s příkladem na použití aritmetiky ve vědě. Byl jsem maličko
nespokojený, když jsem četl o teplotách hvězd, ale nebyl jsem zase moc nespokojený, protože to bylo víceméně správně - byl to
jen příklad chyby.Jenže pak následovala cvičení: Jan jde s otcem ven podívat se na hvězdy. Jan vidí dvě modré hvězdy a jednu červenou. Otec vidí zelenou, fialovou a dvě žluté hvězdy. Jaká je celková teplota hvězd, které Jan a otec vidí?" - a já vybuchl děsem. Proto moje žena vykládala o sopce v suterénu. Tohle je jenom jeden z přikladu: takovéhle to bylo věčně. Věčně samý nesmysl. Neexistuje absolutné žádný důvod pro sčítání teplot dvou hvězd. Nikdo to nikdy nedělá, leda možná, aby potom vypočítal průměrnou teplotu hvězd, ale ne aby zjistil celkovou teplotu všech hvězd! Bylo to příšerné! Nešlo o nic víc než o hru, jak vás přimět sčítat, a neměli ponětí o tom, co povídají. Připadal jsem si, jako když čtu věty s pár tiskovými chybami, a vtom, najednou, je celá věta vytištěna pozpátku. Takhle ta matematika vypadala. Prostě beznadějně." (Richard P. Feynman, To nemyslíte vážně, pane Feynmane!)

 

reklama