Někdy před 8 lety mi docela silně začalo vadit směřování GNOME, kde mi pod rukami začaly mizet funkcionality, které jsem používal. Stejně tak se mi nelíbilo dění kolem Mandrake a vyhlídky s Mandrivou, takže jsem doma zakotvil u Gentoo a Xfce. V práci používám různé deriváty Ubuntu a docela spokojenost. Dlouho jsem jel ze zvyku z domu na Xfce a Xubuntu, ale pomaličku mě Xfce začalo "nudit". Asi rok jsem v práci používal Ubuntu s Unity a teď jsem při update na 13.10 zkusil prohnat aptitude i GNOME-Shell. Z počátečního dojmu "je to sice hezké, ale dělá se v tom blbě" jsem se za necelý měsíc dostal k tomu, že "je to hezké a navíc se v tom i docela dobře dělá, když člověk překoná počáteční předsudky".
Začínám mít chuť si ho nainstalovat i domů, ale v Gentoo je GNOME 3 stále v testingu. (A pak že Debian je silně konzervativní. ;o) ) Nejedná se o nic nepřekonatelného, viz. třeba
http://wiki.gentoo.org/wiki/GNOME/3.8-upgrade-guide , ale nevím, jestli se mi do toho chce jít. Můj package.keywords má 51 položek jen proto, že jsem líný vyházet už dávno zbytečné záznamy a v podstatě vše jedu na stable větvi.
Používáte to někdo? Je to stabilní? Je v metabalících vše potřebné, nebo to je na dalších pár dnů Googlení, co mi ještě chybí, aby začalo fungovat i to či ono? To Ubuntu GNOME funguje překvapivě dobře. Jinak s Gentoo žádný problém nemám. V zásadě pohodový systém vyžadující minimální údržbu a nějaká kompilace taky není žádný problém, takže se mi ho moc opouštět nechce, ale rovněž si kvůli němu přehnaně komplikovat život taky nechci, když vidím, že Ubuntu GNOME funguje bez problému hned po instalaci.
2 Odpovědí
2257 Zhlédnutí