A co když zvládnu v jednom programu využít 11,7845%? To mě rovnou přijede pogratulovat ředitel NASA a nabídne mi práci? Není to náhodou spíše tak, že každý projekt je unikátní a u některých složitějších se vyplatí používat knihovny? A u některých jednoduchých s omezenou pamětí, výpočetním výkonem apod se vyplatí používat ***, vlastní definici funkce sinus, vlastni printf...? Zatím jste mě nepřesvědčili, že double *** p; je něco, za co by se měl jeho autor popravit, nebo minimálně chodit kanálama. Často se setkávám s tím, že bojuju o každý bajt programu, abych se vešel i s bootloaderem do 8 kB. Při použití multi_array je velikost programu 88kB, s *** má 40 kB. S multi_array jel testovací program 28s a s *** byl za 5s hotov. Co je úspornější z hlediska RAM jsem nezkoušel, ale odhaduju, že to bude s multi_array zase horší.