Smysl regulace u obývaného moderního rodinného domu v našich zeměpisných šířkách spočívá především ve zvýšení komfortu, ekonomický přínos je prakticky nulový. Trendem je dnes stavět na minimální nutnou tloušťku stěny (statika) a dům obalit izolačním materiálem. S dostatečnou tloušťkou izolace a kvalitními okny se lze přiblíži ke ztrátám několika málo kW, a tedy i relativně dlouhé časové konstantě změny teploty v místnosti v důsledku akumulačních vlastností stěn a malých tepelných ztrát domu. V ten moment je spíše problém nalézt kotel, který pokryje pouze tyto ztráty, nepřetápí a zbytečně necykluje. Pak je možné s využitím akumulace např. vypínat kotel na noc, pouze ho rozjet ráno a odpoledne, a tak pošetřit choulostivé komponenty kotle. Při takto krátkých cyklech se však snížení spotřeby plynu konat nebude. To by musela teplota obvodových stěn domu v době odstavení kotle rychle a výrazně klesnout (alespoň o 1/10 až 1/5 návrhové delty, tj. např. 4 až 8 st. C), což izolační materiál stěn nedovolí. Elektronizace otopné soustavy (v duchu "smart house") dostává smysl v okamžiku, kdy se její součástí stane i ventilace s rekuperací a vhodně se pracuje se solární energií (žaluzie/rolety, možná i ohřev vody, pokud to bude dotováno (ZÚ)).