A já zas ze své soudní praxe vím, že běžný emajl není brán jako důkazní materiál. Je uznán pokud je podepsaný elektronickým zaručeným podpisem, doručený DS nebo získán soudním povolením užití operativní techniky, ale... i toto napadám, že i tak není zřejmé, že takto "průkazné" majly odeslala konkrétní osoba, tudíž ještě musí být doloženo, že opravdu dotyčný toto poslal. Totéž jak se dá podle IP dostat k tvému počítači, ale pak se musí prokazovat kdo u něho seděl a kdo a co v daný okamžik dělal. Toto však platí v případě, že majl by měl mít pro rozhodnutí ve věci zásadní význam a není podpořen dalšími důkazy.
V civilním řízení i obyčejný majl je uznán jako podpůrčí důkazní prostředek, pokud z dalších souvislostí vyplývá, že je projevem vůle reagovat na něco co je předmětem řízení a průběh nalézacího řízení tomu nasvědčuje. Je ovšem vhodné, aby se nejednalo o výlučně elektronickou komunikaci, ale existoval listinný důkaz o doručení protistraně a další elektronická komunikace se odvíjí od toho.
Obecně majl je uznán pokud jsou shodná tvrzení účastníků k němu a soud to uzná za své skutkové zjištění nebo jak je psáno výše, že po zhodnocení každého důkazu zvlášť a poté ve vzájemných souvislostech lze majl uznat jako důkaz. Ale na majlech unést důkazní břemeno za běžných poměrů zpravidla nevede k plnému úspěchu v řízení.