Tohle je vlastnost linuxových/posixových adresářů a souborů. Adresář je zvláštní soubor, který obsahuje seznam inodů a jmen souborů.
Inode obsahuje všechno o souboru, kromě jeho názvu a samotných dat. (díky tomu můžeš mít jeden inode napojený ve víc adresářích nebo v jednom pod různými jmény - pevné odkazy)
Z toho vyplývá, že smazání souboru je úpravou adresáře, nikoli souboru - soubor, resp. inode se smaže ve chvíli, kdy na něj už nikdo neodkazuje.
Pokud nechceš, aby uživatel mazal soubory, tak je nedávej do adresářů, které uživateli patří :-)
Maximálně by to desktopové prostředí mohlo zobrazovat nějaké varování - stejně jako rm na příkazové řádce výše - s tím, že mažeš soubor chráněný proti zápisu.
Vždycky se to dá nějak ohackovat, ale podle mého to nedává moc smysl. K čemu to má být?