1) § 182 trestního zákoníku - odposlech se nesmi ani s upozornenim, jednoduse nepripada v uvahu.
No a jsme u toho. Nejsem sice právník, ale mám za to, že:
1. tohle se týká *osobní* komunikace
Představ si, že máš obchodního zástupce-zaměstnance, který z firmy odejde. Podle tvé logiky bys nesměl jeho *firemní* maily, adresář kontaktů atd. předat jeho nástupci, leda že by to udělal sám.
Jistě, pokud bude v pracovní době psát někomu ze svého soukromého emailu
franta@seznam.cz, nemůžeš na síti odchytit heslo a pročítat si jeho *soukromou* poštu.
2. týká se to komunikace, o které se komunikující domnívají, že je veřejná
- jestliže někdo posílá pohled, pak těžko můžu stíhat pošťačku, která si ho z nudy přečte. Pokud je zaměstnanec upozorněn, že jeho komunikace v práci *není* důvěrná a může být odposlouchávána, tak mi to přijde podobné.
3. běžně se to u *firemní* komunikace dělá
- viz hotlinky: "Upozorňujeme, že v zájmu zkvalitňování služeb může být tento hovor zaznamenáván". Myslíš, že to nemají právně ošetřené?!
4. nebavíme se o sledování obsahu komunikace, ale jenom *s kým* je vedena, čili se vůbec nemůže jednat o porušení listovního tajemství
====
Pokud máš dojem, že můj výklad je chybný, rád bych viděl nějaké judikáty, které by o tom svědčily.