Jo a taky případné rozparsování a vedení správného typu hned na vstupu bývá často jednodušší.
Zkrátka se lépe pracuje s číslo1=10, číslo2=157, číslo3=0, text1="ResultOK" než s (10 157 0 ResultOK).
Dobrá, pokud je ten řetězec oddělený třeba středníky, dá se to, ale i tak textové parsovací funkce bývají náročnější na CPU a taky hned nemusí odhalit chybu, napíšeš parser špatně, z (10 157 0 ResultOK) ti vypadne jedno číslo (10 0 ResultOK) a najednou řešíš problém.
Jak říkám, pokud to jde šikovně pořešit hned na vstupu, můžeš si tím dost pomoc.