Kompiluji vlastní kernel, zahrnuji do něj jen nejnutnější ovladače, které budou jistě potřeba celou dobu - ovladač SCSI, disku, souborového systému. Ostatní věci jako moduly.
Na desktopu initramfs nepoužívám, na notebooku ano, neboť jsem tam neprozřetelně oddělil /usr do samostatného LVM oddílu, což aktuální udev těžce nese. Takže používám initramfs vygenerovaný nástrojem dracut, který /usr připojí ještě před startem initu. Druhý účel initramfs je probuzení z hibernace pomocí uswsusp. Když dojde ale na nějakou nouzovou situaci, jsem schopen se samotným kernelem a oddílem / systém opravit. To mi připadá jako velká výhoda proti distribučním jádrům, která pokud nemají správný initramfs, jsou úplně nepoužitelné, protože nemají ani ovladače na nejběžnější řadiče disku.