Udělat pořádnou specifikaci, aby se pak jeden nedivil cože to v rámci plnění dostali, vyžaduje hodně, hodně úsilý a kdo ví, jestli se to povede.
Tak pokud dokazeme udelat specifikaci jaderne elektrarny, meli bysme umet specifikovat i system, ktery pocita davky soc. podpory, ne?
Myslíte, že technické specifikace na jadernou elektrárnu jsou výrazně specifičtější? :-) koeficient přímé úměry k rozsahu zakázky neodhaduji rozhodně na víc než 1 a i tady bych čekal výraznou pomoc potenciálního dodavatele.
Jasne, kdyby se jednalo o nabidku "dodame 1000 kancelarskych PC se zarukou funkcnosti aplikaci A,B,C,D, on site servisem NBD na 5 let", tak pochopitelne nikdo nebude ocekavat cenu jako za PC z Alzy.
Jenze tenhle citovany pripad je hodinova sazba za konkretni druh prace.
Aha, no já nejsem tu smlouvu z časových důvodů nestudoval, ale pokud na to bylo výběrové řízení (byť i na rámcovou smlouvu), tak může jít o ten zmiňovaný problém bundlů.
Problém st. správy je, že odborníky moc v rámci pracovně právních vztahů nezaplatí a tak tam je často někdo, kdo je jednak přetížený a nebo nemá zkušenosti a zdroje na zajistění nezávislé koncepce a projektu. Pak mají dvě možnosti. Buď si zaplatí projektovou kancelář na což nenajdou finance nebo s tím pomůže potenciální dodavatel, který náklady schová do zakázky. A jelikož se často preferuje jeden dodavatel, tak to postihne i kancelářskou techniku.
Já osobně nedokážu odhadnout jak by to vypadalo, kdyby si ty projekty dělaly jednotlivé organizace samy. Možná by to bylo lepší, ale možná ne. Sem tam nějaké ty příklady statistikou moc nepohnou.
Co mě ale vytáčí je třeba jedno naše letiště, které jakožto (aspoň do nedávna) regulovaná organizace měla omezený zisk. Letištní poplatky si drží na maximu, duty-free zóna je jedna z nejdražších v EU, wifi zdarma je jen pro HTTP, takže si na letišti nepošlete ani mail a místní IT oddělení má projekty na totální kraviny, pokud to tak mohu říct, za desítky milionů, protože musí utratit ten příjem, aby neměli nepovolený zisk. A ještě ve výsledku hospodaření vypadají, že živoří.
Pamatuju výběrové řízení před pár lety (Phare projekt) pro soudce. Obsahem byly notebooky, na kterých bylo výkonově možné plynule provozovat Catiu a třeba s webkamerami s vysokým rozlišením a další nesmysly pro normální kancelářskou práci. Zajímalo by mne jak zjistit zpětně efektivitu a pohnat k zodpovědnosti zadavatele.
A abych do toho vnesl ještě jeden zmatek, tak mám kamaráda, který tvrdí, že je jedno kam ty prachy tečou, hlavně když tečou a zůstávají v oběhu. Tím myslí, že je to jedno z makroekonomického hlediska.