Díky za link, fakt pěkný počtení.
Potěšilo mě, že autor říká přesně to, co jsem tady psal komusi ohledně e-knih (a se zlou se potázal, samozřejmě...)
>>Se slevou na 49 Kč jsem to bral po hrstech a můj objem měsíčního výdaje se paradoxně zvýšil.<<
U mě je to přesně stejný - plnotučné DVD jsem si za život nekoupil snad ani jedno, padesátikorunových spoustu. A není na tom vůbec nic paradoxního, to je prostě důsledek nákupní psychologie, kdy padesátikorunu bereme skoro jako nulu.
A taky je tohle argument proti donekonečna opakovanému "nojo, ale za 50 vychází jenom tituly, které už jsou zaplacené" - jestli obvyklý člověk vydá daleko víc peněz za tu "sekundární" platbu než za tu "primární", tak nám tady něco nehraje...
>> Tohle podle mě naznačuje jasnou cestu vpřed: ideální systém pro digitální distribuci obsahu by měl vypadat tak, že si zaplatím předplatné (formou flat-rate, tedy jeden měsíční poplatek) a za to předplatné si můžu neomezeně stahovat a zkoušet („půjčovat“) a zaplatím jenom za to, co se mi opravdu líbí a to si můžu nechat („koupit“).<<
Přesně tak, tohle jsem v té debatě o e-knihách psal taky: každý z nás má nějaký pomyslný rozpočet na kulturu (X Kč) - a víc z něj prostě nikdo nevytříská i kdyby se rozkrájel, protože víc prostě na kulturu dát nemůže. Takže když těch X Kč skutečně za kulturu utratí a stáhne si něco navíc, nikomu žádná reálná ztráta nebyla způsobena, ať si kdo chce co chce říká, ať si OSA slzy utírá. Počítat cenu ukradených filmů stejně jako cenu ukradených rohlíků je totální békovina a vůbec nechápu, že to soudy OSE a podobným výtečníkům žerou.
...a když nás teda to stahování tak žere, jde to udělat i jinak (přičemž efekt bude stejný, ale vlk se nažral): zaplatím X Kč předplatný a dívám se/poslouchám cokoli a v jakýmkoli množství.
Mám za to, že tímhle směrem prostě vývoj nezadržitelně musí jít (iTunes=první krok), akorát to jde pomalu a ztuha, protože to trubky, který zaspaly dobu, brzdí...