Banka přátelská k open-source softwaru

Re:Banka přátelská k open-source softwaru
« Odpověď #60 kdy: 21. 09. 2026, 09:18:45 »
Pokud se vaše banka chová špatně ohledně možností palikací, lze ji potrestat tím, že dáte jejich aplikacím velmi špatné hodnocení na Googplay Play a v obchodu v App Store pro iPhone. To je jediné, co ten tým arogantních šmejdů, co tu aplikaci vyvíjí, trápí. A nic s tím neudělají, protože na to jak Google nebo Apple počítá hodnocení jejich aplikace jsou moc malí páni. Samozřejmě je třeba to řádně vysvětlit, aby věděli za co to mají. Třeba aplikace je toho názoru, že desítky milionů korun na účtu ochrání čtyřmístní číselné heslo, limity pro aplikaci nelze změnit, je možné změnit jen celkové limity.

Podobně lze trestat i různé nesmyslně nedokonalé školní systémy. Až budou pak chtít tu nedodělanou aplikaci prodat další škole, budou muset kdekomu vysvětlovat, proč mají tak špatné hodnocení.

Takto se dají "trestat" běžné aplikace kde si uživatel může vybrat. Ale u školy a banky si většinou vybíráš podle jiných parametrů než kvalita software. S těma školníma systémama naprosto souhlasím bo mám vlastní zkušenost ;).


r37

Re:Banka přátelská k open-source softwaru
« Odpověď #61 kdy: 21. 09. 2026, 13:20:30 »
Z Unie nam v ramci exportu dobra cerstve zakazali moznost mit svuj ucet u non-EU banky, ktera nema svou pobocku ve statu, kde clovek zije (cili ucet v CH muze mit clovek zijici v DE, pokud tam ta banka ma pobocku, ale uz ne clovek v zijici v CZ, protoze tady zadna CH banka afaik pobocku nema).
???? Coo-žee??
Prosím, bylo by možné tohle rozvést? Ideálně odkazem/citací příslušné právní normy? Je mi jasné, že je to off-topic, ale přijde mi to fakt zásadní, když tak prosím o soukromou zprávu...
Za sebe říkám, že mám účet u několika non-EU bank (včetně jedné švýcarské), české ministerstvo financí o nich ví (jsou to země, které se účastní automatické výměny informací) a zatím nikdo nic neříkal.


V nasem rybnicku se mi jako rozumne konzervativni jevi Fio, ktere s temito frikulinskymi nesmysly neobtezuje, jenze s Fio ma tazatel nejaky problem.
Souhlas, u FIO mám taky účet a nevidím podstatné problémy – s tou výhradou, že bych tam nikdy nenechal víc než je limit pojištění vkladů: pokud jde jejich přístup k rizikům (myšleno ve velkém), jsou to docela střelci.
Mohl by prosím původní tazatel důvod svého naštvání trochu víc popsat? Jde/šlo jen o tohle https://forum.root.cz/index.php?topic=31885.msg437023#msg437023? (Dokud mi z niceho nic nezacali rusit karty dlouho pred koncem jejich ocekavane platnosti, a neschopnosti to jakkoliv relevantne oduvodnit, resp. neschopnosti vubec kontaktovat nekoho, kdo by to by schopen oduvodnit nad to, ze podle podminek muzou. Tech karet mam 6 a zpusobilo mi to shitstorm problemu.)
« Poslední změna: 21. 09. 2026, 13:25:16 od r37 »

Re:Banka přátelská k open-source softwaru
« Odpověď #62 kdy: 21. 09. 2026, 16:40:31 »
???? Coo-žee??
Prosím, bylo by možné tohle rozvést? Ideálně odkazem/citací příslušné právní normy? Je mi jasné, že je to off-topic, ale přijde mi to fakt zásadní, když tak prosím o soukromou zprávu...
Za sebe říkám, že mám účet u několika non-EU bank (včetně jedné švýcarské), české ministerstvo financí o nich ví (jsou to země, které se účastní automatické výměny informací) a zatím nikdo nic neříkal.

Diskutující nejspíše narážel na CRD VI (Directive (EU) 2024/1619):
https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2024/1619/oj/eng

Rozvést to dotyčný nemůže, jen šíří hoaxy. Jedná o nepochopení dané legislativy.  EU vám zřízení účtu v zahraniční bance nezakazuje, a stávajících účtů se toto opatření beztak netýká. Ve zkratce jde o to, že zahraniční banky bez pobočky v EU již nemohou své služby v EU aktivně nabízet. Pokud však klient osloví banku sám (tzv. "Reverse Solicitation"), uzavření smlouvy zakázáno není.

Re:Banka přátelská k open-source softwaru
« Odpověď #63 kdy: 21. 09. 2026, 19:31:28 »
Mohl by prosím původní tazatel důvod svého naštvání trochu víc popsat? Jde/šlo jen o tohle https://forum.root.cz/index.php?topic=31885.msg437023#msg437023? (Dokud mi z niceho nic nezacali rusit karty dlouho pred koncem jejich ocekavane platnosti, a neschopnosti to jakkoliv relevantne oduvodnit, resp. neschopnosti vubec kontaktovat nekoho, kdo by to by schopen oduvodnit nad to, ze podle podminek muzou. Tech karet mam 6 a zpusobilo mi to shitstorm problemu.)

Fio banka teď začala ve velkém rušit normální debetní karty k firemním účtům a místo toho jim zřizuje "Mastercard/Visa Business" debetní karty. Rozdíl je v tom, že na ty normální karty se vztahuje evropská regulace o maximálních poplatcích za platbu, kdežto u těch firemních je poplatek za platbu kartou 1,5 %. (Ten poplatek není normálně vidět, protože je účtován platební bránou zákazníkovi, tedy eshopu např.)
Když takovou kartou zkusíte zaplatit v Alze, tak vás pošle pěkně do háje, že si hezky připlatíte 1,5 % nebo si to pošlete převodem. O poplatek si taky řekne Revolut, když to chcete business kartou dobít.

Problém je, že Fio banka starý karty ruší navzdory platnosti, mně třeba přišla obnovená stará debetka a druhý den mi přišla Business karta. U jiného účtu mi třeba ta stará debetka najednou zmizela z Apple Pay a k Business kartě jsem se dostal až když jsem se vrátil ze zahraničí, což kdybych v tom zahraničí potřeboval k penězům na tom účtu, tak bych neměl velkou radost.

RDa

  • *****
  • 3 326
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Banka přátelská k open-source softwaru
« Odpověď #64 kdy: 21. 09. 2026, 23:07:24 »
Když takovou kartou zkusíte zaplatit v Alze, tak vás pošle pěkně do háje, že si hezky připlatíte 1,5 % nebo si to pošlete převodem. O poplatek si taky řekne Revolut, když to chcete business kartou dobít.

To se deje jenom u Internetovych plateb, ne? Pri platbe na miste vyzvednuti, se vam nemuze zadny poplatek zazracne pricist, ci?


Re:Banka přátelská k open-source softwaru
« Odpověď #65 kdy: 21. 09. 2026, 23:41:12 »
???? Coo-žee??
Prosím, bylo by možné tohle rozvést? Ideálně odkazem/citací příslušné právní normy? Je mi jasné, že je to off-topic, ale přijde mi to fakt zásadní, když tak prosím o soukromou zprávu...
Za sebe říkám, že mám účet u několika non-EU bank (včetně jedné švýcarské), české ministerstvo financí o nich ví (jsou to země, které se účastní automatické výměny informací) a zatím nikdo nic neříkal.

Diskutující nejspíše narážel na CRD VI (Directive (EU) 2024/1619):
https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2024/1619/oj/eng

Rozvést to dotyčný nemůže, jen šíří hoaxy. Jedná o nepochopení dané legislativy.  EU vám zřízení účtu v zahraniční bance nezakazuje, a stávajících účtů se toto opatření beztak netýká. Ve zkratce jde o to, že zahraniční banky bez pobočky v EU již nemohou své služby v EU aktivně nabízet. Pokud však klient osloví banku sám (tzv. "Reverse Solicitation"), uzavření smlouvy zakázáno není.
To bude asi ono, sly o tom nejaky clanky v masmediich nekdy cerven/cervenec, kdy uz to nak vstupovalo v platnost.

Nedohledam uz, jestli to byla nejaka medialni zkratka, nebo problem na mem prijimaci, nicmene porozumel jsem tomu prave tak, ze "uz nemuzou nabizet sluzby", ve smyslu, vubec poskytovat.

Kudla, pak se ma clovek v necem vyznat, louskat takovy predpisy svepomoci se proste neda a prezvykanim nekym jinym to zas clovek muze blbe pochopit.


Tak pardon za mystifikaci.

r37

Re:Banka přátelská k open-source softwaru
« Odpověď #66 kdy: 22. 09. 2026, 23:48:59 »
Diskutující nejspíše narážel na CRD VI (Directive (EU) 2024/1619):
https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2024/1619/oj/eng

Rozvést to dotyčný nemůže, jen šíří hoaxy. Jedná o nepochopení dané legislativy.  EU vám zřízení účtu v zahraniční bance nezakazuje, a stávajících účtů se toto opatření beztak netýká. Ve zkratce jde o to, že zahraniční banky bez pobočky v EU již nemohou své služby v EU aktivně nabízet. Pokud však klient osloví banku sám (tzv. "Reverse Solicitation"), uzavření smlouvy zakázáno není.

Jo, pak by to bylo/je jasné. Na tu direktivu jsem se díval; a mimochodem, zjevně to není tak úplně novinka, něco obdobného platilo už předtím, přinejmenším pro UK po Brexitu i pro Švýcarsko – konto ve Švýcarsku jsem otevíral cca 2019 a už tehdy jsem, pokud se pamatuju, musel potvrdit, že jsem za nimi přišel sám z vlastní iniciativy; v UK to samé.
Díky!

To bude asi ono, sly o tom nejaky clanky v masmediich nekdy cerven/cervenec, kdy uz to nak vstupovalo v platnost.

Nedohledam uz, jestli to byla nejaka medialni zkratka, nebo problem na mem prijimaci, nicmene porozumel jsem tomu prave tak, ze "uz nemuzou nabizet sluzby", ve smyslu, vubec poskytovat.

Kudla, pak se ma clovek v necem vyznat, louskat takovy predpisy svepomoci se proste neda a prezvykanim nekym jinym to zas clovek muze blbe pochopit.


Tak pardon za mystifikaci.

OK :) Hlavně, že se to vysvětlilo.


Fio banka teď začala ve velkém rušit normální debetní karty k firemním účtům a místo toho jim zřizuje "Mastercard/Visa Business" debetní karty. Rozdíl je v tom, že na ty normální karty se vztahuje evropská regulace o maximálních poplatcích za platbu, kdežto u těch firemních je poplatek za platbu kartou 1,5 %. (Ten poplatek není normálně vidět, protože je účtován platební bránou zákazníkovi, tedy eshopu např.)
Když takovou kartou zkusíte zaplatit v Alze, tak vás pošle pěkně do háje, že si hezky připlatíte 1,5 % nebo si to pošlete převodem. O poplatek si taky řekne Revolut, když to chcete business kartou dobít.

Problém je, že Fio banka starý karty ruší navzdory platnosti, mně třeba přišla obnovená stará debetka a druhý den mi přišla Business karta. U jiného účtu mi třeba ta stará debetka najednou zmizela z Apple Pay a k Business kartě jsem se dostal až když jsem se vrátil ze zahraničí, což kdybych v tom zahraničí potřeboval k penězům na tom účtu, tak bych neměl velkou radost.

Vtipné :(
Tohle ke mně nedorazilo, protože od FIO nemám žádnou firemní kartu, jen soukromé, tam to aplikovat zjevně nemůžou.
Trochu mne to překvapuje, to rušení bez ohledu na platnost není korektní, ale fakt jen trochu – jakkoliv FIO vnímám jako banku, která mi velmi přijatelně slouží, tak spolek Mirků Dušínů to rozhodně není, právě naopak.

Když takovou kartou zkusíte zaplatit v Alze, tak vás pošle pěkně do háje, že si hezky připlatíte 1,5 % nebo si to pošlete převodem. O poplatek si taky řekne Revolut, když to chcete business kartou dobít.

To se deje jenom u Internetovych plateb, ne? Pri platbe na miste vyzvednuti, se vam nemuze zadny poplatek zazracne pricist, ci?

Pokud je to poplatek hrazený obchodníkem, ne majitelem karty, tak to tak nepochybně je. Umím si ovšem představit, že e-shop bude při objednávce eventuálně rozlišovat „vyzvednutí s platbou v hotovosti“ a „vyzvednutí s platbou kartou“ a výsledná cena se bude lišit... (Zdražovat při platbě kartou by neměli, ovšem slevu za platbu v hotovosti poskytnout můžou.)