Spoustu lidí už tady většinu bodů popsalo, asi se nevyhnu určité míře papouškování...
Kdysi dávno, v jedné daleké galaxii, jsem takový sklad taky zažil. Protože jsem tam měl průser s jedním terminálem, co jsme tam dodávali no... já znám jenom místa, kde jsem měl průser.
Wifi APčka / pokrytí tam tehdy dodal jeden místní integrátor, a podle toho co tu ostatní vyprávíte, tak zřejmě dost věděl co dělá, minimálně co do rozmístění APček. (Akorát když jsem se ho zeptal na 802.11r, tak kroutil hlavou, že o tom v životě neslyšel.)
Sklad je obecně prostor rozčleněný do velkého počtu úzkých uliček mezi "regálovými stěnami". Jak psali ostatní - ty regály se plní vším možným. V mém případě od palet a kontejnerů (plast/kov) a kovových klecí s plastovými výlisky, po velké díly lisované z kovových plechů. V podstatě má smysl, řešit viditelnost pouze v uličkách - a i tak je třeba jisté míry wishful thinking, protože fresnelova zóna bude narušená konstrukcí regálů.
V mém případě svítilo stávající řešení do každé uličky dvěma AP na stropě. APčka byla tuším přilepená zevnitř na střeše, a visela nikoli uvnitř uličky, ale nad prostorem "zhlaví", ovšem tak, aby vždycky dvě AP protí sobě viděla do uličky. Takže vozík s terminálem v uličce měl přímou viditelnost na dvě AP, a teoreticky to bližší AP mělo šanci protlačit uličkou signál méně rozbitý mnohočetnými odrazy od regálů. Kromě toho že terminál byl ve vozíku, anténu proutek měl přímo na svém těle a vždycky jedno z obou AP měl částečně zacloněné kabinou.
V prostoru zhlaví viděl samozřejmě vozík řadu APček - tuším jich tam bylo 40+40 = 80 kusů. Což se projevovalo např. tak, že v XP Embedded na tom PC-based terminálu, ve standardním systray appletu co ukazuje seznam viditelných ESSIDů a APček, přetékal tenhle seznam! Kupodivu ta věc pod kapotou nějak fungovala, ale orientovat se v tom moc nedalo. Tuším jsem tehdy šmahem všude tlačil proprietárního "supplicanta" od Atherosu, který se s tím prostředím dokázal popasovat o něco lépe, a poskytoval detailnější informace, co vidí v éteru. (Tenhle supplicant skončil s XPčkama.)
Dodavatel té infrastruktury se se mnou tehdy moc nebavil, ani se mu popravdě nedivím. V zásadě měl v ruce nějaký měřák co ukazoval sílu signálu - ukázal mi bargraf a řekl "hele plný počet čárek". APčka měly radom tuším nějaké "ufo", tj. v zásadě všesměrové antény. Rozhodně tam nebyla vidět snaha, mířit třeba do uličky "sektorkou položenou na bok". Ono u "skládaných patrových anténních soustav" s ostrou směrovosti podél osy skládání bych se trochu bál jevu
šilhání podle frekvence. Jako že na každém kanálu by anténa mířila trochu jinam. Záleží na detailech konstrukce antény - zda jsou zářiče fázované navolno sériově, nebo "zaručeně soufázově" (hvězdicový rozbočovač a paralelní napájecí vedení o shodné délce - podle mého vzácný jev, je to konstrukčně složité).
Jo a jeli tam pásmo 5 GHz, tuším nějak odemčené včetně outdoorových kanálů, protože ta plechová hala s dvojitými sendvičovými stěnami stejně nic ven nepustila. Na parkovišti venku nešlo chytit vůbec nic. Kanály široké standardních 20 MHz, takže jich tam bylo v celém spektru k dispozici poměrně dost. I tak byl vždycky na jednom frekvenčním kanálu vidět větší počet APček (třeba
- a všech 80 sdílelo ESSID. Vzhledem k tomu, že užitečný provoz nepotřeboval velkou průchodnost (tuším Telnet nebo SSH) tak moc nevadilo, že sdílení kanálu více AP snižuje efektivitu využití kanálu. Spíš byl problém, že zejména ve volném prostoru na zhlavích klient vždycky viděl větší počet AP s dobrým signálem, a klienti velice neochotně roamovali. Jestli s tím dodavatel pokrytí něco zkoušel dělat, jakože slézt se sílou signálu a nastavit výš práh pro kicknutí klienta... nevím. Spíš mám pocit, že naopak vnímali tohle "lepivé" chování klientů jako žádoucí, protože bez 802.11r se při roamingu snadno rozpadaly TCP relace, nad kterými běžel terminálový provoz. (Tuším tam byly kvůli častému roamingu statické IP adresy a možná nejeli WPA2, už nevím.) A pokud byla snaha počty roamingových skoků minimalizovat, tak dávají smysl taky všesměrové antény.
Sdílení frekvenčního kanálu více APčky není nutně tragédie, zejm. pokud se třeba povede uchodit "pouze short preambuli" a nejlíp ještě pustit beacony na vyšší než "základní béčkové" rychlosti. Našel jsem k tomu
vcelku zajímavé povídání - beacony na vyšší rychlosti jednak zlepší efektivitu využití času v kanálu, ale mají ještě tu vedlejší potenciálně kladnou vlastnost, že na vyšší modulační rychlosti je AP vidět s horší rezervou odstupu signál/šum. Takže klienti ochotněji roamují. Údajně se dá nastavit beacon dokonce na rychlost vyšší, než je nejnižší konfiguračně povolená - v tom případě asociovaný klient protlačí užitečná data v poněkud rozsáhlejším prostoru, než ve kterém vnímá AP jako použitelné podle SNR na beaconech :-) Ale nikdy jsem s rychostí beaconů osobně nešachoval, takže třeba nevím, co tohle vyžaduje od klientů...
Modelovat pokrytí... jak už tady psali ostatní, obsah regálů modelovat moc nejde ani staticky, a navíc se neustále mění. Kromě toho ta prostorová dispozice (úzké uličky + velká zhlaví) je tak pitomá, že ani kdybyste měl dobře specifikovanou geometrii a materiály a obsah regálů, tak můžete trénovat s modelovacím softwarem klidně do smrti a k "akademicky rozumnému" řešení nedojdete :-D protože ta situace je prostě NEMOŽNÁ.
Takže asi nejlepší z ohavných kompromisů viz jak už psali ostatní. Svítit do uliček, a snažit se napomáhat rychlosti roamingu, aby nebyly výpadky na užitečných vrstvách komunikace.
Myslím, že tím je rozmístění APček v prostoru zhruba jasné... určitě bych se přimlouval, prokládat kanály v prostoru, aby AP na shodných a sousedních kanálech nebyla navzájem příliš blízko. Ale v tom prostoru na zhlavích se překryvu pokrytí na sdíleném kanálu stejně nevyhnete. O "buněčné plástvové struktuře" si můžete nechat jenom zdát... (Aby nakonec nevycházelo líp, dát potřebný počet AP na sdíleném kanálu prostorově naschvál co nejblíž k sobě, aby se dobře viděly navzájem. Dumám, jestli to není nakonec lepší varianta, než když se budou navzájem "tak trochu na dálku rušit".)
Svého času jsem se snažil, hrát si s anténkami. Skladba hardwaru mi to v té době umožňovala. MiniPCI-e rádijko, prutovou anténu jsem dával zvenčí, RSMA konektor buď do připravené díry v těle terminálu, nebo dokonce jsem si dal zvenčí "vinglík". A taky to mělo svoje mouchy. Měl jsem odsimulováno, že výbornou směrovou charakteristiku do skladu ("rozpažený trychtýř" s elevací asi 45 stupňů) a dobré přizpůsobení k 50 Ohmům má "tři čtvrtě lambda" pahýl = kus drátu. Ale tahle volná tvorba má řadu elektrických i praktických úskalí a detailů, ve kterých se skrývá pochechtávající se ďábel... radši nebudu rozvádět. Koupit to hotové je nakonec jedině správné řešení - a pár decibelů zisku navíc vlastně nehraje roli (pokud to hotové řešení wifi klienta výrobce vyloženě nezvoral). Chce to před první realizací otestovat na malém počtu kusů...
Ohledně toho jakou značku APček... ať poradí znalejší :-) Osobně mám rád OpenWRT, ale desítky kusů bych asi nechtěl spravovat jednotlivě a netuším, jestli k tomu existuje nějaký open-source centrální management...
21 Odpovědí
7145 Zhlédnutí