Ve Win95 je podpora PPP. Tím bys tam, přes RS-232, dostal normálně IP, SMB a všechny ty věci které jsou potřeba.
Já jsem to ale už nějakou dobu neviděl a už si moc nepamatuji detaily. Trochu se obávám, že to PPP podporuje pouze dial-up, tj. předpokládá, že tam je modem, se kterým se první fázi bude chtít bavit přes AT příkazy, vytočit spojení a teprve až dostane CONNECT, tak se spustí PPP. Používalo se to primárně pro připojení k Internetu, resp. do VPN.
Ano, tohle přesně se dělá v tom dříve odkazovaném návodu:
https://tldp.org/LDP/LG/issue41/smyth.html
PPP a AT příkazy se stále používají v mobilní komunikaci. Akorát to uživatelé už neřeší.
Připojuji se k doporučení.
Windows 95/98 už si pamatuji dost matně... někde tam musí být "telefonické připojení sítě", "vytvořit nové připojení", zvolíte si model modemu... bohužel to bylo tuším ještě o něco primitivnější, než v NT-based windowsech.
Výše uvedený návod obsahuje na linuxové straně jednoduchý chatscript, který Windowsům simuluje modem (odpovědi modemu na inicializační AT příkazy a vytočení). Tohoto se totiž tuším na straně Windows 9x nedalo zbavit. (Google jestě nalézá dávné mrtvé odkazy na oblafný mdmcbx.inf, ale to je asi už jedno. Možnost "přímého připojení sériovým kabelem" tuším měly až NT-čkové Windowsy.)
Doporučuji určitě null-modem kabel s plnou sadou signálů. Při rychlosti 115200 bps už není garatováno, že procesor na starých strojích stihne vybírat FIFO, takže hardwarová flow control (RTS+CTS) přijde k užitku. A prokřížené DTR proti DCD zajistí, že windowsy uvidí (skrz DCD) to že Linux otevřel sériový device, což se projeví nahozením DTR - což Windows mohou považovat za jednu známku navázání modemového spojení (které se snažíme nasimulovat).
Na straně Windows by mohlo jít "vysdílet složku" v režimu workgroup. Na protějších Windows (nebo Linuxu) bude třeba pokonfigurovat bezpečnost CIFS/SMB stacku, aby byl ochoten se na starou verzi protokolu připojit.
Jinak bejvaly tuším nějaké free FTP servery pro Windows... matně si vybavuji Serv-U, který ale aktuálně je licencovaný.
Taky vím že je dodnes free Jounin TFTPD, ale pro Win95/98 byste zřejmě potřeboval najít nějakou hodně starou verzi, a navíc TFTP potvrzuje každý paket zvlášť, takže by po sériové lince jelo ještě pomaleji, než FTP.
FTP jede nad TCP, takže vystropuje sériovou linku, a dostanete z toho nějakých 10 MBps. Tzn. 5MB soubor pojede necelých 10 minut.
Podotýkám, že aby to fungovalo, musí linuxový stroj fungovat jako IP router. Kdyžtak dodám nějaké základní howto. Subnet přidělený na sériovou linku musí být odlišný od subnetu na LANce, a musíte mít z obou stran správně routy! Pokud se PPP spojí, ale IP Vám end-to-end nepojede, tak zkuste pingat z linuxového routeru na jeden a druhý konec, případně si spusťte tcpdump. Tohle už není archeologie, to jsou dodnes aktuální a utižečné debugovací postupy IPv4.
V uvedeném kondenzovaném návodu vidím, že se pppd spouští namísto shellu po textovém přihlášení lokálního uživatele (login + heslo). Alternativně by asi šlo, aby pppd v Linuxu startoval jako service a vlastnil sériové zařízení. V tom případě by login šel zařídit patrně i v rámci PPP nějakým tím PAP/CHAP (už si nepamatuju, jestli se toto nějak vylučuje s použitím chat-scriptu, který ve Vašem speciálním případě musí úvodem nasimulovat AT-odezvy neexistujícího modemu).
Jinak co se týče relevantního čtení, tak si matně vybavuju ještě "Linux - internet server" (Satrapa a Randus). Taky měli kapitolu o PPPD v různých základních variantách konfigurace.
Běžné průmyslové terminálové servery pokud vím PPP běžně neumí. Dělají jenom tunel sériové linky nad TCP nebo UDP, jak tu psali jiní. Jako dalo by se tím protáhnout sériovou linku na virtuální sériák v moderním PC, ale je mi otázkou, zda je toto poptáváno. Dal by se nad tím následně páchat nějaký přenos typu "přímé připojení" (bez PPP) nebo laplink apod.
Jinak... ono PPP jakožto druhá vrstva umí enkapsulovat různé protokoly třetí vrstvy, pomocí "adaptačních" Network Transport Protokolů IPCP, IPXCP, NBFCP apod. - ale nikde jsem se nedočetl, že by PPP umělo enkapsulovat ethernetovou druhou vrstvu. Jako že by ten Linux mohl bridgovat. Popravdě, vzhledem k třeskutému nepoměru v kapacitě fyzických médií, bych toto snad ani nedoporučoval.