Záleží, jestli vám dodali produkt a šlo o jednorázovou záležitost (koupili jste krabici a teď je vaše), nebo jestli máte nějakou smlouvu o podpoře, SLA a oni ručí za dostupnost a funkčnost.
Pokud za to mají ručit, tak je celkem pochopitelné, že nechtějí, aby se v tom někdo z vás hrabal. Jenže jsou tu dvě ale:
1) Argumentovat nějakým know-how je padlé na hlavu. Za to bych jim minimálně pohrozil odchodem konkurenci a taky udělal odstávku a schválně si vytáhl z disku ten jejich „zázrak“ – dost možná by se pak ukázalo, že se nejedná o know-how, ale o nějakou nehoráznou prasárnu, za kterou se stydí a proto nechtějí, abyste ji viděli.
2) Na ty stroje byste měli mít přístup alespoň jako běžný uživatel a měli byste mít právo číst co nejvíc souborů – logy, konfiguráky, snad jen s výjimkou citlivých údajů, jako jsou soukromé klíče (ale těžko předpokládat, že by si chtěl někdo hackovat svůj vlastní server, resp. se za něj vydávat, takže přístup pro čtení byste klidně mohli mít i k nim). Jde o to, abyste mohli dohlížet na práci dodavatele, nebo lépe navrhovat změny (vždycky je lepší říct: „potřebujeme nastavit hodnotu XY v souboru /etc/… protože potřebujeme to a to“ – než na to koukat jako na černou skříňku a nevědět, co pořádně chcete a dlouze se dohadovat s dodavatelem).
Rootovský přístup pro zákazníka i dodavatele (který za to ručí) jde leda při nadstandardních a přátelských vztazích, kdy se lidi vždycky nějak dohodnou, nedělají si naschvály a nesnaží se hodit svoje chyby na toho druhého – u běžných komerčních dodavatelů tenhle přístup moc nefunguje.